logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Kotlíkové dotace a výměna kotlů: APTT konzultovala s MŽP


© Fotolia.com

Probíhající druhá vlna Kotlíkových dotací se blíží ke svému závěru a je připravována vlna třetí. Podmínky dotací a termín jejich vyhlášení významně ovlivňují činnost výrobců ale instalačních firem, a proto je každá informace cenná. Zajímavé informace poskytuje i v článku připojené srovnání podpořených druhů zdrojů tepla v první a druhé vlně.

Reklama

Zástupci APTT Asociace podniků topenářské techniky (Jaroslav Cankař, Petr Cankař, Ing. Zdeněk Lyčka a Ing. Mojmír Krátký) dne 14. 11. 2018 konzultovali s odpovědnými pracovníky MŽP, a to s Ing. Janem Křížem, náměstkem ministra, Petrem Valdmanem, ředitelem SFŽP a Bc. Kurtem Dědičem, ředitelem odboru ochrany ovzduší, otázky související s připravovanou třetí vlnou kotlíkových dotací a s plánovaným ukončením provozu některých druhů kotlů v roce 2022.

Pro kraje, které vyhlašují výzvy konkrétním zájemcům, je důležité to, že o konečné podobě 3. vlny jednal Monitorovací výbor dne 4. 12. 2018. Konečné rozhodnutí výboru a zápis z něj budou k dispozici v brzké době.

Program Kotlíkových dotací podle MŽP běží dobře a je tak hodnocen i na úrovni Evropské unie. Důkazem je zařazení Kotlíkových dotací do evropských projektů typu „Good practice“ tedy projektů, které se velmi dobře osvědčily v praxi. Na základě toho bude tento program jako vzorový doporučován i jiným zemím EU.

Základem 3. vlny Kotlíkových dotací bude toto:

MŽP již nepočítá pro 3. vlnu s podporou kombinovaných kotlů na pevná paliva (uhlí+biomasa). Hlavním důvodem je to, že vyloučení uhlí je v souladu s energetickou koncepcí ČR, rovněž v souladu s obecnou strategií MŽP ve smyslu přechodu ke zdrojům na bázi OZE.

Pro 3. vlnu se počítá s finanční alokací 3,1 miliard korun, přičemž pro Moravskoslezský kraj, který je z pohledu životního prostředí nejvíce postižen, bude určeno ještě 0,5 milardy korun navíc.

Prioritní oblasti se ještě upravují podle aktuálních map emisí.

Kraje, kde mají případní zájemci o dotaci nejvyšší problémy s financováním výměny kotlů, tedy MSK, ÚK a KK, budou mít doplňující programy, které umožní 100%ní profinancování výměn obcemi (formou půjčky).

Přesný termín pro spuštění 3. vlny ještě není určen, vyhodnocuje se i vztah poptávky a nabídky výrobců a volné kapacity instalačních firem.

V diskuzi byla prezentována společná stanoviska APTT a zkušenosti členů APTT z předchozích vln Kotlíkových dotací.

Velká pozornost byla věnována i plánovanému ukončení provozu teplovodních kotlů třídy 1 a 2 na tuhá paliva v roce 2022. APTT toto vidí jako velmi závažný problém. A to především v tom, že provozovatelé takových kotlů možná o zákazu slyšeli, ale jen málokterý z nich se na změnu připravuje s předstihem. Výměny kotlů vzhledem k rozsahu prací nelze provést v tak krátkém časovém období, v jakém proběhla například zákonem předepsané první vlna kontrol kotlů. Proto je zapotřebí intenzívní informační kampaň a osvěta. Je žádoucí, aby se v tomto směru zapojila i zastupitelstva obcí. APTT se zasazuje o vyhlášení 3. vlny Kotlíkových dotací v co nejbližším termínu.

Obr. Asociace podniků topenářské techniky sdružuje významnou část dodavatelů a výrobců teplovodních kotlů na tuhá paliva (uhlí, dřevo, pelety) působících v České republice. Snímek je z jednání sněmu APTT v říjnu 2018, mimo jiní i za účasti zástupce autorizované zkušebny SZÚ Brno.
Obr. Asociace podniků topenářské techniky sdružuje významnou část dodavatelů a výrobců teplovodních kotlů na tuhá paliva (uhlí, dřevo, pelety) působících v České republice. Snímek je z jednání sněmu APTT v říjnu 2018, mimo jiní i za účasti zástupce autorizované zkušebny SZÚ Brno.

Na jednání byli zástupci APTT ze strany SFŽP informováni i o předběžných výsledcích druhého kola kotlíkových dotací:

K říjnu 2018 bylo přijato 30 186 žádostí s tím, že předpoklad je 35000. Splnění předpokladu je reálné vzhledem k tomu, že v některých krajích není příjem žádostí dosud ukončen. V některých krajích došlo k převisu poptávky po dotacích, v některých je zatím naopak rezerva. Největší rezervy byly v říjnu v Hradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji, naopak největší převis poptávky byl v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.

Podíly nahrazovaných zdrojů podle jejich konstrukce

  • prohořívací 51,6 %
  • odhořívací 45,0 %
  • zplyňovací 3,4 %

Podíly nově instalovaných zdrojů tepla

  v druhé vlně v první vlně
  • tepelná čerpadla
34 % 25 %
  • plynový kotel
28 % 14 %
  • kombi kotel (uhlí+biomasa)
21 % 33 %
  • biomasa
17 % 18 %
  • čistě uhelné
0 % 10 %

Průměrné pořizovací náklady na nový zdroj tepla

  • tepelná čerpadla 228 568,- Kč
  • plynový kotel 109 535,-
  • kombi kotel 126 615,-
  • biomasa 133 881,-
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.