Reklama

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (1. část)

doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová

Recenzovaný

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Reklama

1. Úvod

Zdravé vnitřní prostředí, ekologické přírodní materiály z trvale udržitelných zdrojů a eliminace využívání fosilních zásob se v posledním desetiletí staly globální prioritou. Surovinou s nejvyššími předpoklady pro splnění těchto požadavků stále se rozvíjející a zrychlující společnosti je dřevo a materiály na jeho bázi. Zpracování dřeva má v České republice dlouholetou tradici. Vedle přírodně rostlého dřeva jsou zde reprezentovány aglomerované materiály (dřevotřískové, dřevovláknité a OSB desky), charakterizující dřevařské odvětví od počátku 20. století. Aglomerované desky tvoří základní materiál pro výrobu nábytku, vybavení interiérů a v široké škále stavebních děl. Pod pojmem aglomerované materiály rozumíme výrobky z drobných dřevěných nebo jiných ligno-celulózových částic (např. štěpek, třísek, pilin, vláken), získaných dezagregací rostlinného materiálu a jejich spojením, pomocí lepících směsí (tlaku a tepla), na velkoplošné či tvarové výrobky. Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva – heterogenitu, anizotropii, rozměrovou nestálost – přičemž uchovávají většinu pozitivních vlastností dřeva. Jejich produkce představuje významný mezník v hospodaření s méně kvalitní, do té doby odpadní, dřevní surovinou [1].

Odpady provázejí lidstvo od pradávna. Jsou produktem prakticky veškeré lidské činnosti. Vznikají při průmyslové činnosti, stavební činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka v konzumní společnosti [2].

Nakládání s odpady, kvalita ovzduší a problematika vody jsou hlavními palčivými tématy v oblasti životního prostředí v České republice, ale též globálně. V roce 2015 bylo v ČR vyprodukováno 37,338 mil. tun všech odpadů (1,5 mil. tun nebezpečných odpadů a 30,5 mil. tun ostatních odpadů). Z tohoto množství bylo 83 % všech odpadů využito – 80 % materiálově a 3 % energeticky. Skládkováno bylo 9 % všech odpadů. Důležitou skupinou jsou komunální odpady, jejichž produkce v roce 2015 byla 5,3 mil. tun, tedy 500 kg/obyvatel ČR. Podíl produkce komunálních odpadů na celkové produkci odpadů v roce 2015 dosahoval 14 %. V roce 2015 bylo využito 47 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 36 % bylo materiálově využito a 11 % energeticky. Méně než polovina vyprodukovaných komunálních odpadů, přesně 47 %, bylo skládkováno. V roce 2015 bylo v ČR recyklováno 74 % obalových materiálů uvedených na trh [3].

Při pohledu na změny v odpadovém hospodářství v posledních desetiletích lze pozorovat výrazný přechod z odpadového na oběhové hospodářství. Tato změna představuje přechod z lineární ekonomiky „vezmi, spotřebuj, vyhoď“ na oběhovou – cirkulární, ve které se cenné suroviny udržují v produkčním koloběhu mimo skládkování [4].

Přechod na oběhovou ekonomiku, je také jednou z hlavních výzev pro ČR definovaných Evropskou komisí, podle níž může být mezi lety 2015–2035 uspořeno 600 milionů tun skleníkových plynů. Tohoto cíle je možné dosáhnout zejména novými opatřeními v nakládání s odpadem, kdy dojde ke zvýšení podílu recyklace a omezení ukládání na skládky.

Respektování odpadové hierarchie, tedy zaručení, že se odpad vyprodukovaný jednou společností stane vstupním materiálem pro jinou společnost, povede ke snížení administrativní zátěže malých podniků a k vytvoření více než 170 000 přímých pracovních míst do roku 2035 [5,6].

Přechod na oběhové hospodářství povede k navrácení druhotných surovin do evropské ekonomiky a tedy snížení závislosti EU na dovozech primárních surovin, což pozitivně ovlivní konkurenceschopnost evropského odpadového a recyklačního sektoru a povede k úspoře až 600 miliard EUR pro evropskou ekonomiku [6].

