Požár Průmyslového paláce

Požár řešil: HZS hlavního města Prahy, ECUD 1108008120, rok 2008

Kritéria pro stanovení závažného požáru:

• Přímé škody: 557 000 000,- Kč
• Usmrceno osob: 0
• Zraněno osob: 2 (příslušníci JPO)
• Uchráněné hodnoty: 500 000 000,- Kč
• Evakuováno osob: 0

Příčina vzniku požáru: nedbalost - náhodné sepnutí plotýnkového vařiče.
Autor odborného vyjádření: plk. Mgr. Radek Kislinger

Popis objektu z hlediska požární bezpečnosti staveb

Průmyslový palác byl postaven v roce 1891. Palác tvořila trojdílná dvorana se středovým prostorem o rozměrech 65 m x 45 m a výšce ocelových oblouků 25 m s rozpětím 38 m. Po obvodu prostoru sloužila návštěvníkům galerie, přístupná schodišti v postranních věžích. Dominantou paláce byly věže. Postranní věže obsahovaly schodišťové prostory a zpřístupňovaly galerii. Největší výšky dosahovala prostřední věž s hodinami, a to 51 m. Celková půdorysná plocha paláce byla 4707 m².

Objekt nebyl dělen na požární úseky ve smyslu ČSN 73 0802. Z hlediska organizačního a stavebně technického členění byl objekt rozdělen na tři části: Pravé křídlo (PK), Střední halu (SH) a Levé křídlo (LK).
Požár vznikl v LK. Po požáru muselo být celé LK demolováno a vyklizeno až na základovou desku. Zůstala zachována SH a PK.
Celý objekt byl tvořen smíšeným konstrukčním systémem, přičemž nosné prvky tvořila především atypická ocelová nýtovaná konstrukce. Výraznou roli při požáru sehrálo také dřevěné obložení nad celým výstavním prostorem, které bylo v půdním prostoru překryto nehořlavou vrstvou alobalu a izolace. Stejně tak sehrála negativní roli vzduchotechnika, kterou bylo zajišťováno větrání objektu. Některé větrací mřížky vzduchotechniky byly vyvedeny přímo nad místem vzniku požáru. Prostory objektu byly převážně jedno a dvoupodlažní, částečně podsklepené jedním PP. Podhledy výstavních ploch obou křídel paláce byly dřevěné, podlaha částečně dřevěná a částečné krytá keramickou dlažbou.
Vnitřní odběrná místa tvořily požární hydranty typu C 52 umístěné podél obvodových stěn výstavních ploch. V objektu byl instalován systém EPS. Systém obsahoval optické, tepelné, lineární a tlačítkové hlásiče a nebyl napojen na pult centralizované ochrany. Tištěný výstup se záznamy o poruchovém hlášení byl zajištěn pomocí tiskárny umístěné v prostorách dispečinku. V LK byly nad výstavní plochou instalovány lineární hlásiče. Kouřová a tepelná čidla byla instalována nad podhledy v prostoru půdy a v menších prostorech jako byly sklady, chodby a kanceláře. V Průmyslovém paláci nebylo instalováno stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení.

Popis události

Na základě záběrů průmyslové kamery bylo stanoveno místo vzniku požáru. Jednalo se prostor, kde byl situován stánek o půdorysných rozměrech 20 m x 5 m. Bylo tedy nutné ve vytipovaném prostoru stanovit relevantní příčinu vzniku požáru. Za tímto účelem bylo provedeno ohledání inkriminovaného prostoru, kde bylo nalezeno několik elektrických zařízení, především se jednalo o dvouplotýnkový elektrický vařič a část lednice. Dále zde bylo nalezeno několik chemických stop, plechovka od ředidla a části dřevěné schodnice s lepenkou. Další chemické stopy byly označeny v rámci ohledání místa požáru služebním psem Policie ČR. Všechny nalezené věcné, chemické a metalografické stopy byly odebrány Policií ČR a podrobeny laboratornímu zkoumání v Kriminalistickém ústavu Policie ČR. Po vyslechnutí svědků a zaměstnanců pracujících v posuzovaném stánku vyplynula následující zásadní zjištění.

V době, kdy došlo ke vzniku požáru, byl celý stánek bez přívodu elektrické energie. Elektrický proud byl přiváděn pouze do kuchyňského setu (tzv. elektrická minikuchyň). Dle přání objednavatelů stánků byl k expozicím přiváděn „noční proud“, na který měly být zapojeny pouze lednice. Zda bylo toto pravidlo ze strany uživatelů stánku dodržováno, ovšem nebylo nijak kontrolováno. Dle zjištěných skutečností byla v době vzniku požáru pod elektrickým proudem pouze následující zařízení: chladničky a set elektrické minikuchyně. Na těchto zařízeních nebyla nalezena žádná technická závada, která by mohla iniciovat požár. Proto byla technická závada, jako příčina vzniku požáru jednoznačně vyloučena.

