Solární chlazení
Zvyšující se nároky na tepelnou pohodu v obytných a administrativních budovách v letním období na jedné straně a na druhé straně problémy přenosových sítí vlivem odběrových špiček způsobených provozem elektricky poháněných kompresorových chladicích jednotek vedly k rozvoji chladicích a klimatizačních zařízení poháněných teplem ze solárních kolektorů. Právě v letním období, kdy běžně využívané solární soustavy pro přípravu teplé vody a vytápění mají výrazné přebytky tepla vlivem sníženého odběru tepla, je možné nadbytečnou tepelnou energii ze solárních kolektorů využít pro produkci chladu v solárních kombi-plus soustavách (teplá voda, vytápění, chlad, viz obr. 1). Další oblastí využití solárního chlazení jsou průmyslové aplikace (technologické chlazení).
Způsobů využití solárního tepla pro produkci chladu je několik:
- uzavřený absorpční cyklus - nejčastějším je absorpční cyklus na bázi dvojice látek LiBr-voda (sorbent-chladivo), který však vyžaduje relativně vysoké provozní teploty kolektorů (100 až 150 °C) a tedy použití trubkových vakuových kolektorů.
- uzavřený adsorpční cyklus - adsorpční cyklus využívá pevnou látku (zeolit, silikagel) pro adsorpci chladiva (voda). Provozní teploty cyklu jsou do 80 °C a umožňují použití plochých selektivních kolektorů.
- otevřený (desikační) cyklus - desikační klimatizační systémy s rotačním entalpickým a rekuperačním výměníkem jsou aplikací otevřeného cyklu, kde chladivem je voda v upravovaném vzduchu. Čerstvý vzduch je před přivedením do klimatizovaného prostoru postupně odvlhčen, ohříván, zvlhčen a zchlazen. Teplo ze solárních teplovzdušných kolektorů slouží k regeneraci (odvlhčení) entalpického výměníku.
Obr. 1 - Schéma solární kombi-plus soustavy pro vytápění, chlazení a přípravu TV
Typické zisky solárních soustav pro chlazení:
produkce tepla | produkce chladu | |
solární chlazení | 150 až 250 kWh/(m2.rok) | 100 až 150 kWh/(m2.rok) |
následující text předchozí text