Dokumentace skutečného provedení stavby – využití v praxi

1. Úvod

Výstavba stavebních děl je součástí lidské činnosti od doby, kdy člověk začal stavět obydlí. S vývojem nových technologií, materiálů a dalších faktorů ovlivňující kvalitu stavebních děl se jejich vlastnosti a zpracování mění a zdokonalují, stejně tak jako zpracování veškeré dokumentace. V prvních fázích životního cyklu stavby jsou to první myšlenky, které jsou zhmotněny ve studiích, které jsou transformovány do konkrétnějších tvarů a je možno s nimi zahájit územní a posléze stavební řízení. V těchto etapách jsou definovány fyzické a technické vlastnosti objektu, které ovlivňují provozování nemovitosti po zbytek životního cyklu. Během celého životního cyklu vzniká dokumentace, která je spjata s provozní, resp. užívací fází a je důležité, aby dokumentace, která byla vytvořena v etapách před provozováním, resp. užíváním stavebního díla, byla vytvořena precizně, pravdivě a zejména digitálně. První dokumentace, kterou stavebník, resp. investor obdrží od dodavatele stavby po skončení realizační fáze, je dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Tato dokumentace slouží jako základní kámen při obstarávání další provozní dokumentace pro provoz a správu nemovitosti.

2. Dokumentace skutečného provedení stavby

Ve stavební praxi, je základním legislativním předpisem stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění, který určuje pravidla pro stavební a územně plánovací činnosti. Ve stavebním zákoně, konkrétně ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., v platném znění, je zpřesněn rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby. Tato dokumentace je pro výkon správy nemovitostí důležitou z toho důvodu, že je to poslední dokumentace, jejíž zpracování je vyžadováno orgánem státní správy a bez níž není možné vydat kolaudační souhlas. U staveb menšího rozsahu může dokumentaci nahradit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná o výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. [1, 2]

Po získání kolaudačního souhlasu lze zahájit užívání objektu k účelu, k jakému byl projektován. Provozování nemovitostí je činnost spojená s řízením rutinních i nenadálých situací. Provozní dokumentace proto představuje významného společníka facility manažera, resp. správce, který je za provoz v objektu zodpovědný. Díky řádně provedené dokumentaci lze plánovat rutinní činnosti a minimalizovat, ne-li úplně se vyhnout nenadálým situacím. Dokumentace má dvě části:

• Textovou a
• Výkresovou.

Platí, že pokud nelze něco vyjádřit graficky, vyjádří se to slovním popisem. Grafické vyjádření informace je preferováno z důvodu jednoznačnosti sdělení informace. DSPS komplexně postihuje celý stavebnětechnický stav objektu, proto je možné využít tuto dokumentaci pro potřeby provozu a užívání.

2.1. Využití DSPS v praxi

DSPS je poslední úředně požadovanou dokumentací, která je požadována orgánem státní správy. Pro potřeby správy a provozu budov (facility managementu) slouží dokumentace jako podklad pro tvorbu např.:

• Pasportů – pasportizace je důležitý proces, jehož výsledkem jsou pasporty (prostorový, technický, technologický a další), které sledují aktuální stav prostor, konstrukčních prvků, technického zařízení apod.
• Orientačního plánu objektu – objekty, u kterých počítá s přístupem veřejnosti, je z pohledu svého využívání důležité zřídit orientační plány s rozpisem personálního nebo útvarového rozložení.
• Space managementu – budovy obsahují prostory, které se člení na místnosti. Z informací získaných z DSPS o rozložení hmoty v prostoru lze vytvářet grafické návrhy na rozmístění zaměstnanců, oddělení, vybavení kanceláří apod.
• Plánu údržby a obnovy – z pohledu prodlužování fyzické i morální životnosti objektu je podstatné plánovat činnosti, kterými se zmírní degradační procesy, při kterých nemovitost ztrácí své projektové vlastnosti a trpí opotřebením a ztrátou původního lesku. V tomto případě DSPS představuje nástroj pro plánování údržby obnovy ve spojení s pasporty, kdy se sleduje současný stavebnětechnický stav, a plánují se zásahy na prodloužení životnosti.
• Provozní řád – představuje soubor pravidel pro užívání objektu, resp. provozování objektu či technického zařízení. K sestavení provozního řádu je nutné kooperovat s DSPS, ze které jsou čerpány informace o umístění technického zařízení apod.
• a mnoho dalších.

