logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Hlavní zásady a cíle zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Reklama

Úvod

Energetický zákon nahrazuje dosavadní zákon č. 222/1994 Sb. jehož platnost se od data účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. tj. od 1.1.2001 ruší. Nový energetický zákon sleduje harmonizaci české energetické legislativy s legislativou Evropské unie a nově upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, tj. v elektroenergetice, v plynárenství a v teplárenství. Zákon poskytuje ucelený rámec pro regulaci podnikání v energetice zřízením samostatné regulační instituce, tj. Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství a vymezuje pravidla jeho působnosti. Oproti dosavadní legislativě umožňuje energetický zákon vznik trhů s elektřinou a plynem a zavádí instituty operátora trhu, oprávněného zákazníka, chráněného zákazníka a dal ších. V zákoně je také nově upravena působnost Státní energetické inspekce (SEI).

ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH.

Hlava I.
Obecná část (§ 1 až § 20))

§ 1 a § 2 -předmět úpravy a vymezení pojmů


Zákon upravuje podmínky podnikání výkonu státní správy a regulace v energetických odvětvích (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství). Zákon rovněž upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při podnikání v energetických odvětvích. Zákon v této části podrobně vymezuje celkem 70 základních pojmů z energetických odvětví, kterými se zákon zabývá. Jsou mezi nimi i nově uplatňované pojmy jako jsou např.
v elektroenergetice chráněný zákazník (fyzická nebo právnická osoba, která má právo na připojení k distribuční soustavě a na dodávku elektřiny), oprávněný zákazník (fyzická či právnická osoba, která má právo přístupu k přenosové soustavě za účelem volby dodavatele elektřiny), regulovaný přístup (možnost použití přenosové nebo distribuční soustavy pro dopravu elektřiny za regulované ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem), operátor trhu (právnická osoba zajišťující koordinaci nabídky a poptávky na trhu s elektřinou na území České republiky), obchodník s elektřinou (fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na obchod s elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje) aj.
V plynárenství jde např. o pojmy jako je obchodník s plynem (držitel licence na obchod s plynem nakupující plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem, s výjimkou chráněných zákazníků), konečný zákazník (fyzická či právnická osoba nakupující plyn pro vlastní spotřebu), oprávněný zákazník (každý konečný zákazník jehož roční spotřeba v jednom odběrném místě je vyšší než je hodnota stanovená vyhláškou), chráněný zákazník (každý konečný zákazník, který není oprávněným zákazníkem) aj.
V teplárenství jde např. o nové pojetí pojmu tepelná energie (energie tepla nebo energie chladu obsažená v teplonosné látce), dodávka tepelné energie (dodávka energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou nebo právnickou osobou), rozvodné tepelné zařízení (zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi), odběrné tepelné zařízení (zařízení připojené na zdroj či rozvod tepelné energie určené pro vnitřní rozvod a spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně v souboru objektů jednoho odběratele), distributor tepelné energie (vlastník nebo nájemce rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické či právnické osobě), dodavatel tepelné energie (fyzická či právnická osoba dodávající tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě, dodavatelem může být výrobce nebo distributor tepla;, dodavatelem však je i vlastník nebo sdružení vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění poskytované s užíváním bytů či nebytových prostorů nebo k technologickým účelům), odběratel tepelné energie (distributor, vlastník nebo společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení) aj.

Poznámka
- Zákon se podle uvedeného vymezení pojmů vztahuje v oblasti teplárenství nejen na dodávku tepla, ale i na dodávku chladu
- Dodavatelem tepla ve smyslu zákona je i vlastník nebo sdružení vlastníků zajišťující tepelnou energii jako plnění spojené s užíváním bytů nebo nebytových prostorů a vztahují se na ně i odpovídající požadavky zákona.

§ 3
Podnikání v energetických odvětvích

* Předmětem podnikání je v tomto případě
- výroba, přenos, distribuce a obchod s elektřinou,
- výroba, přeprava, distribuce, uskladňování a obchod s plynem
- výroba a rozvod tepelné energie

* Důležitým ustanovením zákona je, že přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a výroba a rozvod tepelné energie jsou podnikáním, pokud se uskutečňují ve veřejném zájmu.

