Reklama

Vyhodnocení spokojenosti uživatelů pasivního bytového domu pro seniory

prof. Ing. Josef Chybík, CSc., VUT Brno, Fakulta architektury

Recenzovaný

V obytných budovách lze kvalitu interního prostředí ověřit kritériem míry spokojenosti lidí, kteří v nich bydlí. Jednou z forem, které mohou poskytnout potřebné informace, je subjektivní hodnocení. Tato forma průzkumu se uskutečnila u obyvatel pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Zapojilo se do něj 25 žen a 12 mužů s věkovým průměrem 77 let. Průzkum doložil, že senioři jsou schopni a ochotni akceptovat podmínky pasivních domů.

Reklama

Úvod

Převážná část české společnosti již vnímá, jak důležité jsou v životních cyklech stavebního díla procesy, které směřují ke snížení spotřeby energie. Je tím myšlen komplex podmínek a opatření, které stavbu doprovázejí od jejího návrhu, přes vlivy determinující stavební činnosti v době výstavby, podmínky vzniklé při vlastním provozu a také okamžiky, kdy budova přestane plnit své funkce nebo náklady na její údržbu jsou příliš vysoké a dojde k rozhodnutí o jejím odstranění. Pro provoz budov se v České republice stala významnou akce nazvaná Zelená úsporám. Tento dotační titul umožnil širokým vrstvám obyvatel realizovat racionální opatření v oblasti úspor energie. Důsledek se projevil především:

snížením spotřeby energie na vytápění budov,
snížením spotřeby energie na ohřev vody;
nahrazením nevhodných zdrojů tepla;
omezením zátěže životního prostředí způsobené nekvalitním spalováním.

K naplnění těchto předpokladů již nevystačí tradiční stavební nebo technologické postupy. Je potřeba přijímat a aplikovat nové poznatky, což často není zcela snadné. Potřebná opatření opřená o vědecké poznatky však řada praktikujících inženýrů i architektů stále ještě považuje za prostředek, který výstavbu neúměrně prodražuje a bez potřebné dotační podpory se dá jen obtížně dosáhnout. Přitom je známo, že nejen v zahraničí, ale i v České republice již byla realizována celá řada budov, u kterých se tento předpoklad nenaplnil – realizace se uskutečnila v intencích nákladů běžné výstavby a vlastní provoz se již stal neporovnatelně ekonomicky úspornější. Aby tohoto cíle bylo dosaženo je nezbytné návrh koncipovat tak, aby objekt získal punc energetické úspornosti, nejlépe v úrovni pasivního domu, ke kterému by ostatně měla směřovat nová výstavba a opravy budov koncipovat tak, aby se se staly energeticky efektivními. Optimalizaci těchto opatření je možno shrnout do následujících zásad:

volit orientaci budovy ke světovým stranám, aby umožnila pasivní využití účinků slunečního záření;
zohlednit kompaktnost budovy definovanou její geometrií a vyjádřenou poměrem ochlazované plochy A a obestavěného prostoru V;
zvolit průsvitné i neprůsvitné konstrukce na systémové hranici budovy s nízkým součinitelem prostupu tepla s hodnotami definovanými v ČSN 73 0540-2:2011 vztahem U ≤ U_N;
eliminovat tepelné mosty a snížit energetické účinky tepelných vazeb;
zvolit energetickou propustnost transparentních ploch na systémové hranici budovy, s parametrem g ≥ 0,5;
omezit celkovou průvzdušnost obálky budovy při splnění podmínky n₅₀ < n_50,N;
aplikovat obnovitelné zdroje energie;
navrhovat soběstačné hospodaření s odpadními a dešťovými vodami.

Tyto zásady, vztažené ke stavu vnitřního prostředí, prověříme na příkladu již realizované budovy. Bude jí pasivní bytový domu pro seniory (PBDS) v Modřicích u Brna.

