Farma z Vysočiny je z poloviny energeticky soběstačná. Pomohlo jí bateriové úložiště

Fotovoltaika o výkonu 99 kWp umí vyrobit značné množství energie. V nejproduktivnějších hodinách ovšem donedávna generovala přebytky, které nebylo možné zužitkovat ani výhodně prodat. Kolem poledne jsou totiž spotové ceny elektřiny minimální, někdy dokonce i záporné. Farma tak přicházela nejen o možnost využít energii později pro vlastní spotřebu, ale také o příležitost vydělávat na jejím prodeji.

Pořízení úložiště o výkonu 115 kW a kapacitě 241 kWh ale situaci změnilo. Najednou se farmě daří přebytky ukládat, takže fotovoltaika se konečně využívá na maximum. Podle aktuální tržní situace se pak podnik rozhoduje, jestli uloženou elektřinu spotřebuje, nebo výhodně prodá. Jen za letošních prvních pět měsíců tak fotovoltaika v kombinaci s úložištěm přinesla farmě výnosy přesahující 100 tisíc korun.

Farma nakupuje levně a prodává ve chvíli nejvyšších cen

Bateriový kabinet od české společnosti Xenium Europe je vybaven bateriovými články od společnosti Huawei. O inteligentní řízení celého úložiště se stará systém VESU+ od dalšího českého výrobce – společnosti Volteon.

Právě chytré řízení systémem VESU+ dnes rozhoduje o tom, že bateriové úložiště už není pouze pasivním záložním zdrojem, ale aktivně pomáhá optimalizovat firemní energetiku. V případě této farmy průběžně analyzuje výrobu z fotovoltaiky, aktuální spotřebu areálu i vývoj cen elektřiny na trhu. Podle situace rozhoduje, zda se energie okamžitě spotřebuje, uloží do baterií nebo prodá do sítě.

Když jsou ceny elektřiny nízké — typicky kolem poledne při vysoké výrobě z fotovoltaik — systém energii ukládá nebo umožňuje levný odběr ze sítě. Ve chvílích, kdy ceny vystoupají na maxima, využívá uloženou energii pro provoz farmy nebo ji prodává zpět do distribuční soustavy.

„Energie se z nákladové položky stává aktivně řízenou finanční disciplínou. Firmy, které zůstanou pasivní, budou dál nést volatilitu trhu. Ty, které ji začnou řídit díky BESS, ji promění v konkurenční výhodu,“ říká Marek Konečný ze společnosti Huawei.

Za pět měsíců čistý přínos téměř 105 tisíc korun

Výsledky prvních pěti měsíců letošního roku potvrzují, že kombinace fotovoltaiky, bateriového úložiště a chytrého řízení může přinášet výrazné ekonomické efekty i v zemědělství.

Samotná výroba elektřiny z fotovoltaiky přinesla farmě úsporu téměř 45 tisíc korun. Přitom hlavní výrobní sezóna tou dobou teprve začínala a během ledna a února byla výroba minimální.

Dalších více než 70 tisíc korun podnik ušetřil díky ukládání energie do baterií a její pozdějšímu odložené spotřebě. Část uložené energie navíc výhodně prodal, což přineslo další výnos přesahující 12 500 korun.
Po odečtení nákladů spojených s provozem úložiště ve výši necelých 30 tisíc korun dosáhl celkový čistý přínos za období leden až květen téměř 105 tisíc korun. Přibližně z poloviny se na tomto výsledku podílela samotná fotovoltaika, druhá polovina je dílem bateriového úložiště.

Farma výrazně zvýšila energetickou soběstačnost

Vedle přímých finančních úspor přinesla investice ještě jeden zásadní efekt — výrazné zvýšení energetické soběstačnosti. Kombinace fotovoltaiky a bateriového úložiště dnes pokrývá přibližně 45 % energetické spotřeby farmy. V letních měsících bude tento podíl ještě růst a podle propočtů by mohl v celoroční bilanci dosáhnout až 50 %.

Data ze systému VESU+ zároveň ukázala, jak důležitou roli hraje právě bateriové úložiště. Farma totiž napřímo spotřebovala pouze polovinu veškeré vyrobené energie z fotovoltaiky. Bez baterií by tedy zbývajících 50 % výroby odteklo do sítě bez výraznějšího ekonomického efektu.

Díky úložišti ale podnik dokáže efektivně využít prakticky veškerou vyrobenou energii. Zhruba 35 % ukládá na později do baterií, z toho část prodá v době nejvyšších cen elektřiny. Přibližně 15 % vyrobené energie prodává díky výhodným spotovým cenám rovnou do sítě.

Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou přesáhl 2 700 Kč za MWh

Právě schopnost reagovat na volatilitu cen elektřiny představuje dnes jednu z největších výhod bateriových úložišť.
Za uplynulých pět měsíců farma nakupovala elektřinu ze sítě v průměru za 828 Kč za MWh. Prodávala ji ale za průměrných 3 545 Kč za MWh. Samotný cenový rozdíl tak přinášel společnosti průměrný výnos 2 712 Kč za každou MWh.

Ziskovost bateriového úložiště — tedy rozdíl mezi cenou nabíjení a vybíjení — v tomto případě dosahovala téměř 330 %. „Podniky díky chytře řízenému BESS dokážou nakupovat energii v době nízkých cen a využívat ji v okamžiku, kdy jsou ceny vysoké. Zároveň díky bateriím snižují své odběry ve spotřebních špičkách a optimalizují tak fixní náklady,“ doplňuje Marek Konečný.

Bateriová úložiště nejsou jen pro průmysl

Případ farmy z Vysočiny ukazuje, že velkokapacitní bateriová úložiště nejsou výsadou velkých výrobních závodů nebo energeticky náročných průmyslových podniků.

Významný potenciál mají i v zemědělství a dalších oborech, kde se přirozeně kombinuje vlastní výroba elektřiny, proměnlivá spotřeba a stále větší tlak na energetickou soběstačnost i kontrolu nákladů.

„Firmy dnes díky bateriovým úložištím nesnižují jen náklady na energie. Stále častěji dokážou aktivně vydělávat na vývoji trhu s elektřinou. A právě spojení fotovoltaiky, chytrého řízení a BESS dnes přináší největší ekonomický efekt. Pasivita naopak znamená zbytečně vysoké náklady a nevyužitý potenciál,“ říká Jan Polách, obchodní ředitel společnosti Xenium Europe.

Individuální kalkulace během dvou pracovních dnů

Příklad zemědělské firmy z Havlíčkobrodska ukazuje, jak výrazně se proměňuje ekonomika firemní energetiky: Investice do fotovoltaiky před pár lety přinesla společnosti snížení spotřeby. Současný energetický mix ale změnil pravidla. Bez bateriového úložiště by firma jen marně bojovala s volatilitou cen a problematickými přetoky do sítě. Chytře řízené baterie však z energie tvoří aktivum, které se pro firmy stává zdrojem úspor i nových příjmů.

Pokud chcete zjistit, jaký potenciál by bateriové úložiště mohlo mít právě ve vašem provozu, můžete si od společnosti Xenium Europe nechat zpracovat individuální kalkulaci založenou na reálných datech o spotřebě, výrobě a charakteru provozu.

Výpočet během dvou pracovních dnů ukáže možné úspory, potenciál obchodování s energií i očekávanou návratnost investice. Ta se v současnosti pohybuje v průměru mezi 4 až 6 lety.