Turniket – zábrana proti neoprávněnému vstupu (2)

Od postavení prvního domu bylo hlavní místo přístupu chráněno dveřmi, plachtou apod. Významní nájemníci domů měli před vstupem stráž, dnes je to vrátný, recepce, ochranka. Dveře se zabezpečovaly prvními zámky, vrata pak měla trám (jako západku), hrady pak padací most – případně bránu. Tento systém ochrany měl a má i dodnes jednu chybu. Jakmile se tato zábrana otevře, projde jí neomezené množství osob. Stráž měla za úkol regulovat (nevpustit) nepovolené osoby, záleželo ale na rozhodnutí lidského faktoru, který nakonec určil, kolik osob se do objektu dostane.

Elektronika & ACS

Turniketu se pejorativně říká „tupé zařízení“, které vykoná povel nadstavbového zařízení. Je tomu ale opravdu tak? Může být, pokud elektronika turniketu vykoná pouze povel cvaknutím relé a uvolněním zádržného magnetu (elektrická závorka/electric strike; dálkově ovládané zařízení, které uvolňuje závorku, umožňující otevřít dveře bez odemčení zámku; ČSN EN 60839-11-1; 3.60). Turnikety, v aktuálním provedení/standardu, nám mohou poskytovat i více stavových údajů – a nejedná se o nezajímavé informace. Všechny je možno využít v rámci bezpečnosti objektu nebo v rámci vlastní výroby podniku. Jsou to informace o průchodech, signalizaci, stavové informace či informace o spolupráci s požárním systémem.

Investor či provozovatel by neměl podceňovat přehlednou informaci o právě probíhající situaci. Nejčastěji se jedná o signalizace průchodu, kdy elektronika předá na optické a akustické signály informaci o tom, co se nyní děje. Jedná se o různé kontrolky, piktogramy apod. Piktogramy ve tvaru zelené šipky a červeného kříže musí však být logicky a přehledně nasměrovány, aby procházejícím bylo jasné, kterým směrem má jít. Zároveň elektronika předá tuto informaci nadřazenému ACS, který ji dále zpracovává v rámci přístupového nebo docházkového systému.

Pro ještě větší zvýraznění jasného směru průchodu se využívá funkce nakročení neboli pootočení turniketů o několik stupňů, čímž se dává procházejícímu najevo, že může projít.

Může se stát, že příchozí osoba přiloží kartu, má ji platnou, a přesto z nějakého důvodu neprojde. Funkce časovače, který drží signál k otevření, zamezí, aby turniket nebyl celou dobu otevřen, ale po naprogramovaném čase signál skončí, aby nemohla projít jiná osoba bez oprávnění.

Jestliže naopak prochází větší množství osob, využije se další funkce následného průchodu. Elektronika turniketu si pamatuje několik impulsů od karetního systému, aby se následná osoba nezdržovala čekáním, až předcházející osoba projde.

Panikový únik – v případě vyhlášení poplachu se turniket zachová podle definovaného pravidla: volně se protáčí, je uvolněn (otočí se rukou, cesta zůstane volná), střední tyč se sklopí.

Potvrzení průchodu – elektronika turniketu pomocí čidla otáček dává informaci o protočení turniketu, a tím vyhodnotí, jestli osoba prošla, či nikoliv.

Generátor náhodného čísla – při nastavení procenta se turniket zastaví bez ohledu na platnost karty. Ostraha musí procházející osobu prohlédnout, zda si neodnáší právě vyrobený produkt firmy.

Nouzový provoz – selže-li systém ACS, je zde záložní ovládání. Toto ovládání může být bezdrátovým ovladačem, pultem ruční obsluhy, klíčovým spínačem přes mobilní telefon. Pult ruční obsluhy je vždy nadřazený systému ACS a má větší počet tlačítek. Jednotlivě dovnitř a ven, trvale dovnitř a ven (pro průchod skupiny), blokování a uvolnění. Zde však existuje nebezpečí negativního vlivu lidského faktoru, k průchodu nedochází pomocí platného identifikátoru, ale na základě manuální aktivace tlačítka pultu ruční obsluhy.

Naproti tomu ruční provoz je všude tam, kde není automatický průchod systémem SKV. Jedná se zejména o branky pro vozíčkáře, popř. průchod s materiálem.

Umístění čteček

V zásadě je možné umístit čtečku na zvláštní sloupek, popř. na stěnu nebo přímo na turniket.

