Norma ČSN EN 806-4 pro montáž vnitřních vodovodů

Norma stanovuje požadavky a poskytuje doporučení pro montáž:

• vnitřních vodovodů,
• potrubí vně budov nacházejícího se v rámci nemovitosti podle EN 806-1.

Norma platí pro:

• nové vnitřní vodovody,
• výměny a opravy vnitřních vodovodů stávajících.

ČSN EN 806-4 se skládá z těchto kapitol:

1. Předmět normy
2. Citované normativní dokumenty
3. Termíny a definice
4. Montážní práce na stavbě
5. Kombinace různých kovů
6. Uvedení do provozu

Norma dále obsahuje tři přílohy označené A, B, C, týkající se technických požadavků na materiál a spojování potrubí, výpočtu kompenzace tepelné roztažnosti a vzdáleností podpor potrubí.

V normě se používají termíny a definice podle ČSN EN 806-1 a ČSN EN 1717.

Norma ČSN EN 806-4 je doplněna tzv. zbytkovou českou národní normou ČSN 75 5409 „Vnitřní vodovody“ z února 2013.Obě normy platí současně. Je nutné rovněž poznamenat, že nová ČSN 75 5409 se od dříve platné ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody značně liší. Do textu normy byly včleněny dříve zpracované změny Z1, Z2 a Z3 ČSN 73 6660 a byla doplněna kapitola o prevenci mikrobiologické kolonizace vnitřních vodovodů.

Komentář k ČSN 75 5409 „Vnitřní vodovody“: https://voda.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-voda-kanalizace/10177-csn-75-5409-vnitrni-vodovody

Požadavky na montáž potrubí

1. Montážní práce na stavbě

Výrobky musí odpovídat výrobkovým normám a národním předpisům.

Pro vnitřní vodovod se smí použít jen trubky, tvarovky, armatury, upevňovací prvky, lepidla, pájky, tavidla, odmašťovací prostředky a těsnicí materiály odpovídající těmto právním předpisům:

• zákonu č. 22/1997 Sb.; zákonu č. 183/2006 Sb.;zákonu č. 258/2000 Sb.;vyhlášce č. 268/2009 Sb.;vyhlášce č. 409/2005 Sb.

Podle ČSN 75 5409 trubky a tvarovky, kromě vodoznaků a zahradních hadic, nesmějí mít průhledné stěny. Pokud výrobce trubek nestanoví jinak, nesmí se ocelové pozinkované trubky použít pro vnitřní vodovod teplé vody.

Potrubí (trubky, tvarovky, spoje) a armatury musí vyhovovat tlaku a teplotě podle ČSN EN 806-2, ČSN EN 806-4:

Tabulka 1 – Minimální požadavky na části vnitřního vodovodu při běžném provozu

Část vnitřního vodovodu	Nejvyšší provozní přetlak MOP [kPa]	Nejvyšší návrhová teplota [°C]	Životnost [roky]
Kovové trubky, tvarovky a jejich spoje	10001)	60	50
Plastové trubky, tvarovky a jejich spoje určené pro zásobování pouze studenou vodou	1000	20	50
Plastové trubky, tvarovky a jejich spoje určené pro zásobování teplou a studenou vodou	10001)	60	50
Armatury a jejich spoje pro studenou vodu	10001)	20	Podle norem výrobků
Armatury a jejich spoje pro teplou a studenou vodu	10001)	60	Podle norem výrobků
1) Části nízkotlakých (otevřených) vnitřních vodovodů zásobovaných z přerušovací zásobní nádrže, např. stájových vodovodů podle ČSN 75 5490, smějí být navrhovány na nejvyšší provozní přetlak MOP = 250 kPa nebo MOP = 600 kPa, který se stanovuje podle výškové úrovně bezpečnostního přelivu nádrže.

Další ustanovení ČSN EN 806-4 požadují:

• bezpečné skladování a dopravu trubek, tvarovek a ostatních součástí;
• uvedení požadavků na manipulaci, dopravu a skladování výrobků v montážním návodu výrobce;
• provádění ohybů pomocí zařízení určeného pro tento účel;
• kontrolu stavu trubky po ohnutí (zda nedošlo k poškození) ;
• zákaz ohýbání žárově pozinkovaných ocelových trubek o jmenovité světlosti větší než DN 50 (změna Z3 ČSN 73 6660 doplňovala, že ocelové pozinkované potrubí se nesmí ohýbat, povoluje se pouze vyrovnání přímého potrubí do jmenovité světlosti DN 50 za studena nejvíce o úhel 5°);
• provedení všech spojů podle příslušných norem a pokynů výrobce;
• odstranění poškozených konců trubek;
• montáž uvnitř čistých trubek a tvarovek;
• trvalou vodotěsnost všech spojů;
• těsné uzavření všech otvorů nedokončeného potrubí zátkami, víčky nebo slepými přírubami (uzavřená uzavírací armatura není považována za těsné uzavření potrubí);
• zabezpečení spojů potrubí proti rozpojení vlivem axiálních sil.

