Projektování slaboproudu I. – projekt vs. projektová dokumentace
Dnešní doba patří bezesporu penetraci informačních a komunikačních technologií (ICT) snad do všech slaboproudých odvětví. Odvětví, která donedávna tvořila samostatné obory s vlastními (proprietárními) komunikačními prostředky, toho s ICT technologiemi prakticky moc společného neměla. Nastal tedy zajímavý efekt konfrontací dvou světů – světa ICT a světa ostatních slaboproudých systémů. V různých médiích se problematika konvergence ICT s ostatními obory popisuje hlavně pouze z technologického hlediska. O praktickém dopadu na navrhování a projektování staveb už toho moc ke čtení není. Jak vnímáte slova Projekt a Projektová dokumentace Vy? Máte za to, že se jedná o jedno a to samé nebo že jde o dva prakticky rozdílné pojmy?
- Projektování slaboproudu II. – právní předpisy, technické normy a pohled živnostenského zákona
- Projektování slaboproudu III. – požární bezpečnost a ochrana před bleskem
Slaboproudá sdělovací elektrotechnika zažívá obrovský pokrok a vývoj. Technologické hranice mezi jejími jednotlivými obory, resp. systémy, díky novým trendům mizí před očima. S tímto efektem se setkáváme nejen u takzvaných uživatelských systémů, ale bohužel také i u systémů a zařízení, které přímo či nepřímo významně ovlivňují nejdůležitější vlastnost staveb – bezpečnost. Jedná se o kontrolovaný jev nebo jde o velký problém?
Cílem tohoto a několika následujících článků je nastínit současnou problematiku projektování rozvodů slaboproudých sdělovacích systémů a informačních technologií (dále jen slaboproud) ve výstavbě. Záměrně jsou zvýrazněná slova problematika a ve výstavbě. Ve výstavbě proto, že nás zajímají systémy a zařízení, které doprovázejí výstavbu a problematika proto, že aspektů, které zasahují a ovlivňují současné projektování v tomto oboru, je poměrně hodně a neustále se mění.
V posledních letech bylo možné sledovat výrazné změny jak na straně právních předpisů ovlivňujících investiční výstavbu, tak na straně vlastní techniky, která v případě slaboproudu patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory.
Mezi nejzásadnější patří bezesporu penetrace oboru informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) snad do všech slaboproudých odvětví. Odvětví, která donedávna tvořila samostatné obory s vlastními (proprietárními) komunikačními prostředky, toho s ICT technologiemi prakticky moc společného neměla. Ke spolupráci docházelo standardně pouze a výhradně na úrovni systémových periferií. Nastal tedy zajímavý efekt konfrontací dvou světů – světa ICT a světa ostatních slaboproudých systémů (pro zjednodušení použijeme výraz nonICT). Výsledkem jsou dnes již poměrně dost rozšířená konvergentní řešení. Z pohledu výstavby pak dochází k prolínání nebo dokonce slučování profesí, kdy se do procesu výstavby dostávají více a více firmy, které donedávna stály spíše na konci dodavatelského řetězce výstavby (např. IT a systémoví integrátoři).
Naopak při pohledu z druhé strany, díky tomu, že je tato konvergence obecně stále ještě na začátku, dostávají se firmy, donedávna řešící tradiční spíše nonICT systémy, k řešením, která vyžadují speciální dovednosti ze světa ICT. Problematikou z tohoto pohledu se zde věnovat nebudeme. Cílem článku není popisovat technologické rozdíly a současnou propast obou světů, důležitý je v tuto chvíli celkový vliv této postupné změny slaboproudého oboru na proces výstavby.
