Balíček Evropské komise pro čistou energii – co je nového v revidované směrnici EPBD?

Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD)

Evropská komise navrhla revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD) a příslušné články směrnice o energetické účinnosti (EED). Tento návrh stanovuje cílové hodnoty u rekonstrukcí a minimální požadavky v oblasti energetické náročnosti pro stávající a nové budovy. Dále se doplňují ustanovení ohledně průkazů energetické náročnosti a příslušných kontrol. Pracovní dokument útvarů Komise spojený s daným návrhem uvádí nejlepší praktické postupy v oblasti zlepšení energetické účinnosti v budovách.

Nové prvky legislativního návrhu:

• Začlenění ustanovení o dlouhodobých rekonstrukčních strategiích (článek 4 EED) do EPBD
• Článek 10 je aktualizován tak, aby zahrnoval dvě nová ustanovení o EPC pro posouzení úspor z rekonstrukcí financovaných s veřejnou podporou, kdy se bude provádět posouzení porovnáním EPC před rekonstrukcí a po rekonstrukci
• Zlepšená ustanovení o kontrolách topných a klimatizačních systémů (články 14, 15, 16) posilující využití soustavného elektronického monitorování a automatizačních a řídicích systémů budovy (BAC). Kontroly vzduchotechnických systémů budou rovněž posuzovat dimenzování těchto zařízení v porovnání s požadavky na topení a chlazení
• Příloha I je aktualizována za účelem zlepšení transparentnosti a konzistentnosti definic energetické náročnosti na vnitrostátní či regionální úrovni a tak, aby brala v úvahu význam vnitřního prostředí
• Komise je oprávněna přijmout delegované legislativní nástroje ohledně „indikátoru inteligence“ („smartness indicator“, článek 23).

Experti REHVA a členové TRC zahájili výměnu názorů na navrhované změny a práci na definici klíčových prvků stanoviska REHVA.

Kvalita vnitřního prostředí v revidované směrnici EPBD

REHVA obhajuje minimální požadavky na kvalitu vnitřního prostředí (IEQ) a posílení role aspektů souvisejících s IEQ ve směrnici EPBD během celého revizního procesu. Ve zveřejněném návrhu můžeme spatřovat určitý pozitivní posun v tomto směru. Příloha I obsahuje závazný požadavek zajištění minimálních úrovní prostředí, aniž by však byla uvedena definice požadavků na evropské úrovni. Je ponecháno na členských státech, aby tyto požadavky definovaly na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Aby bylo zajištěno, že bude poskytnuta a zachována dobrá IEQ, je třeba dále posílit význam IEQ v EPBD. REHVA bude dále podporovat posilování aspektů vnitřního prostředí a komfortu v legislativě, například aby se kritéria IEQ stala součástí kontroly topných a chladicích systémů.

Kontrola, soustavné monitorování topných a klimatizačních systémů a BAC

Je nepochybně dobrou zprávou, že články 14-15 o kontrole topných a klimatizačních systémů zůstaly v návrhu EPBD zachovány poté, co došlo k jejich vyškrtnutí ze slabší verze, jež byla rozeslána v srpnu 2016. Přestože předchozí požadavky nebyly ze strany jednotlivých zemí zrealizovány, je důležité mít zaveden určitý program zajišťující řádný provoz a údržbu systémů. Členské státy zavedly původní požadavky v nedostatečné míře částečně z toho důvodu, že nebylo zřejmé, jakým způsobem by měly být příslušné výstupy vymáhány. Nové články obsahují závazné požadavky ohledně vytvoření programů, jež budou prosazovat pravidelnou kontrolu, včetně posouzení účinnosti a dimenzování systémů. Daný článek se však zaměřuje pouze na tepelnou energii a tento aspekt by měl být rozšířen tak, aby se zabýval rovněž opatřením pro snížení a řízení energetické zátěže.

