„LEEDři“ českých ekologických staveb I.

Certifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) je v USA vyvinutou metodikou pro určování ekologičnosti budov využívanou u nás a podobně i v dalších státech mimo USA jako alternativní hodnocení avšak celosvětově uznávané. A zdaleka při ní nejde jen o sledování množství spotřebované energie na provoz budovy. Systém metodiky certifikace jde o hodně dál. Sleduje například hospodaření s vodou, pitnou i dešťovou, způsoby dodávané energie i používané stavební materiály a jejich stopu CO₂, systémy efektivního řízení budovy ohledně osvětlení, větrání apod. Zajímavostí například je, že se hodnotí i způsob chování lidí ve vztahu s budovou. Body pro získání certifikace se dají získat i uzpůsobením parkování pro elektromobily a jízdní kola se zázemím pro cyklisty, možností třídění odpadu a pod. Budova musí své obyvatele motivovat chovat se odpovědně a ekolgicky. Zároveň jde o to, aby i naopak budova byla pro uživatele příjemným prostředím, kde je zajištěno dokonalé vnitřní mikroklima a dostatek denního světla. Aby se o budově mohlo říci, že je skutečně ekologická, je nutné, aby byla také plně funkční a dokonalá, aby zajišťovala své maximálně plnohodnotné využití. Jedině taková budova se může ucházet o certifikát LEED, a to v několika stupních.

Že tyto náročné požadavky lze splnit i ve skromné české kotlině dokazují dvě nedávno dokončené budovy. Jedná se o administrativní budovu City Green Court Pankrác a Main Point v Karlíně, oboje v Praze a obojí usilující o nejvyšší stupeň certifikace LEED PLATINUM. V případě Karlínského Main Pointu již byla certifikace udělena. Tato budova dokonce aspiruje na český titul Stavba roku 2012. U pankrácké stavby je zase zajímavý její vývoj.

Pojďme se prodívat na tyto stavby detailněji. Povšimněme si, jak obě budovy použivají některé prvky naprosto opačně, přesto vzájemným vyvážením budovy jako celistvého organismu lze dojít ke stejnému cíli.

Pankrác City Green Court

Pokud někteří architektury znalí vycítí z budovy rukopis kanceláře Richard Meier & Partner, nepletou se. Tvorba v podobném stylu je pro tohoto architekta typická. Projekt byl vytvořen ve spolupráci s místním architektonicko-projekčním ateliérem Cuboid Architekti. Do souboru kancelářských a obchodních budov na Pankráci svou formou výborně zapadá.

Celkový pohled na budovu

Jedná se o bílý na první pohled celoprosklený kvádr o osmi nadzemních podlažích pro šestnáct set až dva tisíce pracovníků. Původní projekt pro tuto parcelu však nebyl zaměřen na jakoukoli úsporu a měl být stavěn „postaru“, o certifikaci na ekologickou budovu nemohlo být ani pomyšlení. Po převzetí projektu společností Skanska bylo na budově provedeno několik úprav a developer prozíravě vycítil šanci udělat budovu nejen moderní co do vzhledu, ale i co do funkčnosti.

Zeleň je vysázena do těsné blízkosti budovy

Před vstupním průčelím, zpevněné plochy redukovány na minimum

Tím se myslí odpovědně k životnímu prostředí. Návodem a zároveň motivací, jak těchto cílů dosáhnout, se stala právě metodika LEED (nutno podotknout, že takových metodik je ve světě vyvinutých několik, tento je i díky propagaci zřejmě nejprestižnější). Úspory začínají již umístěním budovy. Dobrá dostupnost MHD i na kole je důležitá.

Detail fasády, pevné slunolamy

Dalším prvkem viditelným zvenčí je fasáda. Na první pohled celoprosklená, ve skutečnosti však 40 % fasády tvoří neprosklené části a na skleněné plochy je aplikováno vertikální zastínění pevnými lamelami. Variant fasády bylo vytvořeno asi osm, než se našla ta pravá. Zvolené vertikální zastínění sice nemá tak vysokou účinnost ohledně solárních zisků při letním pozdním slunci, ale co do průměrné efektivity stínění vyšlo dle energetického modelu nejlépe. Neubírá navíc velké množství denního světla a nezabraňuje výhledům z pracoviště do okolí. Veškeré denní doby tímto způsobem vykrýt nelze, špičkové výkyvy teploty zajišťuje pružně a automaticky reagující systém větrání, proti oslnění se pak každý pracovník může odstínit libovolně vnitřními žaluziemi.

