Oprava krovu vodní tvrze na Jesenicku

Zhlaví vazných trámů napadená hnilobou a další staticky narušené části sice původně vedly k úvahám o celkové výměně poškozených konstrukcí za nové, ale odborné posouzení stavu dřeva nakonec prokázalo, že originální materiál může být z velké části zachován. I další generace tak budou moci obdivovat krásu a eleganci původní barokní tesařské práce.

Dosavadní poznatky o dějinách a stavebním vývoji jesenické tvrze (Obr. 1) přehledně shrnuje její stavebněhistorický průzkum¹⁾. Podrobným průzkumem krovu, jehož součástí bylo i dendrochronologické datování²⁾, bylo zjištěno, že pro stavbu bylo použito jedlové dřevo. Krov nad hlavními třemi křídly starobylé tvrze pochází ze stromů pokácených v létě 1737 a v mimovegetačním období přelomu let 1737/38. Znamená to, že nástavba nejvyššího patra tvrze, během které celý objekt získal dnešní podobu, se nejspíše odehrála těsně před rokem 1741, kdy byl Jeseník na nějaký čas obsazen pruskými vojáky. Jak víme z historických archivních pramenů, majitel tvrze, vratislavský biskup Sinzendorf byl tehdy zajat a internován v nedalekém Otmuchově. Stavební úpravy na údržbě a postupném vylepšování areálu tvrze však pokračovaly i nadále. Například v novodobém krovu mladší vstupní brány se dochovala původní pozednice zhotovená ze smrkového dřeva káceného v zimě 1784/85. Barokní konstrukce hlavního krovu se pyšní unikátními pracnými detaily plátovaných krytých spojů na ztužujících páscích a náročným řešením souběhu těchto spojů na sloupcích stolic. Jde o přesnou, pečlivou a reprezentativní tesařskou práci, která jen obtížně hledá srovnání. Původní krovy se dochovaly v ucelené podobě a jsou cenným dokladem vysoké úrovně stavebních řemesel první poloviny 18. století.

Konstrukce střechy

Krovy jižního, západního a východního křídla jsou poměrně dobře přístupné, povrch dřeva je bez nátěrů, čistý, původní tesařské značky jsou většinou zřetelné. Konstrukci střechy tvoří krokevní krov s hambalky ve dvou výškových úrovních a s rozvinutým podélným vázáním stojatými stolicemi (Obr. 2). Dokumentace ukazuje, že krokve nad bočními křídly mají sklon přibližně 48° a nad užším středním křídlem 57°. Paty krokví v plných příčných vazbách jsou čepované do vazných trámů. Krokve v mezilehlých vazbách se opírají přímo do pozednic. Spodní hambalky jsou ke krokvím připojené pomocí čepování, horní jednostranně rybinovitým připlátováním, v obou případech je spoj zajištěn dřevěným hřebem. Na obou stranách střechy jsou nepříliš výrazné krátké námětky lípnuté ke krokvím (Obr. 3).

V západním a středním křídle jsou střechy vyloženy cca 2,0 m přes obvodovou zeď (Obr. 4) nad dřevěné ochozy se schodišti zpřístupňujícími vyšší patra přímo z nádvoří. V současné době přesah chrání pavlač středního křídla, která je venkovním komunikačním propojením západního a východního zámeckého křídla, a vstup do výstavní síně v západním křídle. V mezilehlých vazbách na nádvorní straně jsou kvůli přesahu použita krátčata čepovaná do podélných prahů a mezi patami krokví a námětky je vložená subtilní nakloněná vaznice. Krátčata, respektive v plných příčných vazbách vazné trámy, jsou shora opatřeny prkenným záklopem a jejich čela zakrývá ozdobně vyřezávaná lišta, vše v nátěru tmavě červené barvy (Obr. 4).

