Údajně nepovolená podpora fotovoltaiky a pokuta EU
Deník Insider uvedl, že MPO poskytuje solárním elektrárnám státní dotaci, kterou EU považuje za nedovolenou státní podporu, kvůli níž ČR hrozí pokuta několika miliard korun. Ministr Kuba hrozbu pokuty popírá. Jak v deníku Insider, tak v reakci ministra jsou některá tvrzení chybná.
Ministr Kuba ve středu 24. 4. 2013 prohlásil, že Česku nehrozí pokuta od Evropské komise za vyplácení podpory provozovatelům obnovitelných zdrojů energie. Reagoval tak na úterní článek v deníku Insider. Podle ČTK v Bruselu tuto informaci potvrdil i mluvčí eurokomisaře pro hospodářskou soutěž, podle něhož dlouhé posuzování české podpory v Evropské komisi není ničím neobvyklým.
Údajně nepovolená podpora
Deník Insider v úterý uvedl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už minimálně dva roky poskytuje solárním elektrárnám státní dotaci, která je z pohledu Evropské komise považována za "nedovolenou státní podporu" kvůli této podpoře může České republice hrozit pokuta několika miliard korun. Podle deníku Insider komise český plán posuzuje už devět měsíců.
Diskuse se týká příspěvku ve výši 11,7 mld. Kč, kterým se vláda snaží snížit dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojů (OZE, KVET a DZ) do cen elektřiny pro koncové odběratele. Příspěvek ze státního rozpočtu byl do zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů zaveden novelou z konce roku 2010. Toto ustanovení bylo převzato i do nového zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích. Příspěvek je vyplácen od roku 2011 a jeho výši určuje svým rozhodnutím vláda. Pro rok 2013 plánovala vláda výši příspěvku snížit o 2 mld. Kč, ale na nátlak velkých průmyslových odběratelů zachovala výši 11,7 mld. Kč.
Situace je však složitější, než jak ji prezentuje Insider. Příspěvek ze státního rozpočtu je určen na snížení nákladů koncovým odběratelům, jedná se o jeden ze zdrojů financování podpory výroby elektřiny z OZE, KVET a DZ a jediný zdroj financování podpory výroby tepla z OZE. Dotace je vyplácena OTE a je určena obecně pro krytí nákladů na výrobu elektřiny a tepla ze všech výše uvedených zdrojů a nikoli přímo provozovatelům fotovoltaických elektráren. Ti dostávají výkupní ceny nebo zelené bonusy na základě jiných ustanovení zákona, která byla v platnosti už od roku 2005. Kromě toho, podstatnou část této „dotace“ stát vezme od provozovatelů fotovoltaických elektráren ve formě tzv. solární daně (jedná se o cca 5 až 6 mld. Kč ročně). Výhradně ze státního rozpočtu je podporována pouze výroba tepla z OZE.
Celý problém s nepřiměřeným rozvojem fotovoltaiky, vysokými náklady na podporu OZE, KVET a DZ a následnou „záchranou“ v podobě státního příspěvku by přitom vůbec nevznikl, pokud by vláda premiéra Fischera v roce 2009 splnila, co ústy ministra průmyslu a obchodu Tošovského 24. 8. 2009 slíbila, a to prosadit výrazné snížení výkupních cen pro fotovoltaiku od 1. 1. 2010.
Riziko pokuty
"Pokuta v žádném případě nehrozí," řekl ve středu Kuba. Také Colombani mimo jiné uvedl: "Komise by chtěla zdůraznit, že posuzování státní pomoci nezahrnuje pokuty členským státům." Mluvčí Antoine Colombani také podle ČTK upozornil, že Evropská komise se věnuje české podpoře obnovitelným energiím jen pro letošní rok, ale ne pomoci v předcházejících letech. „Zprávy o tom, že by komise označila nějaké minulé dotace za nepovolené, nejsou správné,“ řekl. Komise nyní posuzuje, zda poplatky, které platí producenti elektřiny na financování obnovitelných zdrojů energie, nevedou k diskriminaci mezi národními a zahraničními producenty, doplnil Colombani.
Posuzování Komise se týká nového zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích a je zaměřeno přednostně na jeho soulad s evropskou směrnicí, která je tímto zákonem do české legislativy aplikována. Už z toho je zřejmé, že se posuzování nevztahuje na podporu vyplacenou v letech 2011 a 2012 na základě předchozího zákona č. 180/2005 Sb.
Za státní podporu proto skutečně České republice pokuta nehrozí. EU má vůči českému modelu podpory menší výhrady, než k systému podpory v Německu, který poskytuje úlevy velkým odběratelům energie na úkor domácností a drobných firem. Právě tyto úlevy, které po vzoru Německa po české vládě požadují velcí odběratelé v České republice, jsou považovány za nepovolenou podporu, která zvýhodňuje vybrané firmy. Podle §28 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb. však může Energetický regulační úřad stanovit podporu odlišně s ohledem na velikost spotřeby elektřiny zákazníků.
Důvody průtahů
Podle ministra Kuby Evropská komise ještě nedokončila notifikaci zákona č. 165/2012 Sb., který podporu stanovuje, problém ale údajně není ve věcném obsahu, byl pouze zpožděn celý proces. "My v tuhle chvíli sice legislativně nemáme dokončen ten proces notifikace, ale tu podporu vyplácíme především proto, abychom naplnili cíle Evropské komise, a to je využívat určitá procenta energie z obnovitelných zdrojů," prohlásil Kuba.