Obr. 1 Letecký pohled na areál PBDS v Modřicích, foto Jakub Nahodil

Stavební podstata PBDS

Obr. 2 Cisterny pro sběr dešťové vody, foto Josef Chybík

PBDS tvoří tři stavební objekty – vstupní objekt SO1, pavlačový dům SO2 a chodbový dům SO3, sestavené do tvaru písmene „U“, obr. 1. Všechny jsou přístupné bez nutnosti překonávat bariéry. Dům SO1 je dvoupodlažní. Zamezuje penetraci hluku a emisí částic prachu od rušné silnice a frekventované železniční trati spojující Brno s Břeclaví. Je dvoupodlažní s pultovou střechou. V přízemí je recepce, na kterou navazuje hala s výdejní linkou jídel. Dvouramenné schodiště a výtah umožňují vstup do 2. podlaží s prádelnou a sušárnou, společenskou místností, kancelářemi a strojovnou vzduchotechniky. Ve dvoupodlažním domě SO2 a třípodlažním domě SO3 je umístěno 41 bytů – 9 je dvoupokojových (44,0 m²) a 32 jednopokojových (31,5 m²). Všechny mají kuchyňský kout, koupelnu s WC vybavenou zařízeními vhodnými pro osoby s omezenou schopností pohybu a předsíň. Objekt SO3 má pod částí půdorysu sklep s energetickým centrem – strojovnou VZT, kotelnou pro spalování pelet a ohřev vody, prostor s náhradním zdrojem elektřiny a místnost se zařízením pro regulaci a další použití dešťové vody. K vybavení domu patří také fototermické sluneční kolektory umístěné na ploše zelené – vegetační střechy, obr. 1 a tři nádrže na zachycení dešťové vody, obr. 2. Celková tepelná ztráta domu je 31,5 kW a měrná potřeba energie na vytápění je nižší než 15 kWh/(m²‧a). [1] V dispozici domu se nacházejí dvě strojovny s rekuperačními jednotkami, zdroji tepla, kterými jsou kotle, v nichž se spalují peletky, obr. 3 a zásobníky teplé vody, obr. 4. Únik osob z třípodlažního objektu SO3 umožňuje také evakuační výtah.

Obr. 3 Energetické centrum s kotlem na peletky, foto Josef Chybík

Obr. 4 Zásobník teplé vody, v pozadí přečerpávací jednotka, foto Josef Chybík

Dům je založen na vrstvě extrudovaného polystyrénu tl. 200 mm, na které se rozprostírá železobetonová deska tl. 300 mm, obr. 5. Vertikální nosné konstrukce tl. 200 mm jsou vyzděné z vápenopískových tvárnic z vnější strany obložené grafitovým (šedým) expandovaným polystyrénem tl. 300 mm, obr. 6. Železobetonové monolitické stropy jsou tlusté 200 mm. Dvouplášťové šikmé i ploché střechy s provětrávanými vzduchovými mezerami vyplňuje tepelná izolace z foukané celulózy tl. 500 mm, obr. 7. Systémovou hranici uzavírají kvalitní dřevěná okna a dveře s izolačním trojsklem se součinitelem prostupu tepla U_w = 0,71 W/(m²‧K), což splňuje požadavky kladené na pasivní domy, obr. 8.

Obr. 5 Základová deska tl. 300 mm na vrstvě XPS tl. 200 mm, foto Josef Chybík

Obr. 6 Vnější stěna s EPS, foto Josef Chybík

Obr. 7 STEICO nosníky vymezují dutinu dvouplášťové ploché střechy, foto Josef Chybík

Obr. 8 Osazení dřevěného okna pomocí kompozitních úhelníků; těsněno páskou, foto Josef Chybík

Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích (PBDS), do provozu uvedený v lednu 2014, patří v České republice k budovám, v nichž se úspěšně setkává architektonická kvalita a energetická úspornost. Tato hlediska řadí areál k nejlepším, které se u nás v posledních letech postavily. Jeho autory jsou zkušení a úspěšní architekti Aleš Brotánek a Josef Smola. Pod jejich tvůrčím vedením vznikl architektonicky, urbanisticky, technicky, ekologicky a uživatelsky zajímavý objekt oceněný řadou trofejí a uznání. Za všechny stačí uvést, že v roce 2014 mu byla udělena prestižní E.ON Energy Globe. Překonává se zde jedno z často publikovaných tvrzení, že pasivní domy nemohou být dobrou architekturou.

