Reklama

Bezpečnost pitné vody představuje základní předpoklad ochrany veřejného zdraví

Přehrát audio verzi

Bezpečnost pitné vody představuje základní předpoklad ochrany veřejného zdraví

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x

V rámci letošní konference Voda Zlín jsme oslovili zástupce hygienických stanic a zeptali se jich na kvalitu pitné vody a aktuální trendy v hygienickém dozoru. Zajímavé shrnutí tématu, včetně aktuálních šetření a dopadů legislativních změn, nám poskytla zástupkyně Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně.

Reklama


Od roku 2021 byla řešena velmi rozsáhlá transpozice a implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě do české legislativy, která si vyžádala nejen novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ale i novely souvisejících českých právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že změny zavádějící komplexní přístup k bezpečnosti vody založený na posouzení a řízení rizik celého zásobovacího řetězce, jehož cílem je zaměření včasné pozornosti a vstupů na relevantní rizika, efektivní vynakládání nákladů i úsilí, byly velmi rozsáhlé, byl zaveden velký počet přechodných období k přípravě podmínek pro realizaci a uvedení nových přístupů a povinností do praxe.

Bezpečnost pitné vody znamená, že voda je zdravotně nezávadná, chemicky bezpečná a mikrobiologicky čistá – tedy vhodná k dlouhodobému pití bez rizika pro zdraví.

Na základě podrobného přezkumu seznamu ukazatelů a jejich hodnot stanovených ve směrnici 98/83/ES WHO a s ohledem na technický a vědecký pokrok byly směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 zavedeny k povinnému sledování nové ukazatele bisfenol A, halogenoctové kyseliny a suma látek typu PFAS. Povinnost plnění limitů stanovených pro tyto látky byla přechodným ustanovením odložena do 12. 1. 2026.

Členské státy při posuzování rizik mají věnovat zvláštní pozornost mikroplastům a endokrinním disruptorům. Požadavkem směrnice je v rámci zavedení monitorovacích programů monitorovat látky a sloučeniny zahrnuté na seznamu sledovaných ukazatelů v relevantních místech řetězce zásobování vodou určenou k lidské spotřebě. Hlavním motivem je získat více informací o výskytu látek a na úrovni EU rozhodnout, zda mají být zařazeny mezi řádné ukazatele či nikoliv. V tuto chvíli se jedná o nonylfenol a β-estradiol.

Endokrinní disruptory, někdy také označované jako hormonálně aktivní látky, jsou chemické látky, které mohou narušovat soustavu žláz s vnitřní sekrecí (nebo hormonální) systém. Mohou způsobit nádorová onemocnění, vrozené vady a další vývojové poruchy, poruchy pozornosti, kognitivní problémy, vývoj mozku, mohou souviset s reprodukčními problémy atd.

Do skupiny endokrinních disruptorů patří např. léčiva, plasty, některé pesticidy, paliva, průmyslové chemikálie a další látky.

Vzhledem k široké škále různých druhů endokrinních disruptorů a jejich rozdílným vlastnostem jsme jejich působení vystaveni prakticky neustále. Jsou přítomny v půdě, ve vodě, ale i ve vzduchu. Stejně tak je najdeme i v mnoha materiálech, které jsou běžnou součástí našeho života a s kterými přicházíme prakticky denně do styku např. elektronika, oblečení nebo obaly potravin. Ministerstvo zdravotnictví České republiky na základě všeobecného poznání o výskytu léčiv v životním prostředí přistoupilo v letech 2024 a 2025 k provedení monitoringu těchto látek v pitných vodách vybraných veřejných vodovodů zásobujících nad 5 000 obyvatel, a to prostřednictvím státního zdravotního dozoru krajských hygienických stanic.

V rámci monitoringu proběhlo šetření vybraných ukazatelů léčiv u vybraných provozovatelů vodovodů, přednostně u vodovodů se zdrojem vody umístěným v blízkosti toků se zaústěnými odtoky z ČOV.