* Podnikat v energetických odvětvích na území ČR mohou za podmínek stanovených zákonem pouze fyzické či právnické osoby, které jsou držiteli licence udělené Energetickým regulačním úřadem.

* Licence se neuděluje na
- obchod, distribuci a uskladňování propan-butanu s výjimkou distribuce potrubními systémy
- výrobu tepelné energie v objektovém zdroji tepla určené pro dodávku odběrným tepelným zařízením konečným spotřebitelům v témže objektu
- distribuci elektřiny nebo plynu prostřednictvím vlastního odběrného zařízení jiné fyzické či právnické osobě v případě, že se nejedná o podnikání podle obchodního zákoníku.

Poznámka
Na rozdíl od předešlého energetického zákona (zákon č. 222/1994 Sb. ) není při výrobě tepla v objektové kotelně dodávaného konečným spotřebitelům v témže objektu prostřednictvím odběrného tepelného zařízení zapotřebí licence (dříve autorizace). Podle dikce zákona nezáleží v tomto případě na vlastnických vztazích ke zdroji tepla, tj. na tom, zda je vlastníkem domovní kotelny vlastník objektu nebo zda je tato kotelna ve vlastnictví nebo nájmu jiného subjektu.
Je-li vlastníkem (nebo nájemcem) a provozovatelem domovní kotelny jiný subjekt než je vlastník zásobovaného domu, zajišťuje tuto činnost prostřednictvím živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb. ) V případě, že teplo z domovní kotelny je dodáváno nejen odběr ným tepelným zařízením konečným spotřebitelům v témže objektu, ale je dodáváno také pomocí rozvodného tepelného zařízení (tj. vnějším rozvodem) do dalšího objektu (nebo objektů)jiného vlastníka, je k zajišťování takovéto dodávky nutná licence.

§ 4 až § 10
Licence, podmínky a způsob udělení a podmínky zániku licence

* Licence se uděluje na následující činnosti:
- výroba elektřiny, přenos elektřiny a distribuce elektřiny
- výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu a uskladňování plynu
- výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie

* Licence se uděluje fyzické nebo právnické osobě. V případě právnické osoby musí tato osoba ustavit odpovědného zástupce. Podmínky udělení licence jsou obdobné jako podmínky pro udělení dřívější státní autorizace (u fyzické osoby věk 21 roků, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce, u právnické osoby musí splňovat uvedené požadavky členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce musí být ustaven ve všech případech).

* Důležitou podmínkou pro udělení licence je prokázání finančních a technických předpokladů k licencované činnosti (vlastnický nebo nájemnický vztah k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti apod. )
V případě nájemného musí žadatel o licenci doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem a to nejméně na dobu pro kterou je žádáno udělení licence.

* Podrobně je v zákoně uveden obsah žádosti jednotlivých druhů licence jejichž vzory obsahuje příslušná vyhláška Energetického regulačního úřadu. Tento úřad rozhoduje jak o udělení licence tak o jejich změnách, případně o zániku licence.

§ 11 až § 16
Práva a povinnosti držitelů licence, fond na hrazení prokazatelných ztrát, výkon státní správy a působnost ministerstva.

Vedle základních povinností vyplývajících z činnosti držitelů licence jsou důležitá ustanovení, která se týkají pokračování v dodávkách energie po dobu stanovenou ERÚ i po zrušení licence a nebo dodávek nad rámec licence, aby nedošlo k přerušení dodávek energie. Zcela novým ustanovením oproti dosavadnímu zákonu o podnikání je zřízení zvláštního fondu, ze kterého jsou kryty prokazatelné ztráty vzniklé při plnění povinností nad rámec licence. Fond, do kterého povinně přispívají všichni držitelé licence, vede ERÚ.
Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci. Ministerstvo vydáv státní souhlas s výstavbou nových zdrojů v elektroenergetice a teplárenství a státní souhlas s výstavbou přímých vedení a vybraných plynových zařízení, zpracovává státní energetickou koncepci a zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv.

