Český program na podporu výstavby biometanových stanic

Opatření by mělo pomoci především malým a středním zemědělským podnikům

„Program podpoří nové kapacity jak v nově vybudovaných biometanových stanicích, tak ve stávajících bioplynových stanicích, které budou přeměněny na biometanové,“ uvedla komise.
„Další úspěšný krok za námi. Schéma podpory biometanu, které dnes schválila Evropská komise, pomůže v dekarbonizaci dopravy, teplárenství a posilování domácích zdrojů,“ řekl vrchní ředitel sekce pro energetiku MPO René Neděla.¹

O podporu se budou moci ucházet výrobci biometanu, kteří jsou držiteli licence na výrobu plynu v Česku. Aby bylo možné podporu získat, musí výroba biometanu splňovat požadavky stanovené ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie.

V Česku loni vznikly tři nové biometanové stanice

V zemi je jich nyní 14, uvedlo v lednu ve svém prohlášení sdružení CZ BIOM. Stoupla i produkce těchto stanic, meziročně o 9,5 milionu metrů krychlových na celkových 17 milionů metrů krychlových plynu. Do roku 2030 chce Česká republika podle současných plánů státu mít zhruba stovku biometanových stanic, výroba by měla činit až 491 milionů metrů krychlových za rok.

Přečtěte si také Zemědělská biometanová stanice na brownfieldu předána do provozu – exkurze v obrazech Přečíst článek

Největším producentem bioplynu je v ČR v současnosti EFG

Rok 2025 přinesl z pohledu Energy financial group (EFG) hned několik zásadních legislativních změn, které vytvářejí příznivější podmínky nejen pro rychlejší rozvoj biometanu, ale upravují také podmínky pro poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR) v Česku. Nový Plán odpadového hospodářství (POH), novela energetického zákona známá jako Lex Plyn a Akční plán podpory rozvoje využívání biometanu otevírají cestu k většímu využití biologicky rozložitelných odpadů, urychlují povolování nových zařízení a posilují atraktivitu investic do moderních energetických projektů.

„Notifikace českého programu ze strany EK otevírá dveře aukční podpoře výroby biometanu, o které se již dlouho hovoří. Ta má být zaměřena na výrobu z pokročilých surovin a garantovat výkupní cenu producentům biometanu na 15 let,“ uvedl Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny Energy financial group (EFG), který očekává, že se zlepší investiční předvídatelnost sektoru, který bude lépe uchopitelný pro banky a bude tak jednodušší jednotlivé projekty financovat. „V EFG již máme připraveno několik projektů, které hodláme do aukční podpory přihlásit. Předpokládáme také, že nám tento dnes notifikovaný program umožní snáze naplnit náš cíl výroby biometanu pro rok 2030, který odpovídá roční instalované výrobní kapacitě 400 až 500 GWh,“ dodal.¹

Výrobní kapacity v Evropě

Celková výrobní kapacita v Evropě na začátku roku 2025 dosáhla 7 miliard m³ ročně, nejrychleji roste ve Francii a Dánsku.

• Francouzský model rozvoje biometanu je založen především na menších a středních zemědělských stanicích napojených přímo na distribuční síť. Biometan zde není pouze energetickým zdrojem, ale zároveň podporuje regionální rozvoj a stabilizuje příjmy zemědělců.
• Dánsko patří mezi evropské lídry s nejvyšším podílem obnovitelného plynu na domácí spotřebě zemního plynu. Ten v srpnu 2025 dosáhl téměř 41 %. Díky systematické státní podpoře, rychlejším povolovacím procesům a důrazu na využití zemědělských zbytků se zde biometan stal klíčovým prvkem energetické strategie. Bioplyn a biometan již dnes pokrývají významnou část domácí spotřeby plynu a země dlouhodobě směřuje k jeho úplné náhradě biometanem.
  Typická dánská biometanová stanice má kapacitu přibližně 35 GWh ročně, což je téměř čtyřikrát více než standardní bioplynová stanice (cca 9 GWh ročně) produkující elektřinu a teplo. Charakteristické je vysoké využití zemědělských zbytků a kejdy, důraz na snižování emisí metanu z chovu hospodářských zvířat a téměř kompletní dodávky produkce do plynárenské sítě. Podle EBA také v Dánsku neexistují čistě odpadové bioplynové stanice produkující biometan, protože biologicky rozložitelný komunální odpad se běžně zpracovává jako součást vstupního mixu v zemědělských bioplynových stanicích.
• V Česku byl rozvoj výroby biometanu brzděn zejména nejasnými podmínkami podpory a pomalejšími povolovacími procesy. Přesto jeho produkce meziročně vzrostla ze 103 GWh na 211 GWh. Tuzemský trh tak postupně dohání evropský trend, v absolutním objemu výroby však zatím za většinou vyspělých evropských zemí zaostává.²

„Na rozdíl od Dánska či Francie, kde je biometan již systematicky podporován a tvoří významnou část tamní spotřeby plynu, český trh se nachází teprve ve fázi intenzivní transformace. Vidíme však jasný posun směrem k výrobě biometanu a jeho dodávkám do distribuční soustavy. Klíčové nyní bude nastavit stabilní a předvídatelné podpůrné prostředí, zrychlit povolovací procesy a umožnit modernizaci stávajících bioplynových stanic. Pokud se podaří tyto podmínky naplnit, může se biometan stát nejen nástrojem energetické bezpečnosti, ale i významným pilířem dekarbonizace a rozvoje cirkulární ekonomiky v České republice,“ uzavírá Tomáš Voltr, výkonný ředitel skupiny EFG.

Zdroje:
¹tvorimeevropu.cz
²článek Energy financial group