Jak fungují aukce na větrné elektrárny v Česku. A proč zatím cenu téměř nestlačují

V Česku proběhla další aukce na podporu větrných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu soutěžilo 360,8 MW nových či modernizovaných větrných zdrojů s maximální referenční aukční cenou 3 200 Kč/MWh.

Do aukce přišlo 24 nabídek, jedna ale vypadla kvůli chybějící bankovní záruce. Zůstalo tak 23 platných nabídek o celkovém výkonu jen 242,5 MW, tedy výrazně méně, než kolik stát poptával. Žádná platná nabídka nebyla vyřazena, všechny se do poptávaného výkonu s rezervou vešly. Výsledek tomu odpovídá.

Vysoutěžené ceny se pohybovaly v úzkém pásmu od 3 149,5 do 3 199,9 Kč/MWh, po přepočtu podle výkonu vychází průměr zhruba 3 185 Kč/MWh, tedy asi 99,5 % stropu. Jinými slovy, česká aukce sice formálně proběhla, ale skutečná cenová soutěž se nekonala. Připravených projektů bylo málo.

Rozdíl vynikne při srovnání s Německem. Tam poslední aukce pro větrné elektrárny na pevnině, vyhodnocená 31. března 2026, nabízela 3 445 MW. Dorazilo 924 nabídek o objemu 7 858 MW, tedy více než dvojnásobek soutěženého výkonu. Uspělo 439 nabídek a vítězné ceny skončily mezi 5,19 a 5,64 ct/kWh, s váženým průměrem 5,54 ct/kWh (asi 1,40 Kč). Německá aukce tedy nebyla přilepená ke stropu 7,25 ct/kWh, ale výrazně pod ním.

Přečtěte si také Akcelerační zóny srozumitelně: co to je, jak to vzniklo a co od nich čekat Přečíst článek

Jak fungují aukce na vítr v ČR

Podmínky aukcí stanovuje zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Český mechanismus je v principu jednoduchý. Stát vyhlásí aukci, kde určí:

• soutěžený objem výkonu,
• maximální referenční aukční cenu, nad kterou se nabízet nesmí.

Zájemci podají nabídky, MPO je po kontrole seřadí od nejnižší ceny k nejvyšší a podporu přidělí postupně nejlevnějším projektům až do vyčerpání soutěženého objemu. Pokud by poslední nabídka stanovený výkon překonala, může být za určitých podmínek přijata jen částečně.

Přihlásit se mohou jen projekty, které už jsou v určitém stádiu rozpracovanosti. I když pro účast v poslední aukci nebylo nutné stavební povolení, bylo potřeba doložit například smlouvu o připojení či smlouvu budoucí, podíl na nákladech připojení, vztah k pozemkům, jednotné environmentální stanovisko nebo informaci, že se nevydává, a finanční jistotu. (MPO)

Vysoutěžená podpora pak v Česku nefunguje jako prostá fixní výkupní cena. U větru je dnes nastavena jako aukční bonus v čtvrthodinovém režimu. Přesné podmínky určuje vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou. Podpora se odvíjí od rozdílu mezi referenční aukční cenou a skutečnou tržní cenou elektřiny v dané čtvrthodině:

1. Je-li tržní cena v dané čtvrthodině nižší než cena vysoutěžená v aukci, stát výrobci doplatí rozdíl (aukční bonus)
2. Je-li tržní cena v dané čtvrthodině vyšší než cena vysoutěžená v aukci, výrobce nejen, že podporu nedostává, ale naopak doplatí rozdíl státu (konkrétně operátorovi trhu).
3. Je-li tržní cena v dané čtvrthodině záporná, výrobce žádnou podporu nedostává (aukční bonus je 0).

Znovu, aukční bonus je vyplácen pouze v prvním případě, když je aktuální cena elektřiny nižší než cena nabídnutá v aukci. Když je cena vyšší nebo naopak záporná, bonus se nevyplácí, výrobce buď nedostává nic, nebo rozdíl naopak vrací.

Zároveň aukční bonus není pro všechny stejný. Výplata probíhá formou pay-as-bid, kdy každý výrobce dostává vyrovnání mezi tržní cenou a svou vlastní nabídkou, se kterou se do aukce přihlásil.

