Výpočet nutného odběru vody ze studny a jeho rozepsání do žádosti o povolení k nakládání s podzemními vodami
K posouzení vlivu studní na okolí nestačí znát roční množství odebírané vody. Je třeba znát časovou nerovnoměrnost její potřeby. Pro její jednotný odhad dnes neexistuje předpis. Proto i rubriky v žádostech o povolení k odběru podzemní vody chápe a vyplňuje každý hydrogeolog jinak.
Článek navrhuje stanovit maximální denní a měsíční potřebu vody a minimální potřebnou vydatnost studní z aktuálních Směrných čísel ve smyslu zásad, ze kterých vycházela zaniklá Směrnice č. 9/1973 Ústř. Věst. ČR. Navrhuje, jak jednotně chápat a vyplňovat Rubriky v žádostech o povolení k odběru podzemní vody, aby chránily hydrogeologické poměry a aby mohla hydrogeologická vyjádření ke stejným studním vycházet ze stejných hodnot.
1. Úvod
Podle §5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých předpisů (dále jen vodní zákon) musí stavebníci při provádění staveb zabezpečit nové a upravované stavby dostatečným množstvím vody. Když ale není ve studnách okolních domů dost vody, vyvstanou proti sobě při územním řízení dva protichůdné hydrogeologické posudky. Tzv. „Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí“, které dokazuje, že projednávaná a obvykle již vyvrtaná studna je pro okolí neškodná a oponentní hydrogeologický posudek, který tvrdí opak. Těžko to rozsoudit, pokud každý z těch posudků uvažuje jiný odběr podzemní vody. Rubriky ve formulářích žádostí o povolení k nakládání s podzemními vodami chápe a vyplňuje každý hydrogeolog jinak. Existují sice Směrná čísla roční potřeby vody (dále jen „Směrná čísla“) v Příloze č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., ale ta definují pouze roční normové potřeby vody pro různé spotřební jednotky v m3 za rok. K hydrogeologickému posouzení vlivu studní na okolí je nutné znát i nerovnoměrnost ve spotřebě vody, ztráty při úpravě vody a ztráty při její distribuci k místům spotřeby.
Posledním oficiálním návodem ke stanovení nerovnoměrností ve spotřebě vody byl metodický pokyn k jednotnému způsobu navrhování vodovodů a kanalizací v obcích do 100 tisíc obyvatel, kterým dvě ministerstva, lesního a vodního hospodářství ČSR a zdravotnictví ČSR, instruovala své podřízené organizace. Je znám jako Směrnice č. 9/1973 Ústř. Věst. ČR (dále jen „Směrnice“). Nebyla právním předpisem, protože nevyšla ve Sbírce zákonů a přestala platit se zánikem subjektů, které se podle ní měly řídit (LELEK, V., 2012). Nic to ovšem nemění na tom, že zatím nemáme nic lepšího, takže bychom měli využívat alespoň její hlavní myšlenky. Její tvůrci vycházeli nejen z dlouhodobých měření spotřeby vody v socialistických sídlištích, ale i ze zkušeností převzatých ze západní Evropy. V tomto článku nejprve navrhuji jak vypočítat potřebu vody a její nerovnoměrnosti z platných Směrných čísel v duchu zaniklé Směrnice. Potom, jak z celkové potřeby vody vypočítat potřebnou vydatnost studny a nakonec, jak potřebný odběr podzemní vody rozepsat do příslušných rubrik.