Po zhodnocení poznatků získaných z místa požáru výsledků laboratorního zkoumání a předložené spisové dokumentace, bylo možné vyvodit relevantní scénář vzniku požáru. Stav, kdy skutečné napojení spotřebičů na přívod elektrického napájení pro chladničky (v rámci dodávek tzv. nočního proudu) nebylo provozovatelem důsledně kontrolováno, umožnil, že byl paralelně na jeden přívod nekontrolovatelně provozován i tepelný spotřebič, a to dvouplotýnkový vařič. Jištění na vývodu s nočním proudem umožnilo krátkodobě (řádově minuty) plný provoz napojených chladniček včetně obou plotýnek vařiče.
Krátce před vznikem požáru byly ve stánku prováděny opravy dvěma zaměstnanci externí firmy, která zajišťovala stavbu stánku. Jednalo se o opravu schodů vedoucí do druhého podlaží stánku. Tito zaměstnanci byli ostrahou donuceni urychleně ukončit práce a za náhlého zhasnutí světel v celém LK opustit stánek. Lze reálně předpokládat, že vlivem nešťastné souhry okolností došlo k pootočení ovládacího prvku plotýnek vařiče, jelikož si z míst, kde byl vařič, brali své soukromé věci a nástroje. Bylo zjištěno, že ovládací prvky plotýnek vařiče šly dle provedených experimentů lehce pootočit na plný výkon. Plotýnky vařiče mohly při omezeném odvodu generovaného tepla dosáhnout během několika minut (5 až 7 minut) své maximální dosažitelné teploty kolem 500 °C.

Při experimentech byla zkušebně položena vrstva papírových kuchyňských utěrek na plotýnku stejného typu, přičemž došlo k jejich vznícení přibližně za 7 minut po jejím zapnutí na plný výkon.
Dle svědeckých výpovědí docházelo k náhodnému spínání plotýnkových vařičů v areálu Průmyslového paláce i při jiných veletržních akcích. Konkrétně z výpovědí vyplynulo, že v minulosti došlo k zahoření odložených věcí na obdobném elektrickém vařiči, který výstavce spíše používal jako odstavnou plochu v zázemí stánku. K zapnutí vařiče stačí, aby osoba nevědomě zavadila o vypínač vařiče apod. Vzhledem k tomu, že k těmto incidentům docházelo za denního provozu, byla hrozící rizika rozvoje požáru včas eliminována procházející ostrahou.
Organizátoři na to reagovali tak, že pro stánky zajišťovali zvláštní přípojky určené pouze pro již zmiňovaný noční proud, na který měly být připojeny pouze lednice. Na základě vyhodnocení všech relevantních verzí příčin vzniku požáru bylo stanoveno, že jediná možná verze vzniku požáru byla nedbalost nebo neopatrnost dospělé osoby při používání elektrického tepelného spotřebiče. Který ze zaměstnanců ovladačem náhodně otočil, se již nepodařilo zjistit. Tomuto závěru rovněž odpovídal čas, který proběhl od náhodného sepnutí vypínače setu po světelný odraz pozorovaný na stěně sousedícího stánku, který zachytila kamera. Tento čas je 7 minut a 54 sekund. Jedná se tedy o čas, který potřebuje elektrická plotýnka na to, aby se po sepnutí nahřála na 500 °C a zapálila na ní položené papírové utěrky.

Zajímavosti

V rámci ohledání místa požáru s předpokladem vzniku požáru byla nalezena dvě ohniska intenzivního hoření. Druhotné ohnisko intenzivního hoření bylo rovněž nalezeno v prostoru inkriminovaného stánku. Při došetření bylo provedeno odkrytí dřevotřískových desek, které tvořily podlahu stánku. Bylo zjištěno, že dřevotřískové desky jsou usazeny na patkách rozmístěných po 0,5 m. Z tepelné degradace některých patek bylo stanoveno místo, kde byly nejvíce tepelně namáhány.

Druhotné ohnisko požáru se při prvotním ohledání požářiště jevilo jako ohnisko kriminalistické. Všechny projevy poškození, zejména prohoření podlahy, tomu nasvědčovaly. Dalším šetřením, laboratorním zkoumáním odebraných vzorků a z úředních záznamů o podaném vysvětlení a jejich doplnění svědků bylo zjištěno, že se v tomto místě nacházely krabice s extrémně hořlavými spreji. Na základě výsledků zkoumání těchto sprejů bylo Kriminalistickým ústavem zjištěno, že se jedná o spreje s extrémně hořlavým obsahem, který nesmí být vystaven teplotám přesahujících 50 °C. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že po krátkém rozvoji požáru v kriminalistickém ohnisku došlo k roztržení obalu těchto sprejů vlivem jejich teplotní roztažnosti a tudíž ke slyšitelným výbuchům, které byly slyšitelné při prvním zpozorování požáru. Spreje uložené na podlaze pak způsobily intenzivnější rozvoj požáru. Vzhledem k tomu, že byly umístěny na podlaze, propálily do ní prohlubeň. Teplo pak degradovalo dřevěné kostky uložené pod nášlapnou vrstvou podlahy. V druhotném ohnisku nebyl nalezen žádný iniciační zdroj, který by mohl způsobit vznik požáru.

---

Výstaviště Holešovice - doplnění redakce

Ve zprávách na ČT24 tehdy reagoval pražský primátor Pavel Bém s tím, že je velmi pravděpodobná výstavba repliky původní stavby. Ta zatím zůstala jen v plánech. Provizorní hala místo vyhořelého křídla Průmyslového paláce
2017 - počasí narušilo 19. ročník přehlídky Designblok. Letos v listopadu na pražském Výstavišti kvůli větru evakuovali kvůli uvolněné části střechy Průmyslový palác. Hasiči celé výstaviště z bezpečnostních důvodů uzavřeli.

Areál Výstaviště Praha byl 31.10.2017 opět zpřístupněn veřejnosti. Uzavřen zůstane i nadále Průmyslový palác a jeho nejbližší okolí. Objekt byl poškozen abnormálními povětrnostními podmínkami. „Vítr poničil montovanou halu na místě původního levého křídla a strhl střechu z historické střední části paláce. V nejbližších dnech budou v tomto prostoru tzv. ochranné zóny probíhat sanační práce,“ říká Pavel Klaška, předseda představenstva Výstaviště Praha.