Vady a poruchy stavebních otvorových výplní, 1. část
Článek se zabývá nejčastějšími vadami a poruchami otvorových výplní, se kterými se autor setkal během své desetileté znalecké praxe. Předmětná problematika posuzuje vady konstrukční, vznikající při výrobě, dále vady zapříčiněné montážní činností a v neposlední řadě poruchy stavebních otvorových výplní objevující se provozem a užíváním předmětné stavební komodity. Řeší se dřevěná i plastová okna.
1. Úvod
Úvodem je potřeba sdělit, že všechny české normy nejsou obecně závazné, pokud nejsou závazné jiným způsobem (normové hodnoty uvedeny v prováděcích vyhláškách, SoD apod.). Není povinností jejich dodržování a znalec se skutečně normami exaktně nemusí řídit a nelze se na ně jednoznačně odvolávat. Normy jsou platné, avšak obecně a právně nezávazné dle ust. § 4 zákona č. 22/1997 Sb.2 ve znění pozdějších předpisů zákon o technických požadavcích na výrobky. Z tohoto vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. ČSN jsou nezávazné a mají obecný dobrovolný charakter.3
Vady a poruchy jako terminus technicus není opět uveden v žádném normativním předpise, který by jednoznačně tyto pojmy řádně a technicky definoval. Autor článku z tohoto důvodu nadefinuje zmíněné termíny:
Vady – defekty způsobené technologickým procesem výroby nebo montáže a jsou makroskopicky rozpoznatelné.
Poruchy – defekty, způsobené na základě působení abiotických faktorů a změn fyzikálních parametrů, které nejsou makroskopicky rozpoznatelné a vznikají až vlivem provozních podmínek stavebních konstrukcí.
2. Okna a normy
Autor článku poukazuje na skutečnost ze své dlouholeté znalecké praxe, že neexistuje žádný normativní předpis na výplně otvorů, který by přinesl jednoznačnou terminologii do pojmenování stavebních otvorových výplní, zdali terminus technicus „výplně otvorů“ dle ČSN 73 0540:2011 je signifikantní. Ani tato technická norma není v termínech jednoznačná (Tabulka 3 cit. normy). Není určeno, zdali je správný termín okno nebo stavební otvorová výplň. Do dnešní doby žádný normativní předpis nezná termín eurookno (byť je tento termín velmi používaný, a to jak laickou, tak především odbornou veřejností). Autor při svých přednáškách, publikační či znalecké činnosti nepoužívá termín eurookno, ale pouze termín „dřevěné resp. plastové okno jednoduché, jednokřídlé apod.“ Laická veřejnost dokonce používá rozdělení oken na dřevěná okna na tzv. eurookna a pak na okna plastová, což je velmi zásadní omyl.
Je platná harmonizovaná norma ČSN EN 14351–1+A1:20114, která ovšem neřeší základní technickou a technologickou rovinu v dnešní době vyráběných oken. Norma nezná pojmenování u dřevěných oken, např. typ IV 68, IV 78, IV 88, IV 92 apod. (opět používané označení odbornou veřejností – především výrobcem dřevěných oken), není specifikováno, jaký profil má být použit, není specifikován počet lepených lamel v dřevěném okenním profilu, není normou specifikován tvar konstrukčního profilu a jeho rozměry (rozměry jednotlivých polodrážek, rozměr drážky pro celoobvodové kování), polodrážka pro sklo a těsnění, norma postrádá technologickou konstrukční toleranci (toleranci v konstrukci polodrážky mezi rámem okna a rámem okenního křídla), není normová definice, v jakých osových vzdálenostech mají být namontovány uzamykatelné body, není jednoznačně specifikována aplikace nánosu povrchové úpravy u dřevěných oken, technologie a maximální tloušťka povrchové úpravy v mokrém stavu apod.
Z výše uvedeného odstavce je patrno, že znalec při svých znaleckých posudcích především vychází ze své dlouholeté praxe z problematiky stavebních otvorových výplní (dřevo, plast, hliník, dřevo-hliník, dřevo-plast). Norma ČSN EN 14351–1+A1 používá termín okno, střešní okno, vnější dveře, otvorové výplně, lehké obvodové pláště apod. Na základě výše uvedeného je patrno, že terminologie není jednoznačně ustálená. Bude-li použit autorem článku termín okno, otvorová výplň resp. stavební otvorová výplň nebo výplň otvoru, nelze toto považovat za technickou nepřesnost autora, neboť není jasná, a nadevší pochybnost zřejmá, odborná terminologie.
