logo TZB-info

Reklama

Jak pokračuje vývoj umělé inteligence ve světě?


© Fotolia.com

Ukážeme si, jak se k umělé inteligenci na přelomu druhé a třetí dekády staví přední světoví odborníci a osobnosti z byznysu a také, kde všude se už umělá inteligence uplatňuje.

Reklama

Přesná a jediná definice umělé inteligence neexistuje, protože jsou neustále vedeny spory, jak umělou inteligenci nejlépe definovat. I přes velké množství definic se vždy jedná o definice obecné, které nevysvětlují, co samotná inteligence je.

Nejuznávanější definici tak vytvořil Marvin Minsky už v roce 1967: „Umělá inteligence je věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který bychom – kdyby ho dělal člověk – považovali za projev jeho inteligence.“

Obecně lze tedy říci, že umělá inteligence je vědní obor, který se zabývá tvorbou strojů, které vykazují inteligenci (pod kterou si ale každý představuje něco jiného).

Pro srovnání názorové pestrosti uveďme další definice E. Richové: „…umělá inteligence se zabývá tím, jak počítačově řešit úlohy, které dnes zatím zvládají lidé lépe,“ a Ivana Zelinky: „Umělá inteligence je označení uměle vytvořeného jevu, který dostatečně přesvědčivě připomíná přirozený fenomén lidské inteligence.“

Kde všude tedy můžeme využít služeb umělé inteligence v praxi? Možná vás překvapí, že:

  • Trh s autonomními vozidly je poháněn AI.
    Očekává se, že do roku 2027 se na celém světě bude trh se autonomními vozidly v hodnotě 127 miliard dolarů – a technologie AI je pro jejich realizaci zásadní. NVIDIA vytvořila svůj vlastní počítač – Drive PX Pegasus – speciálně pro automobily bez řidičů a poháněný společnostmi AI a GPU.
  • Některé produkty, které kupujeme, jsou navrhovány umělou inteligencí.
    Jeff Bezos (Amazon) v loňském roce investorům řekl, že na platformě elektronického obchodování systémy strojového učení se používají k doporučování produktů zákazníkům.
  • AI zahrnuje mnoho různých typů počítačového učení.
    Umělá inteligence se často používá jako „catch-all“ k popisu počítačových systémů, které se mohou učit. Existují však konkrétnější označení, jako je strojové učení, hluboké učení a tzv. deep inference, které obsahují podrobnosti o tom, jak se tyto počítače učí. Například známý výrobce čipů definuje strojové učení jako „praxi používání algoritmů k analýze dat, poučení se z nich a poté stanovení nebo predikci vybraného jevu na světě“.
  • Někteří techničtí lídři se AI legitimně obávají.
    Elon Musk (Tesla), kterému nejsou pokročilé technologie cizí, při několika příležitostech varoval, že umělá inteligence může být pro lidstvo jako celek nakonec nebezpečná. Doporučuje určitou regulaci kolem technologií a výslovně chce zakázat jakýkoli typ autonomních zbraní. Vzhledem k tomu, že některé vlády již pracují na zbraních s řízenou umělou inteligencí, zní jeho žádost rozumně.
  • Světově proslulý fyzik Stephen Hawking předvídal, že díky AI mnoho pracovních míst zmizí.
    Hawking byl jedním z mnoha myslitelů, kteří věří, že systémy umělé inteligence odstraní mnoho pracovních míst a nevytvoří dost takových, která by je nahradila. Konkrétně řekl: „Automatizace továren již zdecimovala pracovní místa v tradičním zpracovatelském průmyslu a nárůst umělé inteligence pravděpodobně rozšíří toto zničení pracovních míst hluboko do středních tříd, přičemž pro lidi zbývají pouze ty nejzajímavější, kreativní a dozorčí role.“

  • AI je velký byznys v oblasti medicíny.
    Očekává se, že do roku 2020 se tržby z chirurgické robotiky téměř zdvojnásobí – na 6,4 miliardy dolarů.
    Pokroky jsou vidět i v oblasti komunikace. Telemedicínští roboti již zajistili více než 750 000 virtuálních klinických schůzek tam, kde to dříve nebylo možné, ať už z důvodu velké vzdálenosti, či jiných.
    Umělá inteligence působí i v oblasti mikrorobotů – méně než milimetroví mikroroboti nyní dodávají léky vysoce cíleným způsobem přes lidský krevní tok.
    A nesmíme zapomenout ani na zvířecí roboty – mazlíčky, kteří snižují stres pacienta tím, že odvádějí pozornost od bolesti a snižují pocit osamělosti.
  • Lidé jsou chytřejší než jakýkoli druh AI – prozatím.
    Někteří vědci očekávají, že systémy umělé inteligence budou do roku 2035 jen z desetiny tak chytré jako člověk roku 2035. Ale kolem roku 2060 by se mohly začít dít zvláštní věci, AI by podle odhadu mohla začít vykonávat téměř všechny úkoly, které lidé dělají – a dělat je mnohem lépe.

