Zapojení jeřábu při výstavbě s ohledem na bezpečnost práce
Článek se zabývá problematikou bezpečnosti práce s ohledem na práci zdvihacích mechanismů ve výstavbě. Autor poukazuje na základní legislativu týkající se této problematiky, a základní rizika spojená s používáním zdvihací techniky na stavbách.
1 Úvod
Téměř každá stavba většího rozsahu využívá při výstavbě zdvihací techniky. Jedná se zejména o mobilní a věžové jeřáby. Tato zdvihací technika ovšem klade značné nároky na logistiku výstavby, a to hned z několika hledisek. Jedním z hledisek je volba vhodného typu stroje a druhým hlediskem je správné umístění stroje na staveništi.
Správné umístění stroje na staveništi a následně přizpůsobení rozložení staveniště navrženému stroji totiž vede ke snížení rizik umožňujících vznik nehody. Ta by mohla vést k výraznému navýšení finančních nákladů, v horším případě až k vyhasnutí lidského života.
Proto si v tomto článku uvedeme alespoň základní legislativu týkající se bezpečnosti při práci s těmito stroji a rizika, kterým je nutné se vyhnout.
2 Základní legislativa
V této kapitole si přiblížíme základní legislativy a body z nich, které se týkají bezpečnosti práce. Jedná se o výčet základní předpisů, kterými je nutno se řídit v případě práce se zdvihacími prostředky.
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kdy mezi hlavní paragrafy týkající se naší problematiky řadím § 101 a § 102, které definují jak předcházet ohrožení života a zdraví při práci a dále pak § 108, kde je definována možnost zaměstnanců účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy je zaměstnavatel povinen o této možnosti kdykoliv poskytnout informace a vyslechnout protistranu [1],
- nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Zde je uvedeno, kdo a dle čeho je povinen kontrolovat stroj před jeho uvedením do provozu. Dále toto nařízení vlády v přílohách č. 1 a č. 2 popisuje další na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a to jak břemen i zaměstnanců v příloze č. 1, tak i pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen [2],
- nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. V tomto nařízení vlády je zaměřena příloha č. 2 na používání a provoz strojů a nářadí na staveništi, zejména pak její kapitoly XI–XV. Dále je organizaci práce a pracovním postupům věnována příloha č. 3, kde se řešené problematice věnuje především kapitola I [3].
- Nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky. Jak již napovídá název tohoto nařízení vlády, je jeho hlavní náplní poukazovat na rizika spojená s prací ve výškách, vymezuje tedy zakázané prostory, používání žebříků a podobně [4].
3 Rizika při výstavbě
Základní rizika, která v této kapitole uvedu, se mohou zdát jako samozřejmá. Ano, na jednu stranu „jsou“, nicméně je důležité si uvědomit, že na pro většinu lidí zcela jasné věci se ve finální podobě často zapomíná. Proto si tedy představme ta nejdůležitější a současně nejlogičtější pravidla, která je nutno během výstavby dodržovat.
- Výběr zaměstnance – jelikož většinou na něm závisí bezpečnost okolí – vše začíná již výběrem vhodného člověka na hledanou pozici, mělo by se jednat nejlépe o člověka s prokazatelnou praxí na dané pozici, kterou je možné si ověřit u předešlého zaměstnavatele, dále by se mělo jednat o člověka zodpovědného a otevřeného novým poznáním.
- Správně dimenzovaný stroj – je nutné, aby stroj byl schopen přepravit požadovaná břemena a nedocházelo k situacím, kdy dojde ke zřícení stroje v závislosti na jeho přetížení. Stejně tak je nutné stroj naopak nepředimenzovat, a to zejména z ekonomických důvodů.
![Obr. 1: Příklad zřícení mobilního jeřábu [5]](/docu/clanky/0117/011769o2.jpg)
Obr. 1: Příklad zřícení mobilního jeřábu [5]![Obr. 2: Příklad zřícení věžového jeřábu [6]](/docu/clanky/0117/011769o4.jpg)
Obr. 2: Příklad zřícení věžového jeřábu [6] -
Zakázaný prostor pro manipulaci s břemenem – tento prostor by měl být jednoznačně vymezený a měla by s ním být důkladně seznámena obsluha zdvihacího mechanismu. Ve většině případů dochází k manipulaci stroje s břemenem nad zakázaným prostorem, kterým bývá zejména prostor, kde se mohou trvale vyskytovat lidé [7].