§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost

Energetický regulační úřad se zřizuje jako správní úřad pro výkon regulace v energetice a v jeho působnosti je podpora hospodářské soutěže a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetického odvětví, kde není možná konkurence. Energetický regulační úřad rozhoduje zejména o udělení, změně nebo zrušení licence, o uložení povinností a podmínek dodávek nad rámec licence a o regulaci cen energie. Za tím účelem ERÚ stanoví zvláštním předpisem požadovanou kvalitu dodávek energie a služeb, způsob výběru držitele licence pro výkon povinností dodávek nad rámec licence, pravidla pro organizování trhu s elektřinou a plynem aj. ERÚ dále rozhoduje spory, kdy nedojde k dohodě mezi jednotlivými držiteli licencí a po případě i jejich zákazníky, kdy nedojde k dohodě o regulovaném přístupu k přenosové nebo distribuční soustavě, dává Státní energetická inspekce podněty ke kontrole plnění povinností, vyplývajících z jejich rozhodnutí, navrhuje jí zahájení kontrolního šetření a uložení pokut za porušení povinností vyplývajících ze zákona. Seznamy držitelů licencí a vydaná cenov a další rozhodnutí zveřejňuje ERÚ v Energetickém regulačním věstníku.

§ 18 až § 20
Kontrola, regulace cen a požadavek odděleného účtování za činnost související s licencí

Kontrolu v energetických odvětvích vykonáv Státní energetická inspekce. Podrobnosti jsou uvedeny v části zákona o Státní energetické inspekci (Hlava čtvrtá).
Regulaci podléhají licencované činnosti s výjimkou činností určených vyhláškou. Držitelé licencí účtují odděleně za činnosti vykonávané v rámci licence a za ostatní činnosti. Pokud provádějí více licencovaných činností, jsou povinni účtovat odděleně za každou takovou činnost. Držitelé licencí jsou také povinni předkládat ERÚ rozvahy a podklady stanovené zvláštním právním předpisem.

Hlava II.
Zvláštní část (§ 21 až § 89)

Díl 1 Elektroenergetika (§ 21 až § 54)

* V této části zákona je stanoveno postupné otevírání trhu s elektřinou, jehož cílem je zajištění spolehlivé a hospodárné dodávky elektřiny při zajištění ochrany životního prostředí. Trh se bude otevírat postupně od r. 2002 na základě regulovaného přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám a k možnosti výstavby výroben elektřiny a přímých vedení podle podmínek stanovených zákonem. Ceny za přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby a ceny elektřiny pro chráněné zákazníky reguluje ERÚ.

Časový harmonogram otevírání trhu s elektřinou

Termín Oprávněným zákazníkem je konečný zákazník, jehož spotřeba vztažená na 1 odběrní místo včetně výroby pro vlastní spotřebu překročila ročně: Právo regulovaného přístupu za účelem uplatnění své výroby elektřiny mají držitelé licence s instalovaným elektrickým výkonem větším jak:
1.1.2002 40 GWh 10 MW
1.1.2003 9 GWh všichni držitelé licence na výrobu elektřiny
1.1.2005 všichni koneční zákazníci odebírající ze sítí vyšších než nízké napětí
koneční zákazníci odebírající ze sítí nízkého napětí s roční spotřebou vztaženou na jedno odběrní místo včetně výroby pro vlastní spotřebu vyšší jak 100 MWh všichni držitelé licence na výrobu elektřiny

* Účastníky trhu s elektřinou dle zákona jsou výrobci, provozovatelé přenosové soustavy a distribučních soustav, operátor trhu, obchodníci s elektřinou a koneční zákazníci. Trh s elektřinou se uskutečňuje na zařízeních elektrizační soustavy jako jsou výrobny elektřiny, přenosov soustava, distribuční soustavy, přímá vedení a elektrické přípojky.

* V dalších částech zákona jsou podrobně uvedena práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou. Jedná se zejména o výrobce elektrické energie, provozovatele přenosové a distribuční soustavy, operátora trhu, oprávněného a chráněného zákazníka a obchodníka s elektřinou. Mezi práva patří mj. především výkon licencované činnosti pokud jsou k tomu splněny příslušné podmínky a mezi základní povinnosti poskytování potřebných údajů a hlášení z licencované činnosti.