V ČSN EN 806-4 jsou uvedeny tabulky s přehledem různých způsobů spojování potrubí z různých materiálů a požadavky na připojování potrubí k nádržím a ohřívačům vody. Připojení ohřívačů vody a izolaci potrubí jsou rovněž podrobně řešeny v ČSN 75 5409.

Důležité ustanovení uvádí, že ve všech případech, kde zabezpečovací zařízení ohřívače vody dovoluje třeba jen krátkodobý (< 10 s) výskyt teploty vody vyšší než 95 °C a přetlaku vody vyššího než nejvyšší návrhový přetlak (MDP) (< 10 %), nesmí být zásobníkové a průtokové ohřívače vody připojeny přímo na plastová potrubí.

2. Kombinace různých kovů

V případech, že je v jednom vnitřním vodovodu použita pozinkovaná ocel společně s mědí, musí být součásti z pozinkované oceli namontovány do potrubí ve směru průtoku vody před součásti měděné. Ze stejného důvodu nesmí být použita společně měď a pozinkovaná ocel u vodovodů s cirkulací. Musí být zamezeno přímému kontaktu mezi výrobky z pozinkované oceli a mědi například pomocí mosazné nebo bronzové tvarovky. V této souvislosti nevadí běžné použití armatur vyrobených ze slitiny mědi, protože jejich vodou smáčený povrch je relativně malý.

Měď, její slitiny a korozivzdorná ocel se mohou společně používat bez následných významných projevů galvanické koroze, protože rozdíly mezi jejich elektrochemickými potenciály jsou malé.

3. Potrubí uložená v zemi

Ukládání potrubí do výkopu se musí provádět podle ustanovení ČSN EN 805. V místech, kde je terén znečištěn nebo je jeho znečištění předpokládáno, musí být použito vhodné odolné potrubí anebo musí být potrubí chráněno. V místě vstupu do budovy je (stejně jako u potrubí v zemi) požadována ochrana potrubí před mrazem a použití vhodné průchodky s utěsněnými konci, která zabrání vodě (pozn.: požadavky viz ČSN 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení a související normy), plynu nebo škůdcům v průniku do budovy.

4. Potrubí v budovách

Při vedení potrubí uvnitř budov se požaduje kompenzace délkových změn potrubí vyvolaných tepelnou roztažností. U potrubí, která mají dlouhé rovné úseky a málo kolen nebo ohybů, může být kompenzace jejich prodlužování nebo zkracování provedena:

• změnami trasy, aby se odstranily dlouhé rovné úseky potrubí;
• použitím trubkových kompenzátorů;
• osazením armaturních kompenzátorů.

U potrubí, která jsou tvořena krátkými rovnými úseky a mají mnoho kolen nebo ohybů, je kompenzace délkových změn způsobených změnami teploty obvykle zajištěna jejich trasou.

Vodovodní potrubí se nemá dotýkat stropních nosníků, trámů, podlahových desek ani jiných potrubí. Při případném kontaktu se pro minimalizaci přenosu hluku má mezi trubku a stavební konstrukci vložit vhodný izolační materiál.

ČSN 75 5409 přímo uvádí, že povrchy potrubí se nesmí dotýkat stavebních konstrukcí.

Při vedení potrubí studené a teplé pitné vody nad sebou musí být potrubí teplé vody umístěno nad potrubím studené vody.

4.1 Upevnění potrubí

Na upevnění potrubí jsou kladeny tyto požadavky:

• provedení trvalého upevnění potrubí;
• pevné ukotvení armatur s ručním ovládáním;
• provedení roztečí podpor podle návodu výrobce potrubí (pokud v návodu výrobce rozteče podpor uvedeny nejsou, volí se vzdálenosti podpor podle příloh B a C ČSN EN 806-4);
• zákaz použití podpor určených pro potrubí k upevnění jiných částí stavby.