U prvních dvou možností jde o bezproblémovou instalaci. Sloupky se podle rozměru čtečky a požadavku architekta vyrobí na míru, při umístění na stěnu místnosti obvykle rozhoduje pouze architekt. Přímé umístění na turniket je trochu komplikovanější. Jsme limitováni jeho faktickým provedením – konkrétně prostorem uzpůsobeným pro umístění čtečky. V ideálním případě je vhodné znát rozměr čtečky, popř. předepsat možnosti turniketu a podle toho typ čtečky vybrat. Čtečky se umisťují na povrch, kdy je vidět celá čtečka se signalizací. S jistými omezeními lze čtečku do turniketu zapustit, v tomto případě je nutné okolí zapuštěné čtečky oprostit od nerezové části z důvodu rušení. Řešením bývá výměna čela nerezového turniketu za plastový nebo plexisklový. Elegantní kombinací je umístění antény čtečky pod signalizační piktogram, takové místo určené pro přiložení karty je pro procházejícího intuitivní.

Kotvení, instalace

Kotvení turniketů probíhá nejčastěji na již hotovou podlahu. Vzhledem k tomu, že turniket představuje „zátěž“ a musí být instalován ve vodorovné poloze, je nutná součinnost stavební přípravy tak, aby podklad byl nejen rovný, ale i kvalitní. Je nutné si uvědomit, že při každém průchodu se směrem k základně vytváří páka, není tedy možné provést kotvení do nekvalitního betonu nebo podkladu, který ještě nestačil dostatečně ztvrdnout nebo je nedostatečně hluboký. Základním předpokladem bezproblémového provozu je alespoň 12 cm kvalitního podkladu pro takto hluboké kotvy. U venkovního provedení je nutné připravit podklad až do zámrzné hloubky.

U některých typů turniketů má kotvení na konečnou podlahu ještě jednu „drobnou“ nevýhodu – jsou vidět kotvicí prvky. Pro eliminaci tohoto nedostatku existují ještě dva další způsoby kotvení. Prvním je kotvení do mezipodlahy, kdy základová kotvicí deska je pod úrovní konečné podlahy. Další možností je zabetonování do připravených kapes do základní podlahy. Tento způsob je z hlediska kotvení nejvhodnější, z hlediska budoucnosti si je ale nutné uvědomit, že je tento způsob kotvení definitivní a nelze tedy v budoucnu turniket přemístit. I stavební přípravy pro instalaci jsou složitější.

Kabeláž – nejčastější instalace přívodních vodičů je spodem do nohy turniketu. Zde je klíčovým prvkem dostupnost kvalitní dokumentace s přesným zaměřením umístění turniketu. Dále je potřeba kabeláž připravit tak, aby nevadila při kotvení turniketu a nedošlo k poškození kabelu. Počet kabelů je závislý na typu turniketu a karetního systému. Předem je nutné vědět, zda řídicí jednotka ACS bude umístěna uvnitř turniketu (pokud je to možné), nebo mimo něj v centrálním rozvaděči.

Konec 2. dílu

Související normy

ČSN EN 50133-1 ; Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1: Systémové požadavky (Datum vydání: 1. 3. 2001, datum ukončení platnosti: 11. 6. 2016).
Anotace: Tato norma definuje požadavky na automatizované systémy kontroly vstupů a komponenty uvnitř a vně budov. Zahrnuje: systémovou architekturu a všeobecné požadavky na systém kontroly vstupů pro zabezpečovací aplikace; funkční požadavky; definice podmínek okolního prostředí a elektromagnetické kompatibility; požadavky na komunikaci kontroly vstupů s ostatními systémy, jako jsou například ovládací prvky místa přístupu (apas) a senzory, poplachový systém, atd. Tato norma se nezabývá ovládacími prvky přístupu (apas) a senzory

ČSN EN 50133-7 ; Poplachové systémy – Systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 7: Pokyny pro aplikace (Datum vydání: 1. 11. 2000, datum ukončení platnosti: 13. 4. 2018).
Anotace: Tato norma uvádí pokyny k použití automatizovaných systémů kontroly vstupů a komponentů uvnitř a vně budov na základě souboru norem EN 50133. Zahrnují návrh systému, instalaci, předávání, provoz a údržbu systémů kontroly vstupů. Pokyny jsou určeny pro systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích. Zahrnuje oblasti od jednoduchých systémů pro řízení jednoho přístupového místa až po složité systémy s mnohanásobnými přístupovými místy. Systém kontroly vstupu umožňuje ovládat a monitorovat výstupní ovládací prvky a senzory přístupového místa (apas), které však nejsou zahrnuty do těchto pokynů. Systém kontroly vstupů může být propojen s jinými systémy (například: Elektrické zabezpečovací systémy). Tato norma neurčuje, zda má nebo nemá být v daných objektech instalován automatizovaný systém kontroly vstupů.