Základní informace o respondentech

V jakém stavu je prostředí, které poskytlo jeho obyvatelům nový domov? Jsou v něm spokojeni? Žijí zde zdravě? Byly prostředky na jeho pořízení investovány účelně? Naplnil dům vize, které měli představitelé a obyvatelé města před jeho výstavbou? Abychom alespoň na některé z nich našli relevantní odpověď, uskutečnil se v červnu 2017 v PBDS průzkum zaměřený na energetickou kvalitu areálu a stav jeho vnitřního prostředí.

Subjektivní hodnocení kvality vnitřního prostředí se uskutečnilo s osobami, které budovu dlouhodobě obývají. Byl k tomu sestaven dotazník s 23 otázkami. Pro získání odpovědí bylo možno použít jednoho ze dvou alternativních způsobů.

Písemně a anonymně, bez přítomnosti tázajícího, kdy dotazovaní mohou sami zapisovat odpovědi do dotazníku; tuto formu je možno uskutečnit korespondenčním způsobem.
V přítomnosti osoby, která průzkum uskutečnila a také odpovědi do dotazníku zapisovala. V případě vzniklých nejasností, které pramení z některých formulovaných dotazů, může být respondentům bezprostředně podáno vysvětlení.

Pro účely prezentovaného průzkumu byla použita alternativa b). Soubor v dotazníku uvedených otázek byl členěn do čtyř oblastí:

základní informace o respondentech – pohlaví, věk, dosažené vzdělání, doba pobytu v PBDS,
důvod k nastěhování do PBDS, úroveň znalostí o pasivních domech (PD),
informace o stavu vnitřního prostředí v letním a zimním období,
zhodnocení úrovně kvality bydlení v PBDS.

Dotazníkovou metodou se již v roce 2008 uskutečnil průzkum mikroklimatu v komplexu 14 pasivních rodinných domů v Židlochovicích (PDŽ). Jejich obyvatelé byli v aktivním věku, který u žen dosáhl průměru 29,9 roků a u mužů 31,3 roků. [2]

Nový průzkum se zaměřil na starší generaci, na obyvatele PBDS. O bydlení v PBDS je značný zájem, což dokládá plně saturována kapacita se 44 obyvateli. Do průzkumu se zapojilo 25 žen a 12 mužů, což je 84,1 % z celkového počtu jeho obyvatel. Jejich věkový průměr činil u obou pohlaví shodných 77 let – nejmladší má 62 roků, nejstarší 89 let. Z nich základní vzdělání dosáhlo 18,9 % osob, středoškolské odborné 35,1 %, úplné středoškolské 27,0 % a vysokoškolské 19,0 % respondentů, obr. 9.

Zřetelný rozdíl mezi komunitami z PDŽ a PBDS poskytly informace o rozsahu znalostí tématu pasivních domů. Zatímco v PDŽ se všichni jeho budoucí obyvatelé bezprostředně podíleli na realizaci, čím získali ucelenou představu o podmínkách výstavby, způsobu užívání a energetice domu, v PBDS tomu tak nebylo. Pouze 24,3 % obyvatel byli o oblasti energeticky úsporné výstavby informovaní. Téměř 76 % (64,9 % + 5,4 % + 5,4 %) respondentů uvedlo, že o PD před nastěhováním buď nevěděli nic, nebo měli jen velmi kusé informace, obr. 10.

Obr. 9 Dosažené vzdělání obyvatel PBDS v Modřicích

Obr. 10 Míra informovanosti o tématu pasivních domů

K rozhodnutí nastěhovat se do PBDS bylo pro 32,5 % osob primární to, že jsou místními obyvateli a v prostředí jim důvěrně známém chtěli vyřešit vzniklou životní situaci, která jim zabraňovala nebo nedovolovala žít v původně užívaném bytě. Důvodem k nastěhování do PBDS byl pro 19,0 % respondentů nedostatek jiných příležitostí k bydlení. Vyšší komfort a energetickou úspornost spojenou s nižšími náklady očekávalo 37,9 % (22,4 % + 15,5 %) respondentů. Obavy z přicházejícího stáří a strach ze samoty vedly k nastěhování 22,4 % osob. Očekávaná pozitiva se do jisté míry nenaplnila u 5,2 % (1,7 % + 3,5 %) osob. Pro dalších 15,5 % obyvatel byly k nastěhování do PBDS jiné důvody, mezi které patřila bezbariérovost domu, aktuální zdravotní stav, snadný kontakt s příbuznými nebo blízkost lokality k Brnu.