Obr. 1 Mrtvé dřevo – dřevní recyklát. Zdroj [8]

Právě rostoucí náklady spojené s likvidací odpadu a rostoucí povědomí o životním prostředí přispívají k rostoucímu významu recyklace, která je v současnosti jediným relativně zvládnutým procesem, jak získat z odpadu zpět některé suroviny a materiály a zároveň zabránit tomu, aby se látky z těchto odpadů dostávaly do vody, půdy nebo ovzduší. Proces třídění odpadů předcházející recyklaci a recyklace samotná jsou v současnosti tím nejmenším, co můžeme v rámci naší konzumní společnosti dělat. Jedním z materiálů, který se dá efektivně separovat v odpadovém hospodářství a zpětně využít, je dřevo. V odborných textech zaměřených na odpadovou problematiku se lze setkat s pojmy nové a mrtvé odpadní dřevo. Novým dřevem se mají na mysli čerstvě poražené stromy, a rovněž větve a další materiály, které se nehodí k žádnému jinému účelu než k využití jako biopaliva nebo jako doplněk při výrobě kompostu. Pod pojmem mrtvé dřevo¹ se rozumí nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra a další zbytky ze zpracování dřeva [7].

Obr. 2 Koloběh dřeva v oběhové ekonomice versus jeho energetické zpracování

Odpadní dřevo, tedy stavební a demoliční dřevo, obalový materiál, nábytek a velkoobjemový dřevní odpad z různých provozů je pak drahocennou surovinou pro výrobu aglomerovaných materiálů [9].

Stromy jsou schopny absorbovat oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry a pak převést uhlík do dřeva. Při tomto procesu se uvolňuje kyslík. Uhlík, který je uložen v průběhu procesu růstu stromu, je také vázán v následně vyprodukovaných dřevěných výrobcích po celou dobu jejich užívání. Dřevo a výrobky ze dřeva mohou být ke konci svého životního cyklu znovu použity a recyklovány. Tímto způsobem zůstává velké množství uhlíku uloženo na dlouhou dobu.

Čím déle se tedy dřevo používá a recykluje, tím déle váže skleníkové plyny a stává se tak aktivním reduktorem jejich výskytu v atmosféře viz Obr. 2.

Obr. 3 Prognóza využití recyklovaného dřeva ve společnosti Kronospan Jihlava. Zdroj [10]

Přední výrobci dřevotřískových desek (DTD) a OSB v České republice, přistoupili k progresivním postupům při nakládání s odpadním dřevem. V současné době výroba dřevotřískových desek (DTD) využívá 60 % recyklátu s cílem dosáhnout postupným zvyšováním až na 95 % podílu dřevní suroviny. Aktuální otázkou však zůstává důsledný sběr odpadního dřeva v České republice jakožto dále využitelné suroviny. Momentálně je více než polovina materiálu dovážena ze zahraničí (viz graf na Obr. 3). Cílem k roku 2025 je však nakoupit 75 % recyklátu na českém trhu a pouze 25 % importovat ze zahraničí.

Předpokladem pro úspěšné dosažení tohoto cíle je prosazení účinné legislativy v ČR od roku 2022, která bude podporovat materiálové využívání odpadu, a tudíž povede k propracovanějšímu systému ve shromažďování odpadního dřeva a jeho zpracování. Ten tak nebude končit na skládkách a ve spalovnách. Při důsledné separaci odpadního dřeva může být dalším bonusem vytřídění a následné využití nezanedbatelného množství recyklovatelných kovových materiálů. V souvislosti s tímto očekáváním v ČR vzniká již v předstihu dostatečná základna pro zpracování dřevního recyklátu [10].

Shrnutí

Zdravé vnitřní prostředí, ekologické přírodní materiály z trvale udržitelných zdrojů a eliminace využívání fosilních zásob se v posledním desetiletí staly globální prioritou. Surovinou splňující tyto požadavky společnosti je dřevo a materiály na jeho bázi. Vedle přírodně rostlého dřeva reprezentují dřevařské odvětví od počátku 20. století aglomerované materiály (dřevotřískové a dřevovláknité desky), které jsou stěžejní pro výrobu nábytku, vybavení interiérů a v široké škále jako součást konstrukčních částí stavebních děl. Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva, přičemž uchovávají většinu pozitivních vlastností dřeva. Jejich produkce představuje významný mezník v hospodaření s méně kvalitní dřevní surovinou. Odpady provázejí lidstvo od pradávna. Jsou produktem prakticky veškeré lidské činnosti. Při pohledu na poslední změny v odpadovém hospodářství lze pozorovat výrazný přechod z odpadového na oběhové hospodářství, tedy přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Rostoucí náklady spojené s likvidací odpadu a rostoucí povědomí o životním prostředí přispívají k rostoucímu významu recyklace, díky níž může být mezi lety 2015–2035 uspořeno až 600 milionů tun skleníkových plynů.