ČSN EN 60839-11-1 ; Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy – Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu – Požadavky na systém a komponenty (Datum vydání: 1. 2. 2014).
Anotace: Tato norma specifikuje minimální funkčnost, požadavky na provozní vlastnosti a metody zkoušení pro elektronické systémy kontroly vstupu a komponenty používané pro fyzický přístup (vstup a odchod) v budovách a jejich okolí a v chráněných prostorách. Neobsahuje požadavky na iniciační zařízení místa přístupu a senzory. Norma nezahrnuje požadavky pro přenos mimo objekty, souvisící s poplachovými a tísňovými systémy. Tato norma se vztahuje na elektronické systémy kontroly vstupu a komponenty určené pro použití v bezpečnostních aplikacích pro zajištění přístupu a obsahuje požadavky na záznam, identifikaci a kontrolu informací.

ČSN EN 60839-11-2 ; Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy – Část 11-2: Elektronické systémy kontroly vstupu – Pokyny pro aplikace (Datum vydání: 1. 3. 2016).
Anotace: Tato norma definuje minimální požadavky a pokyny pro montáž a provoz elektronických systémů kontroly vstupu (EACS) a/nebo příslušenství, aby vyhovovaly různým úrovním ochrany. Norma zahrnuje požadavky na plánování, montáž, uvedení do provozu, údržbu a dokumentaci pro aplikace EACS instalované uvnitř a kolem budov a prostorů. Funkce zařízení jsou definovány v IEC 60839-11-1. Pokud EACS obsahuje funkce souvisící s tísní nebo detekcí narušitelů, platí rovněž požadavky norem souvisících s poplachovými zabezpečovacími a tísňovými systémy. Tato norma neobsahuje metody a postupy provádění analýzy rizik.

Klíčové pojmy z výše uvedených ČSN

ČSN EN 50133-1

APAS (výstupní ovládací prvky a senzory místa přístupu) ; (apas): ovládací prvky a senzory místa přístupu; příkladem ovládacích prvků jsou elektrické otvírače dveří, elektronické zámky, turnikety a závory; příkladem senzorů jsou kontakty, spínače, tlaková signalizační zařízení a dveřní spínače. (ČSN EN 50133-1 ; 3.12)

ČSN EN 50133-7

přístupová místa (apas): (EN 50131-1) výstupní ovládací prvky a senzory místa přístupu. Příklad 1 Ovládací prvky: elektrické otvírače dveří, elektronické zámky, turnikety a závory. Příklad 2 Senzory: kontakty, spínače, tlaková signalizační zařízení a dveřní spínače. (ČSN EN 50133-7 ; 3.2)

ČSN EN 60839-11-1

místo přístupu (access point), portál (portal): fyzický vstup/výstup, v němž je přístup ovládán dveřmi, turniketem nebo jinou zabezpečovací závorou. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.6)
příslušenství (accessory equipment), jakýkoli prvek elektronického systému kontroly vstupu kromě řídicí jednotky systému kontroly vstupu. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.20)
čtečka (reader), zařízení pro čtení ověření. Příklad: čtečka identifikačních prostředků, karet, biometrická čtečka, atd. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.91)
elektronický systém kontroly vstupu (electronic assess control system) / systém kontroly vstupu (access control system), elektronický systém kontroly vstupu, poskytující oprávněným osobám, nebo entitám, vstup do a/nebo opuštění zabezpečeného prostoru, a zamítající vstup a/nebo odchod neoprávněným jedincům, nebo entitám. Poznámka: k heslu Kontrola vstupu/odchodu může zahrnovat podávání zpráva a záznam souvisících aktivit. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.63)
turniket (turnstile), zařízení určené pro fyzické omezení průchodu pro jednu osobu v jednom okamžiku. (ČSN EN 60839-11-1 ; 3.116)

ČSN EN 60839-11-2

vlastník systému (system owner), osoba nebo skupina osob, která rozhoduje o tom, co je vhodné použít v případě příslušných objektů pro zajištění požadované kontroly vstupu/ochrany/ceny/atd. (ČSN EN 60839-11-2 ; 3.6)

Literatura

1. ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), www.unmz.cz
2. ALARM FOCUS (Odborný časopis se zaměřením na problematiku bezpečnostních technologií), ISSN 1805-9007, ev. č. MK ČR E 21161

Použité fotografie: APROKS, spol. s r.o., Kaba Holding AG
Ilustrační nákres: Ing. Tomáš Mikula