Komplexní řešení pro obaly od designu až po recyklaci

Nařízení vstoupilo v platnost 11. února 2025 a obecně se má používat od 12. srpna 2026, přičemž řada povinností nabíhá postupně až do roku 2030 a dále. Důležité je, že řada detailů ještě není finálně dopsaná, přičemž PPWR počítá s dalšími prováděcími a delegovanými akty, které mají v následujících letech upřesnit konkrétní metodiky, technické požadavky i formáty plnění některých povinností. Nejvýznamnější z nich se očekávají v letech 2026 až 2028. Následující text tedy nemůže odpovědět na všechny otázky a nabádá k průběžnému sledování dalšího vývoje.

Co je dobré začít řešit už nyní

Důležité je zjistit roli dané firmy v procesu PPWR – může to být výrobce, dovozce, distributor, producent či konečný distributor, a to včetně několika rolí současně. Od toho se dále odvíjejí konkrétní povinnosti, dokumentace i odpovědnost za soulad obalu s pravidly. Dalším úkolem je prověřit obaly z hlediska složení, recyklovatelnosti a označení – PPWR postupně zavádí požadavky na látky obsažené v obalech, na recyklovatelnost, minimální podíl recyklátu u plastových obalů, kompostovatelnost u vybraných typů obalů a harmonizované značení obalů.

V praxi to znamená, že už nebude stačit řešit pouze cenu a marketing. Obal bude třeba posuzovat jako compliance téma. Podstatné je omezit zbytečný vzduch a nadbytečné obaly – tedy nastolit promyšlenou minimalizaci obalů. Od roku 2030 mají firmy u některých obalů, zejména skupinových, přepravních a e-commerce hlídat i maximální podíl prázdného prostoru. To je důležité hlavně pro retail, logistiku a online prodej. Důležitá je dle nařízení také příprava na opětovné použití a recyklaci – PPWR podporuje reusable modely a v některých případech zavádí i konkrétní cíle. Týká se to například nápojových obalů, přepravních a prodejních obalů, některých řešení v retailu a gastronomii.

U potravinářských obalů bude klíčové sladit udržitelnost s bezpečností. Prakticky to znamená hlídat nejen recyklovatelnost a obsah recyklátu, ale i omezení některých látek. Zároveň bude potřeba dobře nastavit, kde ještě dává smysl jednorázový obal a kde už bude tlak na reusable nebo refill řešení. Právě u potravin bývá největší napětí mezi hygienou, trvanlivostí výrobku, požadavky dodavatelského řetězce a novými environmentálními pravidly.

Čím začít u nepotravinových obalů

U nepotravinového zboží se řeší převážně praktická témata: přepravní a e-commerce obaly, velikost a konstrukce obalu, zákaz některých formátů od roku 2030, značení, a také environmentální tvrzení (green claims). Dává proto smysl začít již nyní základním checklistem: Jaké obaly firma používá, v jaké roli je uvádí na trh, které obaly budou problematické po roce 2026, 2028 nebo 2030, co bude potřeba doložit technicky a dokumentačně a kde hrozí reputační riziko kvůli nepřesným environmentálním tvrzením. Největší chybou bude čekat, že se PPWR vyřeší někdy později. U mnoha firem totiž půjde o změny v několika vrstvách najednou – od smluv s dodavateli přes technické parametry obalů až po interní procesy, značení, logistiku a komunikaci vůči zákazníkům.

Doporučená literatura a zdroje:

1. Aktuální znění Nařízení o obalech a obalových odpadech a harmonogram delegovaných aktů pro rok 2026 k prostudování na EKO-KOM zde
2. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES na stránkách EU, k prostudování zde

Příspěvek byl původně uveřejněn na www.epravo.cz, v rámci spolupráce s vydavatelem EPRAVO.CZ pak upraven a doplněn redakcí pro čtenáře TZB-info. Text článku odpovídá platné právní úpravě ke dni první publikace 31. července 2026.