V případě stanoveného rozsahu sledovaných léčiv se jednalo o látky, které nejsou upraveny ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Léčiva (mimo antibiotika): Léčiva – antibiotika:
diklofenak – nesteroidní antiflogistikum
gabapentin – antiepileptikum
ibuprofen – nesteroidní antiflogistikum
iohexol – kontrastní rentgenová látka
iomeprol – kontrastní rentgenová látka
iopamidol – kontrastní rentgenová látka
iopromid – kontrastní rentgenová látka
karbamazepin* – antiepileptikum
metformin – antidiabetikum
naproxen* – nesteroidní antiflogistikum
oxypurinol – metabolit alopurinolu-léčba hyperurikémie
metoprolol – antihypertenzivum
tramadol – analgetikum
venlafaxin – antidepresivu
amoxicilin – velmi často používané širokospektré betalaktamové ATB
clindamycin – skupina linkosamidů, nejčetněji se vyskytující ATB v sedimentech povodí Vltavy
clarithromycin* – skupina makrolidových ATB
sulfamethoxazo – sulfonamidy (sulfonamidová ATB)

Limitní hodnota pro navržené látky byla stanovena na základě předběžné opatrnosti stejně jako u pesticidních látek ve výši 0,1 μg/l, s výjimkou léčiv označených *, tj. karbamazepinu, naproxenu a clarithromycinu, u nichž činí 0,01 μg/l. Přísnější limitní hodnota byla zvolena s ohledem na jejich prokázané (karbamazepin, naproxen) a možné (clarithromycin) teratogenní účinky.

Celkem bylo v ČR odebráno 330 vzorků. Ve Zlínském kraji bylo v roce 2024 odebráno 14 vzorků vod k analýze na výskyt léčiv.

Nejčastěji se ve vodách objevovala léčiva karbamazepin (antiepileptikum), metformin (antidiabetikum) a oxypurinol (lék na léčbu dny). Další léčiva se nacházela už jen velmi zřídka nebo vůbec.

V rámci ČR bylo u 104 vzorků zjištěno překročení doporučených limitů alespoň jednoho léčiva. Výskyt léčiv ve Zlínském kraji nad doporučenou limitní hodnotu byl v roce 2024 zaznamenán v 6 případech (2× metformin, 4× oxypurinol).

V souladu s kontrolním plánem na rok 2025 byly provedeny opakované odběry, případně přidána nová odběrová místa.

Ve Zlínském kraji bylo odebráno celkem 9 vzorků vod k analýze. V případě výskytu metforminu nad směrnou hodnotou byl tento výskyt opakovaně prokázán, v případě oxypurinolu byl výskyt opakovaně prokázán ve 3 případech. V nově odebraných místech byl v 1 případě zjištěn nadlimitní výskyt oxypurinolu, opakovaným odběrem s analýzou byl již nález podlimitní.

V případech zjištění opakovaného překročení limitní směrné hodnoty stanovovaných ukazatelů byla zjištění stanovovaných léčiv nad směrné hodnoty s provozovateli projednána, provozovatel byl edukován v problematice výskytu léčiv v pitné vodě a ze strany provozovatele byly následně zajištěny kontrolní odběry.

V jednom případě již probíhají z důvodu vysokého rizika výskytu nadlimitních koncentrací metabolitů pesticidů práce na realizaci rozsáhlé rekonstrukce a intenzifikace úpravny vody, zahrnující výměnu a modernizaci stavebních, technologických a elektrotechnických zařízení za účelem zvýšení kvality úpravy pitné vody. Klíčovou částí je doplnění adsorpční filtrace na granulovaném aktivním uhlí (GAU). Vzhledem k možnému riziku vyplývajícímu také z přítomnost léčiv v surové vodě je nutné tuto skutečnost při rekonstrukci a intenzifikaci úpravny vody rovněž zohlednit.