4.2 Potrubí uložená pod omítkou (zakrytá)

Zakrytá potrubí uložená v ochranných trubkách nebo v izolaci musí být vedena v instalačních šachtách nebo drážkách ve zdech, popř. v řádně provedených kanálech v podlaze. Pokud je potrubí uložené v ochranných trubkách nebo včetně izolace zabudováno do stavební konstrukce (např. do betonových podlah nebo stěn), je nutné zajistit, aby nemohlo dojít k jeho deformaci nebo posunutí. Ochranné trubky ve stropech musí být ukončeny nejméně o 30 mm výše, než je úroveň dokončené podlahy, aby se předešlo možnému zatečení rozlitých kapalin. Tepelná roztažnost trubek je u potrubí z plastů vedeného v ochranných trubkách zabezpečena, vhodné je však upevnění vodovodní a ochranné trubky v místě výstupu ze stěny nebo podlahy.

K u nás méně tradičnímu řešení podlažních rozvodných a připojovacích potrubí patří:

• samostatná připojovací potrubí;
• podlažní rozvodné potrubí uložené ve smyčkách;
• zokruhované podlažní rozvodné potrubí.

4.3 Prostupy potrubí stavebními konstrukcemi

Potrubí procházející stavebními konstrukcemi nesmí být vystaveno působení vnějších sil a musí mít možnost volně se prodlužovat nebo zkracovat. Potrubí procházející stěnami nebo stropy musí být opláštěno. Prostupy potrubí požárně dělicími stěnami a stropy nesmí nepříznivým způsobem ovlivnit jejich integritu a musí být provedeny podle národních nebo místních předpisů (zejména ČSN 73 0810). Rýhy, výklenky nebo drážky v nosných částech stavební konstrukce nesmí narušit její integritu.

4.4 Odvzdušnění a ochrana potrubí před mrazem

Potrubí musí být namontováno tak, aby se již při montáži předešlo vzniku vzduchových kapes. Vypouštěcí armatury musí být osazeny na nejnižších místech potrubí. V místech, kde by potrubí mohlo být ohroženo mrazem, je třeba vyřešit jeho ochranu proti mrazu vypouštěním nebo jiným vhodným způsobem, např. elektrickým temperováním.

5. Montáž výtokových armatur

Výtokové armatury, které nejsou osazeny přímo na zařizovací předmět, musí být namontovány na vhodnou tvarovku připevněnou na vhodnou podpěru. Změna Z3 ČSN 73 6660 požadovala detailně, aby vývody potrubí pro výtokové armatury nebo rohové ventily byly provedeny pomocí nástěnných tvarovek pevně připevněných ke stavební konstrukci nebo instalačnímu prefabrikátu. Vývody potrubí teplé a studené vody pro směšovací baterie musí být rovnoběžné a jejich vyústění musí být v jedné rovině, která je rovnoběžná s dosedací plochou pro armaturu.

6. Označování a dokumentace potrubí a armatur

S výjimkou rodinných domů musí být funkce přívodních potrubí a armatur označena.

Potrubí a výtokové armatury pro přívod dešťové nebo recyklované (provozní) vody musí být podle ČSN EN 806-2 označena, aby byla odlišena od potrubí pro přívod pitné vody. Každá volně přístupná armatura má být opatřena trvanlivou tabulkou s označením a popisem účelu a funkce armatury, umístěnou přímo na armatuře nebo na trvalé části stavby v její blízkosti.

7. Dokumentace provedených montážních prací

Během montáže potrubí vnitřního vodovodu musí být uchovávána výkresová dokumentace všech potrubních tras, nádrží, armatur atd. Po dokončení prací musí být dokumentace provedené instalace převedena do stavu vhodného k archivaci a předána majiteli budovy.

8. Tlaková zkouška potrubí

Tlaková zkouška potrubí podle ČSN EN 806-4 může být provedena pomocí vody nebo, pokud je to podle národních předpisů přípustné, pomocí nízkotlakého čistého vzduchu bez obsahu olejů, popř. inertního plynu. ČSN 75 5409 provedení tlakové zkoušky potrubí vzduchem nebo inertním plynem povoluje. (Tlaková zkouška potrubí vzduchem nebo inertním plynem se provádí zkušebním přetlakem 250 kPa, resp. 300 kPa).

Voda použitá pro tlakovou zkoušku potrubí musí být pitná s velikostí částic < 150 μm. Tlakoměry a záznamová zařízení určené pro tlakovou zkoušku musí mít přesnost 0,02 MPa (0,2 bar) a musí být připojeny k nejnižšímu místu potrubí. Měřicí rozsah tlakoměru musí být od 0 MPa do 1,6 MPa.