2.2. Archivace

Během celého životního cyklu staveb je vlastník nemovitosti povinen uchovávat dokumentaci. Při archivaci dokumentace se nabízí dva způsoby:

• Papírová,
• Digitální.

První zmíněný typ archivace má spíše nevýhody než výhody a v praxi je možné setkávat se s ním především u starších a historických objektů, kdy digitální zpracování projektové dokumentace nebylo obvyklé, a u kterých ani není vždy jisté, že dokumentace existuje. Pokud tato dokumentace neexistuje nebo je jakkoliv pro zachování informací o objektu nedostačující, doporučuje se vytvořit minimálně zjednodušený pasport objektu, který by se zpracoval již elektronicky.

Digitální zpracování DSPS je dnes poměrně běžnou činností. Projektanti používají pro zpracování dokumentace SW nástroje CAD od různých vývojářů. Novým přístupem ke zpracování projektové dokumentace je BIM – Building Information Modeling neboli informační model budovy. Filozofií BIM je navrhování stavebních objektů a tvorba dokumentací až v 5D, ve kterém se kromě třírozměrného projektování promítá čas a náklady. Digitální zpracování DSPS se dobře archivuje a díky dynamice získaných dat jej lze jednoduše aktualizovat. Aktualizace je důležitá pro zachování vypovídací schopnosti dokumentace.

3. Závěr

Provozování stavebních objektů je činnost náročná na zvládnutí procesů. Aby bylo možno procesy dobře řídit a organizovat, je nutné mít detailní přehled nad informacemi týkající se prostorů a zařízení. Tyto informace jsou zaneseny v provozní dokumentaci, kterou by měl každý řádný vlastník, resp. správce majetku mít v dostatečném rozsahu a v aktuálním stavu. Provozní dokumentace je veškerá dokumentace, která vzniká pro potřeby zajištění provozu a uživatelnosti objektu a její rozsah není předepsán žádným legislativním předpisem. Základním zdrojem informací pro její tvorbu je DSPS, kterou obdrží stavebník, resp. investor, po skončení realizační fáze. Dokumentace je nesmírně důležitá pro budoucí provozování a užívání objektu, protože zaznamenává skutečný stavebnětechnický stav objektu, se všemi projektovými vlastnostmi.

S informacemi a daty této dokumentace se lze podílet na tvorbě další provozní dokumentace. V tomto článku byla zmíněna tvorba pasportů, plánu údržby a obnovy, orientačního plánu objektu a dalších provozních dokumentací, které svým obsahem přispívají jednak k provozuschopnosti objektu a jednak cíleně pomáhají prodlužovat fyzickou i morální životnosti objektu.

U starších a historických objektů je možné se setkat s papírovou verzí DSPS, která bývá málokdy v dobrém stavu a výjimečně kompletní. Dnes je naprosto běžné, že se celá projektová dokumentace vyhotovuje digitálně prostřednictví CAD SW nástrojů, které se dají jednoduše šířit a archivovat. Pokud vlastník, resp. správce objektu disponuje pouze papírovou formou dokumentace, doporučuje se tuto dokumentaci zdigitalizovat, minimálně formou pasportů. Podstatným aspektem DSPS je její aktualizace. Pouze tak je zachována její důležitost a využitelnost v praxi. Jakýkoliv zásah do objektu je nutné zanést zpět do dokumentace.

Bibliografické citace

• [1] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění. In: Sbírka zákonů.
• [2] Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění. In: Sbírka zákonů.