Obr. 2 Pohled do krovu v místě napojení západního a jižního křídla

Obr. 3 Detail paty krokve s krátkým námětkem na dvorní straně střechy

Krovy obou širších křídel, východního a západního, jsou mezi oběma valbovými sběžišti rozdělené vždy na dvě pole, z nichž každé obsahuje pět mezilehlých příčných vazeb. U krovu užšího jižního křídla jsou mezilehlé příčné vazby vždy pouze čtyři, mezi sběžišti valby jsou celkem čtyři takováto pole, přičemž do obou krajních prostupují boční stolice z krovů východního a západního křídla. Středová stolice středního jižního křídla je prodloužením plných příčných vazeb valbových střech. Podélné osové rozestupy krokví se pohybují přibližně mezi 0,90 až 1,00 m. Výška celé dřevěné konstrukce od pozednic až do hřebene činí 6,50 m.

V konstrukci najdeme celou řadu velmi pečlivě a přesně provedených řemeslných detailů. Vedle zdvojených vzájemně se křížících ztužujících pásků stolic (Obr. 5) jsou pozoruhodné především spoje provedené krytým přeplátováním se zazubenými zámky složitého tvaru. Pláty mají krytí pouze ve spojení s některými šikmými prvky, pro dostatečnou tloušťku spojovaných trámů nemusí konec šikmého prvku doběhnout až k vnější hraně druhého prvku. Šikmý prvek má v takovém spoji téměř rovné zakončení. Konce delších pásků mají ve spoji s hambalky a vaznicemi obloučkové vykrojení (Obr. 5). Sloupy jsou do vazných trámů čepovány. Čepované spoje se uplatňují především při spojování horizontálních a vertikálních prvků. K celkové tuhosti a stabilitě krovu přispívá také husté laťování a dvojitá šindelová krytina, která je zhotovená v kraji tradičním způsobem ze smrkového dřeva.

Mykologický průzkum a původní návrh sanace krovu

Mykologický průzkum³⁾ z května 2008 zjistil velmi značná pochybení, k jakým došlo při předešlých rekonstrukcích, zejména v 70. letech 20. století. Poškozené části dřevěných konstrukcí byly sanovány pouze pomocí příložek (Obr. 6), uhnilé konce krokví byly přitom ponechány v původním stavu, bez ohledu na statiku krovu jako celku. Nové řezivo nebylo preventivně ošetřeno proti zasažení biotickými škůdci a podkladové latě štípaných šindelů nepočítaly s náročnými klimatickými podmínkami, kterým je historický objekt trvale vystaven. Pronikání srážkové vlhkosti do podkroví vedlo postupně k rozšíření dřevokazné houby trámovky plotní. Nedbale odkorněné nové dřevo bylo příčinou napadení hmyzem, především tesaříkem krovovým a červotočem proužkovaným.

Rozsah poškození dřevěných prvků krovu byl specifikován ve stavebně-technickém průzkumu⁴⁾ z května 2008. Na základě výsledku STP byl v červnu 2008 vypracován projekt rekonstrukce střechy Vodní tvrze.⁵⁾ V projektu bylo navrženo odstranění 60 % celkového objemu prvků z důvodu nevyhovujícího stavu a navržena jejich výměna za profily stejného průřezu. Současně byla připuštěna možnost kontroly stavu jednotlivých prvků v průběhu sanace krovové konstrukce.

Stavebně-technické posouzení v průběhu sanace krovu

Na základě požadavků pracovníků památkové péče ÚP NPÚ v Šumperku, kteří se nespokojili s možností zachovat pouze 40 % z celkového objemu původních prvků krovu, byl přizván v průběhu začínající sanace kolektiv pracovníků z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AVČR, kteří se věnují výzkumu vlastností materiálů zabudovaných v historických stavbách. Výzkumná činnost se neobejde bez možnosti získávání a ověřování poznatků v terénu, a proto se hodnocení stavu a stavebně historických souvislostí krovu jesenické vodní tvrze stalo cenným modelovým případem.

Pracovníci AVČR nejprve navrhli neprodlené provedení úklidu podkroví. Po odstranění krytiny včetně laťování mohl být podrobně zhodnocen stav všech konstrukčních prvků. Hodnocení stavu dřeva se provádělo vizuálně podle vzhledu, barvy, deformace povrchu, charakteristického vrypu, počtu výletových otvorů atd.. Tyto poznatky byly doplněny měřením obsahu vlhkosti ve dřevě pomocí kontaktního vlhkoměru a také měřením elastické odezvy materiálu pomocí ultrazvukového přístroje. Obě metody se již stávají neodmyslitelnou součástí kvalifikovaných stavebně-technických průzkumů dřeva zabudovaného ve stavbách a to nejen historických. Po vyhodnocení výsledků bylo nakonec z celkového objemu prvků krovu ke konstrukční sanaci navrženo pouze cca 15 %, ostatní prvky mohly být ponechány v původním stavu.