2. Způsob výpočtu potřeby vody
Směrná čísla udávají v m3 průměrnou roční spotřebu vody základní spotřební jednotkou k nějakému konkrétnímu účelu. Jedno ze směrných čísel například znamená množství vody, které by naměřil vodoměr jednoho obyvatele bytu, vybaveného tekoucí teplou vodou. Aby bylo možné vypočítat průměrné a maximální denní, měsíční a sezónní potřeby vody, je třeba směrná čísla přepočítat na specifickou potřebu vody podle vzorce:
(1)
kde je
- q´
- … specifická potřeba vody ve spotřebišti pro účel X [litrů/den]
- q
- … směrné číslo potřeby vody pro účel X [m3/rok]
Specifická potřeba vody q´ je definována v litrech za den jako jednodenní průměr z roční spotřeby vody pro nějaký účel základní spotřební jednotkou. Průměrná denní spotřeba vody na vodoměru spotřebiště se vypočte vynásobením specifické potřeby vody počtem základních jednotek:
(2)
kde je
- QX
- … průměrná denní spotřeba vody ve spotřebišti pro účel X [l/den]
- n
- … počet základních jednotek ve spotřebišti
Výpočet potřebného odběru podzemní vody
Potřebný odběr podzemní vody v litrech za den odpovídá spotřebě vody, navýšené o ztráty v úpravně a o všechny úbytky, technologické i nechtěné, které vzniknou na trase mezi úpravnou vody a vodoměrem spotřebitele. Platí proto vztahy:
(3)
(4)
(5)
(6)
kde je
- QS
- … odběr podzemní vody [l/den]
- QU
- … ztráty při úpravě vody [l/den]
- QV
- … množství upravené vody [l/den]
- Q
- … úhrnná průměrná potřeba vody [l/den]
- kU
- … koeficient úpravárenských ztrát
- kZ
- … koeficient ztrát při rozvodu upravené vody
Pro odběratele využívající bez úpravy vodu z vlastních studní kZ = 0, kU = 0.
3. Nerovnoměrnost ve spotřebě vody
Výpočty potřeby vody podle Směrnice vycházejí z předpokládané průměrné denní spotřeby vody v kalendářním roce. Pro navrhování základních parametrů vodárenských zařízení se stanovuje maximální denní a maximální hodinová potřeba vody.
Na maximální denní potřebu vody se dimenzuje:
- zařízení na odběr ze zdroje (tedy i nejmenší potřebná vydatnost studní)
- kapacita úpravny vody včetně úpravárenských ztrát
- kapacita řadů pro dopravu vody z úpravny vody do vodojemů.
Na maximální hodinovou potřebu vody se dimenzuje:
- zařízení na přívod vody ke spotřebitelům.
KUČERA, T. a KADULA, D. (2012) doporučují u malých spotřebišť stanovit hodinovou potřebu vody podle ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů.
3.1 Nerovnoměrnost ve spotřebě vody pro bytový fond
3.1.1 Průměrná denní potřeba vody pro bytový fond QA
Průměrná denní potřeba vody pro bytový fond se sníží až o 40 % u bytů, které v dohledné době nebudou připojeny na kanalizaci nebo DČOV (Směrnice, článek IV, odst. 4).
Na jednoho obyvatele rekreační chaty (chalupy) se potřeba vody vypočte jako u bytového fondu s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. (Směrná čísla, oddíl I).
Průměrná denní potřeba vody pro bytový fond v kalendářním roce se vypočítá podle vztahu:
(7)
(8)
kde je
- QA
- … úhrnná průměrná denní potřeba vody domácností za kalendářní rok [l/den]
- kodp
- … u domácností s vyváženou žumpou kodp = 0,6, u ostatních kodp = 1
- kAvík
- … koeficient obydlení domácnosti
- tA
- … počet dnů v roce, po které je domácnost využívána
U domácností s vyváženou žumpou (tedy nenapojenou na kanalizaci nebo DČOV) kodp = 0,6, u ostatních kodp = 1
kvík = 1 pro trvale obydlené domácnosti
kvík = 0,46 pro rekreační domácnosti (2 měsíce prázdnin + 2,5 dne ostatní víkendy v roce = 170 dní)
3.1.2 Maximální denní potřeba vody pro bytový fond QAm
Maximální denní potřeba vody pro bytový fond QAm se vypočte podle vztahu:
(9)
kde je
- kd
- … součinitel denní nerovnoměrnosti
Součinitel denní nerovnoměrnosti kd závisí na počtu obyvatel. Vnáší do výpočtu fakt, že ve velkých obytných celcích vyhlazuje denní nerovnoměrnosti ve spotřebě vody různý životní styl obyvatel. Směrnice č. 9/1973 Ústř. věst. ČR definovala nejmenší spotřebiště „do 1 000 obyvatel“, protože sloužila pro návrhy velikých aglomerací. Pro toto nejmenší spotřebiště stanovila kd = 1,5. Je zřejmé, že studny a vodárny dimenzované na kd = 1,5 nemohou pro jednotlivé domy, satelitní městečka a malé obce stačit. Statisticky významná měření spotřeby vody u malých spotřebišť nebyla prováděna a pokud k tomu někdy dojde, budou mít získané výsledky jistě veliký rozptyl, hodně závislý na místních podmínkách. Použil jsem proto alespoň údaje z článku KADULA, D., A KUČERA, T. (2012). Autoři provedli měření průměrných a maximálních denních hodnot spotřeby ve spotřebištích s 80, 109 a 155 obyvateli. Když jsem je vynesl do grafu, vykazují naměřené koeficienty kd s koeficienty Směrnice semilogaritmickou závislost na počtu obyvatel (viz graf).