* Vyhláška definuje také obnovitelné zdroje, jejichž provozovatelé mají při splnění všech základních podmínek právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce elektřiny. Jedná se o malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW, zdroje využívající energii sluneční, větrnou a geotermální a zdroje využívající biomasu a bioplyn. Tutéž přednost nají i výrobci provozující zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

* Výstavba výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více je možné jen na základě státní autorizace udělované na základě zvláštní písemné žádosti Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje mj. obchodní firmu příslušné fyzické nebo právnické osoby, její trvalý pobyt či sídlo, u fyzické osoby dále jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum narození. Dále státní autorizace obsahuje dobu platnosti autorizace, termín zahájení a ukončení výstavby, základní technické údaje o výrobně, údaje o jejím umístění aj. Podobně uděluje MPO státní autorizaci i na výstavbu přímého vedení elektrické energie.

* MPO může v odůvodněných případech rozhodnout o omezení dovozu elektřiny fyzickým či právnickým osobám (nesrovnatelnost práv a povinností výrobců a oprávněných zákazníků v zemi výrobce a v ČR, nesrovnatelnost vlivu na životní prostředí, možnost ohrožení věcí nebo osob v ČR apod.).

* Zákon stanoví podmínky zřizování a provozování elektrických přípojek . Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena a ten se stáv také jejím vlastníkem. Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti. Připojení více nemovitostí jednou přípojkou je možno pouze na základě souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní (u kabelového vedení kabelovou skříní), která je její součástí. Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí v případě venkovních vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici (u kabelového vedení kabelovou koncovkou)

* Ochranným pásmem všech zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku. Ochranná pásma nadzemních vedení tvoří souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách nadzemního vedení. Šířky ochranného pásma nadzemního vodiče po obou stranách krajních vodičů jsou uvedeny v následující tabulce.

Ochranná pásma nadzemního vedení elektřiny

Napětí Druh vedení Šířka ochranného
pásma od krajního
vodiče
nad l kV do 30 kV bez izolace 7 m
se základní izolací 2 m
závěsné kabelové vedení 1 m
110 kV závěsné kabelové vedení 2 m
35 kV - 110 kV 12 m
110 kV - 220 kV 15 m
220 kV - 400 kV 20 m
nad 400 kV 30 m
vlastní telekomunikační síť 1 m

* Zákon stanoví také podmínky pro uskutečňování přeložek zařízení přenosové soustavy a pro jejich provedení tak, že jsou vedena v souběhu s dalšími pozemními vedeními (komunikace, dráhy, vodní tahy, potrubní systémy apod.) a nebo je kříží.

* V závěrečných §§ části elektroenergetika jsou stanoveny požadavky na měření v přenosové a distribuční soustavě , požadavky na obsah smlouvy o dodávce elektřiny a je definován neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, případně neoprávněná dodávka do této soustavy a neoprávněná distribuce elektřiny. Jsou uvedeny také podmínky za kterých může být uplatňován stav nouze (živelné události, havárie, smogové situace, opatření státních orgánů aj.).

Díl 2 Plynárenství (§ 55 až § 75)

* Je stanoveno postupné otevírání trhu s plynem, jehož cílem je zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí. Trh se bude otevírat postupně od r. 2005. Podrobnosti otevírání trhu s plynem stanoví vyhláška.

* Účastníci trhu s plynem jsou podle zákona výrobci, provozovatel přepravní soustavy, provozovatelé distribučních soustav, podzemních zásobníků, dále obchodníci s plynem a koneční zákazníci.

* Trh s plynem se uskutečňuje na výrobnách plynu, přepravních a distribučních soustavách, na přímých plynovodech, podzemních zásobnících plynu a plynovodních přípojkách.

* V dalších částech zákona jsou uvedena práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s plynem. Vedle toho je definován přímý plynovod, kterým je možno dodávat plyn oprávněnému zákazníkovi přímo z přepravní soustavy nebo z teplárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu ČR a plynovodní přípojka , která spojuje distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení.

