Objem výroby dřevěných pelet stoupl v pololetí v ČR o 26 procent

Na plný výkon začala vyrábět pila s peletárnou v Chanovicích na Klatovsku, která se stala v objemu výroby jedničkou trhu. Tuzemská roční spotřeba pelet činí asi 110.000 tun, zbytek jde na export.

V rozložení odbytu dřevních pelet se toho příliš nezměnilo. Stále platí že ČR skoro tři čtvrtiny své vlastní produkce vyváží na západní trh – zde jednoznačně vede Itálie, následovaná Rakouskem a Německem. Změnu lze pozorovat na italském trhu, který je největším světovým odběratelem prémiových dřevních pelet. Řada velkých dodavatelů se zde potýká s problémy dodat do země dostatečné množství pelet a uplatňují se zde i menší dodavatelé, kteří na italský trh dodávali pouze skrze větší obchodníky.

Pila Pfeifer s peletárnou v Chanovicích

Rychlejší rozvoj peletového vytápění v Česku brzdí slabší prodeje peletových kotlů a nízká cena uhlí, se kterou pelety soupeří. Česko má nainstalováno 35.000 kotlů na pelety, sousední Rakousko 150.000. Většina starých uhelných kotlů bude muset být odstavena z provozu kvůli zákonu o ochraně ovzduší přesně za dva roky. Vyšší oblibě pelet by pomohlo i snížení ceny díky navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z 15 na deset procent, které by pomohlo řešit i problém s kůrovcovou kalamitou. U běžného rodinného domu nyní vychází náklady na vytápění peletami za topnou sezonu kolem 25.000 korun.

Pelety se vyrábí ze zbytků v dřevozpracujících závodech, slisováním pilin a dalších dřevních zbytků, v celkem 37 závodech rozmístěných po celé České republice. Chanovický provoz skupiny Pfeifer meziročně navýšil výrobu pelet o 80.000 tun na 120.000 tun ročně. Dvojkou trhu je pila Mayr-Melnhof Holz Paskov ve Staříči na Frýdecko-Místecku s výrobou mírně pod 100.000 tun ročně, uvedl.

Počet peletáren stále roste. Na konci roku je očekáváno spuštění dalších tří – Pila Pasák v Plané nad Lužnicí, peletárna v blízkosti pily Stora Enso v Plané u Mariánských Lázní a přeměna dosavadní briketárny na výrobnu pelet v Kunovicích. Pelety se k českým zákazníkům dostávají buď ve formě 15 kg sáčků, určených primárně pro domácnosti nebo jako takzvané foukané pelety specializovanými cisternami, které využívají firmy. Tři čtvrtiny tuzemské spotřeby jsou dodávány v sáčcích, čtvrtina cisternami. Cisternové dodávky rostou rychleji.

Ačkoliv se nedá říci, že by se Česká republika v rámci Evropy umisťovala často na předních pozicích, u kvality dřevních pelet je to výjimkou. Plných 96 % vyrobených domácích pelet se vyrábí pod nejvyšší dostupnou jakostí, kterou určuje certifikace ENplus. Ta je dnes jednoznačnou bránou na západní trhy, stal se z ní světový standard. Před českou republikou je jen Německo s 98 % výroby pod ENplus certifikací.

Rychlejší rozvoj peletového vytápění u nás brzdí slabší prodeje peletových kotlů. ČR má nainstalováno 35.000 kotlů, zatímco v sousedním Rakousku jich je v činnosti už 150.000. Významnou bariérou jo dosud nízká cena uhlí, se kterou pelety soupeří. Většina starých uhelných kotlů bude muset být odstavena z provozu kvůli Zákonu o ochraně ovzduší z provozu přesně za 2 roky (od 1. září 2022), vyšší oblibě pelet by pomohlo i snížený ceny kvůli navrhovanému snížení DPH na dřevní paliva z 15 na 10 %, které by pomohlo řešit i problém s kůrovcovou kalamitou.

*) kvalifikovaný odhad