Zdravé bydlení bez radonu

„Máme zájem vysvětlit stavebníkům, projektantům a stavebním úřadům naše doporučení, představit jim radonový program a ukázat na příkladech třeba stanovení radonového indexu pozemku přímým měřením,“ uvedla na úvod Ing. Eva Pravdová, vedoucí regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ve svém příspěvku se potom dále věnovala regulaci přírodního ozáření ve stavbách, seznámila s veličinami a jednotkami, které se vážou k radonovému měření (objemová aktivita radonu: Becquerel Bq; předávání energie hmotě: Gray Gy; celkové ozáření organismu: Sievert Sv), krátce připomněla zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (zejména § 152 a § 160)a zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon (zejména § 6) a objasnila problematiku stanovení radonového indexu pozemku v tabulce:

Radonový index pozemku	Objemová aktivita radonu v půdním vzduchu CA [kBq.m−3]
Nízký	CA < 30	CA < 20	CA < 10
Střední	30 ≤ CA < 100	20 ≤ CA < 70	10 ≤ CA < 30
Vysoký	CA ≥ 100	CA ≥ 70	CA ≥ 30
	Nízká	Střední	Vysoká
	Plynopropustnost zemin

Další informace k tématu lze najít na stránkách Státního ústavu pro radiační ochranu (SÚRO) a samozřejmě také v doporučeních SÚJB. Eva Pravdová ve svém příspěvku poradila, kam se mohou stavebníci, projektanti a stavební úřady obracet, a vybrala takové informace, které by před začátkem prací měly dotyčné osoby vědět:

1. Proč se radon měří

Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn. Vzniká z uranu, jehož množství v zemské kůře je z pohledu historie lidstva neměnné, vyskytoval se v zemské atmosféře a také v lidských obydlích vždy a vždy se v nich vyskytovat bude. Je však třeba zabránit případům, aby se v nich hromadil v koncentracích, které mohou ohrožovat zdraví. K tomu může přispět nesprávně navržená nebo nedostatečná ochrana staveb a také „šetření“ energií, které má zpravidla za následek nedostatečné větrání, utěsňování oken a stavebních konstrukcí, ale také zvyšující se doba pobytu uvnitř budov. Za kvalitu ovzduší ve stavbách jsou odpovědní jejich vlastníci a uživatelé, přímo souvisí s jejich chováním a zájmem o vlastní zdraví.

2. Informace pro stavebníka

Stavbu je třeba proti radonu chránit hned na počátku výstavby, jen tak je možné dosáhnout toho, aby vnitřní ovzduší hotové stavby splňovalo požadavky na zdravé bydlení.

a) Atomový zákon ukládá stavebníkovi povinnost zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledek předložit stavebnímu úřadu. Radonový index pozemku je indikátor rizika pronikání radonu do stavby v daném místě. Vychází z něho ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a je to základní údaj pro projektanta. Osoby provádějící stanovení radonového indexu pozemku musí mít příslušné povolení, které vydává Státní úřad pro jadernou bezpečnost, a jejich seznam je uvedený na adrese www.sujb.cz. Stanovení rizika jiným způsobem, například z geologických map radonového indexu nebo podle sousedních pozemků, nemusí být dostatečně spolehlivé, hrozí nebezpečí podhodnocení rizika.

b) Posudek se stanoveným radonovým indexem pozemku předkládá stavebník stavebnímu úřadu. Důležité je předat ho rovněž projektantovi a výslovně požadovat, aby navrhnul preventivní protiradonová opatření podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Riziko pronikání radonu do stavby je třeba brát v úvahu také při návrhu zateplení stavby a způsobu a intenzity jejího větrání.

c) Aby splnila navržená opatření svůj účel, je v zájmu stavebníka ve fázi realizace stavby důsledně trvat na dodržování projektové dokumentace a na kvalitním provedení navržených opatření a zajistit kontrolu kvality prováděné práce – ať již vlastními silami nebo za pomoci nezávislých odborníků – dozoru apod.

d) Kontrolu provedených protiradonových opatření a kvality vnitřního ovzduší stavby je třeba provést měřením objemové aktivity radonu v dokončené stavbě. Nejobjektivnější je měření v užívané stavbě, protože výsledky odpovídají skutečným hodnotám v době pobytu osob. Při měření v neobývaných stavbách je třeba takové podmínky alespoň částečně simulovat, protože koncentrace radonu v uzavřené nevětrané stavbě se může značně lišit od stavu při jejím užívání.

3. Informace pro projektanty

a) Způsob ochrany staveb proti radonu je detailně popsán v ČSN 73 0601. Vychází z identifikace rizika v místě stavby pomocí radonového indexu pozemku a radonového indexu stavby. Povinnost stanovení radonového indexu pozemku ukládá atomový zákon stavebníkovi, ale je to parametr důležitý zejména pro projektování ochrany stavby. Projektant by měl vycházet ze spolehlivého určení rizika a vyžadovat po stavebníkovi zajištění kvalitního měření, pokud takovou úlohu nepřevezme sám. Jen tak na sebe může vzít odpovědnost za správně navržená protiradonová opatření.

b) ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží reflektuje nové poznatky a mění některé v minulosti využívané postupy preventivní ochrany. Obsahuje poměrně významné změny, které ještě nebyly částí odborné veřejností dostatečně zaznamenány. Stále je možné se na stavbách setkat s postupy, které se považovaly za optimální před deseti lety, které však z dnešního pohledu neobstojí. Protiradonová opatření je třeba navrhovat pro každou stavbu individuálně a na základě současných poznatků a možností. Riziko pronikání radonu do stavby je třeba brát v úvahu také při návrhu zateplení stavby a způsobu a intenzity jejího větrání.

c) Návrh řešení ochrany stavby proti radonu je povinnou součástí dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (obsah a rozsah dokumentace stanovuje vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření), resp. projektové dokumentace pro ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (obsah a rozsah žádosti stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). Zpracování dokumentace je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), vybranou činností ve výstavbě a musí být zpracována fyzickou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle autorizačního zákona.