Výroba elektřiny z OZE vůbec nezávisí na výši příspěvku ze státního rozpočtu. Výše podpory pro jednotlivé OZE je stanovena zcela nezávisle jinými ustanoveními zákona č. 165/2012 Sb. V závislosti na výši příspěvku ze státního rozpočtu se mění pouze složka ceny elektřiny určená na podporu výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ.
I kdyby notifikace dokončena nebyla, bylo by možné za nedovolenou podporu označit pouze malou část vyplácených veřejných prostředků. "Je to jen malá část, která se v žádném případě nerovná miliardám," řekl ministr. "Nemáme žádný technický problém, na kterém bychom se s Komisí neshodovali, je to pouze časový fenomén a my předpokládáme, že ten proces notifikace bude dokončen velmi časně," zdůraznil Kuba.
Podle Colombaniho ale není možné říci, kdy bude proces ukončen. „Ale naše diskuse s českými úřady jsou konstruktivní a postupujeme kupředu,“ řekl. Colombani zdůraznil, že posuzování podpory může někdy trvat i několik měsíců. „Není to nic neobvyklého,“ řekl.
V této souvislosti je nutno upozornit, že hlavní důvod zdržení je na straně České republiky, která předložila zákon č. 165/2012 Sb. k notifikaci se značným zpožděním. Dokonce reálně hrozila sankce za opožděnou implementaci směrnice. Zákon byl přijat v květnu 2012, zatímco podle směrnice měla být nová legislativa implementována do konce roku 2010.
Cíle podílu OZE
„Naším cílem bylo naplnit procenta získávání energie z obnovitelných zdrojů, což Evropská unie stanovila jako cíl. Bez té podpory by to reálně nebylo možné,“ uvedl ministr ke státní podpoře obnovitelných zdrojů.
Oba cíle, tj. jak indikativní cíl pro rok 2010, tak závazný cíl pro rok 2020 vyjednali naši vyjednavači. První v rámci přístupových dohod, druhý již v rámci členství v EU. Rozhodně nám žádný cíl nebyl vnucen někým zvenku. Kromě toho patří oba cíle, zvláště ten pro rok 2020 v rámci EU k nejnižším.
Ve druhé části tvrzení se pan ministr mýlí. Pokud se ministr vyjadřoval k dotaci ze státního rozpočtu, je už výše uvedeno, že výše této dotace vůbec neovlivňuje podíl OZE. Stejně tak se mýlí, pokud se vyjadřoval k výši podpory pro jednotlivé OZE do roku 2010 na základě zákona č. 180/2005 Sb.
Podíl OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny dosáhl v roce 2010 8,3 %, přičemž ke splnění cíle stačilo 8 %. Mamutí fotovoltaické parky instalované v roce 2010 se přitom v plnění cíle v podstatě neprojevily, k 1. 9. 2010 bylo instalováno pouze 693 MWp a k 1. 10. 2010 pouze 796 MWp, to je přírůstek oproti předchozímu roku pouze 131 respektive 234 MWp. Protože pracovaly pouze část roku, přispěly tyto FVE k celkové výrobě z OZE minimálně a FVE instalované po 1. 10. 2010 nevyrobily v podstatě nic. Podle ERÚ v roce 2010 FVE vyrobily 611,7 GWh elektřiny. Z toho odhadem 460 GWh vyrobily elektrárny instalované do konce roku 2009. Na FVE z roku 2010 připadá výroba kolem 150 GWh, neboli cca 0,25 % hrubé konečné spotřeby.
Cíle tedy mohlo být dosaženo i s podstatně menším podílem fotovoltaiky, dokonce i v případě, že by z mamutích projektů nebyl realizován žádný. Kromě toho, jak už bylo uvedeno výše, byl cíl pro rok 2010 pouze indikativní, za jeho případné nesplnění by nemohly být vyměřeny žádné sankce.
V této souvislosti je vhodné připomenout dvě skutečnosti. Především v dosud platné Státní energetické koncepci z roku 2004 je pro rok 2010 plánován podíl OZE dokonce 11,3 % [SEK], tedy podstatně ambicioznější, než bylo následně v rámci přístupových dohod vyjednáno. Na druhou stranu v pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo opakovaně konstatováno, že ani splnění 8% cíle není reálné. Se splněním cíle nepočítaly ani návrhy Aktualizace Státní energetické koncepce včetně toho z roku 2009. Všechny Zprávy o plnění indikativního cíle jsou ke stažení na portálu TZB-info.
"Na druhou stranu se snažíme, aby ty procesy byly nastaveny tak, aby z veřejných prostředků nevznikal někde zbytečný zisk," dodal Kuba.
Tato věta pana ministra je v rozporu s větou předchozí. Buď, jak pan ministr říká "Bez té podpory by to [= splnění cíle] reálně nebylo možné", jinými slovy bylo nutno přilákat investory na vysokou výkupní cenu, nebo měla být výkupní cena snížena tak, aby nemohl vzniknout nepřiměřený zisk, jak navrhovali v roce 2009 kromě ERÚ a vlády dokonce i propagátoři fotovoltaiky. Je velmi pravděpodobné, že při nižší výkupní ceně (například o výši současné "solární daně") by například ČEZ ani investoři, kteří připravují arbitráže, do FVE neinvestovali. Instalovaný výkon na konci roku 2010 by s vysokou pravděpodobností byl nižší, než 1000 MWp, a náklady na podporu fotovoltaiky by nebyly 22 až 24 mld. Kč ročně, ale pouhých 10 mld. nebo i méně, takže v konečném důsledku bychom na podporu OZE přispívali méně než dnes, i kdyby stát nepřidával ani korunu.