Podle ČSN 75 5409 se konečná tlaková zkouška provádí vodou, kterou je vnitřní vodovod zásobován. Před zahájením zkoušky musí být potrubí řádně propláchnuto vodou. Zkouška se provádí po montáži všech zařizovacích předmětů, výtokových a pojistných armatur a příslušenství vnitřního vodovodu. Vodovod se ponechá pod provozním přetlakem vody nejméně 24 hodin (nejvíce 7 dnů). Konečná tlaková zkouška se provádí provozním přetlakem dosaženým v okamžiku zahájení zkoušky. Při zahájení zkoušky se uzavře uzávěr na začátku zkoušeného vodovodu (např. hlavní uzávěr objektu) a odečte se hodnota zkušebního přetlaku. Zkušební přetlak nesmí po dobu jedné hodiny od zahájení zkoušky klesnout o více než 20 kPa. Při větším poklesu je tlaková zkouška nevyhovující.

Maximální přípustná rychlost zvyšování tlaku v potrubí v (bar/s) během tlakové zkoušky potrubí se vypočte pomocí vztahu:

kde je

PN

– jmenovitý tlak podle ČSN EN 806-1.

Zkušební přetlak při tlakové zkoušce potrubí vodou TP se vypočte podle vztahu:

kde je

f_T

– teplotní činitel odlehčení;

MDP

– nejvyšší návrhový přetlak.

Pokud v dokumentaci výrobce plastového potrubí nejsou uvedeny jiné hodnoty nebo je rovnovážná teplota plastového potrubí do 25 °C, je teplotní činitel odlehčení f_T = 1.

Nejvyšší návrhový přetlak MDP se podle změny Z3 ČSN 73 6660 stanoví podle vztahu:

kde je

MOP

– nejvyšší provozní přetlak podle tabulky 1 a ČSN EN 806-2.

Způsoby provedení tlakových zkoušek vodou podle ČSN EN 806-4 jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2 – Způsoby provedení tlakových zkoušek potrubí vodou v závislosti na materiálu potrubí

Druh materiálu potrubí	Způsob provedení tlakové zkoušky potrubí vodou
Lineárně elastické materiály (kovy)	Zkušební postup A Při zkušebním postupu A se potrubí naplní vodou a ponechá se pod zkušebním přetlakem po dobu 10 min. Pokud po tuto dobu nedojde k žádnému poklesu přetlaku, je zkouška úspěšná.
Elastické materiály (PVC-U, PVC-C apod.) a vícevrstvé materiály
Visko-elastické materiály (PP, PE, PE-X, PA, PB apod.) o DN/OD ≤ 63
Visko-elastické materially o DN/OD > 63 (PP, PE, PE-X, PA, PB apod.)	Zkušební postup B nebo C Zkušební postup B Při zkušebním postupu B se potrubí naplní vodou a ponechá se pod zkušebním přetlakem po dobu 30 min. Pro zjištění netěsností se má provést prohlídka potrubí. Potom se odpuštěním vody přetlak v potrubí sníží na 0,5násobek zkušebního přetlaku a potrubí se pod tímto přetlakem ponechá po dobu 30 min. Pokud po tuto dobu nedojde k žádnému poklesu přetlaku, je zkouška úspěšná. Zkušební postup C Při zkušebním postupu C se potrubí naplní vodou a ponechá se pod zkušebním přetlakem po dobu 30 min. Po uplynutí této doby se přetlak zaznamená. Pro zjištění netěsností se má provést prohlídka potrubí. Po uplynutí dalších 30 potrubí považováno za těsné a zkouška může dále pokračovat. Po dalších 2 hodinách se opět vizuálně zkontroluje těsnost potrubí. Pokud je pokles tlaku po uplynutí této doby do 0,02 MPa, je potrubí považováno za těsné.
Kombinované systémy o DN/OD ≤ 63 (kovy a plasty)	Zkušební postup A (viz výše)
Kombinované systémy o DN/OD > 63 (kovy a plasty)	Zkušební postup B nebo C (viz výše)

9. Proplachování potrubí

Proplachování potrubí se provádí pitnou vodou nebo směsí pitné vody a vzduchu. Pitná voda použitá pro proplachování se přivádí přes filtr zachycující všechny částice o rozměrech ≥ 150 μm. Všechny provozní armatury v proplachované části potrubí musí být úplně otevřené. Jestliže není vnitřní vodovod používán bezprostředně po svém uvedení do provozu, musí být v pravidelných intervalech proplachován (nejdelší interval mezi proplachy je 7 dní). O proplachování se vypracuje zápis, který musí být předán majiteli budovy.