* Výstavbu vybraných plynových zařízení jako jsou přímé plynovody, podzemní zásobníky plynu, plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami a plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0, 4 MPa je možno provádět pouze na základě státní autorizace.
Vyhláška stanoví podmínky za kterých může být Ministerstvem průmyslu a obchodu tato autorizace udělena. Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí.

* Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu a navíc jsou pro ně stanovena i bezpečnostní pásma, která jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií.

Rozsah ochranných pásem plynárenských zařízení je následující:

Druh plynárenského zařízení Šíře ochranného pásma na obě
strany od plynárenského
zařízení:
Nízkotlaké a středotlaké plynovodní přípojky v zastavěném území obce 1 m
Ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4 m
Technologické objekty 4 m na všechny strany
Zvláštní případy (blízko těžebních objektů, vodních děl, podzemních staveb aj.) až 200 m dle závažnosti

Bezpečnostní pásma jsou stanovena pro vybraná plynárenská zařízení jako jsou podzemní zásobníky (250 m), tlakové zásobníky zkapalněných plynů (20 až 300 m podle velikosti zásobníků), plynojemy (30 až 50 m podle velikosti plynojemu), plnírny plynů, zkapalňovací a odpařovací stanice (100 m), kompresorové stanice (200 m), regulační stanice (10 a 20 m podle tlaku), vysokotlaké plynovody (15 m, 20 m a 40 m podle průměru plynovodu) a velmi vysoké plynovody (100 m, 150 m a 200 m podle průměru plynovodu). Bezpečnostní pásma plynových zařízení jsou uvedena na příloze č. 1 zákona.

* Přeložky tj. dílčí změny trasy plynovodu, přípojky nebo přemístění plynárenského zařízení zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady žadatele.

* Měření odběru plynu se zajišťuje měřícím zařízením jehož instalace musí být v souladu s Pravidly provozu, která jsou stanovena vyhláškou.

* Smlouvy na dodávku plynu konečným zákazníkům musí být uzavřeny písemně samostatně na každé odběrní místo a musí mj. obsahovat cenu, způsob platby, dohodu o způsobu měření a souhlas vlastníka dotčené nemovitosti v případě, že se jedná o nově zřízené odběrní zařízení.
Pokud je odběr plynu konečného zákazníka větší jak 60 tis. m³ obsahuje smlouva i množství a časový průběh odběru.

* Zákon také stanoví podmínky a způsob vyhlašování stavu nouze (při živelných událostech, haváriích na zařízeních, dlouhodobém nedostatku zdrojů plynu aj.)

* Zákon definuje neoprávněný odběr plynu, kterým je odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s touto smlouvou, odběr při opakovaném nedodržení smluvního způsobu platby včetně záloh, odběr bez měřícího zařízení nebo připojení na odběr z části zařízení, kterou prochází neměřený plyn. Neoprávněným odběrem je také odběr měřícím zařízením, které nezaznamenává odběr nebo tento odběr zaznamenává chybně ke škodě dodavatele, případně které nebylo plynárenským podnikatelem připojeno nebo jeho připojení nebylo schváleno.

* MPO může v odůvodněných případech uskutečnit omezení dovozu plynu fyzickým nebo právnickým, osobám, pokud by mohlo dojít k přímému nebo nepřímému ohrožení osob nebo věcí na území ČR nebo pokud nejsou práva a povinnosti dodavatelů plynu a oprávněných zákazníků v zemi odkud se dovoz uskutečňuje srovnatelné s právy a povinnostmi těchto subjektů v ČR.

Díl 3 Teplárenství (§ 76 až § 89)

* Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepla je povinen, pokud je to technicky možné, zajistit dodávku tepla každému odběrateli, který o to požádá, má příslušné rozvodné tepelné zařízení nebo přípojku a splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení. Navíc je stanoveno, aby požadovaná dodávka tepla byla v souladu s územní energetickou koncepcí.