S denním světlem se muselo počítat v celé budově, i to je požadavek LEED z důvodů úspor i příjemného prostředí na pracovišti. Umělé osvětlení je systémem řízeno tak, aby bylo dosaženo požadované hodnoty luxů na pracovištích plně automaticky a prostory se zbytečně nepřesvěcovaly. Inteligentní systém osvětlení reaguje na počasí a hlídá každé světlo zvlášť.

Okna v kancelářích jsou pevná, neotvíravá. Z psychologického hlediska je toto řešení diskutabilní a velmi individuální, z technického hlediska mluví vše pro pevná okna.

Toto není záběr z exteriéru: detail podlahy ve foyer, tvářící se jako pokračování ulice

Pohled po příchodu do budovy, protější stěna bude celá porostlá břečťanem, schodiště nás přímo vybízí se po něm vydat

Dřevo za recepcí zpříjemní trochu chladný dojem budovy zvenčí

Překvapení čeká návštěvníka uvnitř hned při vstupu do budovy. Zde bylo původně plánováno nezastřešené atrium. To bylo z energetických důvodů proměněno ve vysokou, denním světlem zalitou halu pomocí prosklenného zastřešení. Původní architektonická myšlenka, totiž pokračování venkovního prostředí, však byla zachována. Celé vstupní podlaží má podlahu z kamenné mozaiky, stejné jako v parteru budovy. Nachází se zde stěna porostlá břečťanem a dominantou, velmi příjemným prvkem vytvářející neopakovatelnou atmosféru v jinak bílém interiéru, je vysazený vzrostlý, devět metrů vysoký a čtyřicet pět let starý živý strom.

Světlé atrium, zeleň a krásné schodiště, názvoslovím v sobě nezapře čistotu funkcionalismu

Kdo by se nechtěl projít v korunách stromů po lehce působícím vřetenovém schodišti

Strom oživuje jinak trošku chladný interiér

V rámci ekologičnosti budovy a výchovy jejích uživatelů ke zdravému životnímu stylu je až do 4. NP krásné otevřené vřetenové schodiště středem haly s výhledem na strom a vyvolává pocit procházky v jeho koruně. Strom lze pozorovat i z lávek, vedoucích od schodiště do kancelářských prostor. To všechno z důvodu motivace nájemníků pro chůzi po schodech. Tím se odlehčí nejen tukovým zásobám pracovníků, ale i výtahům, které spotřebovávají drahou energii. Schodiště i podlahy lávek jsou obloženy FSC certifikovaným dřevem – dubem – což také svojí troškou přispělo pro lepší hodnocení LEED.

Zastřešení atria přineslo mimo zabránění ochlazování středu budovy ještě jednu možnost energetických úspor. A to přirozený způsob větrání pomocí komínového efektu. V dolní části budovy a na střeše haly jsou automaticky otevíravá okna, zajišťující provětrání celého prostoru i kanceláří. V zimě je pak větrání vedeno směrem opačným – z kaceláří, kam se přivádí ohřátý vzduch, do atria, následně ještě přes rekuperační jednotky ven.

Veškeré potřebné rozvody jsou dokonale izolovány

Systémy TZB jsou v budově řešeny s ohledem na maximální efektivnost, proto jsou řízeny jedním centrálním systémem. Chlazení vzduchotechniky je vyvedeno na střechu do chladicích věží využívající dešťovou vodu zadržovanou v nádrži. Spotřeba na chlazení je 4 miliony litrů za rok. Úspora vody je obrovská. V jednotlivých místnostech jsou osazeny chladicí trámy (na místo dnes běžnějších fan-coilů), kterým stačí vyšší teplota chladící vody.

Výchova k úspornému životnímu stylu je v této budově dotažena až tak daleko, že nájemníci mají ve smlouvě zakotvené části týkající se šetrného chování se k životnímu prostředí, ovládání prostor a další. Další aktivitou pak bude účast v soutěži firem o nejmenší spotřebu energie. Každá z nynějších pěti firem v budově má své měřicí systémy a ve vstupním prostoru budovy si každý příchozí bude moci na přehledné obrazovce prohlédout aktuální stav a umístění té které firmy v soutěži. Budova je před nastěhováním, ale bude ihned plně obsazena, a nájemníci toto zpestření uvítali. Stejně jako jistě uvítají zázemí pro cyklisty a instalovaná parkovací stání s možností dobíjení automobilů a motocyklů na elektrický pohon.

Budou toto garáže budoucnosti? Elektromobily a vyhrazené pruhy pro cyklisty

Ekologicky šetrná vozidla mají v budově přednost