Stav vnitřního prostředí

V PBDS je umožněno regulovat stav vnitřního prostředí. Podle aktuální potřeby lze upravovat vnitřní teplotu a výměnu vzduchu. Děje se tak prostřednictvím regulačního zařízení umístěného v obytné místnosti. Přesto, že jsou obyvateli areálu starší lidé, nečinila jeho obsluha od samého počátku problém 73,0 % osob. Pouze 16,2 % mělo potíže jen krátce po nastěhování. Ani po třech letech užívání bytu se však s ovládacími prostředky nenaučilo zacházet nebo je odmítlo používat 10,8 % respondentů, obr. 11. Někteří obyvatelé z důvodu hledání cest k úspornému provozu bytu však zcela vyřazují z provozu větrací soustavu. Proto se nabízí námět, aby v budovách postavených pro starší klientelu byla kapacita výměny vzduchu nastavena tak, aby se řízené větrání uskutečňovalo kontinuálně alespoň v hygienicky ještě přijatelné míře.

Teplotní situaci v zimním období hodnotí jako příjemnou 89,2 % obyvatel. Z toho 88,0 % žen a 91,7 % mužů. Občas chladno vnímá 8,1 % (2,7 % + 5,4 %) obyvatel. Stálý chlad pociťuje 2,7 % obyvatel, což je 1 osoba, která nižší teplotu vyžaduje a považuje ji za optimální, obr. 12. Je to ukázka toho, že i lidé, kteří požadují nižší teplotu vnitřního prostředí, např. v rozmezí 15 °C až 18 °C, si mohou takovéto prostředí vytvořit. Je však přitom zřejmé, že v tomto případě může nastat ochlazovací účinek v sousedních bytech s důsledkem vyšší spotřeby tepla.

Obr. 11 Přístup obyvatel k obsluze technického vybavení

Obr. 12 Hodnocení teplotního stavu vnitřního prostředí v zimním období

Také bylo ověřováno, zda osoby zažívají v zimním období lokální pocity chladu u obvodových stěn. V dispozicích bytů má převážná většina obyvatel umístěné postele u ochlazované stěny, která je z vnější strany obložená 300mm vrstvou grafitového (šedého) polystyrénu. Její součinitel prostupu tepla U < 0,15 W/(m²‧K). To garantuje, že 74,4 % osob nemá u této stěny, ani pokud jsou v klidové poloze, pocit teplotního diskomfortu. Na pocit chladu u vnějších stěn přesto upozornilo 12,8 % obyvatel. Jejich byt se v dispozici domu nachází u štítové stěny. Je to známka skutečnosti, že některé starší osoby jsou citlivé i na mírné zvýšení teplotního toku, který se projeví nižšími teplotami na vnitřním povrchu stavební konstrukce. Pocit chladu vnímá také 7,7 % obyvatel, pokud se zdržují u průsvitných konstrukcí oken, a 5,1 % obyvatel u vstupních dveří do bytu, obr. 13.

Podle aktuálních potřeb reguluje výměnu vzduchu 24,3 % obyvatel, obr. 14. Většina, což je 70,3 % bytů má nastavenou stálou kapacitu větrání. Tématem větrání se ve svém bytě samostatně nezabývá 5,4 % obyvatel a řídí se pokyny technického správce domu. V několika bytech, především v době zahájení jejich užívání, vykazovalo větrací zařízení krátkodobě mírně rušivé akustické efekty, což se stalo důvodem ke stížnostem 21,2 % obyvatel. Po seřízení větrací soustavy došlo k odstranění nežádoucích sluchových vjemů. V době průzkumu již 89,2 % osob označilo chod větracího zařízení jako bezproblémový, dalších 8,1 % občas v noci zaregistrovalo zvuk a 2,7 % velmi vnímavých obyvatel si stěžovalo na zvuky, které z větracího zařízení registrují ve dne i v noci.