Jedním z materiálů, který se dá efektivně separovat v odpadovém hospodářství a zpětně využít, je právě dřevo. V odborných textech zaměřených na odpadovou problematiku se lze setkat s pojmem mrtvé odpadní dřevo – dřevní recyklát. Pod tímto pojmem se rozumí nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra a další zbytky dřeva. Dřevo a výrobky ze dřeva mohou být ke konci svého životního cyklu recyklovány a znovu použity, při čemž dochází k ukládání velkého množství uhlíku absorbovaného stromy z oxidu uhličitého na dlouhou dobu. Čím déle se tedy dřevo používá a recykluje, tím déle váže skleníkové plyny a stává se tak aktivním reduktorem jejich výskytu v atmosféře.

Také proto přistupují přední výrobci dřevotřískových desek (DTD) a OSB v České republice k progresivním postupům při nakládání s odpadním dřevem a využívají v současné době až 60 % recyklátu s cílem dosáhnout postupným zvyšováním až na 95 % podílu dřevní suroviny. Předpokladem pro úspěšné dosažení tohoto cíle je prosazení účinné legislativy v ČR od roku 2022, která bude podporovat materiálové využívání odpadu, a povede k propracovanějšímu systému ve shromažďování a zpracování odpadního dřeva.

2. Analýza environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů

Proces recyklace odpadního dřeva

Proces recyklace odpadů s obsahem dřeva začíná svozem na sběrné místo, kde lze odpadní surovinu manipulovat, očišťovat od nežádoucích příměsí, odstranit materiály, které jsou dále zpracovatelné (kovy, plasty, sklo) a připravit ji k dalšímu technologickému zpracování, např. podrcením.

Obr. 4 Schéma způsobů likvidace odpadů na bázi dřeva

Na sběrném místě vzniká logistický uzel, ve kterém dochází k rozhodování, zda vytříděné dřevo uplatnit pro následné surovinové využití nebo jako zdroj energie, případně jiným způsobem. Alternativou likvidace prostřednictvím sběrných míst je zpracování výrobního odpadního dřeva přímo v místě vzniku (dřevozpracující závod) a to buď přímo k výrobě tepla pro vlastní potřebu nebo pro výrobu kusového paliva (pelety apod.) nebo ponecháním rozkladu přírodními procesy (event. výroba kompostu).

Na základě schématu uvedeném na Obr. 4 lze definovat čtyři základní způsoby likvidace odpadního dřeva:

Dřevo je spáleno (energeticky využito) v místě vzniku nebo ponecháno tlení
Dřevo prošlo recyklačním zařízením (výroba paliva) a je využito pro energetické účely
Dřevo prošlo recyklačním zařízením a je zpracováno jako surovina pro další cyklus materiálového využití
Dřevo je uloženo na skládku komunálního odpadu

Obr. 5 Struktura finálního zpracování dřevní hmoty vytěžené na území ČR v roce 2016. Zdroj [11,12]

K zodpovězení otázky, jaká může být forma a množství odpadního dřeva, lze vyjít z hypotézy jen mírně rostoucí celkové zásoby výrobků na bázi dřeva. Závěr této hypotézy bude tedy následující: Odpadů na bázi dřeva bude ročně přibližně tolik, kolik výrobků na bázi dřeva ekonomika ročně spotřebuje.

Z uvedené hypotézy lze odhadnout, že v ČR tvoří roční produkce odpadu na bázi masivního (nelepeného) dřeva okolo 1,4 mil. tun a odpad na bázi aglomerovaných desek může představovat cca 0,5 mil. tun.

