Kontrola pracoviště příslušníkem HZS a způsobení škody

Kontroly v rámci požární ochrany se dají rozdělit do tří základních skupin, a to:

• Komplexní požární kontroly
  Tyto kontroly prověřují celkový stav zabezpečení požární ochrany u kontrolovaného subjektu. Je prováděna fyzická kontrola na všech pracovištích a v objektech, které daný subjekt využívá pro svoje činnosti a zároveň se provádí kontrola zpracované dokumentace požární ochrany (začlenění provozovaných činností, organizace požární ochrany, požární poplachové směrnice, požární řády, správné vedení požární knihy, dokumentace o školení, apod).
  Komplexní požární kontroly musí být ohlášeny kontrolovanému subjektu minimálně 7 dní předem!
• Tematické požární kontroly
  Tematickými kontrolami se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany v oblasti, která je předem stanovena v programu kontroly, i v tomto případě je zpravidla prováděna fyzická kontrola pracovišť a dokumentace požární ochrany. Tematické požární kontroly mohou být zaměřené např. na volné a přístupné únikové cesty a východy, na požární značení, na vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům apod. Tematické kontroly není nutné předem oznamovat, kontrolor může přijít neohlášeně.
• Kontrolní dohlídky
  Těmito kontrolami se prověřuje plnění povinností stanovených komplexní požární kontrolou nebo tematickou požární kontrolou.

Ať už se jedná o jakoukoliv kontrolu z výše uvedených, je kontrolující v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn:

1. požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, jde-li o osobu, která plní úkoly kontrolované osoby, nebo osobu, která může přispět ke splnění účelu kontroly,
2. provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,
3. požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (dále jen „podklady“); v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady,
4. pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,
5. v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s kontrolovanou osobou,
6. vyžadovat od kontrolované osoby a povinné osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly.

Z výše uvedeného vyplývá, že kontrolor má spoustu práv. Ale co když se stane, že způsobí nějakou škodu? Byť neúmyslně? Např. může nechtěně shodit a rozbít drahou vázu, zapříčinit zastavení provozu, nebo dokonce může zapříčinit vznik ostrého poplachu. A to pak můžou jít škody až do statisíců. Může se kontrolovaná osoba/subjekt v takovémto případě nějak bránit?

Ano, i na tyto případy pamatují právní předpisy. Tuto problematiku řeší zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

Tento zákon hovoří o tom, že stát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu státní moci, tzn., že:
stát odpovídá za škodu, kterou způsobily:

1. státní orgány,
2. právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona,
3. orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

Pokud by tedy vznikla kontrolované, případně povinné osobě v souvislosti s výkonem kontroly škoda, kterou způsobil kontrolující, popř. jím přizvaná osoba, svým jednáním, může se kontrolovaná osoba domáhat náhrady vzniklé škody podle výše uvedeného zákona. Pokud kontrolující způsobí škodu, odpovídá za ni kontrolní orgán, který má dále možnost si tuto náhradu regresně vymáhat na kontrolujícím – a to buď podle pracovněprávních předpisů (kontrolující je v pracovněprávním nebo obdobném poměru s kontrolním orgánem), anebo se dá využít občanskoprávní cesta.

O uplatnění nároku na vzniklou škodu je potřeba požádat u příslušného úřadu. Pokud bude nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány.

POZOR! Uplatnění nároku na náhradu škody (písemně) je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, musí být škoda nahrazena do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.