Požadavky na energetickou náročnost budov se stavebním povolením od 1. 1. 2020

V České republice od roku 2016 do roku 2020 dochází k postupné změně ve výstavbě směrem k energeticky účinnějším budovám. Jedná se o energetický standard tzv. budov s téměř nulovou spotřebou energie. Termín budova s téměř nulovou spotřebou energie a vymahatelnost plnění parametrů tohoto typu budov jsou ukotveny v českém právu. Mezi širokou i odbornou veřejností se šíří nepřesné informace k v oblasti požadavků na energetickou náročnost budov od 1. 1. 2020, např. nutnost plnit standardy tzv. pasivní budovy, povinné instalace nuceného větrání s rekuperací a v důsledku těchto požadavků navýšení cen nových nemovitostí.

Vyjádření Ministerstva má za cíl uvést medializované informace do kontextu právní úpravy a tím dementovat některé nepravdivé, veřejně publikované informace.

Povinnost výstavby budovy s téměř nulovou spotřebou energie (dále jen „BTNSE“) zavádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Do národní legislativy byla tato povinnost transponována zákonem č. 318/2012., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) s platností od 1. 1. 2013. BTNSE v souladu s § 2 odst. 1 písm. w) zákona je „budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Povinnost výstavby nových budov ve standardu BTNSE je postupná a započala již v roce 2016. Povinnost byla nejdříve zavedena pro budovy, jejichž vlastník nebo uživatel byl orgán veřejné moci. Pro všechny ostatní vlastníky je povinnost zaváděna postupně od roku 2018 do roku 2020 dle velikosti energetické vztažné plochy.

Výsledkem postupného náběhu je stav, kdy všechny budovy, pro které je podána žádost o stavební povolení od 1. 1. 2020, budou muset splňovat standard BTNSE. Samotné požadavky, které BTNSE musí splňovat, jsou definované ve vyhlášce č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

Konkrétně musí každá nová budova splňovat požadavky na ukazatel průměrného součinitele prostupu tepla, celkové dodané energie a primární neobnovitelné energie. Oproti jiným metodikám (pro pasivní a jiné standardy) nemají tyto požadované parametry absolutní hodnotu (jako je to v případě měrné potřeby tepla na vytápění), ale jsou specifické pro každou hodnocenou budovu.

Metodika výpočtu energetické náročnosti je založena na porovnání hodnocené budovy s tzv. referenční budovou, což je výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy (softwarově namodelovaná budova, která je totožná s hodnocenou budovou, přičemž parametry stavebních konstrukcí a užívaných technických systémů odpovídají minimálním požadovaným hodnotám stanovených vyhláškou).

Pokud hodnoty ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy nejsou větší než hodnoty týž ukazatelů pro referenční budovu, pak hodnocená budova splňuje zákonné požadavky. V případě BTNSE jsou kladeny přísnější požadavky na kvalitu stavebních konstrukcí a snížení primární neobnovitelné energie užité v budově.

Proto je pro referenční hodnotu BTNSE uplatňován požadavek pro snížení průměrného součinitele prostupu tepla na 0,7 násobek referenční hodnoty pro novou budovu a uplatňuje se požadavek na snížení primární neobnovitelné energie o 10 až 25 % v závislosti na typu budovy oproti nové budově. Tyto požadavky na BTNSE byly do českého právního řádu zavedeny v roce 2013, tj. v předstihu před nabíhajícími daty, aby se stavební sektor stihl připravit na výstavbu budov v tomto standardu.

Jak je výše uvedeno, požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie spočívají ve snížení průměrného součinitele tepla a snížení primární neobnovitelné energie. Jakým způsobem požadovaného snížení projektant dosáhne je čistě na něm, resp. zda ukazatel primární neobnovitelné energie nebude překročen na základě výraznějšího snížení prostupu tepla s využitím méně účinných TZB a obnovitelných zdrojů energie, nebo využití vysokoúčinných technických systémů s méně kvalitními konstrukcemi budovy (splňující min. požadavky vyhlášky) nebo různou kombinací užitých TZB a jednotlivých konstrukcí příp. obnovitelných zdrojů energie je závislé na návrhu projektanta.

Velký vliv má i případné natočení budovy co se týče slunečních zisků, tj. správné natočení budovy ke světovým stranám s instalací vhodného zastínění. Projektant může navrhnout řešení, kdy budova splní požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, přičemž v budově nemusí být instalovaný např. systém nuceného větrání s/bez rekuperace apod.

Co se týče ukazatele třídy energetické náročnosti budovy, jedná se o budovu, která je ve škále energetických tříd A – G většinou zařazena do kategorie B, v některých případech dosáhnou parametrů BTNSE i budovy v kategorii C. Pokud by se provedlo porovnání např. s budovou v pasivním standardu, tak tato budova bude téměř vždy zařazena do třídy A.

V současné době je možno stavět budovy, pro které ještě nenastala povinnost plnit standardy BTNSE v kategoriích C a vyšších.

Pro lepší porovnání lze využít následující tabulku:

Jedná se o orientační hodnoty
*Doporučení EK č. 2016/1318/EU o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie

Z následujícího grafu je patrné, že třída energetické náročnosti B tvoří ve výstavbě značnou část nových budov, a to ještě před samotným vstupem postupné povinnosti v platnost v roce 2013.

Podíl jednotlivých tříd energetické náročnosti ve výstavbě RD v letech 2010 – 2017 (zdroj dat ČSÚ)

Jak je patrné z tabulky výše, BTNSE se významně neliší od v současnosti kvalitně stavěných budov a nejedná se tedy budovu, jejíž spotřeba energie by se blížila k nule, jak by mohlo z názvu vyplývat a jak bývá v mediích často uváděno. Nicméně takto optimálněji navržená budova bude mít kvalitnější vnitřní prostředí. Za letních horkých dnů v ní nebude docházet k přehřívání a stejně tak v zimním období nebude docházet výraznějším propadům vnitřní teploty, a to právě z důvodu zvýšených požadavků na kvalitu konstrukcí a prvků (okna, dveře) obálky budovy. Budova bude snadněji plnit hygienické požadavky pro pobyt osob.

Tím, že se budova nebude výrazně lišit od již v současnosti kvalitně stavěných budov, nemělo by dojít ani k výraznému navýšení nákladů na výstavbu BTNSE. Jak je patrné z grafu výše, výstavba těchto budov již delší dobu probíhá.