Dokumentem „Seznam posouzených léčiv a jejich doporučené, limitní a směrné hodnoty v pitné vodě“ ze dne 26. 5. 2025 Ministerstvo zdravotnictví v souladu s ustanovením § 80 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění zveřejnilo doporučené, limitní a směrné hodnoty léčiv v pitné vodě. V příloze tohoto dokumentu byla stanovena směrná hodnota výše uvedených ukazatelů (mimo jiné i pro ukazatel karbamazepin). Pro ukazatel metformin je to hodnota 0,5 μg/ a pro ukazatel oxypurinol je to hodnota 2,5 μg/. Jde o tolerovatelnou mez, pro níž není nutné vydávat rozhodnutí o určení hygienického limitu dle § 4 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje problematiku nálezů látek neupravených vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. I v případě nálezu s překročenou doporučenou hodnotou a zároveň s nepřekročenou směrnou hodnotou by mělo být stále snahou provozovatele veřejného vodovodu, aby bylo dosaženo co nejnižších koncentrací léčiv v pitné vodě. Ve Zlínském kraji nebylo vzhledem k nalezeným hodnotám vydáno rozhodnutí o určení hygienického limitu.

Významnou částí probíhajících legislativních změn i navazující praxe je evropská harmonizace hygienických požadavků na nezávadnost materiálů a výrobků přicházejících do kontaktu s pitnou a teplou vodou a chemických látek na úpravu vody.

Vlastnosti materiálů a výrobků přicházejících do styku s pitnou vodou mohou mít vliv na její kvalitu migrací potencionálně škodlivých látek, podporou mikrobiálního růstu anebo ovlivnění organoleptických vlastností (pach, chuť, barva).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184, o jakosti vody určené k lidské spotřebě zavádí také harmonizovaný systém materiálů v kontaktu s pitnou vodou a klade důraz na jejich zdravotní nezávadnost a sledovatelnost (od koho výrobek pochází a komu byl dodán).

  • Transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
  • Prováděcí rozhodnutí 2024/365 zavádí jednotné celoevropské metodiky pro zkoušky a schvalování výchozích látek, směsí a složek pro výrobu materiálů přicházejících do kontaktu s pitnou vodou.
  • Prováděcí rozhodnutí 2024/367 zavádí celoevropské seznamy povolených výchozích látek pro výrobu materiálů přicházejících do kontaktu s pitnou vodou. Dosavadní národní seznam tak pozbyde platnosti.
  • Prováděcí rozhodnutí 2024/368 zavádí jednotné postupy a metody pro zkoušky materiálů přicházejících do kontaktu s pitnou vodou.
  • Nařízení 2024/369 stanovuje podmínky zařazování látek na evropské seznamy.
  • Nařízení 2024/370 stanovuje podmínky pro posuzování shody a podmínky, které musí platit pro rozhodování notifikujícího orgánu.
  • Nařízení 2024/371 pak sjednocuje označování výrobků.

Prováděcí předpisy budou sjednocovat doposud neharmonizovanou právní úpravu členských států EU. Všechny členské státy mají povinnost uvedené prováděcí předpisy transponovat nejpozději v termínu do 31. 12. 2026.

Pro výrobky s platnými národními certifikáty je stanoveno přechodné období do 31. 12. 2032. Výrobci, dovozci i projektanti vodovodních instalací by proto měli včas připravit zkoušky, certifikaci a technickou dokumentaci podle nových evropských požadavků.

Nezbytnou podmínkou k zajištění souladu výrobků s požadavky právních předpisů a jejich bezpečnosti je dozor nad trhem s výrobky (Nařízení EP a Rady EU 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení ES č. 765/2008 a EU č. 05/2011 – nařízení dozoru nad trhem). Dozor nad trhem s výrobky plní významnou roli v oblasti ochrany spotřebitele, protože jeho cílem je zajistit, aby byly na trh uváděny pouze výrobky bezpečné a výrobky splňující požadavky stanovené právními předpisy (harmonizované i neharmonizované). Do dozorované výrobkové sféry jsou zařazeny i výrobky přicházející do styku s pitnou vodou.