Tyto hodnoty jsou odborným odhadem, který vychází z předpokladu nasyceného výrobkového toku napříč životním cyklem výrobků s podílem dřeva. Přesná evidence vzniku a struktury odpadu na bázi dřeva není v ČR k dispozici. Ke zpětnému využití je v současné době použit pouze zlomek tohoto disponibilního množství. (Uvedené množství nezahrnuje odpad vzniklý v dřevozpracujícím průmyslu při zpracování surového dříví, tj. piliny, hobliny, odřezky apod.)

Environmentální dopad

Jeví se celkem jisté, že zpracování odpadního dřeva pro další materiálové využití na úkor skládkování, tlení nebo energetického využití má jednoznačně pozitivní přínos pro životní prostředí.

Dřevo je obnovitelná přírodní surovina, která v sobě díky fotosyntéze ukládá jeden z nejvíce ohrožujících skleníkových plynů, CO₂. Pokud dřevo ponecháme biologickému rozpadu za přístupu vzduchu nebo ho spálíme, nevyhneme se produkci CO₂ zpět do ovzduší, a to v ekvivalentním množství, v jakém dřevo CO₂ váže.

Ponecháme-li dřevo biologickému rozkladu bez přístupu vzduchu (např. po uložení na skládku bez řízeného spalování vznikajícího skládkového plynu), uvolňuje se do atmosféry metan CH₄, který má 20× silnější potenciál globálního oteplování klimatu než CO₂.

Pojem „environmentální dopad“ byl definován normou ISO 14050 jako „jakákoli modifikace životního prostředí, negativní nebo pozitivní, částečně nebo zcela vyplývající z činností, produktů nebo služeb společnosti“.

Riziko představuje pravděpodobnost, že stresor bude mít škodlivé účinky na cíl/ receptor. Potenciální nebezpečí pro zdraví a ekosystémy může nastat v různých fázích životního cyklu.

Realizovaná studie životního cyklu (LCA) OSB desek prokazuje, že nahrazení 50 % přírodní vlákniny dřevním recyklátem má významný environmentální přínos. Využitím recyklovaného dřeva na úkor surového dřeva v 1 m³ produktu OSB 3 Superfinish ECO² lze dosáhnout snížení úbytku fosilních zdrojů o více než 57 %, snížení emisí skleníkových plynů vyjádřených jako CO₂ o téměř 48 %, snížení fotochemické oxidace, která má za důsledek vznik volných -OH radikálů představujících silné oxidační činidlo (umožňuje rozklad většiny organických struktur) o 65 %, snížení acidifikace o 98 %, snížení toxicity pro vodní společenství o 66 % a pro terestriální společenství o 32 %. Při použití recyklátu je také snížen negativní dopad na lidské zdraví o 93 % [10].

Obr. 6 Porovnání výsledků analýzy LCA pro OSB desky vyráběné bez podílu dřevního recyklátu a s obsahem 50 % recyklátu. Zdroj [10]

Rozdíl ve výsledcích je dán především odlišným způsobem zpracování suroviny (kácení, krácení atd. vs. skladování, separace apod.). Významným přínosem je dále fakt, že druhotně zpracované odpadní dřevo k sobě neváže svázanou energii a znečištění vznikající při těžbě, manipulaci, dopravě, zpracování a sušení primárně těžené dřevní hmoty.

Lze dále předpokládat, že při plánovaném využití 80 % recyklátu pro výrobu dřevotřískových desek, bude dosaženo ještě lepších výsledků než u zmíněné výroby OSB desek s 50% podílem recyklátu.

Významnost pozitivního přínosu pro ŽP vynikne při vynásobení měrných úspor (vztažených k 1 m³ produktu) roční produkcí desek (KRONOSPAN OSB Jihlava) 760 000 m³/rok: díky využití recyklovaného dřeva se sníží úbytek fosilních paliv o cca 1 667 TJ/rok a emise CO₂ se sníží o více než 88 000 t/rok.

V bezprostředním okolí zpracovatelských závodů, ve kterých se recyklace odehrává, může docházet ke zvýšeným emisím, hluku, a prašnosti. Řadu těchto negativních vlivů lze však eliminovat na přijatelnou míru použitím nejlepších dostupných technik, které v sobě zahrnují aktivní i pasivní prvky potlačující negativní vlivy této výroby.