Buďme konkrétní. Lidé z IT/ICT se díky zmíněné konvergenci čím dál častěji dostávají k zakázkám, kde mohou nabídnout komplexní systémové řešení, na které dnešní investoři, i přes nemalé investice, slyší. Dochází tak například k tomu, že IT dodavatelskou firmou jsou na stavbě řešeny nejen systémy spadající do ICT, ale i systémy poplachové (dle znění platných norem jde o PZTS, ACS, VSS atd.) a ostatní sdělovací systémy (ozvučení, atd.). Nejen že tyto firmy, resp. projektanti ale také „návrháři“ z těchto firem, nejsou v těchto pro ně poměrně nových a odlišných oborech zdatní, ale dostávají se v procesu výstavby do stavu, kdy ovlivňují kromě uživatelské výbavy také zásadní vlastnosti staveb, a to zejména po stránce bezpečnosti, což si mnohdy vůbec neuvědomují. Předcházející řádky nejsou samozřejmě myšleny tak, že budeme kritizovat jeden druhého. Mělo by jít hlavně o snahu přispět do společné diskuze o vzájemné spolupráci, ke které nás všechny vývoj technologií v oboru slaboproudu tlačí – chtě nechtě (myšleno pozitivně). V různých médiích se problematika konvergence ICT s ostatními systémy/obory popisuje hlavně pouze z technologického hlediska. O praktickém dopadu na navrhování a projektování staveb už toho moc ke čtení není. A to je také více méně hlavní důvod vzniku této série článků, které nemají v úmyslu oslovit konkrétní cílovou skupinu v celém dodavatelském řetězci výstavby. Jde spíše o snahu zmínit nejzásadnější a často opomíjené problematiky kolem navrhování a projektování slaboproudých systémů na stavbách, a to jak ze strany ICT, tak nonICT.
Projekt vs. Projektová dokumentace
Aby bylo možné mluvit stejnou řečí v oblasti projektování, je nutné ujasnit si rozdíly mezi slovy Projekt a Projektová dokumentace. Důvodem je fakt, že v běžné praxi je možné se setkat s tím, že se tyto pojmy často používají nesprávně. Není účelem se zde pouštět do nějakých obecných definicí, kterých je Internet plný, ale jde o to, jak tento pojem cítit a jak o něm v praxi mluvit a uvažovat.
Stále je možné se setkat s tím, že slovem projekt je označována vlastní projektová dokumentace. A to právě bývá dost častý problém při komunikaci v oblasti projektování. Je nutné rozlišovat a dělat rozdíl mezi projektem a projektovou dokumentací, kdy projektem by měl být v případě výstavby označován kompletní proces od prvotních příprav (studie, příp. návrh) až po uvedení do provozu (předání investorovi/provozovateli), a projektovou dokumentací pouze vlastní dokumentace jako část/podmnožina celého projektu. Celá projektová dokumentace v rámci jednoho projektu se pak může obecně skládat z celé řady na sebe navazujících dílčích projektových dokumentací. Tyto dílčí projektové dokumentace jsou ve výstavbě většinou rozděleny jednak podle jednotlivých stavebních a technologických profesí a také podle daného stupně zpracování, tj. podle účelu použití. Ostatními složkami projektu kromě projektových dokumentací mohou být například jednání, konzultační činnost, řízení projektu, koordinace, různé studie, zkoušky, dodavatelské soutěže, zkušební provoz, dozorová činnost.
Projektové dokumentace a jejich statut
Určitě nebude na škodu zrekapitulovat si současné druhy a účely jednotlivých projektových dokumentací a ostatních souvisejících technických dokumentací. Následující dělení dokumentací respektuje stavební zákon a standardy profesních výkonů ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě).
Příprava zakázky (PZ) – V případech, kdy si investor není jistý, jak celý projekt pojmout (tzv. jak do toho), je vhodné v rámci přípravné fáze stanovit základní parametry celého projektu. Těmi mohou být – stanovení finančních a ekonomických limitů/možností, definice nezbytných fází projektu, definice fází projektové dokumentace, stanovení základních dotčených právních předpisů a technických norem, stanovení požadavků na projekční tým a zástupce investora a neposlední řadě časový rámec harmonogramu prací a milníků.