* Obdobně má právo na připojení ke zdroji nebo rozvodnému tepelnému zařízení každý odběratel, který se nachází v místě licencované činnosti, má zřízenu přípojku a odběrné tepelné zařízení, splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, parametrů a termínu připojení. Navíc je opět podmínka, aby dodávka tepla byla v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí. Odběratel má také právo na náhradu škody při nedodržení smluvně dohodnutých parametrů dodávané energie.

* Dodávat teplo může držitel licence pouze na základě smlouvy dodávce tepla , kterou je povinen uzavřít s každou fyzickou či právnickou osobou, který o to požádá a splňuje stanovené požadavky. Smlouva má písemnou formu a obsahuje výkon, množství, časový průběh odběru, místo předávání, základní parametry, místo a způsob měření, náhradní způsob vyhodnocení dodávky, cenu tepla a způsob dělení společně měřeného tepla na přípravu teplé užitkové vody na jednotlivá odběrná místa.

* Zákon dále uvádí podmínky, za kterých má dodavatel tepla právo omezit nebo přerušit dodávku (ohrožení zdraví nebo majetku, stavy nouze, při vzniku a odstraňování hav rií a poruch na zařízeních pro výrobu a rozvod tepla, při výskytu nedostatků na zařízení odběratele, které ohrožují život, zdraví nebo majetek, při neoprávněném odběru aj.)

* Držitel licence na rozvod tepla má právo v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech liniová rozvodná zařízení, vstupovat za tím účelem na tyto nemovitosti, odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak po upozornění neučinil vlastník dotčené nemovitosti, vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodů tepla apod. Pokud není možné zřídit uvedené věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, vydá rozhodnutí o zřízení věcného břemena na návrh provozovatele příslušný stavební úřad. Zákon stanoví v této části také povinnosti držitelům licence na výrobu a na rozvod tepla poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům (MPO, ERÚ, SEI) nezbytné informace, provádět bilancování výroby a nákladů odděleně pro každou teplonosnou látku, u soustav s výkonem nad 10 MW vypracovat do 6 měsíců po obdržení licence havarijní plán aj.
Zákon obsahuje také podmínky překřížení ostatních systémů rozvody tepla (telekomunikace, vodní toky, pozemní komunikace, ostatní potrubní systémy aj.)

* Mezi povinnosti odběratelů tepla patří zejména podílet se na nákladech spojených s připojením dodávky tepla, upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení při změně parametrů teplonosné látky vyvolaných technickým rozvojem v souladu s územní energetickou koncepcí. Odběratel může provozovat vlastní zdroj propojený s rozvodným zařízením jen po dohodě s držitelem licence.

* Měření tepla je povinen provádět držitel licence vlastním měřícím zařízením, které odběrateli na svůj náklad instaluje, udržuje a ověřuje jeho správnost. Odběratel tepla má právo na ověření správnosti odečtu i měřidla. Náklady na tepelnou energii představuje naměřená spotřeba a cena tepla stanovená v místě měření.

* Tepelnou přípojkou je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného k odběrnému tepelnému zařízení jednoho odběratele.

* Držitel licence na rozvod tepla, který má vhodné technické podmínky je povinen vykupovat teplo získané z obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel, odpadní teplo z technologických procesů a teplo z ekologického spalování odpadů pokud odpovídají parametry tepla a pokud nedojde ke zvýšení celkových nákladů na výrobu tepla. Provozovatelé tepelných sítí zásobovaných z výtopu jsou za výše uvedených podmínek povinni vykupovat i teplo z kombinovaných zdrojů tepla.

* Výstavbu nových zdrojů tepla a rekonstrukci zdrojů tepla o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MW a větším je možno provádět jen na základě státní autorizace, kterou uděluje na základě příslušné žádosti MPO. V žádosti o udělení autorizace musí být mj. uvedeny identifikační údaje žadatele, základní technické údaje o zdroji, předpokládaný vliv zdroje na životní prostředí a souhlas orgánů ochrany ovzduší, průkaz finančních předpokladů k výstavbě zdroje apod.
Autorizace zaniká uplynutím doby platnosti či zániku držitele (konkurs, úmrtí fyzické osoby aj.).
Ochranná pásma u zařízení pro výrobu a rozvod tepla tvoří souvislý prostor o šířce 2,5 m po stranách těchto zařízení. V budovách se ochranné pásmo nevymezuje.
Stavem nouze v teplárenství je omezení nebo přerušení dodávek tepla v důsledku živelných událostí, havárii, dlouhodobého nedostatku paliva, smogové situace překračující přípustnou mez apod.
Neoprávněným odběrem je odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou, odběr při opakovaném neplnění smluvně stanovené platební povinnosti včetně záloh, odběr bez měřícího zařízení nebo odběr přes úmyslně poškozené nebo přemístěné měřící zařízení apod.