Další negativní vliv může představovat doprava z místa vzniku odpadu na místo opětovného materiálového zpracování. Při porovnání tohoto vlivu s dopravními nároky na soustřeďování dřevní hmoty z lesního hospodářství do zpracovatelského závodu, však není recyklované dřevo v nevýhodě, o čemž mj. vypovídá realizovaná studie životního cyklu OSB 3 Superfinish.

Příležitost postupné substituce nerostných (neobnovitelných) surovin

Obr. 7 Vývoj globální těžby primárních surovin. Zdroj [14]

Při pohledu na exponenciálně se zvyšující globální spotřebu (těžbu) primárních surovin se nelze vyhnout obavám z krátkodobé udržitelnosti trendů nastolených v průběhu 20. století. Globální ekonomika zcela jistě stojí před úkolem útlumu těžby většiny nerostných surovin a přechodem k oběhovému hospodaření, které bude založeno na obnovitelných energetických i materiálových zdrojích. Klíčovým faktorem bude také výrazné zvýšení efektivnosti energetického i zpracovatelského průmyslu.

Souhrn kapitoly:

Environmentálním dopadem se rozumí jakákoli modifikace životního prostředí, negativní nebo pozitivní, částečně nebo zcela vyplývající z činností, produktů nebo služeb společnosti.

Lze odhadnout, že v ČR tvoří roční produkce odpadu na bázi masivního (nelepeného) dřeva okolo 1,4 mil. tun a odpad na bázi aglomerovaných desek může představovat cca 0,5 mil. tun. Ke zpětnému využití je v současné době použit pouze zlomek tohoto disponibilního množství.

Při pohledu na zvyšující se globální spotřebu (těžbu) primárních surovin se nelze vyhnout obavám z krátkodobé udržitelnosti. Globální ekonomika zcela jistě stojí před úkolem útlumu těžby většiny nerostných surovin a přechodem k oběhovému hospodaření, které bude založeno na obnovitelných materiálových zdrojích.

Pokud dřevo ponecháme biologickému rozpadu za přístupu vzduchu nebo ho spálíme, nevyhneme se produkci CO₂ zpět do ovzduší, a to v ekvivalentním množství, v jakém dřevo CO₂ váže.

Realizovaná studie životního cyklu (LCA) OSB desek prokazuje, že nahrazení 50 % přírodní vlákniny dřevním recyklátem vede mj. ke snížení úbytku fosilních zdrojů, snížení emisí skleníkových plynů, snížení acidifikace a snížení celkového negativního dopadu na lidské zdraví.

Významným přínosem je dále fakt, že druhotně zpracované dřevo k sobě neváže svázanou energii a znečištění vznikající při těžbě, manipulaci, dopravě, zpracování a sušení primárně těžené dřevní hmoty.

3. Analýza výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalováním

Zatímco se Evropská komise snaží vytvořit politiku pro udržitelné využívání biomasy pro energetické účely, výzkum v oblasti analýzy životního cyklu (LCA) čistých metod odpadového hospodářství ukazuje, že spalování biomasy ve formě odpadního dřeva pro elektřinu, tepelnou energii nebo kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je obdobně zatěžujícím procesem jako pálení uhlí a nesplňuje kritéria udržitelnosti.

Přestože odpadní dřevo není ekologicky šetrným zdrojem energie, soutěží odvětví pro zpětné materiálové zpracování dnes v ČR ve volném tržním prostředí s energetickým sektorem, který je z hlediska zpracovatelských kapacit nenasycený a zároveň státem motivovaný k energetickému využití biomasy jakožto obnovitelného zdroje energie. Výsledkem je pak situace, kdy je největší zpracovatelský závod v ČR nucen importovat dřevěný recyklát ze zahraničí, kde státní politika jednoznačně upřednostňuje materiálové využití odpadů na bázi dřeva.

Obr. 8 Odhad vývoje spotřeby dřevěného recyklátu ve zpracovatelském závodě Kronospan Jihlava – podle původu. Zdroj [10]

Z hlediska perspektivy ochrany klimatu, ochrany lidského zdraví a vlivu na ekosystémy je pak spalování nejméně vhodnou variantou v porovnání s recyklací do rekonstituovaných dřevěných výrobků nebo papírenské buničiny či dokonce i proti skládkování, při němž alespoň dochází k odběru a energetickému využití skládkových plynů [13].