Dokumentace návrhu/studie stavby (DNS, neboli studie) – Pokud není využito úvodní fáze PZ, jedná se o úvodní dokumentaci, která má za úkol provést počáteční průzkum, nastínit možná řešení, technickou proveditelnost, základní problémy, vytýčit rozsah prací a typy a rozsah profesí vč. jejich spolupráce (koordinace) a samozřejmě stanovit finanční náročnost celé stavby. Studii reprezentuje většinou textový příspěvek do souhrnné stavební studie. Ze studie by zásadně měly vyjít technické požadavky stavby na využití území, kde je plánováno její umístění. Z pohledu slaboproudu se jedná kromě uživatelské výbavy budovy hlavně o nárocích na připojení k síti elektronickým komunikací (SEK), tj. běžně k Internetu a k rozhlasovému a televiznímu vysílání a o nárocích na technické vybavení z pohledu požární bezpečnosti stavby (PBS). Ze studie pak po diskuzi s dotčeným stavebním úřadem vyplyne také požadavek na vypracování projektové dokumentace vč. požadavku na povinné stupně projektové dokumentace.
Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DUR, neboli územko) – Povinnost vypracovat DUR stanovuje stavební úřad. Základním důvodem nutnosti vypracovat DUR je kontrola, jestli navrhovaná stavba není v rozporu s územním plánem, který stanovuje zásadní podmínky a poměry v území. Hlavním těžištěm DUR je technická zpráva, resp. textový příspěvek do celkové dokumentace stavby. Grafická část obsahuje především výkres (situaci) se zakreslením stávajících a nově navrhovaných sítí. Oproti studii jsou v rámci DUR již řešeny projednání s jednotlivými správci veřejných sítí o možnostech připojení a nutnosti zajištění jejich ochranných pásem. DUR je dokumentací, jejíž rozsah a obsah je zakotven v prováděcí vyhlášce stavebního zákona – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, aktuálně ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby (DSP, neboli stavebko) – DSP je dalším stupněm projektové dokumentace po DUR, resp. u jednodušších staveb, kde jsou předem jasné podmínky a vlivy na dotčené území, které nekolidují, je DUR vynechána a přistupuje se rovnou k vypracování DSP nebo jednostupňové verzi DUR+DSP. DSP se pak již věnuje hlavně technickému řešení vlastní stavby a konkrétnímu provedení napojení na inženýrské sítě. Jednodušší variantou DSP je pak dokumentace pro ohlášení stavby, sloužící pro zrychlené řízení bez nutnosti projít celým stavebním řízením, jedná se pak o tzv. zjednodušenou formu stavebního řízení. DSP je dokumentací, jejíž rozsah a obsah je zakotven v prováděcí vyhlášce stavebního zákona – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, aktuálně ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS, neboli prováděčka) – DPS je po DSP dalším stupněm PD. V praxi se DPS často zaměňuje s realizační/zhotovitelskou dokumentací (RDS). Vypracování DPS může být nařízeno stavebním úřadem, a to hlavně u složitých staveb, staveb pod památkovou ochranou nebo tam, kde to přímo požaduje předchozí územní rozhodnutí. Vypracování může být také z iniciativy stavebníka. Na rozdíl od RDS slouží DPS hlavně pro kontrolní obhlídky stavby stavebním úřadem a/nebo jako součást zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele. V praxi se rozsah a obsah DPS a RDS mohou, ale nemusí lišit. Jde o to, že DPS se zpracovává zpravidla ještě před výběrem zhotovitele, tj. dost často (u veřejných zakázek povinně vždy) bez uvedení konkrétních výrobků a výrobců (formou parametrizace). Naopak u RDS, vypracovávané zhotovitelem, jsou logicky již všechny výrobky a výrobci známí, a je možné (žádané) provést dokumentaci ve větší podrobnosti a detailněji. DPS je dokumentací, jejíž rozsah a obsah je zakotven v prováděcí vyhlášce stavebního zákona – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, aktuálně ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
Realizační/zhotovitelská dokumentace (RDS, neboli realizačka) – Rozsah a obsah RDS oproti DPS není regulován žádnou vyhláškou, ale je dán smluvní dohodou. Vypracování RDS může být požadováno projektantem v rámci DPS. Zpracování tohoto stupně je zpravidla zahrnuto do dodávky stavby, tudíž zpracování zajišťuje zhotovitel.
