Environmentální certifikace budov – situace v České republice

Článek byl vydán v rámci odborné konference doktorského studia Juniorstav 2021.

1. Úvod

S rozvojem udržitelné výstavby, která se opírá o tři hlavní pilíře udržitelnosti (kvalita životního prostředí, sociální a kulturní aspekty a ekonomická efektivita), vznikla potřeba hodnotit budovy a jejich dopady na životní prostředí. Při hodnocení budov z hlediska udržitelné výstavby ovšem nelze využívat pouze kritéria jako je například energetická náročnost, spotřeba primárních energií či produkce CO₂. Je nutné posuzovat budovu v rámci celého životního cyklu, což znamená od způsobu získávání materiálů pro výstavbu až po samotnou likvidaci budovy. Z čehož vyplývá, že v hodnotícím procesu musí být sledována kritéria jako je spotřeba vody v průběhu celého životního cyklu, způsob nakládání s odpady, jaké vytváří budova podmínky pro zdravé vnitřní prostředí, potažmo jak budova uspokojuje životní potřeby svých uživatelů (dopravní dostupnost, kvalita místa apod.).

S hodnocením budov z hlediska udržitelné výstavby pak úzce souvisí environmentální certifikace, které byly v 90. letech 20. století vytvořeny pro snadnější vzájemné porovnání budov a jejich dopadů na životní prostředí. Environmentální certifikace hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu. Současně také hodnotí, jakou kvalitu budova poskytuje svým uživatelům [1].

Nyní ve světě existuje velké množství certifikačních nástrojů a téměř v každém státě se používá odlišná hodnotící metodika. V některých státech včetně České republiky se dokonce používá více metodik certifikace, které si vzájemně konkurují. Především kvůli tomu pak vzniká v oblasti environmentální certifikace nepřehledná situace a zatím to nevypadá, že by v nebližší době mohlo dojít ke sjednocení těchto hodnotících nástrojů. Cílem tohoto článku je proto porovnání environmentálních certifikací používaných v České republice.

2. Popis současného stavu

Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Dále lze environmentální certifikace využít pro vzájemné porovnání budov z hlediska jejich dopadů na životní prostředí [2], [3], [4].

Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Avšak tyto certifikace se od sebe vzájemně liší. Rozdíl je zejména v tom, že u nové budovy je ovlivňován a kontrolován především návrh budovy a následující proces výstavby. U již existující budovy se certifikace zaměřuje pouze na samotné procesy v budově. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že snáze lze získat certifikát pro budovu v přípravné fázi než pro již existující budovu. U budovy, která je ve výstavbě, lze totiž ještě ovlivnit či změnit spoustu parametrů, které jsou při certifikaci hodnoceny. Lze například navrhnout ekologický zdroj vytápění či využít kvalitnější a lokální materiály při výstavbě. Druhým podstatným rozdílem je také to, že v případě, kdy je budova certifikována již při návrhu, environmentální certifikace platí po celou dobu životnosti budovy. V případě již existující budovy je však nutné environmentální certifikaci v daných časových horizontech obnovovat [1].

Jak už bylo výše řečeno, ve světě nyní existuje velké množství environmentálních certifikací, a proto budou níže popsány čtyři certifikační programy, se kterými se lze setkat v České republice. Jedná se o americký LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), WELL (WELL Building Standard), britský BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) a český národní certifikační program SBToolCZ, který vychází z mezinárodní metodiky SBTool (Sustainable Building Tool).

Certifikát LEED – Leadership in Energy and Environmental Design

Environmentální certifikát LEED vznikl v roce 1998 v USA, kde jej vyvinula Americká rada pro šetrné budovy (U.S. Green Building Council, USGBC). Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. Celkově tyto certifikované budovy pokrývají 1 280 km2 dotčených ploch [2].

LEED je stejně jako ostatní environmentální certifikace využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority). Poté co jsou přiděleny body v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát). Maximálně lze získat 100 bodů + 10 bonusových bodů za dodatečné kategorie Inovace (6 bodů) a Regionální priority (4 body).

Certifikát BREEAM – Building Research Establishment Environmental Assessment Method

Britský certifikát BREEAM je světově nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Nejinak je tomu i v České republice, kde je také nejpoužívanějším certifikačním systémem. Od svého založení roku 1990 BREEAM certifikát obdrželo již více než 560 000 staveb v 77 zemích světa a přes dva miliony projektů je zaregistrováno [2].

BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí. V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace). Jednotlivé kategorie v sobě dále zahrnují podkategorie, na základě kterých je budova hodnocena. Výše získaných kreditů se pak odvíjí od kvality splnění požadavků kladených jednotlivými podkategoriemi. Získané kredity se v kategorii sečtou a přenásobí se vahou na procenta. Na závěr hodnotícího procesu je zjištěno výsledné skóre, které je převedeno na celkové hodnocení, na jehož základě je udělen certifikát BREEAM podle příslušné úrovně (Vyhovující, Dobrá, Velmi dobrá, Výborná a Mimořádná úroveň) [5], [6].

