Fotovoltaika s tepelným čerpadlem: zkušenosti po prvním roce používání

Dům manželů Komárkových jsme navštívili minulý rok. Na článek Fotovoltaika s tepelným čerpadlem z pohledu zákazníka se nám sešlo několik reakcí čtenářů, že by bylo zajímavé zeptat se majitelů na zkušenosti s novým zařízením po roce používání. Tady jsou.

Máte za sebou první rok s fotovoltaikou a tepelným čerpadlem se systémem Tengeo. Jak jste s tímto zdrojem elektřiny a tepla spokojený?

Petr Komárek: První rok pro mne, jako technického nadšence, byl ze začátku častým sledováním spotřeby, zkoumáním apod. Ale ve výsledku topení a celkově teplo doma nemusíme vůbec řešit. Vše funguje samo a tak to má být.

Zvládl váš zdroj zajistit tepelnou pohodu a dostatek teplé vody během celého roku?

Rozhodně. Až kvůli tomu litujeme, že jsme domů pořizovali krbovou vložku a zbytečně do toho investovali. Když člověk přijde z práce a doma je příjemně teplo, už není chuť ani v těch krbovkách zatopit. Nezáleží, jestli je venku 10 °C nebo −10 °C, doma bylo stále dle nastavené teploty a teplé vody vždy naprostý dostatek. A to máme tepelné čerpadlo po celou dobu na úsporný režim, tedy 50 % výkonu. Je ale pravda, že horní patro domu nevytápíme. Teplo tam proudí přes chodbu a na spaní je to dostatečné.

Přečtěte si také Co byste měli znát před instalací domácí fotovoltaické elektrárny Přečíst článek

Dokonce mě překvapilo, že když jsme v rámci zkoušení měli nastavenou teplotu v bojleru tak, aby nám to stačilo na sprchování, ale nepočítalo to s horkou vanou, tak když při napouštění vany přestala téct teplá, stačilo přepnout tepelné čerpadlo na 100 %, aby začalo topit a po pár minutách už tekla horká voda.

Jaká je ekonomika provozu elektrárny a tepelného čerpadla? Odpovídají úspory vašemu očekávání?

Jelikož jsme tepelné čerpadlo s fotovoltaikou pořizovali jako komplet, může být horší porovnávat výhody jednotlivých zařízení. Ale zkusím to rozebrat postupně v bodech:

Původně jsme vytápěli elektrokotlem a krbovou vložkou bez výměníku. Za rok jsme na energiích celé domácnosti, včetně dřeva do krbu, zaplatili 60 000 Kč.

Za posledních 12 měsíců jsme zaplatili 27 500 Kč! Ve výsledku je to úspora 32 500 Kč za rok, tedy ušetřeno ještě o 7 500 Kč více, než jsem očekával při pořizování systému.

Silně pozitivně navíc vnímám dvě okolnosti – tento rok byl mnohem studenější a zima delší. Zadruhé máme doma nastavenou teplotu na 23,5 °C. Původně jsme měli 21,5–22 °C na elektrokotli s tím, že se občas zatopilo v kamnech – tedy večer jsme vytopili, ale ráno jsme se probouzeli do 22 °C. Elektrokotel udržoval dům na nižší teplotě a tu vyšší jsme si přitápěli v obýváku. Věděl jsem v té době, že ty náklady nejsou úplně OK, tak jsme i proti vůli ženy měli doma nižší teplotu, než ona vyžadovala.

Elektrárna na střeše za ten rok vyrobila cca 5,9 MWh, to je při naší ceně elektřiny 16 500 Kč. Z toho okolo 85 % využíváme, tedy fotovoltaika na střeše ušetřila za rok řekněme 14 tisíc.

Návratnost celého systému jsem před rokem odhadoval optimisticky na 12 let s tím, že cena energií poroste a vyjde to. Nakonec by mi při současné ceně elektřiny vyšla na 10,5 roku a s jejím růstem očekávám, že návratnost klesne k 7–8 rokům. Aktuálně máme zafixovaný dle mého velmi výhodný tarif.

Vybrat na začátku topení elektrokotlem byl takový „test“. Cena kotle byla cca 25 tisíc i s Wi-Fi termostatem (po výměně systému jsme to za 15 tisíc prodali) a to byl dobrý začátek, abychom prvně zjistili, jak to doma s topením vlastně bude a kolik protopíme. Neměli jsme s tím žádné zkušenosti ani bližší odhad a nechtěli jsme hned dávat takovou sumu peněz za tepelné čerpadlo, které jsme nakonec zvolili. I přes to, že to ekonomicky nejlepší řešení nebylo a první rok jsme protopili hodně. A také čím později systém vytápění zvolíte, tím modernější ho budete mít. Zrovna u tohoto jsme byli prý teprve druzí v ČR, kdo měli nový Tengeo systém, který v jedné bedně kombinuje jak zařízení pro fotovoltaiku, tak tepelné čerpadlo.