9.1 Proplachování potrubí vodou

Při proplachování potrubí vodou musí být armatury a zařízení citlivá na výskyt cizorodých částic (tlakové splachovače WC, termostatické směšovače apod.) proti těmto nečistotám chráněny. Nejmenší rychlost proudící vody při proplachování potrubí musí být 2 m/s a voda v proplachovaném vodovodu se musí v průběhu proplachování nejméně 20krát vyměnit. V závislosti na rozsahu vnitřního vodovodu a uspořádání potrubí lze potrubí proplachovat po částech. Proplachování musí být zahájeno v nejnižším podlaží budovy a musí postupovat po jednotlivých podlažích směrem nahoru.

9.2 Proplachování potrubí směsí vody a vzduchu

Potrubí může být proplachováno pod tlakem střídavě pomocí směsi pitné vody se vzduchem, s minimální rychlostí v každém úseku potrubí alespoň 0,5 m/s. Dodržení alespoň minimální rychlosti vyžaduje, aby byl otevřen určitý nejmenší počet výtokových armatur. Stlačený vzduch (zdrojem mohou být tlakové lahve nebo kompresory) potřebný pro proplachování nesmí být škodlivý lidskému zdraví (např. bez olejů) a jeho přetlak musí odpovídat alespoň hydrostatickému přetlaku vody. Proplachování má začínat uzavírací armaturou na vstupu do proplachovaného úseku potrubí a postupovat od nejbližších stoupacích potrubí k nejvzdálenějším. Mělo by se začínat v nejnižším podlaží na začátku stoupacího potrubí a pokračovat po jednotlivých podlažích směrem nahoru.

10. Dezinfekce vnitřního vodovodu

Pokud to bylo určeno odpovědnou osobou nebo příslušným úřadem, musí být po proplachování vnitřní vodovody dezinfikovány. V závislosti na rozsahu vnitřního vodovodu může být vhodné rozdělit desinfikované potrubí na kratší úseky.

U vnitřních vodovodů v rodinných domech a po provedení malých prodloužení nebo změn na vnitřních vodovodech není obvykle dezinfekce nutná, postačuje propláchnutí. Dezinfekce musí být provedena podle národních nebo místních předpisů (ČSN 73 6660). Voda použitá pro dezinfekci potrubí může být vypuštěna do kanalizace pro veřejnou potřebu, o jejím vypouštění však musí být informován její provozovatel a tato voda smí být vypuštěna až po vydání jeho souhlasu. Pokud je to nezbytné, může být požadována neutralizace.

11. Výpočet tepelné roztažnosti potrubí

Prodloužení nebo zkrácení potrubí ΔL [mm] vlivem změny jeho teploty (obr. 4) lze vypočítat pomocí vztahu:

kde je

ΔT

– rozdíl teplot [K];

L

– délka potrubí [m];

α

– součinitel délkové tepelné roztažnosti [mm/(m.K)], uvedený pro různé materiály potrubí v tabulkách    v ČSN EN 806-4.

11.1 Výpočet minimální délky ohybového ramene

Minimální délku ohybového ramene L_B [mm] (obr. 4) lze u trubek z plastů vypočítat pomocí vztahu:

kde je

C

– materiálová konstanta podle tabulky uvedené v ČSN EN 806-4;

d_e

– vnější průměr trubky [mm];

ΔL

– prodloužení nebo zkrácení potrubí vlivem změny jeho teploty [mm].

Pro kovová potrubí jsou minimální délky ohybových ramen uvedeny v tabulce v ČSN EN 806-4.

12. Závěr

Proces evropské normalizace vnitřních vodovodů stále probíhá. Nová ČSN EN 806-4 je jednou z jeho částí. Velká část požadavků této normy byla u nás známa i dříve. Ne vždy se však dodržovaly. Nové jsou v České republice způsoby provádění tlakových zkoušek potrubí a proplachování potrubí směsí vody a vzduchu. Málo známé je u nás vedení podlažních rozvodných potrubí ve smyčkách a zokruhované podlažní rozvodné potrubí.

Literatura

• Vrána, J.: Montáž a zkoušení vnitřních vodovodů podle nové ČSN EN 806-4. Časopis Topenářství instalace 8/2010.
• Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
• Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění souvisejících předpisů.
• Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů.
• ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
• ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody + změny Z1, Z2, Z3
• ČSN EN 805 (75 5011) Vodárenství – Požadavky na vnější sítě a jejich součásti
• ČSN EN 806-1 (73 6660) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně
• ČSN EN 806-2 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování
• ČSN EN 806-3 (75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 3: Dimenzování potrubí – Zjednodušená metoda
• ČSN EN 806-4 (75 5410) Vnitřní vodovody pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 4: Montáž
• prEN 806-5 Vnitřní vodovody pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 5: Provoz a údržba
• ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem
• ČSN 75 5490 Stavby pro hospodářská zvířata – Vnitřní stájový vodovod