Honoráře a ceny stavebních prací

V dnešní době se na českém trhu stavebnictví používá řada metod pro stanovení ceny za projektové práce. Veškerý tento pomocný software, který slouží stavebním inženýrům a jehož úkolem je tvorba ceny projektu, je poskytován převážně soukromými subjekty. Ohodnocení stejných projektových úkonů se tak v různých metodách výrazně liší, což může u veřejnosti v určitých případech vyvolávat dojem "předražení" stavebních prací. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto doporučuje vládě ČR všeobecné zavedení povinného sazebníku, a to zejména pro stavby v režimu PPP a pro zakázky vypisované státem.

ČKAIT ve spolupráci s Českou komorou architektů připravuje pro předložení veřejnosti standardy stavebních výkonů jasně definujících podmínky dodávky mezi dodavatelem projektu a jeho odběratelem, které plynou ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Zavedením standardizace by dále nemohlo docházet k dodatečným požadavkům na vícepráce ve veřejných soutěžích, protože by byl jasně definován předmět plnění. Absence závazných honorářových řádů a sazebníků se týká také realizací dodávek a montáží stavebních prací. Jediným objektivním vodítkem pro zhodnocení provedených staveb v České republice tak v současnosti zůstává přehled vydávaný Ministerstvem místního rozvoje a materiály vydávané Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Rámcové údaje o hodnotě stavebních prací poskytuje také Český statistický úřad, ty však ale nemohou být považovány za srovnávací, neboť v nich není jasně uveden obsah položek.

Na českém stavebním trhu se, zejména v období konjunktury, objevuje nedostatek kvalifikovaných odborníků především v oboru statiky. Objednatelé staveb z Německa či Rakouska totiž poskytují našim stavebním inženýrům nesrovnatelně vyšší honoráře, než na jaké si přijdou u českého zadavatele stavby.

Sazebníky úkonů a honorářů ve stavebnictví mají v naší zemi dlouholetou tradici, jejíž kořeny sahají až do předválečného období. Již při založení Inženýrské komory pro Československou republiku v roce 1920 bylo doporučeno uzákonit sazby a honoráře ve stavebnictví, k čemuž také došlo. O osm let později na Mezinárodním kongresu Inženýrských komor v Praze bylo dokonce pro státy ČSR, Jugoslávie, Rakousko a Řecko přijato usnesení, které mj. považovalo za nepřípustné zpracovat zdarma stavební projekt nebo poskytnout objednateli stavby bez úplaty rozpočet. Bohužel po rozpuštění Inženýrské komory v roce 1951 byla veškerá usnesení zrušena a tvorba cen přešla do pravomoci státu. V roce 1992 vznikla ČKAIT, která zastávala přístup neregulovaných cen - dohodou smluvních stran. Dnes, po 18 letech od založení Komory a v době překonávání dopadů finanční krize, je však zapotřebí, aby se především u staveb v režimu PPP - projektů financovaných ze soukromých zdrojů - u státních zakázek stanovil transparentní vztah mezi cenovou hladinou a předmětem zakázky. Toto opatření odhlasoval v roce 2009 na území Německa také Spolkový sněm a uplatňování závazného honorářového řádu a sazebníku je zde závazné.

Dalším krokem ČKAIT, vedoucím k nápravě stávající situace, je nabídka odborníků z Komory veřejným investorům pro vypracování nezávislých auditů nebo jejich účast ve výběrových komisích veřejných zakázek. "Zákon umožňuje získat autorizaci bakalářům po pěti letech a inženýrům po třech letech praxe. Jelikož se jedná o takto krátkou dobu, snažíme se přenést naše získané zkušenosti a neustále předávat potřebné informace této generaci budoucích stavbařů, aby mohli po jejich autorizaci kvalitně a samostatně vypracovávat projekty a vést stavby", říká Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT.

Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:
Sokolská 1498/15
120 00 Praha 2
tel.: 227 090 211, fax: 227 090 222

Studovna a knihovna ČKAIT:
Sokolská 1498/15, Praha 2
otevřeno PO, ÚT, ČT 8.oo až 16.oo hod.
ST 8.oo až 17.oo hod.
PÁ 8.oo až 15.oo hod.