logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Obnova Löschnerova pavilonu v lázních Kyselka

V roce 2015 byla úspěšně dokončena hlavní etapa rozsáhlé rekonstrukce Löschnerova pavilonu v lázních Kyselka. Rekonstrukce měla svá specifika. Dům byl navržen jako Švýcarský dům a byl zastřešený rozložitou sedlovou střechou alpského typu. Stavbě dominoval vysoký štít s masivní pavlačí a typickým řezbováním.

Reklama

Vzhledem ke zchátralému stavu lázeňské budovy byla obnova krovu a celého roubeného patra nejsložitější fází obnovy.


Bývalá stáčírna Löschnerova pramene byla postavena v lese, v dominantní poloze nad údolím Ohře. Volně stojící objekt je zasazený kolmo do svahu. Zahrnoval tři části: přední dvoupodlažní budovu v tzv. švýcarském stylu, navazující dlouhý dopravní koridor a zadní plnírnu a stáčírnu Löschnerova pramene.

Výjimečná typologie stavby

Historie bývalé stáčírny Löschnerova pramene sahá do roku 1907, kdy byla zahájena výstavba pavilonu podle návrhu architekta Alfreda Bayera. V lokalitě Kyselka zaujímala stavba alpského typu zcela výjimečné postavení.






Přední dům byl postaven na obdélném půdorysu šířkové dispozice a zastřešen rozložitou sedlovou střechou. Přízemí bylo koncipováno jako zděné, patro jako dřevěné. Obvodové stěny tvořily roubené konstrukce s širokými kónickými přesahy zhlaví trámů na nárožích, které vynášely střechu. Přesahující konzolovité nosníky a zhlaví stropních trámů vynášely průběžný pavlačový balkón, rozložený nad celým přízemím čelního průčelí i nad severní boční stranou objektu.

Zasvěcený zhotovitel

Oprava všech těchto poškozených dřevěných konstrukcí, především ale roubeného patra a krovu, byla pro autory rekonstrukce velkou výzvou. Realizační firma Medika projekt Karlovy Vary, s.r.o. ji ovšem zvládla na výbornou. Pomohla i znalost prostředí – společnost Medika zajišťuje v lokalitě Kyselka projekční a inženýrskou činnost řadu let a její jednatel a hlavní projektant Zdeněk Havlina se již dříve v Kyselce podílel na zpracování nejrůznějších pasportů, generelů, studií či projektů v rámci dřívějšího projektování zdravotnické a lázeňské výstavby.

Vyjednávání s památkáři

První etapa rekonstrukce Löschnerova pavilonu zahrnovala obnovu švýcarského domu a rekonstrukci části koridoru.

„Na Löschnerovu pavilonu se v plné nahotě ukázalo, že při rekonstrukci památek vyvstává mnoho nedorozumění z důvodu střetu dvou světů. Akademická obec, ke které inklinuje podstatná část „památkářů“, má jiný pohled na rekonstrukci než svět pragmatiků, ke kterému mají zase podstatně blíže „lidé z realizační praxe“. V případě Löschnerova pavilonu se po mnoha složitých a dlouhých jednáních podařilo dojít ke kompromisům, jejichž výsledkem byla ve finále zdařilá rekonstrukce,“ odpovídá Zdeněk Havlina na otázku, jakou fázi obnovy objektu považuje s odstupem času za nejsložitější. Obratem ale dodává, že složitostí bylo na tomto projektu daleko víc, než bývá běžné.

Odvodnění stavby

V první řadě bylo nutné objekt důsledně odvodnit. Byl vybudován nový drenážní systém a silně narušené a rozpadlé zdivo koridorové chodby bylo nahrazeno novým zdivem (ve spodním pásu zhruba do 45 cm). Do spodní ložné spáry byla vložena hydroizolace z modifikovaného asfaltového pásu s napojením na hydroizolaci podlahy. V úzké koridorové chodbě byly zděné stěny v tl. 300 mm zvenku zatepleny kontaktním systémem ETICS, vnitřní narušené a vlhké omítky z cca 80 % nahrazeny sanačními omítkami.