Přečtěte si také Větrné elektrárny po 20 letech: reálné zkušenosti z českých obcí Přečíst článek

Proč byla česká cena tak vysoko

Když se soutěží 360,8 MW a platné nabídky dohromady dají jen 242,5 MW, soutěžící vědí, že se pravděpodobně vejdou všichni. V takové situaci nemají důvod srážet cenu výrazně dolů. Aukce sice formálně řadí nabídky od nejnižší po nejvyšší, ale když nehrozí, že dražší projekt vypadne kvůli nedostatku místa, tlak na skutečné podbízení slábne. To je vidět i na českém výsledku: nevypadla ani jedna nabídka a ceny se srovnaly těsně pod maximem.

Pro zajímavost, MPO si vyhradilo možnost aukci zrušit, pokud by více než 80 % podaných nabídek uvádělo stejnou referenční aukční cenu. To zřejmě vytváří motivaci neposlat všichni přesně stejných 3 200 Kč/MWh, ale rozptýlit se těsně pod stropem, třeba na 3 197, 3 198 nebo 3 199,9 Kč/MWh. Nelze dokázat, že právě tohle byl důvod konkrétních nabídek, ale struktura cen přihlášených projektů tomu odpovídá.

Vysoká česká cena tak v první řadě znamená, že v české aukci zatím nevznikl dostatečně hluboký a konkurenční trh připravených projektů. Aukce umí dobře objevit cenu jen tehdy, když má z čeho vybírat. Je-li nabídka projektů malá, aukce spíš potvrdí strop, než aby ho skutečně otestovala.

To je ostatně vidět i na předchozí české aukci pro rok 2025, kde se na 180 MW přihlásil jediný větrný projekt o výkonu 4,2 MW (nejspíš jedna turbína) s cenou 3 500 Kč/MWh.

Malý počet přihlášených projektů navíc nijak nemotivuje MPO snižovat maximální aukční cenu.

Německo: podobný princip, ale zralejší trh

Stejná logika platí i v Německu. Tam systém aukcí funguje podobně jako v ČR, jen do ceny nezapočítává odchylku, která částečně vysvětluje vyšší ceny v ČR. Druhý podstatnější rozdíl je, že je-li tržní cena elektřiny vyšší než vysoutěžená aukční cena, výrobce žádnou podporu nedostává (v ČR výrobce rozdíl vrací).

Podle Bundesnetzagentur Němci v únoru 2024 soutěžili 2 486 MW, ale přihlásilo se jen 1 836 MW, tedy méně, než bylo nabízeno. Vážený průměr úspěšných cen tehdy dosáhl 7,34 ct/kWh při stropu 7,35 ct/kWh. V únoru 2023 to bylo podobné: soutěžených 3 210 MW, přihlášených 1 501 MW a znovu průměr 7,34 ct/kWh při stropu 7,35 ct/kWh. Tedy stejná situace jako nyní v ČR.

Jakmile se ale německé aukce v dalších kolech výrazně přeplnily, ceny začaly klesat: v listopadu 2024 na 7,15 ct/kWh, v listopadu 2025 na 6,06 ct/kWh a v únoru 2026 až na 5,54 ct/kWh. Míra konkurence v aukci tedy má na výslednou cenu zásadní vliv.

Proč se nesoutěží menší objem?

Když se ví, že připravených projektů je v ČR málo, proč MPO soutěží zrovna 360 MW a ne méně? Pak by byla větší šance, že ve vypsané aukci bude soutěžit dost objektů a sníží se cena.

Soutěžený výkon vychází z nařízení vlády č. 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, které rámuje jednotlivé aukce. Stát si stanovil, kolik nových zdrojů chce k danému roku postavit, aby vyhověl jak vlastním energetickým potřebám, tak evropským závazkům k podílu spotřeby elektřiny pokryté z OZE.

Systém přitom počítá s tím, že realita může být jiná než plán. Když se v aukcích opakovaně nevyčerpá celý nabízený objem, v dalších kolech se objem zmenší. Pokud se konkurence přihlášených projektů naopak zvýší, může se soutěžený výkon znovu zvýšit.