Dokumentace skutečného provedení (SPS, neboli skutečný stav) – Vypracování a předání této dokumentace po dokončení stavby požaduje stavební zákon. Tuto dokumentaci je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu morální životnosti stavby a slouží pro provádění pravidelných kontrol a revizí, oprav, úprav a rozšíření. Nicméně, i když je rozsah a obsah SPS dán prováděcí vyhláškou stavebního zákona – vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, aktuálně ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., týká se pouze stavební části, o profesích TZB nemluví. To znamená, že v praxi je konkrétní rozsah a obsah SPS slaboproudých systémů a rozvodů nutné řešit smluvně.
Zdroje, použitá literatura
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
- Sborník přednášek č. 48 – Základní vyhlášky a předpisy pro projektování v elektrotechnice, rozvaděče 2011, vydáno firmou L.P. Elektro s.r.o., ISBN: 978-80-904663-6-4
- České technické normy ve výstavbě, 2. vydání (2009); autoři: Ludmila Kratochvílová a Miroslav Ježek; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.
- Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, 3. vydání (2008); kolektiv autorů: Jiří Schandl, Bohumil Rusek, Danka Makalová Hedviga Klepáčková; vydáno: Informační centrum ČKAIT, s.r.o.
Základní přehled zkratek
- ICT
- Informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies)
- neICT
- označení pro technologie nepatřící mezi ICT (pro účely tohoto článku)
- IT
- Informační technologie (Information Technologies)
- PZTS
- Poplachový zabezpečovací a tísňový systém
- ACS
- Systém elektronické kontroly vstupu (Access Control System)
- VSS
- Video dohledový systém (Video Surveillance Systém)
- TZB
- Technické zařízení budov
- MPO
- Ministerstvo průmyslu a obchodu
- PBZ
- Požárně bezpečnostní zařízení
- nePBZ
- označení pro zařízení nepatřící mezi PBZ (pro účely tohoto článku)
- EPS
- Elektrická požární signalizace
- ERo
- Evakuační rozhlas
- PBŘS
- Požárně bezpečnostní řešení stavby
- UTP
- Unshielded twisted pair
- LP
- Ochrana před bleskem (Lightning Protection)
- LPS
- Vnější systém ochrany před bleskem – hromosvod (Lightning Protection System)
- SPM
- Ochranné opatření pro vnitřní systém ochrany před LEMP (Surge Protection Measures)
- DT
- Domácí telefon
- CHÚC
- Chráněná úniková cesta
- PÚ
- Požární úsek
Ing. Jindřich Pech, HDL Automation s.r.o.: S textem na téma stupně projektové dokumentace vyslovuji naprostý souhlas, jediné co mi tu chybí je zmínka o tzv. „protokolu o vnějších vlivech“ – to je dokument, který by se měl zpracovat na každé stavbě, u větších staveb by měla být dokonce zmíněná každá místnost a v ní jednoznačně určeno – k čemu slouží, instalace s hlediska elektriky, atd. Měli by se zde účastnit i projektanti slaboproudu (serverovny, datová centra atd.).
U části hromosvod není podle mého názoru úplně správně formulováno, že musí být na každé stavbě hromosvod, ačkoliv se jedná o citaci z normy. Roli hraje tzv. „výpočet rizika“ – který ovšem může vyjít, že zde hromosvod být nemusí. Navíc když je stavba v soukromém vlastnictví (rodinný domek), postupuje se při výpočtu dle požadavků majitele. Jedná se ovšem o problematiku, kde různí odborníci mají různý názor. Každopádně výrobce prvků k hromosvodu bude samozřejmě tvrdit, že hromosvod musí být všude. Já tvrdím, že ne.
Ing. Plotek, HDL Automation s.r.o.: Článek hodnotím jako povedený. Sice je název článku „Projektování slaboproudu“ trošku zavádějící a článek z počátku popisuje všeobecné postupy a procesy týkající se všech projekčních oborů. Nicméně jsou to věcné, aktuální a pro projektanty přínosné informace. Uvedené příklady z praxe a konstatování, že návrh a instalace téměř každé komponenty nebo kabelu každého systému je spjata s požární ochranou budovy, je velmi trefné.
In the media, the issue of ICT convergence with other fields is mainly described only from a technological point of view. The practical impact on designing and designing buildings is however no longer mentioned. How do you perceive the words project and project documentation you?