Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Recenzovaný Stále častěji jsou ve stavebnictví používány moderní kompozitní materiály. Jedním z příkladů je i textilní beton (TRC) skládající se z vysokohodnotného betonu a nekovových výztuží, nejčastěji v podobě technických textilií. Současné využití TRC je nejběžnější u konstrukcí nenosných, jako jsou fasádní panely a designové prvky. Nicméně díky výborným mechanickým vlastnostem TRC lze navrhovat subtilnější konstrukce s vysokou únosností, a proto má tento materiál vysoký potenciál u konstrukcí nosných. Je tedy nezbytné tyto materiály hodnotit komplexně z pohledu únosnosti jak za běžné, tak za zvýšené teploty. Z tohoto důvodu se v rámci Fakulty stavební ČVUT v Praze a UCEEB ČVUT v Praze výzkumné týmy zabývají vývojem a materiálovým výzkumem TRC pro použití u nosných konstrukcí, včetně hodnocení možné aplikace ve stavebnictví.

Recenzovaný Textilní beton je nově vyvíjený materál, který lze v současné době použít jako alternativu tradičních železobetonových konstrukcí. Jedná se o kombinaci vysokohodnotného betonu, textilní výztuže (nejčastěji z uhlíkových vláken) a její syntetické matrice. Hlavními výhodami textilního betonu jsou jeho lepší mechanické vlastností při současném zachování subtilního charakteru konstrukce a výborná odolnost proti atmosférické korozi. Zatím je textilní beton používán primárně pro konstrukce nenosné, nicméně se předpokládá jeho širší využití u nosných konstrukcí. Tento článek představuje zhodnocení textilního betonu u nosných konstrukcí z pohledu požární bezpečnosti staveb a stanovení případných omezení vyplývajících z požadavků souboru norem řady ČSN 73 08xx.

Recenzovaný Článek je zaměřen na hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn a je rozdělen na dvě části – současný stav poznání a experimentální část. Současný stav poznání shrnuje metody pro hodnocení požární uzavřenosti obvodových stěn – výpočetní metody (hustoty tepelného toku, množství uvolněného tepla, matematické modelování) a požární zkoušky (kónická kalorimetrie, zkouška třídy reakce na oheň fasád a zkouška požární odolnosti). Experimentální část navazuje na současný stav poznání a je rozdělena na dva experimenty – zkouška v kónickém kalorimetru a alternativní zkouška požární odolnosti.

Recenzovaný Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. V srpnu roku 2016 vstupuje v platnost nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016 [1], v níž, krom jiných změn, dochází k výrazné transformaci požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS.

V první části článku byly představeny obecné požárně technické požadavky na vnější kontaktní zateplovací systémy (VKZS), tj. na novostavby a stávající objekty. Druhá navazující část se zaměří na atypické požární úpravy části fasády s hořlavým tepelným izolantem, dále na aktuální změny v požární legislativě a jiné souvislosti.

Vnější kontaktní zateplovací systém obvodových stěn je klíčovou úpravou staveb pro snížení jejich energetické náročnosti. Kde a za jakých podmínek lze ještě na fasádě domu použít hořlavý tepelný izolant, případně s jakými úpravami a kde je již nezbytný izolant nehořlavý? Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.

Článek seznamuje se specifickými požárními požadavky pro dřevostavby v České republice. Z důvodu většího rozsahu je rozdělen do dvou dílů. První díl se zaměřuje na dílčí charakteristiku výrobků, konstrukcí, staveb a jejich požární odolnost. Druhý díl se zaměřuje na problematiku odstupových vzdáleností a požární otevřenost obvodových stěn.