Certifikát WELL – WELL Building Standard

Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Například v České republice je zatím pouze jedna budova, která získala certifikát WELL na úrovni Gold. Jedná se o kancelářskou budovu Visionary nacházející se v Praze-Holešovicích [1], [2].

Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů, tzn. WELL certifikace by měla garantovat příjemné pracovní prostředí.

V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl). V těchto základních okruzích jsou obodovány jednotlivé předpoklady, v rámci kterých je 40 povinných (požadované minimum) a 60 je volitelných a jejich výběr závisí na možnostech daného projektu a následně určuje stupeň certifikace (WELL SILVER, WELL GOLD, WELL PLATINUM) [1], [3].

Certifikát SBToolCZ – Sustainable Building Tool CZ

SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Tento český systém vychází z mezinárodního schématu SBTool – Sustainable Building Tool. Na jeho vývoji se podílela i Fakulta stavební ČVUT v Praze. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví. Což znamená, že při certifikaci je zohledňována česká legislativa a normy, hodnocená kritéria jsou pro Českou republiku relevantní, srovnávací hladiny jsou nastaveny podle českého stavebnictví, váhy v metodice jsou nastaveny českým panelem expertů a zohledňují prioritu zájmu hodnocení v České republice. [1], [7].

Mezi základní cíle systému SBToolCZ se řadí především podpora snižování energetické náročnosti budov, zmírnění dopadu staveb na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, podpora vytvoření zdravého vnitřního prostředí budov a zhodnocení budov v rámci dalších aspektů v oblasti udržitelné výstavby [8].

V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management). Tyto tři základní skupiny jsou dále doplněny čtvrtou skupinou, která se zabývá lokalitou, ve které se daná budova nachází. Ovšem tato skupina se hodnotí, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality. Jednotlivá kritéria jsou bodována podle metodických postupů a výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami. Vážené body jednotlivých kritérií se sečtou a vznikne tak celkový výsledek (v rozsahu 0 až 10 bodů), na jehož základě je přiřazen příslušný certifikát (Certifikováno, Bronzový, Stříbrný a Zlatý certifikát kvality) [1], [9].

3. Metodika

Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov. Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov. Od roku 2019 lze v České republice nalézt také jednu budovu s certifikátem WELL (Obr. 1).

4. Výsledky

Jak vyplývá z výše uvedeného, v České republice se používají současně 4 environmentální certifikace, a to BREEAM, LEED, WELL a SBToolCZ, a proto bylo provedeno jejich vzájemné porovnání.

Zmíněné čtyři environmentální certifikace jsou si do značné míry podobné, jelikož jsou používány pro obdobný účel. Tím je poskytnutí návodu k vytvoření budovy, která bude šetrná k životnímu prostředí a zároveň zajistí kvalitní vnitřní prostředí pro osoby vyskytující se v budově. Tyto certifikační systémy mají ještě jednu společnou vlastnost. Využívají pro hodnocení budov metody založené na multikriteriální analýze. Což znamená, že je hodnoceno velké množství kritérií, která se často pomocí váhového vektoru spojují do jednoho výsledného ukazatele, na základě kterého je udělen certifikát. Počet hodnocených kritérií se liší v závislosti na druhu certifikačního systému, ale i přestože je každý systém jiný, lze v nich nalézt mnoho stejných či podobných hodnocených aspektů.

Hlavním cílem všech blíže popsaných certifikací, kromě certifikace WELL, je tedy posouzení vlivu staveb na životní prostředí. Certifikace hodnotí obdobné kategorie jako je hospodaření s vodou, energie a ovzduší, kvalita vnitřního prostředí, nakládání s odpady, kvalita použitých materiálů při výstavbě budovy atd. Stěžejní rozdíl je proto zejména ve způsobu výpočtu bodového ohodnocení. Certifikace BREEAM jednotlivé kategorie hodnotí váženými procentními body, naopak certifikace LEED kategorie hodnotí pomocí bodů. Česká certifikace SBToolCZ se dále odlišuje tím, že výsledné body v jednotlivých kategoriích přenásobí váhami a tyto vážené body se na konci sečtou a tím se získá celkový výsledek na jehož základě je následně vydán příslušný certifikát kvality. Certifikace SBToolCZ se ještě odlišuje tím, že ji lze využít pouze v České republice, jelikož kritéria hodnocení jsou přizpůsobeny přírodním podmínkám a legislativě České republiky.