Autor dále poukazuje na absenci norem, které by jednoznačně specifikovaly, co je možno považovat za vadu okna a co není. Jaké vady a poruchy jsou přípustné a jaké nikoli apod. Jako velmi nevyhovují dokument, v problematice oken, je například ČSN 74 6101, kde se uvádí odst. 51 jako vhodné rohové spojení u dřevěných oken spojení na kolíky5, což se při dnešní technologii neprovádí, a to z důvodu vysoké náročnosti na statiku rohových spojů vlivem používání izolačních dvoj-, troj- resp. čtyřskel. Normová specifikace o povrchové úpravě odst. 57 a 60 je zcela nevyhovující, a to od popisu technologie až po specifikaci závad. Dále odst. 60 v této normě popisuje „Vzhled povrchové úpravy se posuzuje ze vzdálenosti 1 m…“6. Dále se v normě uvádí i posuzování kvality povrchové úpravy, a to ze vzdálenosti jednoho metru, a porovnává se s ref. vzorkem, kde se za vady povrchové úpravy nepovažují:
- Nevýrazná stopa charakteristických znaků technologie (broušení, frézování apod.)
- Dovoluje se viditelnost hvězdičkových kolíků
- Vystupující reliéf dřeva
- Viditelnost délkového nastavení (s tím autor článku souhlasí)
- Barevná odlišnost povrchu v závislosti na textuře (lze souhlasit za určitých specifických podmínek použité dřeviny)
- Dovolují se vlasové trhliny7
3. Obecná charakteristika otvorových výplní
Stavební výplně otvorů všech konstrukcí a provedení jsou součástí jednotlivých stavebních systémů, a to jak keramických, monolitických, tak stavebních systémů dřevěných. Jedná se o průhledné a průsvitné konstrukce. Z důvodu, že předmětné výplně otvorů (okna, vchodové dveře) jsou na samé systémové hranici stavby a tvoří se stavební konstrukcí jeden stavební celek, jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky, a to jak solární, tepelně a zvukově izolační, tak bezpečnostní. Bezpečnostním požadavkem stavebních otvorových výplní rozumíme jednak systém zabezpečení objektu z pohledu požárněbezpečnostních požadavků, ale taky splnění požadavku ochrany objektu proti pouličnímu vandalismu a cílenému útoku.
Z důvodu, že článek je zaměřen na vady a poruchy výplní otvorů v rámci desetileté praxe soudního znalce, nebudou zde popisovány ostatní bezpečnostní aspekty (tyto nebyly autorem doposud řešeny). Toto si vyžaduje samostatný článek.
Výplně otvorů jsou v obvodovém plášti „nejslabším“ izolačním prvkem, a to z důvodu různorodosti použitých materiálů (rám, sklo, meziskelní mřížka) na okna a dveře a rozdílných tepelnětechnických vlastností použitého materiálu (rozdílný součinitel tepelné vodivosti – λ, rozdílný součinitel prostupu tepla – U, lineární činitel prostupu tepla zasklením – ψ apod.). Je třeba věnovat předmětným otvorovým výplním náležitou pozornost. Vhodný návrh otvorových výplní je již započat v samotné projekční fázi.
Projektant nebo odborník, který navrhuje vhodné výplně otvorů, musí být seznámen s celou řadou technických informací, aby předešel případným pozdějším závadám a provozním poruchám daných konstrukcí.
Jedná se především o následující informace:
- do jaké stavební konstrukce budou okna namontována (keramická, monolitická, dřevěná),
- vhodné montážní napojení ke svislé stavební konstrukci (předsazená, lícová, zapuštěná)
- orientace stavby a jednotlivých prvků (oken, vchodových dveří) ke světovým stranám,
- energetické zatřídění objektu,
- lokalizace objektu z pohledu nadmořské výšky,
- lokalizace z pohledu zátěžové dopravní infrastruktury (dálniční a železniční síť, letiště apod.),
- zdali budou okna vystavena zvětšené větrné zátěži, zdali je kladen zvýšený požadavek na zabezpečení objektu z pohledu pouličního vandalismu apod.,
- zdali je zvýšený požadavek na požární bezpečnost apod.