Recyklace odpadního dřeva a jeho využití do dřevotřískových desek je z hlediska ukládání a vázání CO₂ jednoznačně více efektivní a více udržitelná než jeho ukládání na skládky. Významným vedlejším efektem omezení skládkování odpadního dřeva je tedy také výrazné aktivní snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře [15].

Omezení spalování odpadního dřeva a jeho efektivní shromažďování a distribuce by mělo vést k žádanému zvýšení dostupnosti dřevního recyklátu i v zimních měsících, kdy je momentálně v rámci evropského trhu množství recyklátu o cca 25 % nižší než v letních měsících [10].

Energetické využití odpadu mj. stojí v ČR 880–1900 Kč/tunu a bude vždy dražší než recyklace a materiálové využití. Recyklace navíc přináší pracovní místa, nahrazuje primární suroviny a posiluje ekonomiku. Každý milion tun odpadu, které se dnes skládkuje, může přinést 8–10 tisíc nových pracovních míst v sektoru druhotného zpracování. Pokud by obce i ostatní původci odpadů primárně dřevo spalovali, pak by se jim to s ohledem na nutnost plnit recyklační cíle v budoucnu nemuselo ekonomicky vyplatit [16].

Souhrn kapitoly:

Evropská komise se snaží vytvořit politiku pro udržitelné využívání biomasy pro energetické účely, díky čemuž je momentálně v rámci evropského trhu disponibilní množství dřevního recyklátu v zimních měsících o cca 25 % nižší než v letních. Výzkum v oblasti analýzy životního cyklu (LCA) čistých metod odpadového hospodářství však ukazuje, že spalování biomasy ve formě odpadního dřeva je obdobně zatěžujícím procesem jako pálení uhlí a nesplňuje kritéria udržitelnosti. Z hlediska perspektivy ochrany klimatu, ochrany lidského zdraví a vlivu na ekosystémy je spalování v porovnání s recyklací do rekonstituovaných dřevěných výrobků či dokonce i proti skládkování nejméně vhodnou variantou nakládání s odpadním dřevem.

Přestože tedy odpadní dřevo není ekologicky šetrným zdrojem energie, soutěží odvětví pro zpětné materiálové zpracování dnes v ČR s energetickým sektorem, který je z hlediska zpracovatelských kapacit nenasycený.

Obr. 9 Současný rozhodovací proces při nakládání s odpady na bázi dřeva

Literatura a poznámky na konci třídílné studie.

V druhém díle se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Poznámky

¹ Pro účely této studie bude pro odpad spadající do skupiny tzv. mrtvého dřeva užíván pojem „odpadní dřevo“.... Zpět

² Desky OSB 3 Superfinish ECO jsou nejprogresivnějším typem OSB desek, které jsou v současné době na trhu k dispozici. Jsou vyvinuty a vyrobeny zcela v souladu se současnými požadavky na ekologické bydlení a s potřebou využívat přírodní organické materiály. Díky volbě vhodného dřeva a pojiva splňují vysoké standardy ekologického bydlení. Dřevěné třísky jsou pojeny lepidly bez formaldehydu. Emise formaldehydu jsou omezeny pouze na jeho přírodní a přirozený obsah v masivním dřevě (< 0,03 ppm). ... Zpět

English Synopsis

Environmental benefits of using recycled wood to produce agglomerated materials (Part 1)

Wood and the materials on its basis fulfil the requirements of an ever-evolving and accelerating society. In addition to naturally grown wood, wood-based materials are frequently used as a basic material for production of furniture and for building constructions as well. Looking at changes in waste management, a significant shift from the waste to the circular economy can be observed. The valuable raw materials are kept in the production cycle instead of landfilling or burning. Wood and wooden products can be efficiently separated in waste management, reused and recycled. The so-called wood waste – old furniture, wooden pallets, window and door frames, demolition wood, used lumber, bark and other wood residues can be reused in particleboard production. Particle board manufacturers in the Czech Republic have adopted progressive waste management and currently use 60% of recycled wood into particle boards. A completed life cycle analysis (LCA) of OSB demonstrates that replacing of 50% of natural fibres with recycled wood has significant environmental benefits. The objective is to push furthermore on effective legislation to promote waste material utilization and thus lead to a more sophisticated waste wood collecting.