![Obr. 3: Manipulace jeřábu s břemenem nad zakázaným prostorem [7]](/docu/clanky/0117/011769o6.jpg)
Obr. 3: Manipulace jeřábu s břemenem nad zakázaným prostorem [7]
-
Únosnost podloží – mezi hlavní chyby patří nedostatečný průzkum podloží. Zatížení u větších typů mobilních jeřábů může být srovnatelné se zatížením od jeřábu věžového. Jediný rozdíl je tedy v tom, že mobilní jeřáb je stabilizován na patkách, zatímco jeřáb věžový na základových křížích a podobně. Je tedy velice důležité zajistit dostatečné rozložení síly pod patkami, aby se předešlo možnosti proboření patky jeřábu do zeminy.
![Obr.4: Nedostatečně únosný terén pro zvolený stroj [8]](/docu/clanky/0117/011769o8.jpg)
Obr.4: Nedostatečně únosný terén pro zvolený stroj [8]
- Pojistná skříň – navrhujeme-li věžový jeřáb, je velice důležité k tomuto stroji navrhnout i pojistnou skříň, a to co nejblíže k tomuto stroji. Věžový jeřáb je stejně jako většina strojů na stavbách napájena z elektrické sítě. V případě havárie je nutné okamžitě stroj odpojit od zdroje, což by v případě umístění pojistné skříně například při vjezdu do objektu mohlo být značně obtížné.
![Obr. 1: Příklad zřícení mobilního jeřábu [5]](/docu/clanky/0117/011769o1.jpg)
![Obr. 2: Příklad zřícení věžového jeřábu [6]](/docu/clanky/0117/011769o3.jpg)
![Obr. 3: Manipulace jeřábu s břemenem nad zakázaným prostorem [7]](/docu/clanky/0117/011769o5.jpg)
![Obr.4: Nedostatečně únosný terén pro zvolený stroj [8]](/docu/clanky/0117/011769o7.jpg)
4 Závěr
Na závěr článku je nutné podotknout, že se jedná o širokou problematiku, která by si vyžadovala publikování v několika článcích či spíše rovnou v knize. Tento článek tedy poukázal alespoň na základní legislativu týkající se této problematiky s vyzdvižením základních paragrafů a příloh. Poukázal na nejzákladnější problémy spojené se zapojením zdvihacích mechanismů do výstavby a uvedl základní úskalí, která tyto problémy způsobují. Hlavním cílem tohoto článku je poukázat na tuto problematiku a v lepším případě navést širší veřejnost k přemýšlení nad riziky, která navrhování zdvihací mechanizace na stavbách přináší.
Literatura
- [1] PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Business center. [Online] 1. 1. 2007. [Citace: 26. 11. 2012.]
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/. - [2] Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. In: Sbírka zákonů. 2001.
- [3] Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. In: Sbírka zákonů. 2006.
- [4] Nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky. In: Sbírka zákonů. 2005.
- [5] Příklad zřícení mobilního jeřábu [online]. [cit. 2013-10-14].
- [6] Příklad zřícení věžového jeřábu [online]. [cit. 2013-10-14]. Dostupné z:
http://img.blesk.cz/img/1/full/1530368-img-jerab--otrokovice-delnici-delnik-zraneni-stavba.jpg - [7] Manipulace jeřábu s břemenem nad zakázaným prostorem [online]. [cit. 2013-10-14].
- [8] Neúnosný terén [online]. [cit. 2013-10-14].
The article deals with the working safety regarding lifting mechanism in construction. The author mentions basic legislation that deals with this matter in the introductory part of the article. Then the author attempts to identify basic risks that are often present when lifting mechanisms are used in construction. The author also tries to emphasize the necessity to prevent the risks already in the preparatory phase of the project. The concluding part of the article contains the author´ s encouragement to increase the working safety in construction.