Obr. 13 Vnímání teplotního pole na vnitřním povrchu obvodového pláště

Obr. 14 Přístup obyvatel k regulaci větracího zařízení

Zajímavý výsledek byl získán při dotazu, zda osoby mají v bytě pocit průvanu nebo vnímají pronikání chladného vzduchu do interiéru v okolí připojovacích spár. Jednalo se o výplně otvorů osazených na systémové hranici domu. Všichni senioři odpověděli, že tento pocit nemají. Je to známka dobré těsnosti obvodového pláště. Blower door testem bylo dosaženo úrovně v rozmezí hodnot n₅₀ = 0,27 h⁻¹ až 0,48 h⁻¹.

Zvláště v posledních letech, kdy zaznamenáváme více slunečních dnů, nežli tomu bylo v minulosti, vzniká potřeba zajistit optimální stav vnitřního prostředí od účinků slunečního záření. Proto je nezbytné domy vybavovat regulovatelnými stínicími prvky, které zabrání nežádoucí insolaci vnitřních prostorů. V PBDS byla část prosklených ploch se sluneční expozicí zastíněna vnějšími roletami. U zbývajících se očekávalo, že potřebné zastínění zajistí předložené lodžie. Tento předpoklad se však nenaplnil, což způsobilo, že pouze 52,1 % obyvatel je v PBDS se zabudovaným stíněním spokojeno a 8,3 % je nespokojeno. Zbývajících 39,6 % seniorů má ke způsobu stínění v PBDS drobné výhrady.

Obr. 15 Uplatnění otevřených oken k větrání interiéru obytných místností

Každý z objektů, které jsou součástí areálu PBDS je vybaven rekuperační jednotkou s trasami potrubí zavedenými do každého bytu. Přístup osob k řízenému větrání bytu je však zatížen celou řadou zažitých zvyklostí, které si senioři přinesli ze svých dřívějších bydlišť a uplatňují je i v PBDS. Všechny byty mají otevíravé dveře, které vedou na lodžii. Nabízí se tak příležitost k tradičnímu způsobu větrání bytu. Je to patrné z toho, že pouze jeden muž, tj. 2,4 %, bez ohledu na roční období, svůj byt nevětrá otevřeným oknem, a spoléhá na funkci vzduchotechniky. Tato situace byla zaznamenána i v době průzkumu, kdy byl vzduch v tomto bytě subjektivně pociťován jako svěží. S odstupem několika týdnů byl byt navštíven znovu a provedeno měření. Bylo to v době, kdy jeho uživatel byl nemocen a větrání oknem se i z důvodu poklesu venkovní teploty na θ_e = 14,5 °C neuskutečňovalo. Vnitřní teplota dosáhla θ_ai = 24,3 °C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ_ai = 60,4 % a koncentrace CO₂ 1340 ppm, což je pod hranicí 1500 ppm, kterou pro pobytové místnosti připouští vyhláška č. 20/2012 Sb. [3] [4] Při průzkumu bylo dále zjištěno, že 17,2 % bytů je v létě větráno krátce otevřeným oknem, po celý den 50,8 %, jen ve dne 17,2 %, jen v noci 12,4 % a vůbec 2,4 % bytů, obr. 15. V zimním období krátce větrá otevřenými okny 53,9 % bytů, jen před spaním 10,9 % a jen ráno 32,8 %.