Hlava III.
Pokuty (§ 90, § 91)

V této části zákona jsou uvedeny pokuty, které je možno ukládat za porušení a neplnění povinností uložených zákonem, případně za překročení oprávnění stanovených zákonem jednotlivým držitelům autorizace a odběratelům. Výše pokut je členěna podle závažnosti porušení povinností a pohybuje se v rozmezí 100 000 Kč až 50 000 000 Kč.

Poznámka
Oproti zákonu č. 222/1994 Sb. jsou podle zákona č. 458/2000 Sb. sankcionovatelné prakticky všechny přestupky držitelů licence a odběratelů spočívající v neplnění zákonem stanovených povinností případně překročení stanovených oprávnění.

Hlava IV.
Státní energetická inspekce (§ 92 až § 95)

Státní energetická inspekce (dále SEI), která vykonáv kontrolu v energetických odvětvích je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Státní energetická inspekce kontroluje dodržování zákona ener- getického (zákon č. 458/2000 Sb.), zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.) a zákona o cenách (zákon č. 526/1990 Sb.) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen (zákon č. 265/1991 Sb.) tj. provádí vedle výše uvedených kontrol i kontrolu dodržování cenových předpisů v energetice. Státní energetická inspekce za porušení výše uvedených zákonů ukládá pokuty na návrh ministerstva, ERÚ a na základě vlastního zjištění. K ukládání pokut zákon stanoví, že řízení o nich se řídí správním řádem, že jsou příjmem státního rozpočtu a že jejich správu vykonává SEI podle zvláštních předpisů (zákon o správě daní a poplatků).

Státní energetická inspekce je oprávněna vyžadovat písemný návrh opatření s termíny odstranění zjištěných nedostatků, rozhodovat o povinnosti a lhůtách realizace opatření navržených v auditech a kontrolovat úplnost a správnost údajů uváděných příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie. Státní energetická inspekce je také účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů vyplývajících ze zákona č. 50/1976 Sb. (§ 126) a ze zákona č. 406/2000 Sb. (§ 13).

Hlava V.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 96 až § 99)

V této části zákona jsou uvedena různá společná ustanovení jako je rozhodování o opravných prostředcích, lhůty pro podání odvolání, podávání žalob na soud, pokud se vydává rozhodnutí dotýkající se soukromého práva aj. V přechodných ustanoveních je vysvětlen postup držitelů autorizace podle předchozího zákona č. 222/1994 Sb. při jejich přechodu na držitele licencí a na podnikání podle zákona č. 458/2000 Sb., o dokončení řízení zahájených podle předchozího zákona apod. Stanovuje se zde také zmocnění MPO (v jednom případě MMR) a ERÚ vydat vyhlášky k provedení příslušných ustanovení zákona.

ČÁST DRUHÁ až PÁTÁ
(§ 100 až 103)

V těchto závěrečných částech jsou uvedeny změny různých legislativních norem (zákony, zákonná opatření aj.), kterých se vydání zákona č. 458/2000 Sb. týká. Jedná se o změny těchto zákonů:

  • zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (změna § 2 tohoto zákona)
  • zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti org nů České republiky v oblasti cen (změna § 1 a § 2 tohoto zákona)
  • zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (změna přílohy č. 2 tohoto zákona)
  • zákon č. 157/1998 Sb. , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů (změna §1 tohoto zákona)

ČÁST ŠESTÁ
(§ 104)

Zákon nabývá účinnosti 1.1.2001

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.