Odvětrání plechové střechy je důležité pro její optimální funkčnost

Majitelé a investoři se při realizaci staveb zpravidla zabývají otázkou, jaký zvolit materiál střešní krytiny. Mnohdy ale bývá opomíjeno, že pro optimální funkčnost střešní konstrukce je nutné ji posuzovat jako celek a zaměřit se nejen na volbu vhodného materiálu, ale i na to, co je pod ním – tedy optimální skladbu celého střešního pláště. Ta by měla být vždy navržena s ohledem na danou situaci stavby, lokalitu i požadavky na konkrétní funkční vlastnosti dané střechy. Opomíjenou otázkou na mnoha stavbách bývá riziko kondenzace vlhkosti a její dostatečný odvod.

Pro dlouhodobou spolehlivou funkčnost každé střechy je nutné řešit také její dostatečné odvětrání

Investoři mnohdy návrh střechy optimalizují na co nejnižší cenu a šetří na použitých materiálech. Taková střecha pak sice může plnit svůj účel z pohledu ochrany před povětrnostními vlivy, nezatéká pod ní, nebude ale mít patřičné parametry a neposkytne očekávaný komfort bydlení. Velmi častou chybou bývá například nedostatečně provedené odvětrání, jehož důsledkem mohou být nevhodné vlhkostní a teplotní poměry v prostoru pod střechou.

V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Každodenní činností obyvatel stavby, jako je dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. V opačném případě může dojít k její kondenzaci. Nejvýraznější je tento jev v zimním období, kdy se obvykle zvyšuje interiérová vlhkost a rostou rozdíly vnitřních a venkovních teplot.

Důsledkem nedostatečného odvětrání mohou být nevhodné teplotní a vlhkostní poměry v prostoru pod střechou

Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde. Pokud je ve střešním plášti použito dřevo nebo jiný podobně nasákavý materiál, může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození. Dřevo může být napadeno hnilobou, plísněmi, houbami nebo dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase může docházet ke korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její tepelně izolační parametry. Důsledkem jsou nevhodné teplotní a vlhkostní poměry v prostoru pod střechou.

Chyby odvětrávacího systému

Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat. Právě v jejím návrhu a provedení se na stavbách často chybuje, ať už kvůli snaze omezit náklady či kvůli nedůslednosti při realizaci střechy. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí. Kromě popsaného poškození konstrukcí a problémům s tepelnou stabilitou prostoru to může vést také k zatékání a vzniku vlhkých map a plísní v podkroví. To vše zbytečně zkracuje také životnost střešního pláště jako takového.

Odvětrání plechových střech

Komponenty pro odvětrání musí být s krytinou kompatibilní svým tvarem i z pohledu materiálů

Zvláštní pozornost je nutné věnovat difúzně uzavřeným konstrukcím a nenasákavým materiálům, skrz něž se vlhkost nemůže samovolně odpařovat. Mezi ně patří právě i plechové krytiny, které jsou nepropustné pro vodu a vodní páru, nenasákavé a s dobrou tepelnou vodivostí. Plechové krytiny ve velkoformátovém provedení mají v ploše minimum spojů, čímž se snižuje riziko průniku vlhkosti pod krytinu. Zároveň ale případná vlhkost nemůže z konstrukce uniknout skrz krytinu ven, a proto musí být i zde odvedena pomocí správně provedené odvětrávací vrstvy.

Střešní krytiny SATJAM jsou k dispozici jako komplexní střešní systém včetně větracích tašek a dalších potřebných doplňků

V případě, že plný odvod vlhkosti v hřebeni není možné zajistit pouze štěrbinou mezi hřebenáčem a krytinou, lze ji opatřit doplňkovými prvky, jako jsou odvětrávací díly hřebenáče, odvětrávací tašky nebo prvky nuceného větrání. Ty by měly být v ideálním případě přímo od dodavatele střešní krytiny. Bude tak zajištěna vzájemná kompatibilita všech prvků, a to jak z pohledu použitých materiálů, tak i vzhledem k riziku vzniku netěsností a zatékání. Z toho důvodu by měla být střešní krytina řešena jako komplexní střešní systém, tedy s maximem potřebných komponentů podle požadavků dané stavby.

Parametry odvětrání

Návrh odvětrávacího systému ovlivňuje mnoho faktorů, jako je sklon střechy, délka střešní roviny, použité materiály, typ krytiny a podobně. Parametry odvětrání upravují technické normy a její konkrétní návrh je odpovědností projektanta. Již v projektu by proto mělo být stanoveno její přesné provedení a skladba střešního pláště. V případě, že projekt zpracován není, například u rekonstrukcí starších objektů, přebírá tyto povinnosti realizační firma. Podstatná je zejména výška odvětrávací mezery a průřez vstupního a výstupního otvoru. Jakmile není jakýkoliv z těchto parametrů navržen správně, nemusí tato vrstva správně plnit svoji funkci. V případě zvýšené vlhkosti, kterou již nelze odvětrat, může kondenzát skapávat dolů. Proto musí být tepelná izolace ochráněna doplňkovou hydroizolační vrstvou, po které je tekutina svedena k okapové hraně a následně mimo střešní plášť.

Uvedená tabulka je dílčí částí normy ČSN 73 1901-2, komplexní pravidla pro navrhování střech jsou stanoveny v normě ČSN 73 1901-1 až 3

Rovněž počet a rozmístění doplňkových odvětrávacích prvků je třeba navrhnout ve vztahu ke konkrétní střeše, i to by proto mělo být specifikováno v projektu. U užitkových nevytápěných objektů, jako je například stodola nebo garáž, je střecha obvykle navrhovaná jako jednoplášťová bez separátní odvětrávací vrstvy. Ochranu před odkapávající zkondenzovanou vlhkostí pak lze řešit například antikondenzační úpravou krytiny. Pokud jde o vytápěný objekt, ať už rodinný dům, kancelář nebo komerční prostor, je nutné s dostatečným odvětráním střechy počítat, a to jak kvůli ochraně před kondenzací vlhkosti, tak i kvůli tepelnému komfortu v prostoru pod střechou.