Obr. 16 Západní a jižní fasáda PBDS s jezírkem, foto Josef Chybík

Obr. 17 Jezírko s východní a jižní fasádou PBDS, foto Josef Chybík

Obr. 18 Vnímání vodní plochy v areálu PBDS v Modřicích

Důležitou složkou areálu je biotop s otevřenou vodní hladinou, vybudovaný před jižním průčelím domu, obr. 16 a obr. 17. Má plochu 160 m², objem 200 m³ a členité dno s hloubku až 2 m. Jeho součástí je ostrůvek spojený s pevninou lávkou. Voda v nádrži cirkuluje, je provzdušňována a v denních hodinách zásobována přítokem, který čeří hladinu. Biotop přispívá k tvorbě optimálního vlhkostně teplotního stavu mikroklimatu, v letním období má ochlazující účinek a je zdrojem záporných iontů, které stimulují ke zdravému způsobu života a k aktivitě. Stal se působivým a jedinečným zahradním a ekologickým prvkem. V současnosti jej 45,6 % obyvatel PBDS považuje za příjemný a krásný doplněk areálu, 38,6 % jej vnímá jako prvek, který v okolí domu přispívá ke zkvalitnění životního prostředí. Vedle těchto 84,2 % osob nemá o biotop zájem 7,0 % obyvatel a 8,8 % (5,3 % + 3,5 %) obyvatel jej pokládá za příliš velký, nebo jsou od proudící vody obtěžováni hlukem, popř. považují jeho provoz za drahý, obr. 18. Obyvatelé PBDS se však na jeho funkci nijak finančně nepodílejí. Je volně přístupnou plochou a jeho činnost a údržba jsou hrazeny z fondu péče města o zeleň a veřejné prostory.

V domě jsou pro bydlící zajištěny služby, kterými jsou dovážky obědů, praní, žehlení, úklid pokojů, donášení léků. S jejich úrovní je spokojeno 94,6 % respondentů. Další služby chybí 2,7 % obyvatelům a se službami není spokojeno 2,7 % osob.

Na otázku zda bydlení v PBDS splnilo představy seniorů o bydlení, odpovědělo 94,6 % dotázaných, že se jedná o zařízení, které zcela naplnilo jejich představy nebo v mnoha směrech je předčilo. Částečně spokojeno je 2,7 % osob a spíše nespokojeno je 2,7 % osob.

Závěr

Lze konstatovat, že v PBDS byly dosaženy podmínky k vytvoření vnitřního prostředí, které jeho obyvatelům umožňuje příjemný, spokojený a zdravý život. Z nich 94,6 % uvedlo, že PBDS naplnil jejich představy o bydlení seniorů.

Senioři, kteří si za to, co společnosti ve svém životě odvedli, zaslouží úctu a všestrannou péči. V jihomoravských Modřicích jim byl dán k dispozici provozně přívětivý, energeticky úsporný a ekonomicky dostupný dům. [5] Po čtyřech letech provozu je již dostatek zkušeností, které opravňují k názoru, že se podařilo realizovat zařízení, splňující náročné parametry zdravého a perspektivního bydlení cíleného k nejstarší a dlužno říci také nejzranitelnější vrstvě obyvatel. Potvrdilo se, že pasivní dům může být vhodným a všestranně dostupným prostředkem k zajištěnému a spokojenému stáří.

Literatura

Smola, J.: Technická zpráva k projektu pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Praha, Praha, 2010, 36 s.
Chybík, J.: Průzkum subjektivního hodnocení mikroklimatu pasivního domu. In Pasivní domy 2008, Brno, Centrum pasivního domu, 2008, s. 44–49.
Vyhláška č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Chybík, J., Guzdek, A.: CO₂ jako indikátor kvality vnitřního prostředí. Tepelná ochrana budov, 2015, 18, č. 2, s. 3–6.
Bohuslávek, P.: Redakční návštěva: Pasivní bytový dům pro seniory v Modřicích. In
https://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/10893-redakcni-navsteva-pasivni-bytovy-dum-pro-seniory-v-modricich,
vyhledáno 28. 6. 2018.

English Synopsis

Satisfaction assessment of residents of passive housing for senior citizens

In residential buildings, the quality of the indoor environment can be verified by the satisfaction rates of the people who live in them. One of the forms that can provide the necessary information is a subjective assessment. This form of survey was carried out with residents of the passive apartment building for seniors in Modřice. There were 25 women and 12 men of an average age of 77 years participating in the survey. The survey proved that seniors were able and willing to accept the terms of passive houses.