Svět

Ačkoliv umělá inteligence transformuje průmyslová odvětví a společnost, mezinárodní normalizační organizace pracují hlavně na tom, jak používat zařízení s umělou inteligencí v našem každodenním životě. V poslední době se objevilo mnoho mediálních zpráv o selhání zařízení AI, od zklamání miniaplikací na výstavě v CES až po nefunkční hotelové roboty. Některé z příběhů jsou velmi vtipné, ale vše, co nám říkají, je, že technologie se stále vyvíjí a že některé výrobky jsou navrženy lépe než jiné.

The Wall Street Journal psal o hostu v roboticky vybaveném hotelu v Japonsku, který byl každých pár hodin probouzen asistentem na pokoji s žádostí, aby opakoval svůj příkaz. Manažer hotelu si až zpětně uvědomil, že silné chrápání hosta spouštělo robotův systém rozpoznávání hlasu. Pro každé faux-paus existuje ale také příběh o úspěchu. Například program na hraní šachů s názvem AlphaZero, který vyvinula výzkumná společnost AI DeepMind ve vlastnictví Alphabet (mateřská společnost Google), dosáhl významného pokroku.

AlphaZero vyvinul nový styl hraní šachů, který je mnohem blíže lidské improvizaci než tradiční počítačové šachy. Je to proto, že AlphaZero se učí ze svých minulých úspěchů a chyb, spíše než počítá miliony možných permutací. Podle Wikipedie AlphaZero prohledává při šachové hře 80 000 pozic za sekundu v porovnání se 70 miliony pozic pro šachový program Stockfish. AlphaZero používá (hlubokou) technologii neuronových sítí, někdy nazývanou hluboké učení, která v posledním desetiletí vyústila v pozoruhodná zlepšení strojového učení. Jak se zvýšil výpočetní výkon, hluboké neuronové sítě vytvořily stroje schopné provádět úkoly způsobem, který by nebyl za použití tradičních programovacích technik možný.

Tím se transformovaly technologie, jako je počítačové vidění a zpracování přirozeného jazyka (NLP), které jsou v současné době rozmístěny v mnoha různých produktech a službách. Výroba, zdravotnictví a finance jsou jen některá odvětví, která využívají hluboké učení k odhalení nových vzorců, vytváření předpovědí a vedení rozhodování.

Podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) se prodej průmyslových robotů za posledních pět let zdvojnásobil. IFR předpovídá, že v roce 2021 dosáhne roční počet robotů dodávaných do továren po celém světě přibližně 630 000 kusů. Průmysloví roboti uspokojují skutečnou potřebu. Naproti tomu v oblasti spotřební elektroniky se velká pozornost stále zaměřuje na miniaplikace (gadgety). Do značné míry je to proto, že jsme dosud zcela nepřišli na to, jak nejlépe zařízení s umělou inteligencí v našem každodenním životě používat, nebo co od nich očekáváme.

Korea Joongang Daily informoval v říjnu, že Korejci nejenže využívají inteligentní reproduktory ke změně televizního kanálu, ale také k diskusi o svých pocitech. V domácnostech se neuvěřitelných 15 % věcí, které lidé inteligentním pomocníkům řekli, zdálo být pokusem o rozhovor, včetně spojení jako „nudím se“ a „jsem smutná“. Noviny zaznamenaly podobné chování i v hotelových pokojích, kde více než 18 % příkazů bylo pokusem o konverzaci. The Joongang Daily získal data od KT Corporation, největší telefonní společnosti v zemi.

V roce 2017 se Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO a Mezinárodní elektrotechnická komise IEC staly prvními mezinárodními organizacemi, které ustanovily skupinu odborníků, která provádí standardizační činnosti v oblasti umělé inteligence. Subkomise SC 42 Umělá inteligence je součástí Společného technického výboru pro informační technologii ISO/IEC JTC 1 a spolupracuje s dalšími subkomisemi JTC 1, jako jsou například ty, které se zabývají internetem věcí, bezpečností IT a správou IT, jakož i se systémovou komisí IEC/SyC Smart Cities. Subkomise SC 42 také zřídila pracovní skupinu pro základní technické normy, aby poskytla rámec a společnou terminologii. Rovněž bylo zřízeno několik studijních skupin, aby zkoumaly výpočetní přístupy a vlastnosti systémů AI, důvěryhodnost, případy použití a aplikace a big data.

Evropa

V této souvislosti evropské výbory pro normalizaci CEN a CENELEC podporují činnosti subkomise ISO/IEC JTC 1/SC 42 Umělá inteligence a hodnotící skupiny IEC/SEG 10 – Etika v aplikacích autonomní a umělé inteligence.

Počátkem roku 2019 zřídily Technické výbory CEN a CENELEC novou skupinu CEN-CENELEC Focus Group Artificial Intelligence, která zrcadlí činnost výše uvedených mezinárodních skupin, aby identifikovala potenciální specifické evropské požadavky a působila jako rozhraní při spolupráci s Evropskou komisí. Tento technický orgán má také poradní roli vůči jiným technickým komisím, na jejichž činnost mají vliv technologie AI. Skupina uspořádala své první zasedání v dubnu 2019 v Kodani. Sekretariát je v rukou dánského normalizačního orgánu a hlavním cílem této Focus Group je vypracovat plán standardizace AI pro celou Evropu.

Pokud Vás článek zaujal a přáli byste si zapojit se do aktivit technické normalizace v oblasti umělé inteligence, kontaktujte prosím autora článku.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.