Korupce při návrhu státních norem ohrožuje bezpečnost spotřebitelů a nahrává nekalé konkurenci

PRAHA, 27. června 2013 – Novely státních norem mnohdy nechrání spotřebitele, ale pod rouškou údajné vyšší bezpečnosti či kvality mohou spotřebitele naopak ohrozit na zdraví či životě a zvýhodnit konkrétní výrobce. Například nekoncepční změny protipožárních norem mohou být život ohrožující či být použity pro nekalý konkurenční boj. Vyplývá to z dlouhodobých zkušeností profesních organizací a protikorupční organizace Transparency International.

„Nestandardní postupy, například neprůhlednost, při schvalování změn a revizí norem všeho druhu mohou být indikátorem prosazování dílčích soukromých zájmů,“ říká právník Petr Leyer z protikorupční organizace Transparency International. S neprůhlednými úpravami státních norem se lze setkat ve všech zejména stavebních oborech od izolačních materiálů až po výstavbu výtahů nebo výrobu kabelů. Velmi často jsou zneužívány protipožární normy. Mezi aktuálně řešené sporné normy patří:

Mechanismus ovlivňování norem je jednoduchý: kvůli údajné ochraně spotřebitelů se pozmění normy související například s protipožární ochranou nebo tepelněizolačními vlastnostmi. „Přestože procesní požadavky jsou formálně dodrženy, změny často probíhají bez širší diskuse v rámci oboru, kterého se dotýkají. Jedná se přinejmenším o nekoncepčnost odpovědných orgánů,“ vysvětluje Petr Leyer. To potvrzují i představitelé profesních asociací: „Stává se, že nejsme jako asociace přizváni k diskusi změn zákonů, které výrazně ovlivní naše odvětví. Nelze se proto ubránit podezření z nekalých praktik či korupce,“ říká Marcela Jonášová z Asociace výrobců minerální izolace.

„Na státní normy bývá často odkazováno v právních předpisech a ty se tak stávají závaznými pro každého, na koho se daný předpis v určité situaci vztahuje. Zabýváme se především otázkou, zda se při vytváření ČSN nepromítají do procesu i výsledné podoby norem soukromé zájmy některých subjektů na úkor odbornosti a veřejného zájmu, kterým může v tomto případě být např. snaha o technickou kvalitu a bezpečnost výrobků, staveb a jiných produktů,“ říká Petr Leyer z Transparency International.

Spotřebitelé jsou v ohrožení a výrobci počítají stamilionové ztráty

Změny a revize norem pak umožní prodávat do té doby nevyhovující materiály nebo naopak jejich prodej zpřísní: „Výrobci pak musí získat například nové certifikace, i pokud výrobky fakticky normě vyhovují,“ dodává Marcela Jonášová.

Celý proces získání certifikace a změny výrobních postupů totiž může trvat i déle než rok. „I vyhovující výrobky musí podstoupit nákladný a časově náročný proces testování a certifikace. Během této doby získá nekalý konkurent značnou tržní výhodu, která může postižené firmy připravit o desítky, či dokonce stovky milionů korun,“ vysvětluje princip nekalého soutěžního jednání Marcela Jonášová. Další miliony výrobci zaplatí za získání potřebných certifikací, testů a za úpravu výrobního procesu.

Negativní dopady takových změn na spotřebitele mohou být podstatné. Může být ohroženo zdraví a bezpečnost lidí, pokud se do prodeje dostanou potenciálně nebezpečné výrobky. Případně spotřebitelé více zaplatí, protože jsou jim vnucovány výrobky úzkého okruhu firem disponujících patřičnou certifikací.

Protipožární norma „hrála do karet“ jen jednomu výrobci

Příkladem netransparentní a zbytečné změny, proti které se vzbouřilo nejen odvětví izolačních materiálů a výrobců sendvičových panelů, je změna požární normy ČSN 73 0810/Z1. Ta snížila bezpečnost staveb výrobních objektů, kde jsou na stěny aplikovány lehké sendvičové panely. „Na tyto stavby bylo možné navrhovat a použít hořlavé výrobky, které získaly zvláštní klasifikaci,“ vysvětluje Marcela Jonášová z Asociace výrobců minerální izolace.

Změna normy platná od června 2012 zavedla zvláštní třídu nehořlavé konstrukce pro jedinou skupinu výrobků a jejich aplikaci. I nehořlavé výrobky musely získat speciální certifikaci, aby byly považovány za nehořlavé a mohly se na stavby aplikovat. Paradoxně ostatní konstrukce včetně těch požadujících vyšší požární bezpečnost byly považovány za nehořlavé bez jakéhokoliv dalšího zkoušení.

Vadný článek normy poškodil mnoho firem na českém trhu, které se téměř rok snažily o nápravu: „V závěru jsme uspěli a úřady nakonec přiznaly neoprávněnost požadavků a vadný článek normy byl zrušen,“ dodává Marcela Jonášová. Předepsaná zkouška byla navíc s vysokou pravděpodobností v rozporu s evropským systémem hodnocení a označením CE.

Vydání změny normy prokazatelně předcházely experimentální zkoušky sendvičových panelů jistého významného výrobce. Ten jednu z těchto experimentálních zkoušek využil v oficiálním protokolu o klasifikaci do třídy „ekvivalent DP1“, který vystavil již týden po vydání změny normy. „Ostatní firmy z odvětví tento počin vnímají jako neoprávněnou konkurenční výhodu poskytnutou zpracovatelem normy, protože příprava na zkoušky, jejich provedení a vyhodnocení probíhá běžně několik měsíců,“ dodává Marcela Jonášová.

Podobný spor jako výrobci minerálních izolací vedou také výrobci střešních krytin a fólií v normě pro navrhování střech ČSN 73 1901. Ta naprosto neodůvodněně v rozporu s evropskou praxí zvýhodňuje výstavbu plochých střech s využitím asfaltových pásů na úkor šikmých střech využívajících hydroizolační fólie lehkého typu.

Další informace poskytnou:

Marcela Jonášová, tajemnice Asociace výrobců minerální izolace
e-mail: marcela.jonasova@mineralniizolace.cz, mobil: 777 248 949; www.avmi.cz

Petr Leyer, Transparency International - Česká republika, o.p.s.
e-mail: leyer@transparency.cz; tel.: 224 240 896; http://www.transparency.cz/