Budou-li všechny tyto informace projektantovi známy, pak lze správně zvolit konstrukční materiál a typ a tloušťku daného okenního profilu (dřevo, plast, hliník, dřevo-hliník apod.), vhodnou skladbu izolačního skla, velikost prvku, vhodný distanční rámeček (TGI-spacer, swisspacer, thermix, chromatic ultra apod.) apod.
Soubor těchto prvků a vhodná lokalizace otvorové výplně mají nejzásadnější vliv na pozdější pohodu a komfort uživatelů.
Z důvodu, že konstrukční rám představuje cca 25–35 % z celkové plochy okna, a tudíž prosklená průsvitná plocha představuje cca 70 %, je potřeba věnovat návrhu izolačního dvojskla resp. trojskla velmi vysokou pozornost. Není úkolem tohoto článku podrobně rozebírat bezpečnostní, energetické, solární a tepelnětechnické parametry stavebního skla, ale upozornit na skutečnost, že správným návrhem izolačních skel můžeme předejít případným provozním vadám a poruchám stavebních otvorových výplní (viz níže). Pokud se nad tímto problémem zamyslí i laik, tak zjistí, že správným návrhem stavebních otvorových výplní můžeme předejít pozdějším vadám a poruchám, které můžou mít za následek nejen zhoršení stavu konstrukce a energetické bilance stavby, ale především zhoršení hygienických a zdravotních podmínek v interiérovém prostředí (vznik plísní, hub a různých patogenních mikroorganismů a alergenů). Uvedení biotičtí činitelé můžou mít za následek zdravotní potíže uživatelů objektů.
4. Rozdělení otvorových výplní dle několika faktorů
- Dle použitého materiálu (dřevo, plast, hliník, dřevo-hliník)
- Dle funkcí (větrací, vchodové, prosvětlovací apod.)
- Dle umístění ve stavbě (šikmé, svislé, vodorovné)
- Dle způsobu otvírání (otočné, sklápěcí, otvíravě-sklopné, otvíravé, výsuvné apod.)
- Dle způsobu použitého izolačního skla (dvojsklo, trojsklo)
- Dle druhu stavebního skla (lepené – VSG, tepelně tvrzené sklo + HST a tepelně zpevněné sklo,samočisticí – SGG)
Z důvodu, že 70 % okenního prvku tvoří izolační sklo, tak je skutečně velmi důležitá správná skladba izolačního skla, kde se musí zvážit jednak tloušťka skel, tepelněizolační vlastnosti dvoj-trojskel, solární faktory použitých skel, ale také požární a energetické vlastnosti skel apod. K tomuto náročnému požadavku nám slouží jednak skla opatřená pokovením oxidů kovů (magnetronový nebo pyrolytický nános), dále lepená skla pomocí PVB a EVA folie a také tloušťka mezery mezi skly, která může obsahovat inertní plyn (argon, xenon, krypton) anebo i nověji vakuum.
5. Závěr a diskuse
Závěrem této první části příspěvku lze konstatovat, že problematika otvorových výplní je skutečně velmi rozsáhlá a není možné ji podceňovat, a to již v samotné fázi vypracovávání projektové dokumentace. Návrh předmětných prvků by investor skutečně měl přenechat odborníkům s bohatými zkušenostmi na otvorové výplně, aby předešel případným pozdějším reklamacím.
Finanční prostředky investované do odborné konzultace se každému investorovi vrátí. Můžu i jednoznačně doporučit, že vhodné cenové porovnání všech potencionálních dodavatelů otvorových výplní je krok správným směrem a zaručí investorovi, že cena je adekvátní technickému vybavení dodaných prvků.
Poznámky
2 Zákon č. 22/1997 Sb. v platném znění, zákon o technických požadavcích na výrobky ... Zpět
3 Kratochvilová, Lenka. České technické normy v soustavě předpisů. In. Stavitel.: Časopisy – oborové tituly. s. 76, 2008, www.anopress.cz ... Zpět
4 ČSN EN 14 3351-1+A1. Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti ... Zpět
5 ČSN 74 6101 Dřevěná okna. Základní ustanovení. s. 30 ... Zpět
6 ČSN 74 6101 Dřevěná okna. Základní ustanovení. s. 32 ... Zpět
7 ČSN 74 6101 Dřevěná okna. Základní ustanovení. s. 33 ... Zpět
The article describes the most frequent defects and breakdowns of using timber windows the author experienced for 10 years during his praxis. These problems are divided into the defects of construction arising from production. The defects and breakdowns during the assembly and the defects and breakdowns timber windows have during operation and construction.