Z trendu grafu vychází hodnoty koeficientů kd pro malá a velmi malá spotřebiště (rodinné domy a chaty) podle Tabulky 1:
| podle trendu: 1 až 10 obyvatel | kd = 1,80 až 1,90 |
| 10 až 20 obyvatel | kd = 1,75 až 1,80 |
| 20 až 50 obyvatel | kd = 1,70 až 1,75 |
| 50 až 100 obyvatel | kd = 1,65 až 1,70 |
| 100 až 230 obyvatel | kd = 1,60 až 1,65 |
| 230 až 500 obyvatel | kd = 1,55 až 1,60 |
| 500 až 1 000 obyvatel | kd = 1,50 až 1,55 |
| podle Směrnice článek VII odst. 7: 1 000 až 5 000 obyvatel | kd = 1,4 |
| 5 000 až 20 000 obyvatel | kd = 1,35 |
| 20 000 až 100 000 obyvatel | kd = 1,25 |
3.2 Nerovnoměrnost ve spotřebě vody pro občanskou vybavenost a průmysl
Jednoduché výpočty potřeby vody pro občanskou vybavenost, uvedené ve Směrnici, nejsou dnes použitelné, protože typizovaná občanská vybavenost, zřizovaná podle počtu obyvatel, zanikla po roce 1989. Potřeby vody pro občanskou vybavenost a průmysl se musí vypočítat jako součet průměrných potřeb, stanovených pro každý jednotlivý účel podle vztahu (1). V lázeňských a rekreačních místech, kde jsou zvýšené požadavky na čistotu veřejných prostranství, údržbu sadů apod., je třeba zvýšit množství vody, určené pro tyto účely, až o 50 % (Směrnice článek IV, bod 11). Nerovnoměrnosti ve spotřebě vody místních výrob a služeb je nutné zjišťovat přímo u jejich provozovatelů.
3.3 Nerovnoměrnost ve spotřebě vody pro zalévání zahrad
U nových stavebních parcel je nejproblematičtější odhad potřeby vody pro zalévání zahrad. Směrnice předpokládala potřebu maximálně 10 m3 vody na 1 ha za den. Odpovídající směrné číslo 36,5 m3/rok na 100 m2, je zhruba 3× větší, nežli je současné směrné číslo pro venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou. Za vegetační období předpokládala Směrnice potřebu vody pro zalévání zahrad 1000 m3 /ha.
