Otvorové výplně na konferenci Regenerace bytového fondu a veřejných budov
Jedním z témat konference Regenerace bytového fondu a veřejných budov, která proběhla 29. a 30. listopadu v Hradci Králové, byly tradičně otvorové výplně a jejich zabudování. V druhém článku z konference přinášíme vybrané zajímavosti.
Závady montáže oken
Téma otvorové výplně a jejich zabudování se ukazuje jako stále aktuální, a to zejména při provádění staveb. Úvodní přednáška „Praktická ukázka nevhodného zabudování otvorových výplní a důsledky při nedodržení ustanovení ČSN“ Ing. Františka Stránského ukázala mnoho závad, poruch a poškození oken a dveří, zejména pak důsledky vlivem klimatických vlivů a vlhkosti. Narušení povrchové úpravy bylo vidět zejména u dřevěných truhlářských výrobků. Jedním z názorných příkladů byl chybně zabudovaný okenní rám a plastové koncovky vnějšího hliníkového parapetu. Z fotogalerie bylo patrné zvyšování vlhkosti vlysů, separace lazury rámu okna a tvorba plísně. Při zabudování nebyly použité okenní začišťovací profily tzv. „APU lišty“.
Úskalí předsazené montáže
Stále rostoucí ceny energií, ale i legislativní požadavky na výstavbu budov s nízkou energetickou náročností se promítají i do stále sofistikovanějších řešení nejen obvodových plášťů budov, systémů technických zařízení budov, ale i do oblasti kompletačních konstrukcí kam patří i otvorové výplně stavebních konstrukcí.
Přednáška „DARE – PUREX systémová předsazená montáž oken pro NED a PD“ odborníka na slovo vzatého Ing. Ivo Zemana posluchače seznámila s jedním z možných řešení, jak zejména okna a dveře v nízkoenergetických objektech navrhovat, posuzovat a montovat. Podle Ivo Zemana je největším problémem statika uvedených řešení. V době, kdy se do oken a dveří osazují izolační trojskla (mnohde přináší firmy nabídku zasklení izolačními jednotkami se čtyřmi skly), výrazně narůstá hmotnost těchto izolačních jednotek. Toto pak vede k mnoha problémům a vyšším nárokům nejen při výrobě, dopravě, ale zejména při montáži na stavbě. Dnes je zcela běžná montáž těchto prvků moderní technikou (jeřáby, speciálními manipulátory s přísavkami).
V oblasti návrhu se dle Ivo Zemana musí zohlednit i konstrukční materiál obvodového pláště. „Ten hlavní a zásadní problém spočívá ve vlastním zakotvení do materiálu nosné části“ popisuje ve svém příspěvku. Pro výpočet a návrh kotvení je třeba také zohlednit zatížení větrem v pásmech dle Eurokódů, kde větší riziko je sání v částech nároží či atiky. „Významný nárůst zájemců, investorů a v neposlední řadě i dodavatelů zcela jistě tuto disciplínu přijme za běžnou praxi nejen při navrhování, ale i vyžadování jednotlivých dokladů. V uplynulé době rychle uváděných různých materiálů, technologií, výrobků a jejich zabudování si časem vyžádalo standardy pro jejich užívání. Zcela jistě to bude i v této na první pohled nenáročné, jednoduché operaci, o které ovšem již nyní lze s určitostí říci, že nemůže být disciplínou honby za nejnižší cenu.“ Uvádí Ing. Ivo Zeman.
Využití solárních zisků
Otvorovými výplněmi z pohledu energetiky a možných solárních zisků se ve své přednášce „Energetická efektivnost otvorových výplní“ zabýval Ing. Petr Školník, PhD. Příspěvek se zabýval problematikou jak stanovit a vyhodnotit využitelnosti solárních zisků z energie ze slunečního záření dopadající do budovy prostřednictvím otvorových výplní. Okna nám umožňují pasivní solární zisky, které je nutné započítat do celkové energetické bilance nejen oken, ale celé budovy. „Se snižující se hodnotou součinitele prostupu tepla zasklení Ug skel však klesá ve většině případů míra těchto tepelných zisků, jelikož jsou používána izolační skla s různým typem pokovení, která brání pronikání slunečního záření do budovy. To je sice výhodné v letním období, ale v zimních měsících tento pokles solárních zisků způsobuje zvýšenou potřebu energie na vytápění.“ vysvětluje Ing. Petr Školník, PhD. Výše možného využití pasivních solárních zisků souvisí s možnostmi regulace otopné soustavy. Čím budou systémy regulace a měření dokonalejší, tím je možné pasivní solární zisky lépe využít. Toto souvisí s filozofií navrhování objektů s velmi nízkou energetickou náročností.
Praktické zkušenosti předsedy SVJ
Velmi zajímavou přednášku a ne zcela běžně publikovaný pohled na problematiku revitalizací panelových domů přednesl Ing. Miloslav Kubín ve svém příspěvku „Přínosy revitalizace bytového domu pro vlastníky jednotek z pohledu investora“. Osobní zkušenosti bývalého předsedy SVJ. Takto doplnil přednášející název svého příspěvku a erudovaným způsobem seznámil posluchače s přípravou a realizací revitalizace bytového domu. Od přípravy investičního záměru, přes zadání ke zpracování prováděcí PD. Autor popisuje složitou a mnohdy trnitou cestu, jak přes požadavek na realizační PD „dostali“ od projektanta „dokumentaci pro stavební povolení“. Přednáška ukázala postupné kroky a reálné úspory v tomto bytovém domě. Netradiční je použití izolačních trojskel u nových oken. Stejně tak tloušťka tepelné izolace jako součást zateplovacího systému byla zvolena 160mm.
Zajímavostí jsou některá opatření a jejich přínos z hlediska úspor tepla na vytápění, zejména pak realizace dalších dveří v prostorách vstupu do bytového domu, dále pak výstavba nové předávací stanice tepla od dodavatele tepla. To vše s relativně rychlou návratností investičních nákladů. Překvapením pro mnohé na závěr mohlo být srovnání výsledků a možných úspor energií u dvou téměř identických bytových domů v dané lokalitě. Konstrukčně stejně provedený bytový dům také řešil otázky revitalizace, ale k výměně okenních výplní použil „dvojskla“ a tloušťku zateplení pláště projektant navrhl na 100 mm. Zateplení bylo na tomto domě dokončeno v roce 2009. Ing. Miloslav Kubín dodává: „V roce 2012 jsme se „omylem“ dostali ke spotřebě tepla na vytápění jejich domu, která byla za rok 2011 1.274 GJ – tedy o 96,91 % vyšší než u našeho domu“.
Autor příspěvku p. Ing. Miloslav Kubín uvádí ve svém příspěvku „Odborníci – energetičtí specialisté spolu s rozpočtáři potvrdí, že zvýšení nákladů spojených se zvýšením tloušťky zateplení do 150 mm není v porovnání s možnými přínosy markantní. Ale je výrazný z hlediska přínosů pro vlastníky bytových jednotek.“