Jak nakládáte s přebytky elektřiny z fotovoltaiky?

Je fakt, že jakmile se začne topit, přebytky nejsou žádné a vše pokryje vytopení akumulační nádrže a bojleru. To je řekněme 7–8 měsíců v roce. Letos jsme pořídili bazén, čerpadlo čističky necháváme puštěné přes den. Stejně tak jsme pořídili i levné 3 kW topení, abychom si prodloužili koupací sezónu zvláště, když bazén nemá zakrytí. Vyhřívání bazénu nás díky fotovoltaice na střeše vůbec netrápí, takže přes den může jet topení i čistička. Stejně tak jsme do obýváku ve spolupráci s celým systémem pořídili i stropní chlazení.

Přečtěte si také Tepelné čerpadlo: Jak funguje? Přečíst článek na ESTAV.cz

Upravovala se nějak instalace nebo nastavení systému v průběhu roku?

Jelikož dřevěná třívrstvá podlaha nemá ráda vysoké teploty vody v podlahovém topení, pořizovali jsme ještě směšovací ventil, který reguluje teplotu v případě, že se akumulační nádrž natopí na vyšší teplotu, než by se měla pustit do podlahy. Z toho mám pocity lehce rozpačité – cena byla tuším okolo 17 tisíc za instalaci, ale ve výsledku v zimě není tolik slunce, aby se vytopil celý barák a ještě pořádně nahřála celá nádrž. Proto ventil sepnul jen párkrát na podzim a na jaře, kdy se ještě topí, ale už ne tolik, a přitom je dost slunce na to, aby se nádrže nahřály naplno. Utratili jsme za to tolik, co celá fotovoltaika ušetříza rok, ale to jsem dopředu nevěděl, jak moc to bude potřeba. Ale alespoň mám čistější svědomí a vím, že i když je občas tepla přebytek, tak neničím podlahu.

Jak hodnotíte systém Tengeo z hlediska ovládání a monitoringu? Jak se vám zařízení používá?

Vše je naprosto jednoduché – ze začátku jsem do systému koukal denně, jak to funguje, kolik to zrovna dává podle slunce a podobně, ale to už je pryč. Do nastavení už vůbec nechodím, teď na podzim jen jednou, abych přepnul tepelné čerpadlo na topení, a tím to hasne. Všechno, co vidím na zařízení, mám přesně zrcadlené v aplikaci i v mobilu. Sem tam mrknu, kolik energie jsme přes den vyrobili, baví mě to.

Ocenil bych ale trošku lepší statistiky. Vidím tam třeba, kolik elektřiny jsme spotřebovali pro vytápění, ale je to jen kumulativní číslo. Kdyby tam byl nějaký graf nebo alespoň přehled po měsících, bylo by to fajn.

Představte si, že znovu stojíte před volbou způsobu vytápění pro svůj dům, ale máte již výše zmíněné zkušenosti. Šli byste do toho znovu? Případně co byste tentokrát udělali jinak?

Když vidím, kam směřují aktuální ceny elektřiny, a vidím funkčnost celého systému, tak v dnešní době bych více tlačil na to, abychom měli na střeše ještě větší výkon, než máme. Ale v té době by to ekonomicky nevyšlo. Dotační podmínky, které platí teď od října 2021, vypadají mnohem příznivěji, a i když to nerad přiznávám, možná byla chyba nepočkat ještě rok a neudělat instalaci až teď. Rozšíření našeho systému se už teď finančně nevyplatí. Ať už po stránce výše dotace – další bychom nedostali a navíc bychom porušili podmínky – nebo kvůli tomu, že bychom museli mít i jiný střídač, který by zvládl výkonnější fotovoltaiku.

Zpětně bych navíc už nejspíše nestavěl krbovou vložku. Je to hezká věc, ale za cenu skoro 200 tisíc (krbová vložka, obestavba, nika na dřevo, komín atd.) by bylo znatelně výhodnější tyto peníze investovat do kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaiky. Zvláště, když při tom, jak to funguje a máte doma neustále tepelnou pohodu, není vůbec chuť v ní zatápět.

Osobně ve fotovoltaice na rodinném domě vidím budoucnost a nedivil bych se, kdyby to byla do budoucna i určitá podmínka pro výstavbu nového domu.