Dešťová zábrana, dekompresní dutina

Obr. 4.6.1

Aby měla otvorová výplň nulovou zatékavost až do požadovaného tlaku, musí mít výrobek na exteriérové straně funkční spáry dešťovou zábranu (obr. 4.6.1).

Dešťová zábrana je část funkční spáry, která zajišťuje požadovanou odolnost proti průniku tlakové vody. Děje se tak prostřednictvím konstrukčního uspořádání, jež je nazývá dekompresní dutina. V podstatě se jedná o takovou úpravu profilu křídla i rámu, kterou se vytvoří sběrný žlábek, v němž se shromažďuje srážková voda hnaná pod tlakem větru proti otvorové výplni. Pokud je dekompresní dutina správně provedena, zachycená srážková voda odvodňovacími otvory volně odtéká mimo otvorovou výplň, většinou na parapetní plech či obdobnou úpravu parapetní části otvoru. Je důležité, aby dekompresní dutina byla dostatečně velká. Doporučuje se šířka kolem 20 mm a hloubka minimálně 15 mm. Stejně tak plocha odvodňovacích otvorů musí být dostatečná, doporučuje se průměr minimálně 6 mm u kruhových otvorů a plocha alespoň 80 mm² u otvorů hranatých. Princip funkce dekompresní dutiny znázorňuje obrázek 4.6.1.

Poměrně často se lze setkat s případy, kdy je u dřevěných oken sběrná drážka křídla – viz obrázek 4.6.1 – provedena pouze ve spodní vodorovné části (nad dekompresní dutinou) a svislé a horní vodorovná část křídelní profilace sběrnou drážku v těchto případech nemají. Takové řešení je chybné, hrozí nebezpečí roztékání vody ve svislých a horní vodorovné části funkční spáry. Voda, která se takto nekontrolovaně vyskytuje ve funkční spáře, se dostává až k větrové zábraně (prvnímu pryžovému těsnění uvnitř funkční spáry). Pokud zde vznikne sebemenší netěsnost, což se nedá vyloučit, projeví se takové okno či dveře jako nefunkční, neboť není vodotěsné.

Aby dekompresní dutina umožňovala volný odtok shromažďované vody, musí být v celém jejím prostoru tlak stejný, jako je atmosférický tlak okolního venkovního prostředí. Toho se dosáhne vhodnou úpravou profilace okenního a křídelního rámu tak, že hrana dutiny v horní části rámu nedoléhá na sousední profil křídla. Na obrázku 4.6.1 s ukázkou dekompresní dutiny je účinný prostor dekompresní dutiny zvýrazněn. Pokud tohoto uspořádání nelze dosáhnout, neboť je například nutné umístění těsnicího profilu na venkovní naléhávku křídla pro zvýšení zvukové izolace otvorové výplně, vyrovnání tlaku v dutině a tlaku atmosférického se zajistí propojením prostoru dekompresní dutiny v horní vodorovné části prvku s vnějším prostředím. Toho lze dosáhnout provedením otvorů stejné plochy, jakou mají v součtu otvory odvodňovací. Toto se provádí obvykle vyvrtáním nebo vyfrézováním v horní části okna odvětrávacích a v parapetní části okna odtokových otvorů.

Tento způsob řešení vyžaduje značnou technologickou kázeň při výrobě a je nutná důsledná vizuální kontrola skutečného provedení při předání a převzetí díla na stavbě ještě před zabudováním do stavby.

Obr. 4.1.1

Obr. 4.1.2

Poměrně často někteří výrobci oken a dveří z profilů s tzv. dorazovým těsněním, viz například obrázky 4.1.1 nebo 4.1.2, používají pro dosažení potřebného vyrovnání tlaku v dekompresní dutině řešení, kdy se ve venkovním těsnění vyřízne jeho určitá délka. Jiní výrobci používají těsnicí profily perforované. K tomu je nutné říci, že nejde o řešení vhodné. Může dojít k zatékání srážkové vody do prostoru funkční spáry, a tím k úplné nebo částečné ztrátě funkčnosti výrobku, viz například obrázky 4.1.1 a 4.1.2. Dále se zbytečně narušuje schopnost výrobku plnit tepelně technické požadavky. Proto by se tento způsob raději neměl používat. Do dekompresní dutiny se dostává voda jednak přímo náporem deště, jednak odkapáváním vody z hrany křídla, která shora dekompresní dutinu vymezuje. Je proto velmi důležité, aby po celém obvodu křídla probíhala již výše zmíněná tzv. přerušovací drážka – viz obrázek 4.6.1 (jedna, případně i více, podle očekávatelných podmínek v exteriéru), která přeruší tok vody směrem k interiérové straně funkční spáry. Je-li přerušovací drážka po celém obvodu, dochází k řízenému stékání této vody na spodní hranu křídla, odkud skapává do prostoru dekompresní dutiny. To je podstata vodotěsnosti otvorových výplní. Celková kapacita odvodu vody přerušovací drážkou je závislá na její velikosti. Pokud plocha v příčném řezu jedné drážky nepostačuje, je nutné provést těchto drážek více. Zde je důležité si uvědomit, že otvorová výplň, která svou těsnicí funkci bez problémů splňuje v běžné zástavbě (rodinné domy a nízké objekty do 10 m výšky), může zcela selhat při výměně oken ve vyšších patrech panelových domů, kde panují při kombinaci větru a deště zcela jiné – náročnější – povětrnostní podmínky. Názor, že vodotěsnosti otvorové výplně lze dosáhnout pouze těsnicími profily, je naprosto mylný. Jsou-li opomenuty či zanedbány konstrukční zásady nutné ke správné funkci dekompresní dutiny, může vzniknout ve funkční spáře podtlak a jeho vlivem dojde k roztékání vody po celé ploše funkční spáry. V lepším případě se nahromaděná voda dostane do místnosti po prvním otevření křídla, v horším, častějším, případě se voda nekontrolovatelně dostává přes větrovou zábranu a otvorovou výplní zatéká. Ani jedna z těchto situací není samozřejmě přijatelná.