Jiným typem certifikace je certifikát WELL, který se zaměřuje zejména na posouzení kvality vnitřního prostředí z pohledu budoucích uživatelů. Což znamená, že WELL certifikace by měla garantovat příjemné pracovní prostředí. V rámci hodnocení jsou jednotlivé kategorie, stejně jako v případě certifikace LEED, ohodnoceny bodově [1].

Podrobnější porovnání environmentálních certifikací (WELL, BREEAM, LEED a SBToolCZ) je pro přehlednost uvedeno v následující tabulce (Obr. 2).

5.Závěr

Environmentální certifikace zažívají velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí. Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady. Investoři či vlastníci administrativních budov jsou proto nuceni na tuto situaci reagovat a dochází tak k nárůstu počtu certifikovaných administrativních budov. V této souvislosti tak vyvstává otázka, která certifikace je nejvhodnější. Obecně se dá říci, že jako doklad potvrzující šetrnost budovy k životnímu prostředí, jsou nejvhodnější certifikáty BREEAM a LEED, případně SBToolCZ. Ovšem tím, že SBToolCZ je pouze národní certifikační nástroj, není tak atraktivní pro zahraniční investory, respektive zahraniční nájemce kancelářských prostor, kteří preferují právě mezinárodní certifikace. Toto tvrzení potvrzují i data z roku 2019, kdy žádná budova nebyla certifikována národním certifikátem SBToolCZ. Certifikát WELL lze poté doporučit zejména v těch případech, kdy má být prokázána kvalita vnitřního prostředí pro budoucí uživatele budovy.

Závěrem lze konstatovat, že environmentální certifikace jsou dobrým nástrojem, kterým lze veřejnosti a potenciálním zákazníkům sdělit, že je budova kvalitní a byla postavena v souladu se zásadami udržitelné výstavby.

Poděkování

Tento článek byl vypracován v rámci projektu specifického výzkumu na Vysokém učení technickém v Brně č. FAST-J-20-6344 Environmentální certifikace budov – situace v České republice.

Použité zdroje

1. MRŇOVÁ, Z. Vliv environmentální certifikace budov při oceňování s ohledem na životní cyklus stavby. Brno, 2020. 91 s., 50 s. příl. Dostupné také z: https://www.vutbr.cz/studenti/zav-prace/detail/120312. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství, Odbor znalectví ve stavebnictví a oceňování nemovitostí. Vedoucí práce Ing. Milada Komosná, Ph.D.
2. JENSEN, K. G. et al. Guide to Sustainable Building Certifications [online]. SBi and GXN, 2018, ISBN 978-87-563-1881-5. Dostupné z: https://gxn.3xn.com/wp-content/uploads/sites/4/2018/08/Guide-to-Green-Building-Certifications-August-2018-weblow-res.pdf
3. MRŇOVÁ, Zuzana a Alena TICHÁ. Environmentální certifikace budov a její vliv na provozní náklady. In: Sborník příspěvků konference Junior Forensic Science Brno 2019 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství, Purkyňova 464/118, 612 00 Brno, 2019 [cit. 2020-05-02]. ISBN 978-80-214-5730-0. Dostupné z:
   http://www.jufos.cz/wp-content/uploads/2015/11/Sborn%C3%ADk-JUFOS-2019_final.pdf
4. VOLNÝ, Martin. Certifikace budov – oblasti hodnocení a výhody. In: O Energetice [online]. 01.05.2015 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://oenergetice.cz/elektrina/certifikace-budov-oblasti-hodnoceni-a-vyhody
5. How BREEAM Certification Works. In: BREEAM [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné z:
   https://www.breeam.com/discover/how-breeam-certification-works/
6. BREEAM UK New Construction: Non-domestic Buildings [online]. 2019 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://www.breeam.com/NC2018/content/resources/output/10_pdf/a4_pdf/print/nc_uk_a4_print_mono/nc_uk_a4_print_mono.pdf
7. VONKA, Martin. A19 – Úvod do problematiky: environmentální hodnocení a certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby [online]. Brno: Národní stavební centrum s.r.o., Bauerova 491/10, 603 00 Brno, 2012 [cit. 2020-05-02]. ISBN 978-80-87665-18-3.
8. O SBToolCZ. In: SBToolCZ: Národní nástroj pro certifikaci kvality budov [online]. 18.10.2018 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://www.sbtool.cz/o-sbtoolcz/
9. Metodika SBToolCZ. In: SBToolCZ: Národní nástroj pro certifikaci kvality budov [online]. 18.10.2018 [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://www.sbtool.cz/metodika/
10. HOLUB, Petr. Výroční tisková konference Šance pro budovy. In: Šance pro budovy [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné z: https://sanceprobudovy.cz/wp-content/uploads/2019/05/vyrocni_tiskovka_spb_2019-2.pdf