Sedavé zaměstnání v kanceláři zvyšuje riziko chorob, poškození páteře a úmrtnosti

„Proto v současné době výrobci nábytku mají za úkol minimalizovat všechno špatné, co přináší sezení během pracovní doby. Židli a stůl lze uzpůsobit tak, aby dopad na lidskou páteř byl co nejmenší,“ prohlásil Filip Veselý z realitní a konzultační společnosti OFFICE HUNTERS. Jednou z variant je výškově polohovatelný stůl nebo židle se senzorem, který upozorní na špatné sezení.

Člověk formovaný evolucí je vytvořený k tomu, aby ušel 30 kilometrů za den. V současné době je ale trend opačný. V průmyslových zemích více než 75 procent všech zaměstnanců sedí v kanceláři po dobu delší než sedm hodin. Podle nové studie německé nábytkářské společnosti Interstuhl je sezení nejčastěji zaujímaná poloha v každodenním životě. Jaké to má však následky?

„Při dlouhodobém setrvání v jedné poloze může dojít k únavě svalstva, které má vliv na udržení postavení páteře. Hrozit mohou různé deformace,“ tvrdil Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie FN Motol. Zhruba polovinu všech kancelářských pracovníků pak postihují problémy se zády. „Dlouhodobě nesprávné postavení páteře vede k nadměrnému přetěžování určitých oblastí, které se v krátkodobém horizontu projevuje pouze bolestí, v dlouhodobém horizontu však vede k rozvoji degenerativních změn – například k doživotnímu poškození páteře,“ varoval fyzioterapeut Jakub Pokorný.

Pozor! Studie švédských vědců navíc prokázaly, že u kancelářských zaměstnanců existuje vyšší riziko úmrtnosti v porovnání s fyzicky aktivními pracujícími, a to nezávisle na jejich úrovni fyzické aktivity ve volném čase. „Dlouhodobé sezení má vliv na celkový funkční stav lidského těla. Zvyšuje se četnost výskytu významných kardiovaskulárních patologií jako infarkt myokardu, či cévní mozková příhoda. Hlavní příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza, neboli kornatění tepen,“ popisoval hrozby fyzioterapeut Pokorný.

Onemocnění svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně mohou také za předčasný odchod pracovníků do důchodu. Navíc kvůli špatnému sezení se výkonnost zaměstnanců může snížit o 33 procent. „Firmy si to začínají uvědomovat a více investují do ergonomického nábytku, který minimalizuje špatné dopady na sezení. Už při realizaci zakázky doporučujeme klientovi takový nábytek, který je k tělu šetrný,“ dodal Filip Veselý, z realitní a konzultační společnosti OFFICE HUNTERS. Jedním z trendů jsou výškově polohovatelné stoly, které jsou hojně využívané hlavně ve skandinávských zemích. Výhodou je, že lze u nich také stát, čímž se kompenzuje zátěž ze sezení.

„Cena těchto stolů se pohybuje kolem dvaceti tisíc korun, mohou vyjít i na sto tisíc. Myslím, že už je používá v České republice zhruba 30 procent korporátních firem,“ dodal Assem Mustafa, expert na kancelářský nábytek, který radí při vybavení kanceláře si připlatit hlavně za kvalitní židli. Na ty nejmodernější se dá připevnit senzor, který upozorní na špatné sezení. „Některé židle vám dají dokonce najevo, že byste si měl zacvičit rukou a rozhýbat svaly,“ dodal Assem Mustafa.

V minulosti byl trendem hlavně designérský nábytek, to nyní se pořizuje ergonomický, tedy hlavně zdravotně šetrný. „Více než polovina našich klientů se o takový typ nábytku automaticky zajímá. My ale chceme, aby kvalitní a ergonomická židle byla samozřejmostí každé kanceláře. Mělo by to tak být,“ dodal Veselý ze společnosti OFFICE HUNTERS.

Dopady ze špatného a několikahodinového sezení v práci

• V průmyslových zemích více než 75 % všech kancelářských zaměstnanců sedí po dobu delší než sedm hodin.
• Člověk za celý život v průměru tráví 80 000 hodin v kanceláři.
  Z toho 70 000 hodin v poloze vsedě.
• Kvůli špatnému sezení nebo židli se výkonnost snižuje v průměru o 33 %.

Výškově polohovatelný stůl, autor: Assem Mustafa