Skutečná roční potřeba závlahové vody závisí na místním mikroklimatu, charakteru půdy, svažitosti terénu, způsobu zalévání a na druhu zavlažovaných rostlin. Musí se místo od místa složitě stanovit a v dlouhých suchých obdobích může být až dvojnásobná, nežli jaký je dlouhodobý průměr (LICKOVÁ, G., 2011). Pokud by celková potřebná vydatnost studní překročila využitelnou kapacitu jejich povodí, je třeba dodržet potřebu vody pro bytový fond a omezit potřebu vody pro zalévání zahrad. V převážné většině případů není odborná studie k dispozici. V takovém případě navrhuji dosadit do výpočtu celkové potřeby vody standardní fiktivní hodnoty získané ze Směrných čísel následujícím postupem:
1) Průměrná denní potřeba vody pro zalévání zahrad za rok se vypočítá ze vztahů:
(10)
(11)
(12)
kde je
- QC
- … úhrnná průměrná denní potřeba vody pro zalévání zahrad za kalendářní rok [l/den]
- kCvík
- … u zahrad zalévaných průběžně kCvík = 1
- qi
- … směrné číslo potřeby vody pro i–tou zahradu [m3/rok]
- ni
- … rozloha i–té zalévané zahrady [m2]
- tCvík
- … počet dní zalévání zahrady ve vegetačním období [dny]
- tveg
- … počet dní malého vegetačního období (> 10 °C), vypočtený z regresní křivky závislosti délky malého vegetačního období na průměrné roční teplotě vzduchu podle Zlatníka (CULEK, N. a kol., 2005) [dny]
- T
- … průměrná roční teplota vzduchu na pozemku [° C]
2) Průměrná denní potřeba vody ve vegetačním období se vypočítá podle vztahu:
(13)
kde je
- QCveg
- … průměrná denní potřeba vody pro zalévání zahrad za malé veget. období [l/den]
3) Maximální denní potřeba vody pro zahrady QCm se vypočítá podle vztahu:
(14)
kde je
- QCm
- … maximální denní potřeba vody pro zalévání zahrad [l/den]
4) Maximální měsíční potřeba vody pro zahrady QCM se vypočítá podle vztahu:
(15)
kde je
- QCM
- … maximální měsíční potřeba vody pro zalévání zahrad [m3 /měs]
4. Součet průměrných denních potřeb vody Q
Součet průměrných denních potřeb vody v kalendářním roce se vypočítá podle vztahu:
(16)
kde je
- QB
- … celková průměrná denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl [l/den]
- Qost
- … celková průměrná denní potřeba vody pro ostatní účely [l/den]
5. Maximální denní potřeba vody Qm
Celková maximální denní potřeba vody v kalendářním roce se vypočítá podle vztahu:
(17)
kde je
- QAm
- … celková maximální denní potřeba vody pro domácnost [l/den]
- QBm
- … celková maximální denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl [l/den]
- Qostm
- … celková maximální denní potřeba vody pro ostatní účely [l/den]
6. Celková roční potřeba vody Qa
Na jednoho obyvatele bytu v rodinném domě s (max. 3 byty – 3 rodiny) se ročně připočítává 1 m3 na očistu okolí a osob při aktivitách v zahradě a pod. (Směrná čísla, oddíl I). Celková potřeba vody v kalendářním roce se vypočítá podle vztahu:
(18)
kde je
- nRD
- … počet obyvatel, bydlících v rodinných domech
7. Výpočet minimální potřebné vydatnosti studní QS
Zařízení na odběr vody ze zdroje (a tedy i nejmenší potřebná vydatnost studní) se podle článku VII Směrnic dimenzuje na maximální denní potřebu vody. Minimální potřebná vydatnost studní se vypočítá podle vztahu:
(19)
8. Význam rubrik v žádosti o povolení odběru podzemní vody
Aby rubriky požadovaného odběru podzemní vody (průměrně … ls−1, max. … ls−1, max. …m3 za měsíc, … m3 za rok) v žádostech o povolení k nakládání s podzemními vodami chránily hydrogeologické poměry a mohly sloužit jako jednotný základ při posuzování rozporných hydrogeologických vyjádření, navrhuji je z hydrogeologického hlediska chápat podle Tabulky 2 takto:
| Rubrika | Navrhovaný účel | Obsah |
|---|---|---|
| Průměrně ...ls−1 | Posouzení, jestli dlouhodobé jímání požadovaného množství podzemní vody nepřetíží hydrogeologické povodí, ve kterém je studna umístěna. | Celková spotřeba vody v kalendářním roce, navýšená o úpravárenské a dopravní ztráty, přepočtená z m3 za rok na ls−1. |
| Maximálně ...ls−1 | Chrání vlastní studnu i její okolí před velkými jednorázovými odběry podzemní vody, které by mohly způsobit škody, aniž by v úhrnu přesáhly maximální povolený měsíční odběr. | Maximální množství vody, které je dovoleno čerpat ze studní (množství nižší nebo stejné než je největší nominální výkonnost instalovaného čerpadla). |