Zavedena byla platforma informační a komunikační systém pro dozor nad trhem ICSMS – část interní pro spolupráci mezi kontrolními orgány, která umožňuje výměnu informací o kontrolovaných výrobcích, vzájemnou spolupráci, výměnu informací s orgány celní správy a výměnu informací o vzájemném uznávání a dále část veřejného prostoru, která je přístupná široké veřejnosti, spotřebitelům, hospodářským subjektům a dalším zájemcům, kteří hledají veřejné informace o kontrolovaných výrobcích.

Aplikace Safety Gate je systém EU pro rychlou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, které představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů (systém včasného varování).

Oba systémy (ICSMS a Safety Gate) se vzájemně doplňují a v současné době jsou již propojeny.

Dříve KHS prováděla kontroly výrobků přicházejících do styku s pitnou vodou zejména na základě podání podnětů veřejnosti, nyní v návaznosti na předpisy pro ochranu spotřebitele a dozor nad trhem s výrobky jsou tyto kontroly zařazeny do kontrolních plánů.

Kontroly mohou zahrnovat kontrolu dokumentace (certifikáty, protokoly o zkouškách, prohlášení o shodě, návody a značení výrobků atd.), kontroly výrobků na místě (shoda se schválenou dokumentací, značení a identifikace, správné skladování atd.), odběr vzorků (laboratorní testy zaměřené na migraci chemických látek, mikrobiologické parametry, chuť, pach, barva, zákal atd.).

Mezi nejčastější nedostatky zjištěné při kontrolách patří chybějící či neplatné certifikáty, dokumentace jen v cizím jazyce, certifikace neplatná pro daný konkrétní typ použití, změna výrobku bez nové zkoušky, dovoz mimo EU bez odpovídajícího posouzení atd). Tyto nedostatky mohou vést k povinnosti realizovat nápravná opatření, sankce-pokuty, stažení výrobku, popř. k zákazu uvádění výrobků na trh.

Pitná voda se při distribuci od zdroje ke kohoutku v místě spotřeby dostává do styku s celou řadou materiálů, výrobků či chemických přípravků, které slouží k její úpravě či dopravě a mohou negativně ovlivnit její jakost.

Kontroly výrobkové sféry mj. v oblasti výrobků pro styk s pitnou a teplou vodou u výrobců, dovozců, distributorů jsou důležitou součástí zajištění kvality a bezpečnosti vody a ochrany zdraví spotřebitelů.




Tuto kontrolní povinnost realizovala KHS ZK v závěru roku 2025, kdy provedla kontrolu plnění povinností stanovených v legislativě (zákoně č. 87/2023 Sb. o dozoru nad trhem a ve znění pozdějších předpisů; zákoně č. 387/2024 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků ve znění pozdějších předpisů; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně Směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011; Nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků) u distributora výrobků přicházejících do styku s pitnou vodou. Předmětem kontroly bylo značení výrobků, návody, záruční listy, bezpečnostní informace kontrolovaných výrobků a prohlášení o shodě.

Zkontrolovány byly 4 vodovodní baterie s výsledkem, že kontrolovaná osoba splnila své povinnosti distributora dle ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení č. 2023/988.

Bezpečná pitná voda je výsledkem odpovědného přístupu u všech článků řetězce. Kvalita vody nekončí u zdroje, pokračuje materiály, výrobky, se kterými přichází do kontaktu v průběhu distribuce až k místu spotřeby. Prevence a dodržování pravidel jsou nejúčinnější ochranou zdraví spotřebitelů.

Kontrolní činnost KHS a odpovědný přístup výrobců, dovozců a distributorů představují klíčový nástroj prevence rizik a ochrany veřejného zdraví.

 
 

Reklama