Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.

Autor srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s úrovní naší legislativy a stavu rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění. Upozorňuje na úskalí spojená s nesplněnou harmonizací našich předpisů s předpisy EU.

Správně sestavené vyúčtování nákladů na vytápění, klimatizaci a přípravu a dodávku teplé vody v přiměřeném poměru ke skutečné spotřebě energie budov přispívá k úsporám energie v oblasti bydlení. Cílem je, aby obyvatelům takových budov bylo umožněno, aby si mohli regulovat svoji vlastní spotřebu tepla na vytápění, studené a teplé vody sami. V mnoha členských státech EU se podstatná část nákladů na vytápění a dodávku teplé vody vyúčtovává podle jiných faktorů než podle skutečné spotřeby energie. A právě proto RADA ES vydala tuto směrnici.

Energetický zákon nahrazuje dosavadní zákon č. 222/1994 Sb. jehož platnost se od data účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. tj. od 1.1.2001 ruší. Nový energetický zákon sleduje harmonizaci české energetické legislativy s legislativou Evropské unie a nově upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, tj. v elektroenergetice, v plynárenství a v teplárenství.