| Maximálně ...m3 ∙ měs−1 | Chrání hydrogeologické struktury s nízkými přírodními zdroji nebo přírodními zásobami podzemní vody, t.j. s nízkým zbytkovým množstvím podzemní vody v hornině po přirozeném odtoku vody v období nízkých zabezpečeností a po již povolených odběrech podzemní vody. | Součet maximálních měsíčních odběrů vody pro všechna spotřebiště napojená na studnu v nejvytíženějším měsíci roku, navýšený o úpravárenské a dopravní ztráty, to vše v porovnání s místními přírodními zdroji podzemní vody vyšších zabezpečeností, snížených o dosud povolené odběry |
| Maximálně ...m3 ∙ rok−1 | Respektuje Směrná čísla potřeby vody. V hydrogeologických povodích s nízkými přírodními zdroji ve srovnání s potřebou je nezbytné tento výchozí ukazatel snížit tak, aby celkový odběr vody z povodí nepřevyšoval 75 % přírodních zdrojů | Celková spotřeba vody v kalendářním roce, vypočtená ze Směrných čísel, navýšená o úpravárenské a dopravní ztráty a porovnaná s velikostí disponibilních přírodních zdrojů podzemní vody |
9. Vyplnění rubrik v žádostech o odběr podzemní vody
Jednotlivé rubriky požadovaného odběru podzemních vod v žádostech o povolení k nakládání s podzemními vodami navrhuji chápat podle Tabulky 1 a vyplnit je takto:
9.1. Průměrně … ls−1 QSp
Rubriku vyplnit podle vztahu:
(20)
kde je
- QSp
- … průměrný odběr podzemní vody ze studny za kalendářní rok [ls−1]
- QSa
- … celkový odběr podzemní vody v kalendářním roce podle vztahu (22) [m3]
9.2.Maximálně … ls−1 QSm
Pokud není nezbytné chránit okolí studny před velkými jednorázovými odběry podzemní vody, které v úhrnu nepřesáhnou maximální měsíční odběr, uvést do této rubriky nominální čerpané množství obvyklého čerpadla při maximálním dovoleném snížení hladiny vody ve studni, v opačném případě redukovat v intencích Tabulky 2.
9.3 Maximálně … m3 ∙ měs−1 QSM
Za předpokladu, že souběh maximálních denních potřeb vody nepotrvá déle než 7 dní v měsíci, se rubrika vyplní podle vztahu:
(21)
kde je
- QAm
- … celková maximální denní potřeba vody pro domácnost podle (9) [l/den]
- QBm
- … celková maximální denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl [l/den]
- Qostm
- … celková maximální denní potřeba vody pro ostatní účely [l/den]
- QA
- … celková průměrná denní potřeba vody pro domácnosti podle (7) [l/den]
- QB
- … celková průměrná denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl [l/den]
- Qost
- … celková průměrná denní potřeba vody pro ostatní účely [l/den]
- QCM
- … maximální měsíční potřeba vody pro zalévání zahrad podle (15) [m3/měs]
- kU
- … koeficient úpravárenských ztrát podle (5)
- kZ
- … koeficient ztrát při rozvodu upravené vody podle (6)
Pokud by souběh trval větší počet dnů, je třeba redukovat v intencích Tabulky 2.
9.4 … m3 ∙ rok−1 QSa
Rubrika se vyplní podle vztahu:
(22)
kde je
- QSa
- … celkový odběr podzemní vody v kalendářním roce [m3]
- Qa
- … celková potřeba vody vypočtená podle vztahu (18) [l/den]
V hydrogeologických povodích s nízkými přírodními zdroji ve srovnání s potřebou je nezbytné tento výchozí ukazatel snížit v intencích Tabulky 2.
10. Závěr
Směrnice č. 9/1973 Ústř. Věst. ČR byla vytvořena podle dlouhodobých měření spotřeby vody a podle zkušeností ze západní Evropy. Dokud nebude nic lepšího, měli bychom její myšlenky s modifikací v intencích tohoto příspěvku využívat.
Literatura
- CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. ISBN 80-8604. s. 19–60
- HERLE, J. Komentář ke směrnicím pro výpočet potřeby vody: spolu s úplným textem Směrnic č. 9/73 Ústředního věstníku ČSR. 1. vyd. Praha: ÚVNM, 1975.
- KADULA, D. a KUČERA, T. Stanovení potřeby vody v případě malých spotřebišť. TZB, 2012 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://voda.tzb-info.cz/vlastnosti-a-zdroje-vody/8156-stanoveni-potreby-vody-v-pripade-malych-spotrebist
- LELEK, V. Re: Ta směrnice č. 9 je téměř určitě platná: Diskuze k článku Stanovení potřeby vody v případě malých spotřebišť. In: [online]. 2012 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: https://voda.tzb-info.cz/vlastnosti-a-zdroje-vody
- LICKOVÁ, G.: SEA – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí. In: Změna č. 8 – ÚP Mikulov. MISOT, s.r.o., 2011. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/.