4. Informace pro stavební úřady

a) Atomový zákon ukládá stavebníkovi povinnost zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledek předložit stavebnímu úřadu. Nedá se však automaticky předpokládat, že každý individuální stavebník o takové povinnosti ví. Stavební úřad je se stavebníkem v přímém kontaktu, představuje odbornou a administrativní autoritu. Stavebník očekává, že mu budou na stavebním úřadu podány kompletní a věrohodné informace. Protože pracovníci stavebních úřadů mají všechny potřebné informace k dispozici a jejich odborná úroveň jim to umožňuje, měli by kromě jiného informovat stavebníka i o riziku z radonu a o požadavcích na preventivní opatření.

b) Návrh řešení ochrany stavby proti radonu je povinnou součástí dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, resp. projektové dokumentace pro ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení. Stavební úřad by měl stavebníka upozornit, že existuje ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a doporučit mu, aby požadoval v projektu dodržení normy.

c) Stavební úřad by měl doporučit, případně v odůvodněných případech v rámci svých kompetencí požadovat kontrolu účinnosti provedených protiradonových opatření měřením objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší objektu po dokončení výstavby. Stavebník tak může posoudit kvalitu provedení stavby a případně požadovat nápravu.

Energetická náročnost budov a protiradonová opatření

Dalším bodem programu semináře v Ústí nad Labem bylo vystoupení Ing. Jiřího Šály, CSc., který hovořil o energetické náročnosti budov, tepelné ochraně a vnitřním prostředí a o energetických podmínkách pro protiradonová opatření. Objasnil, že nová energetická koncepce není a nemůže být v rozporu s protiradonovými opatřeními. „Protiradonová opatření by měla být v souladu s řešením kvalitní tepelné ochrany budov a nízké energetické náročnosti. Protiradonová opatření nemohou být navrhována a prováděna v rozporu s požadavky na nízkou energetickou náročnost a tepelnou ochranu budov,“ zdůraznil Šála a dále vysvětlil teorii tzv. radonových mostů a uvedl některé příčiny:

„Prvotní příčinou těchto radonových mostů je hrubá technologická nekázeň při provádění zateplení. Tuhé tepelně izolační desky se podle ČSN 73 2901 lepí buď plnoplošně (MW desky s kolmými vlákny povinně) nebo alespoň kontaktně v ploše nejméně 40 % tepelně izolační desky obvodovým pásem lepicí hmoty (ohrádkou) kombinovaným se středovými terči lepicí hmoty (buchtami). Tyto způsoby lepení podpořené mechanickým kotvením znemožňují tvoření průběžných transportních vzduchových dutin za tuhými deskami tepelné izolace. Závadný stav vzniká lepením pouze na buchty, které není přípustné ani podle uvedené normy, ani podle technologických pravidel výrobců.“

A následně také tři podmínky:

Úsilí o eliminaci radonových mostů tohoto typu se v praxi redukuje na tři podmínky:

1. Předepisování uvedeného detailu a vhodných izolací v projektové dokumentaci stavby,
2. Proškolování odborných zhotovitelů ke správnému provedení uvedeného detailu,
3. Zajištění technického dozoru stavebníka, který bude tuto úpravu vyžadovat a kontrolovat.

A závěrečné doporučení:

„Z funkčního hlediska je jediným systémem, který dává záruky potřebné výměny čerstvého vzduchu, která je nutná při prokazatelném zajištění čerstvého vzduchu v daném čase a množství, nucené větrání. Výhodou tohoto způsobu výměny vzduchu je možnost energeticky úsporného řešení – jednak možností řízené výměny podle potřeb jednotlivých prostorů, která vylučuje nadměrné větrání, jednak možnost instalace zpětného získávání tepla např. rekuperací, která využívá často s více než 80% účinností teplo z odváděného vzduchu k předehřevu čerstvého (bez směšování). V případě radonového rizika by bylo vhodné tyto systémy předepsat.“

Následovala přednáška o kvalitě vnitřního ovzduší z pohledu Českého zdravotnického ústavu (CZÚ) od MUDr. Ariany Lajčíkové, CSc., která uvedla výčet hlavních kontaminant vnitřního ovzduší a zdůraznila potřebu dostatečného větrání. Případové studie a ukázky měření radonu ve vnitřním prostředí budov pak prezentovali zástupci SÚRO Mgr. Aleš Froňka a Dr. Ladislav Moučka, kteří vhodně navázali a na konkrétních příkladech ukázali nejčastější zdroje radonu v domech.

Den plný informací pak zakončila přednáška s názvem Úvod do navrhování a provádění protiradonových opatření, případy účinných a neúčinných řešení, protiradonová oaptření v energetických souvislostech od doc. Ing. Martina Jiránka, CSc., z ČVUT Praha, který společně s kolegyní Milenou Honzíkovou napsal soupis pravidel. Nese název Radon: stavební souvislosti a nabízí komplexní pohled na problematiku ochrany staveb proti radonu, v návaznosti na energetickou náročnost a tepelnou ochranu budov a je ke stažení na stránkách radonového programu.