Obnova dřevěných konstrukcí

Jádro celé rekonstrukce ovšem spočívalo v opravě poškozených a infikovaných roubených konstrukcí a krovu. Nad celým půdorysem byla napnuta velká plachta, aby se minimalizovalo zatékání do konstrukcí. Vzhledem k dezolátnímu stavu původních prvků se všechny dřevěné konstrukce musely postupně rozebrat, vadné části nahradit, doplnit a znovu poskládat. Z původních prvků se podařilo zachránit jen zlomek: Dřevěný trámový strop nad přízemím Švýcarského domu byl z 90 % nahrazen novým. U roubených stěn v horní části domu se musely vyměnit původní trámy za nové zhruba ze dvou třetin. Krov byl snesen a kompletně nahrazen. U okenních výplní v 1. patře a v podkroví byla zachována dvojitá okna, některá křídla byla repasována, někde musela být provedena replika s členěním dle původních oken. Okenice se v maximální možné míře repasovaly.

Oprava krovu a střechy

Velice problematické a specifické bylo vyřešení zateplení roubeného podlaží z vnitřní strany. Jako vnitřní tepelný izolant byly použity panely tl. 100 mm z konopného vlákna, pro povrchovou úpravu se použily hliněné omítky.

„Z odborného hlediska bylo dále velice náročné postavení krovu: na jedné straně byly např. 4 vaznice, které musely být uloženy s maximální přesností, aby se sklon střechy udržel v jedné linii,“ pokračuje projektant Havlina. Střešní krytinu na hlavní střešní ploše bylo nutné kompletně vyměnit a nahradit novou. Autoři projektu zvolili krytinu BRAMAC Granát 13 v červenohnědé barvě, která se jevila k nerozeznání od krytiny původní. Tato taška má díky dvojité vlně markantní profil a spojuje tradiční vzhled s moderní technologií. „V této fázi jsme odolali velikému tlaku památkářů, kteří chtěli maximum původní krytiny zachovat a jen dílčí plochy doplnit krytinou novou. Jelikož jsme jako garanti kvality díla nemohli zaručit zdárný výsledek, nepřistoupili jsme na jejich požadavky. Část původní krytiny se jako malý kompromis použila pouze na malé plochy zastřešení personálního a návštěvnického vstupu,“ objasňuje Zdeněk Havlina.

Řešení na míru stavby

Na stříšce nad balkónem a na střeše přilehlého altánu byla použita taška Bramac Opál, tedy tradiční bobrovka z produkce BRAMAC s půlkulatým ukončením a glazovaným povrchem. Díky pravidelným konzultacím projektantů s technickým zástupcem společnosti Bramac se podařilo zajistit tyto tašky v atypickém rozměru 28 × 13,5 cm. Na altán se použily bobrovky v hnědém odstínu, na stříšku v odstínu zeleném, který rovněž není součástí standardní nabídky Bramac. Projekt Löschnerova pavilonu tak ukázal, jak je důležitá při obnově památkově chráněných objektů spolupráce mezi výrobci stavebních systémů a realizátory staveb a jaký význam může mít technické poradenství a servis.

Muzeum Mattoni

Závěrečná etapa rekonstrukce Löschnerova pavilonu je plánována na příští rok a bude se týkat zadní části dopravního koridoru a stáčecí a plnicí haly. Obnovený Švýcarský dům už teď slouží jako muzeum firmy Mattoni a Lázní Kyselka. Muzejní expozice má zobrazovat dějiny zástavby lokality, historii a vývoj čerpání a výroby zdejší světoznámé minerální vody i historii lázeňského provozu. Nezbývá než popřát nově zrekonstruovanému pavilonu úspěšnou návštěvní sezónu. Nevšední exteriér a zdařilá rekonstrukce budou snad samy o sobě pro návštěvníky velkým lákadlem.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.