Použitá označení
| kCvík | u zahrad zalévaných průběžně kCvík = 1 | |
| kd | součinitel denní nerovnoměrnosti | |
| kodp | u domácností s vyváženou žumpou kodp = 0,6, u ostatních kodp = 1 | |
| kU | koeficient úpravárenských ztrát | |
| kAvík | koeficient obydlení domácnosti | |
| kAvík | kvík = 1 pro trvale obydlené domácnosti | |
| kAvík | kvík = 0,46 pro rekreační domácnosti užívané 2 měsíce prázdnin + 2,5 dne každý ostatní víkend v roce (170 dní) | |
| kZ | koeficient ztrát při rozvodu upravené vody | |
| n | počet základních jednotek ve spotřebišti | |
| ni | [m2] | rozloha i-té zalévané zahrady |
| nRD | počet obyvatel, bydlících v rodinném domě | |
| q | [m3/rok] | směrné číslo potřeby vody pro účel X |
| q´ | [litrů/den] | specifická potřeba vody ve spotřebišti pro účel X |
| qi | [m3/rok] | směrné číslo potřeby vody pro i-tou zahradu |
| Q | [l/den] | součet denních potřeb vody |
| Qa | [m3/rok] | celková roční potřeba vody |
| QA | [l/den] | úhrnná průměrná denní potřeba vody domácností za kalendářní rok |
| QAm | [l/den] | úhrnná maximální denní potřeba vody domácností |
| QB | [l/den] | úhrnná průměrná denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl |
| QBm | [l/den] | úhrnná maximální denní potřeba vody pro občanskou vybavenost a průmysl |
| QC | [l/den] | úhrnná průměrná denní potřeba vody pro zalévání zahrad za kalendářní rok |
| QCm | [l/den] | maximální denní potřeba vody pro zalévání zahrad |
| QCM | [m3/měs] | maximální měsíční potřeba vody pro zalévání zahrad |
| QCveg | [l/den] | průměrná denní potřeba vody pro zalévání zahrad za malé veget. období |
| Qm | [l/den] | celková maximální denní potřeba vody, vypočtená podle vztahu (14) |
| Qost | [l/den] | celková průměrná denní potřeba vody pro ostatní účely |
| Qostm | [l/den] | celková maximální denní potřeba vody pro ostatní účely |
| QS | [l/den] | odběr podzemní vody |
| QSa | [m3] | celkový odběr podzemní vody za kalendářní rok podle vztahu (20) |
| QSp | [ls−1] | průměrný odběr podzemní vody v kalendářním roce |
| QU | [l/den] | ztráty při úpravě vody |
| QV | [l/den] | množství upravené vody |
| QX | [l/den] | průměrná denní spotřeba vody ve spotřebišti pro účel X |
| QZ | [l/den] | ztráty při distribuci upravené vody od úpravny k vodoměrům spotřebitelů |
| T | [°C] | průměrná roční teplota vzduchu na pozemku |
| tA | [dny] | počet dnů v roce, po které je domácnost využívána |
| tCvík | [dny] | počet dní zalévání zahrady ve vegetačním období |
| tveg | [dny] | počet dní malého vegetačního období (> 10 °C), vypočtený z regresní křivky závislosti délky malého vegetačního období na průměrné roční teplotě vzduchu podle Zlatníka (CULEK, N. a kol., 2005) |
Application forms for permits for the abstraction of groundwater are not uniformly understood and completed today. Correct completion of certain sections, as well as assessing the impact on nearby wells, requires knowledge not only of the annual quantity of water withdrawn. It is also necessary to take the time variation needs into account. For its estimate there is no prescription today. This article proposes how to understand and fill out these sections of the hydrological point of view. The hydrogeological assessments of same wells and plots must be based on the same initial values. This article proposes to use the principles of the defunct Guideline (1973) for calculation of maximum daily and monthly water consumption and for minimum required yield of wells. Calculations are based on annual water requirements set by legislation in force today.