Kontroly komínů, rekapitulace povinností

„Musíme si uvědomit, že povinnosti jsou stanoveny jak pro individuálního uživatele, tak i pro velké objekty, výrobní areály, nemocnice apod. Stejně tak povinnosti musí pokrýt všechny zdroje tepla, jak na pevná paliva, na plyn, a i v ČR narůstající podíl kapalných paliv,“ upozorňuje na úvod Pavel Mareček.

„My jako výrobci musíme vždy dodržet požadavky norem pro spalinové systémy. Zejména se jedná o tepelnou odolnost, odolnost proti vyhoření sazí, případně odolnost proti vlhkosti, samozřejmostí je respektování norem pro montáž a závěrečná certifikace výrobků, která probíhá opět podle norem a s případnými dodatečnými zkouškami,“ jmenuje příklady požadavků na výrobky Pavel Mareček a zmiňuje například protipožární odolnost komína jako jednu ze zkoušek navíc, které Almeva dělá. Zkouší se, zda komínovým zaústěním neprojde požár například z bytové jednotky do dalších prostor.

Zkoušky nad rámec povinných je pak iniciativa jednotlivých výrobců

„Bývají to i zkoušky běžné v Německu, Rakousku. A pokud máme ambici vyrábět i pro tyto trhy, stávají se pro nás nutné i tyto další zkoušky. A samozřejmě i v rámci našeho členství v technických normalizačních komisích nebo dle informací o vývoji normalizace připravujeme výrobky na požadavky, které teprve přijdou,“ říká Pavel Mareček.

Jaká je další cesta spalinového systému nebo jednotlivých prvků s ohledem na kvalitu?

Výrobek odchází po výstupní kontrole od výrobce na stavbu přímo nebo prostřednictvím sítě odborných velkoobchodů. Jak může výrobce ovlivnit zachování kvality výrobku?
„Zatímco materiálových reklamací je minimum, těch logistických je bohužel více. Nejčastěji je problém u dopravce. A jde o to, aby si zákazník před začátkem montáže přečetl montážní návod, kde je i upozornění na to, jak by měl být výrobek zabalený, jak by měl být funkční. Jak poznat, zda nebyl na slunci (u plastových výrobků), zda nebyl na dešti, zda není znečištěn apod. Například keramická vložka by měla lehce zvonit. V opačném případě to znamená i drobnou prasklinu a v tom případě by neměla být do komína osazena,“ vysvětluje Pavel Mareček.

Kvalifikace je vázána na osobu

„Instalační firmy školíme, vystavujeme jim certifikát o školení a firmy se jimi chlubí. Bohužel se mnohdy chlubí i dlouho propadlým školením, ale to už je život,“ usmívá se nad ne dobrou praxí Pavel Mareček a vysvětluje, že některé komíny lze postavit svépomocí, ale například vložkování komínů je předmětem činnosti kominictví, tj. je to vázaná živnost, tj. by to neměl provádět nikdo jiný než kominík s výučním listem a živnostenským oprávněním v oboru kominictví nebo v obchodním rejstříku s oborem kominictví. Jsou tedy věci, které individuální stavebník udělat může, ale pak také ty, které ne.

„Bohužel se v praxi setkáváme s tím, že firmy mají jen jednu osobu s oprávněním, s tzv. nájezdními kominíky atd. I z toho pak vychází stížnosti zákazníků, že kontrola byla provedena formálně, že za 5 minut zaplatili 400 Kč apod. Když pak přijde dobrý kominík s oprávněním, se znalostmi, s technikou, je to jinak a odvede kvalitní práci. K tomu i to, že je možnost si komín stanoveným postupem čistit sám, výrobci komínů prodávají i čisticí techniku. Pokud je například správně provozovaný nerezový komín a nepustím do toho obyčejný ocelový kartáč, který by stěnu poničil, pak mohu provádět čistění sám. A pokud se potom zavolá kominík, jeho kontrola bude snadnější, a tudíž i levnější,“ vysvětluje Pavel Mareček.

Přečtěte si také Kontroly spalinových cest (komínů): Výpis z právních předpisů Přečíst článek

Rizika požárů

„S novelou zákona o hasičském záchranném sboru jsme prostřednictvím Společenstva kominíků ČR školili všechny vyšetřovatele hasičského záchranného sboru zejména na pevná paliva. Mohli jsme jim předat informace k technickému řešení, naše další informace, například k častému vyhoření sazí, kde je příčinou jednoznačně nečištěný spotřebič, kouřovod nebo komín, spalinová cesta. Dalšími častými kritickými místy je nedostatečný odstup od spalných konstrukcí, špatně provedený prostup stavební konstrukcí, různá olištování apod.,“ vyjmenovává Pavel Mareček.

Rizikem může být i delší dobu neprovozovaný komín

„Viděli jsme několikrát, kdy živelný přechod k pevným palivům byl skutečně problém. Doporučuji vše rozmyslet, najít si informace u relevantního zdroje, zavolat kominíka nebo kamnáře, ideálně z cechu. Cechy se starají o vzdělávání, starají se o členy a jejich znalosti.
My jako firma jsem orientovaní i na toho koncového stavebníka, který si koupí ve stavebninách komín, ale předpokládáme, že dodrží přiložený montážní návod. A zdůrazňuji, že s každým novým komínem nebo změnou komína je třeba zavolat revizního technika spalinových cest,“ uvádí Pavel Mareček.

A ještě na zopakování, protože stále je v tom nejasno:

• je kominík, který kontroluje a čistí, vydává zprávu o kontrole a čištění. Ta se dělá v pravidelných intervalech, tj. 1×/rok u pevných paliv, u plynu a některých dalších výjimek 1×/2 roky. A to se dělá opakovaně.
• A pak je to revizní zpráva o spalinové cestě, kterou děláme právě vždy při nějakém zásahu do komína, při novém spotřebiči, pro nový komín. Revizní zpráva se dělá vždy jen jednou a je platná do nějaké další změny na spalinové cestě nebo na nemovitosti:
  Například komín vede po fasádě a nyní se fasáda dodatečně zatepluje, tj. měníme odstup od spalné konstrukce. Nebo vedle soused postavil vyšší dům a výška komína najednou nevyhovuje. Pak je to podmíněná investice investora vedle, tj. on by měl zaplatit.
  Příkladem může být i výměna oken, kdy dochází k výměně starých oken za nová těsná, výměna dveří s mřížkou a najednou chybí spalovací vzduch, bez kterého to nejde. Podobné chyby mohou vznikat i rámci neodborných aktivit v rámci dotačního titulu Oprav dům po babičce, většinou v důsledku limitovaných financí. Zde bych apeloval na rozhodnutí o zdroji. Plynový kondenzační kotel je ve srovnání s tepelným čerpadlem levnější co do investice i provozu a vyžaduje minimální zásahy do otopného systému budovy. Je to efektivní zdroj, který pomůže s udržením financí na rekonstrukci na uzdě.