Reklama

Požáry kulturních památek se bohužel nevyhýbají ani České republice

Generální ředitelství HZS ČR, redakce TZB-info

Vyhořelá historická roubená dřevostavba Libušín na Pustevnách © petratlu - Fotolia.com

Za posledních 10 let došlo na území České republiky k 133 požárům historických památek a škoda u těchto objektů je vždy velmi vysoká. Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. Jako velmi rizikové hodnotíme provádění oprav, rekonstrukcí, filmařské práce v prostorách kulturních památek.

Reklama

Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.

V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.

A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Požární ochrana kulturních památek

Prověřovací a taktická cvičení hasičského záchranného sboru na památkových objektech

Požární ochrana norských a polských dřevěných památkově chráněných staveb

Výzkum a metodika pro eliminaci požáru na zpřístupněných památkách

Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad. Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný. Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.

Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti. Spolupráce byly navázána také s Ministerstvem kultury, se kterým byla uzavřena Dohoda o spolupráci na začátku roku 2019. Tato dohoda obsahuje konkrétní objekty, které budou tento rok podrobně zhodnoceny z hlediska požární ochrany.

Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.

Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.

Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.

Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.

„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská.

Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:

Požáry památek	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Počet požárů	18	10	18	15	10	18	20	8	13	16	12	16	6
Přímá škoda (v tis. Kč)	2724	6339,5	939	9690	1152,7	8258	15917	343,4	83400	23961,9	8264,4	52881	10130
Uchráněno (v tis. Kč)	40052	6620	15030	61760	6150	103630	62700	85100	37000	43400	52720	8405	26950
Usmrceno	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	0
Zraněno	0	0	0	0	3	1	5	0	1	1	1	1	1