NKÚ a MŽP se shodli na pozitivním hodnocení kotlíkových dotací, u ostatního už úplně ne

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil zprávu z kontroly zaměřené na finance určené pro podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2014–2022. Právě snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a jeho ochrana je jednou ze zásadních priorit Ministerstva životního prostředí. MŽP se proto vyjadřuje k závěrům.

MŽP proto uvádí některá tvrzení NKÚ na pravou míru a důrazně se ohrazuje proti interpretaci některých závěrů, které NKÚ uvedl ve své tiskové zprávě o výsledcích této kontroly. Závěry nepřesně vystihují celkový přínos vynaložených prostředků, který se ne vždy odrazí v jednoduchých statistikách nebo okamžitých procentech.

K tématu je důležité, že MŽP připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší a aktuálně ji projednává Poslanecká sněmovna. Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí. Rozšíří například počet firem, které budou muset nepřetržitě sledovat emise škodlivých látek a provozní parametry u zdrojů, které měří emise pouze jednou za rok nebo jednou za 3 roky a také například omezí prašnost při stavbách i demolicích a další.

Pozitivní hodnocení efektivity kotlíkových dotací

V první řadě MŽP vítá pozitivní hodnocení programu kotlíkových dotací ze strany NKÚ. Kotlíkové dotace dosud umožnily výměnu více než stovky tisíc zastaralých kotlů v domácnostech, což významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

Přečtěte si také Výměny kotlů a kotlíkové dotace na TZB-info Více k tématu

Celkem MŽP pomohlo 195 tisícům domácností, které si požádaly o výměnu kotle v rámci kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám.
Motivační podpora výměn neekologických zdrojů energie a tepla u domácností pokračuje i nadále v programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.

MŽP nesouhlasí se závěrem, že prostředky na snižování emisí z průmyslu přispěly ke snížení emisí pouze „minimálně

Toto tvrzení je nutné uvést v kontextu zjištění uvedených ve vlastním Kontrolním závěru NKÚ. Snížení emisí SO₂ (oxidu siřičitého) a NOX (oxidů dusíku) bylo pouze vedlejším cílem finančním podpory, hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu bylo naopak snížení emisí prachových částic PM10 a PM2,5. A právě u těch, jak vyplývá ze zprávy NKÚ, došlo ke značnému snížení díky dotacím MŽP.

„Přínosy projektů ke snížení emisí SO₂ (oxid siřičitý) a NO_X (oxidy dusíků) byly sledovány proto, že jsou to látky, ze kterých se v atmosféře díky fyzikálně-chemickým procesům stanou sekundární aerosoly, tedy prachové částice. Emise těchto látek poklesly v průmyslu a energetice v daném období o 60 % v případě SO₂ a o 23 % v případě NO_X. Tento pokles byl v sektoru veřejné energetiky způsoben především změnami v zastoupení paliv díky postupnému odchodu od uhlí.
Projekty financované v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přinesly také konkrétní snížení emisí v lokalitách, kde průmyslové zdroje významně ovlivňují kvalitu ovzduší. Ačkoliv tato snížení nemusí v celkovém vyjádření tvořit vysoké procento, jejich dopad na lokální úroveň kvality ovzduší a zdraví obyvatel je nesporný,“ uvádí reakce MŽP.

MŽP nesouhlasí s tím, že neúčelně vynaložilo prostředky ve výši až 103,5 mil. Kč určené na omezování prašnosti v průmyslu

„Tento závěr zjednodušuje roli a efektivitu podpory poskytované na projekty snižování fugitivních emisí v náročných průmyslových provozech, kde je kontrola prašnosti komplikovaná a vyžaduje specializované technické řešení.
V těchto odvětvích byly podporovány technologie a zařízení na omezování prašnosti z plošných zdrojů, tj. např. na pořízení zametacích vozů, případně nosičů se zametací nástavbou. V obou případech je bezpochybně nutné vnímat ‚pohonnou jednotku‘ (např. kolový nakladač), jako součást předmětu podpory. Nosič tvoří funkční celek, bez kterého zametací nástavbu nelze provozovat a plnit účel podpory,“ uvádí se v reakci MŽP.

Plnění imisních limitů je celoevropský problém, i přesto dosáhla ČR v roce 2020 do té doby nejlepší kvality ovzduší a pozitivní trend trvá

Přestože se kvalita ovzduší v ČR výrazně zlepšila, stále jsou přítomna významná omezení – například přeshraniční znečištění, neovlivnitelné rozptylové a klimatické podmínky. I navzdory tomu se díky nastaveným politikám a programům podpory, které stát poskytoval, podařilo stanoveného cíle až na některé oblasti v ČR dosáhnout a oproti předchozím letům byla kvalita ovzduší v roce 2020 jednou z nejlepších v historii měření. Pozitivní trend vývoje kvality ovzduší pokračoval i v následujících letech. V roce 2023 nedošlo na stanicích měření imisí poprvé v historii k překročení žádného závazného imisního limitu stanoveného evropskou legislativou.
MŽP aktivně spolupracuje s polskou stranou na řešení této otázky, zároveň je aktivní i v rámci Evropské komise. V rámci Rady EU intenzivně spolupracovalo na revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Ta od roku 2030 zavádí nové imisní limity pro území EU.
MŽP bude i nadále podporovat investice směřující ke snížení znečištění, například prostřednictvím Modernizačního fondu, který je zaměřen na dekarbonizaci energetiky, průmyslu či teplárenství a na přechod k čistším technologiím, nebo prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci.

Zdroj: Tisková zpráva MŽP a tisková zpráva NKÚ.