Zrušené patenty na pelety
Článek upozorňuje na zrušení patentu na výrobu pelet a briket z rostlin a na skutečnost, že zrušení patentu nebo výmaz užitného vzoru má zpětné účinky, tj. vzniká právo vymáhat vrácení doposud zaplacených licenčních poplatků.
Současný boom obnovitelných zdrojů energie se projevuje, ostatně jako každé jiné lidské konání, dvěma odvrácenými stranami. Pověstným rubem a lícem. Lícem je bohulibá a přírodě prospěšná snaha zmírnit nepříznivé dopady výroby stále většího množství energie pro stále nenasytnější lidstvo. Rubem je pak skutečnost, že se každá dobře míněná snaha, zvláště pokud je masivně podporovaná veřejnými financemi, stává často terčem malých i velkých podvodníků. Nejinak je tomu bohužel i v případě výroby a využívání tuhých paliv z biomasy.
Co má biomasa společného s průmyslovými právy?
V dnešním složitém a vzájemně provázaném světě byznysu a práva může být i pár tisíc let lidstvem využívaný materiál paradoxně předmětem vynálezu, s puncem světové novosti. Jako příklad lze uvést výrobu pelet z biomasy. Konkrétně pak vynález s názvem Palivo na bázi rostlinných materiálů a způsob jeho výroby, jehož autory jsou Ing. Hana Marešová a Ing. Lubomír Verner, majitelem patentu Spolek pro ekologické bydlení Březovice a vykonavatelem patentových práv Družstvo EKOVER. Pro přesnost ještě datum podání vynálezu 3.12.2003 a datum publikace patentu 14.12.2005. Podstatou tohoto vynálezu je palivo na bázi rostlinných materiálů, které jsou slisovány do tvaru pelet nebo briket. Tyto materiály tvoří alespoň z 50 % odpad z čištění semen zemědělských rostlin. Dále je popsán způsob výroby tohoto paliva, kdy rostlinné materiály se lisují do tvaru pelet nebo briket pod tlakem 1 až 120 MPa za teploty v rozsahu 10 až 100 °C.
Poněkud fousatý vynález
Každý druhý zemědělec si při čtení těchto řádků musí připadat jako Alenka v říši divů. Rostlinné materiály včetně jejich nejrůznějších sortimentů odpadajících při jejich posklizňové úpravě - pojem odpad je v tomto případě značně zavádějící - se lisují do tvaru pelet nebo briket prokazatelně více než čtyřicet let. Jako důkaz poslouží tři fotografie dodnes funkčního lisu G 600 z produkce Továren mlýnských strojů Pardubice, jehož rodný list je z roku 1970, a dále fotokopie dvou listů z Technických podmínek o pár let mladších lisů TL 600 a 700. Již o několik let dříve začalo tehdejší Československo s hromadnou produkcí těchto granulačních alias peletizačních alias tvarovacích lisů pro výrobu takzvaných tvarovaných krmiv. Z více než tisícovky vyrobených kusů, používaných ve většině zemí RVHP, je jich jen v Česku po repasích ještě dodnes funkčních mnoho desítek. V těchto lisech se vysušený, jemně podrcený rostlinný materiál postupně protlačuje tíhou válců odvalujících se po děrované matrici za vzniku výlisků - pelet. Jaký tlak a jaká teplota se v matrici granulátoru při jeho provozu vyvine, nemůže obsluha lisu nijak ovlivnit. Je to pouze výsledek tlakových a třecích sil působících na lisovaný materiál, jakožto důsledek konkrétního konstrukčního provedení lisu. Tedy žádný ovlivnitelný způsob výroby, jako základní předpoklad patentovatelnosti jakéhokoliv způsobu výroby.
Za vším hledej ženu nebo finanční prospěch
Nechat si patentovat všeobecně známou technologii, to vyžaduje notnou dávku otrlosti a vychytralosti, nebo totální neznalosti. Co z vyjmenovaného stojí v pozadí tohoto a dalších asi sedmi obdobných patentů a užitných vzorů podaných stejnými autory? Podrobnějším zkoumáním následného jednání Ing. Marešové a Ing. Vernera a Družstva EKOVER lze elementární neznalost zcela vyloučit. Zbývá tedy otrlá vychytralost. V čem spočívá a jaké jsou pro toto vážné tvrzení důkazy? Každý majitel patentu nebo užitného vzoru, což jsou dva možné způsoby průmyslově-právní ochrany nových materiálů, výrobků případně technologií, má po dobu platnosti těchto ochranných dokumentů výlučné právo sám předmět této ochrany využívat, poskytnout souhlas (úplatnou licenci) na toto využívání třetí osobě nebo toto právo prodat. Proto vlastnictví těchto práv může přinášet značné profity. Což je zcela v pořádku, pokud jde o skutečné, světově nové materiály, výrobky nebo technologie, a pokud splňují podmínku patentovatelnosti. Asi to ale není v pořádku, pokud jsou chráněna skoro půl století stará, zemědělcům všeobecně známá řešení, která podmínky patentovatelnosti nesplňují. A jak je možné chránit vynálezy i v jejich pokročilém "důchodovém" věku? Inu, nikdo a nic není dokonalé...
Boží mlýny melou pomalu, ale přece ...