Součástí posudku byla i doporučení pro konstrukční a chemickou sanaci a nakonec i odborné konzultace a průběžný dohled nad prováděním sanačních prací tak, aby mohla být operativně navržena co nejvhodnější řešení pro konkrétní odkryté situace. Výběr dřeva pro opravu i provedení konstrukčních detailů vyžadují zkušenosti a především pečlivou vysoce profesionální práci. Celková výměna prvků byla provedena jen ve výjimečných případech. Částečně poškozené prvky byly opatřeny protézami shodného profilu a stejného povrchového opracování upevněnými pomocí celodřevěných nastavovacích spojů (Obr. 7). Drobnější poškození, například v patách krokví, byla řešena pomocí vložek tak, aby původní materiál byl zachován v co největším objemu (Obr. 8). Nově vložené dřevo bylo ručně otesáno a preventivně chemicky ošetřeno proti napadení dřevokazným hmyzem. Čerstvě vytěžené dřevo totiž vykazuje několikanásobně vyšší riziko napadení dřevokazným hmyzem než dřevo původně zabudované.

Obr. 7 Celodřevěný nastavovací spoj

Obr. 8 Středová vložka v patě krokve

Při výrobě šindelů bylo třeba použít dostatečně hustý materiál, štípaný včetně pera a drážky a chemicky konzervovaný pomocí máčení. Pracovníci AV ČR upozornili také na nevhodnost záměru využívat půdní prostory historické budovy tvrze pro skladovací, popřípadě galerijní účely. Střecha musí být průběžně odvětrávána a ani odborně provedená instalace šindelů nezaručí absolutní těsnost (Obr. 9).

Závěr

Na základě revizního posouzení stavu krovu Vodní tvrze v průběhu sanačních prací bylo možno ponechat 85 % původních prvků krovové konstrukce. Výsledek svědčí o dobrém odhadu pracovníků památkové péče, kteří se neztotožnili s původně projektovaným návrhem, kde se předpokládalo ponechání pouze 40 % původních prvků krovové konstrukce. Sanace krovu byla korunována precizní prací generálního dodavatele fa. Zetos, tesařské práce prováděla fa. Krovstav a pokládku šindele fa. Beskydský šindel. Z důvodu minimalizace konstrukční sanace mohly být ušetřené finanční prostředky přesunuty na obnovu původního konstrukčního systému stropu výstavní místnosti východního křídla, kde byla v minulosti provedena velmi neodborně sanace uhnilých zhlaví stropních trámů.

Poděkování

Příspěvek byl vytvořen za finanční podpory grantového projektu DF11P01OVV001 „Diagnostika poškozování a životnosti objektů kulturního dědictví“, jehož poskytovatelem je Ministerstvo kultury.

Michal Kloiber, Jiří Bláha, Ústav teoretické a aplikované mechaniky, AV ČR v.v.i., Centrum Excelence Telč
Vlastimil Růžička, redakce TZB-info

---

Literatura:

¹⁾ Augustinková, L., Kouřilová, D., Orlita, Z.: Standardní stavebněhistorický průzkum vodní tvrze v Jeseníku, Jeseník čp. 120 (2010).
²⁾ Bláha, J., Kloiber, M., Kolář, T., Pulkrtová, E.: Nálezová zpráva operativní průzkumové dokumentace, Jeseník čp. 120 - vodní tvrz - krovy (2010)
³⁾ Vykydal, O.: Mykologický průzkum Vodní tvrz Jeseník (2008).
⁴⁾ Mátlová, K.: Stavebně-technický průzkum krovu, střešní krytiny - Vodní tvrz Jeseník (2008).
⁵⁾ Lachmanová, L., Mátlová, K.: Projektová dokumentace – Vlastivědné muzeum Jesenicka, rekonstrukce střešní krytiny budovy Vodní tvrz (2008).