Na moderní datacentra jsou kladené vysoké nároky, ideálním řešením pro jejich splnění a eliminaci rizik představuje automatizace kritických procesů pomocí řídicích jednotek Unipi Axon.

Jak mít o stavební zakázce dokonalý přehled? Jak docílit toho, abych věděl vždy a za každých okolností, co se kde na stavbě děje, jaké úkoly už jsou hotové a co nás ještě čeká? A jak rychle a přehledně komunikovat mezi kanceláří a stavbou, případně s dalšími partnery – subdodavateli, zástupci investora apod.?

Při instalacích chladících systémů a stojanů v datových centrech často vznikají na první pohled banální chyby, které ovšem mají výrazný negativní dopad na fungování výpočetní techniky. Ovlivňují životnost komponentů i jejich dostupnost a způsobují růst nákladů spojených s provozem datového centra. Všem těmto neduhům se dá přitom jednoduše čelit. Stačí dodržet několik zásad, které si vysvětlíme níže.

Nabídka produktů SINCLAIR se rozšířila o dva šikovné pomocníky. Prvním je GSM modul G2S-T, který lze úspěšně využít všude, kde potřebujete hlídat teplotu. Druhým je pak alarm interface SAI-01, který lze použít výhradně v kombinaci s produkty SINCLAIR.

Když přibývá zakázek, najednou je mnohem složitější plánovat jejich náklady, výnosy a udržovat si o všech aktuální přehled. O efektivním řešení nejen těchto potíží jsme si povídali s obchodním ředitelem Tomášem Komárkem ze společnosti Solitea Česká republika, která vyvíjí ekonomické systémy Money.

INVEN CAPITAL, investiční fond Skupiny ČEZ získal minoritní podíl v české společnosti Neuron Soundware. Ta nabízí vyspělý hardware a software pro prediktivní údržbu umožňující včasnou detekci poruch a optimalizaci provozu.

V březnu na veletrhu Amper 2019 přišla na světlo světa nová generace programovatelného automatu z rodiny Tecomatů. Vychází nová hvězda automatizace pro nadcházející desetiletí. V řadě programovatelných automatů z Kolína je to od roku 1976 již jedenáctá generace. A v řadě Foxtrotů je toho jména druhý.

V současnosti je velký tlak na úspory a energetickou efektivitu budov. Při návrhu nových budov se s tím již počítá, ale co s budovami, které mají 20 a více let? Jak co nejrychleji zvýšit jejich energetickou efektivitu? Nejlepším řešením je komplexní obnova budovy, ta je však velmi drahá.

Jak mohou města využívat výhody, které přináší digitalizace, aby zmírnila napětí způsobené přetíženými službami a zdroji? Řídit a optimalizovat spodní vrstvu městské infrastruktury lze pomocí integrovaných dat shromažďovaných prostřednictvím internetu věcí (IoT).

Po desetiletí experimentování vstupují chytrá města do nové fáze. Přestože jsou digitální řešení pouze jednou součástí kompletní sady nástrojů pro vytváření „dokonalých“ měst, již řadu let jsou nejúčinnějším a nejlevnějším příspěvkem k této sadě.

Jen pomocí efektivního oběhového čerpadla lze topit tak, že se opravdu ušetří energie. Neméně důležitá je možnost přizpůsobit nastavení oběhového čerpadla ideálně na existující topný systém a také možnost pravidelné kontroly provozních parametrů.

Umělá inteligence se dostala do bodu, kdy může být nastavena tak, aby spustila další vlnu technologického průlomu. Techniky hlubokého učení, na kterých to celé stojí, jsou ale silně omezeny vlastní neschopností poskytnout kontext. Tyto mezery vyplňují tzv. znalostní grafy, čili grafické znázornění vztahů. Výsledkem může být svět nových aplikací.

Aktuální otázka investorů a architektů je „Jakou koncepci zvolit? Klasiku, nebo „smart“? Stále se držet klasiky nebo jít do inteligentní elektroinstalace se všemi riziky i přednostmi s novými technologiemi spojenými?

Hlavním rozdílem mezi displejem a virtuální realitou je velikost sledovaných objektů. Zatímco klasická prezentace na monitoru může zkreslovat skutečnou velikost budov a bytů, při nasazení VR brýlí jsou objekty vidět v reálných dispozicích.

Prostorový regulátor s aplikací pro šesticestný ventil - řešení s šesticestným kulovým ventilem klade speciální nároky na regulátor. Zvláštností je to, že řídicí signál 0 – 10 V pro ovládání servopohonu pracuje ve své první polovině s chladicí sekvencí a dále pak s topnou sekvencí. Tomu musí být uzpůsobeny řídicí algoritmy regulátoru.

Internet věcí (IoT) je kyberneticko-fyzický systém vybudovaný pro komunikaci různých elektronických zařízení, jejich kontrolu i aktivní řízení prostřednictvím internetu. Do sítě mohou být zapojena téměř všechna zařízení, která si lze představit. Jedním z jeho úkolů je sběr velkého množství dat směrem k optimalizaci provozu domácností, domů, výrobních zařízení průmyslových podniků či měst. Více i méně známá využití internetu věcí v reálném životě představuje následující článek.

Vytápění pomocí počítačů nebo výroba syntetických paliv jsou nadějné energetické projekty, které se ČEZ rozhodl podpořit a vstoupit do nich prostřednictvím svého fondu Inven capital. Stejně jako dosud ostatní investice Inven capital jsou i tyto mimo ČR.