...a musí se jim navíc notně pomáhat. A tak k dnešnímu dni (přesněji k 8.9.2010) je v úvodu zmíněný patent na vynález již zrušen a navíc jsou vymazány další tři užitné vzory, a u dalších dvou ochranných dokumentů probíhá v současné době zrušovací nebo výmazové řízení. Přitom zrušení patentu nebo výmaz užitného vzoru má zpětné účinky. To znamená, že žádná práva ze zrušených ochranných dokumentů nikdy nevznikla, a proto nevzniklo žádné právo vybírat z titulu těchto ochranných dokumentů jakékoliv (například licenční) poplatky. Tím se všechny doposud zaplacené licenční poplatky stávají bezdůvodným obohacením neoprávněných příjemců a všem, kteří tyto poplatky již zaplatili, vzniká právo vymáhat jejich vrácení. Dvojnásobný neúspěch Ing. Vernera ve dvou soudních sporech, jichž jsem se ve věci těchto ochranných dokumentů účastnil, dává všem postiženým jistotu, že se vrácení svých peněz můžou domoci třeba i soudní cestou.
Další vynález v důchodu přichází na scénu
A jako by vynálezci Marešová a Verner tušili blížící se konce těchto svých pseudo-vynálezů, které jim už dopomohly k úctyhodným (?) finančním prebendám, podali již znovu další přihlášky vynálezu a užitného vzoru s lehce inovovaným názvem Palivo a/nebo krmivo na bázi rostlinných materiálů, s ještě méně inovovaným předmětem těchto přihlášek. Co je ale podstatné (hlavně pro ně) je to, že opět budou moci nějaký čas lidem neznalým patentového práva (a těch je v České kotlině bohužel naprostá většina, jak se o tom již sami přesvědčili a na čem postavili svůj slizký byznys) mávat před očima opět platným, byť v ničem novým, užitným vzorem. Budou tedy opět moci (a v podstatě v souladu se zákonem) inkasovat další poplatky z (později jistě zrušených) patentových práv, a to až do doby, než někdo požádá o jejich vymazání a patentový úřad je se zpětnou platností opět nezruší. Stroj na peníze z kapes neznalých partnerů, s využitím (nebo spíš zneužitím?) škvír v patentových zákonech bude moci zase nějaký ten čas fungovat dál...
Na všem špatném lze najít i něco přínosného
Abych nemohl být označen za předpojatého, musím přiznat, že i na tomto, podle mne jednoznačně odsouzeníhodném způsobu podnikání, lze najít něco pozitivního. Přesněji řečeno obecně poučného. Je to zejména preciznost, s jakou Marešová s Vernerem vypracovali SMLOUVU O PODMÍNKÁCH A ZPŮSOBU SPOLUPRÁCE PŘI ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ ODPADU. Koho z neinformovaných by napadlo, že tato SMLOUVA, čítající i s přílohami celkem 29 (slovy dvacet devět !!!) stran, je postavena na dnes již neplatných ochranných dokumentech a také na dokumentech, které s vlastním předmětem SMLOUVY neměly už v době jejího uzavírání žádnou reálnou souvislost nebo skutečnou právní váhu. Právě tato, na české poměry až neobvyklá přepečlivá preciznost a z větší části zbytečná obšírnost SMLOUVY by měla každého obchodního partnera varovat a přimět k ostražitosti. Nadměrná preciznost bývá totiž obecně součástí strategie každého fikaného podvodu. To budiž velmi cenným ponaučením pro všechny podnikatele, ať již podnikají v jakékoliv oblasti, aby nenaletěli na vějičku neférovým podnikavcům.
Pozor na reinkarnaci
Zřejmě proto, aby Marešová s Vernerem nebyli v nejbližší budoucnosti tak snadno identifikovatelní, což by jejich byznysu jistě moc neprospělo, možná už nebudou dále působit jen pod pošramocenou značkou Družstvo EKOVER. Nově si založili akciovou společnost Agromass a.s., Praha. Můžeme se jenom domýšlet, zda se jedná o starou firmu se starými osvědčenými metodami práce, pouze vybavenou novým vývěsním štítem...
Malá rada na závěr
Za neznalost se platí, to je všeobecně známá věc. Průmyslová práva, do kterých se řadí také ochrana výsledků technické tvůrčí práce formou patentů a užitných vzorů, mají své důležité místo v každé industrializované společnosti. Jejich přínos a význam je neocenitelný. Jako všechno co stvořil člověk, i průmyslová práva ale mohou být předmětem zneužívání ze strany neseriózních podnikavců. Jedinou skutečně účinnou obranou proti takovým nekalým praktikám je alespoň základní znalost obecné patentové problematiky. To však obnáší poměrně slušnou porci dalších informací a značně přesahuje možnosti tohoto článku.
Pozn.: V článku popisované aktivity firmy, resp. družstva Ekover vedené Ing. Lubomírem Vernerem nemají žádnou spojitost s výrobcem kotlů na biomasu firmou VERNER a.s. z Červeného Kostelce vedenou ředitelem Ing. Vladimírem Vernerem. Jedná se pouze o shodu jmen.
The article calls attention to the cancellation of the patent for the production of biomass pellets and briquettes. Revocation or cancellation of the patent has a retroactive effect, ie royalty payers are entitled to reimbursement of previously paid royalties.