Členské státy se mohou rozhodnout, že budou vyžadovat soustavné monitorování, a mohou vyžadovat integraci automatizačních a řídicích systémů budovy jakožto určitou alternativu k pravidelné kontrole. Zdá se však, že příslušné požadavky v aktuálním návrhu jsou technicky příliš složité, neboť současně vyžadují schopnost:

• soustavného monitorování, analyzování a seřízení využití energií
• porovnávání, detekce ztrát a informování správců objektů o příležitostech k energetickým úsporám
• komunikace s připojenými technickými systémy budov a dalšími spotřebiči a interoperability napříč různými typy systémů a zařízení.

Jsou-li požadavky příliš složité, je riziko, že členské státy nepřistoupí k zavedení nezávazných alternativních opatření, vysoké. Dané požadavky v sobě kombinují to, co může být zavedeno poskytovatelem služeb z řad třetích stran/inspektorem, provozovatelem budovy nebo co může být automatizováno za použití BAC. Například porovnávání a stanovení příležitostí k energetickým úsporám může být externí službou. Seřízení využití energie je většinou prováděno provozovatelem objektu a systému. Požadavek na propojitelnost a interoperabilitu není úzce svázán s kontrolou a přesahuje rámec těchto článků.

Pro zajištění hospodárné kontroly namísto analýzy na místě je možno provádět pravidelné kontroly analyzováním provozních dat poskytovaných od BAC. Nicméně by měly být definovány cílové hodnoty pro jednotlivé komponenty a systémy a tyto hodnoty by se měly vhodným způsobem měřit. Dané požadavky postrádají jeden důležitý aspekt: je nutno zajistit management kvality a transparentním způsobem by měla být ověřena aplikace BAC. To je možno zaručit zkoušením prováděným třetími stranami, které jsou nezávislé na vlastníku, provozovateli nebo samotném systému BAC.

Co je indikátor inteligence (smartness indicator)?

EPBD uděluje mandát k vytvoření indikátoru inteligence pro posouzení technologické připravenosti budovy na přizpůsobení v reakci na potřeby obyvatel budovy, na interakci s přenosovou soustavou a usnadnění údržby a efektivního provozu. Generální ředitelství pro energetiku vyhlásilo výběrové řízení na přípravné práce, které je nyní v zadávací fázi. Technická specifikace výběrového řízení popisuje požadavky, které má zmíněné generální ředitelství na mysli v souvislosti s tímto indikátorem. Kromě vypracování podrobné tržní studie a posouzení vlivů je cílem zakázky definovat a charakterizovat indikátor inteligence aplikovatelný na všechny typy budov a vytvořit robustní metodiku pro výpočet takového indikátoru. Technická specifikace vyžaduje dodržování EPBD a souvisejících mezinárodních a evropských norem. Posouzení vlivů a technická analýza by měly brát v úvahu širší přínosy, včetně aspektů vnitřního prostředí a komfortu. V této fázi není ještě dosud zřejmé, jakým způsobem budou charakteristiky a metodika výpočtu brát v úvahu požadavky IEQ. REHVA bude úzce sledovat daný proces a bude poskytovat vstupní podklady pro práci sdružení vytvářejícího daný indikátor.

Pracovní plán pro ekodesign na období let 2016-2019

Balíček opatření pro čistou energii obsahuje rovněž nový pracovní plán pro ekodesign na období let 2016-2019 definující nové skupiny výrobků zahrnující automatizační a řídicí systémy budov, chlazené kontejnery, solární panely a invertory a rovněž specifikuje, jakým způsobem bude ekodesign přispívat k dosahování cílů oběhového hospodářství.

Kromě nového pracovního plánu se práce průběžně zaměřuje na související minimální požadavky na energetickou účinnost pro výrobky sloužící k ohřevu a chlazení vzduchu a standardizační požadavky na podporu opatření pro kotle na tuhá paliva a lokální prostorové ohřívače v rámci ekodesignu.

Urychlení nástupu čisté energie v budovách – stavební iniciativa

Komise posiluje své působení na podporu konkurenceschopnosti stavebního sektoru a přínosů legislativy o energetické účinnosti spuštěním stavební iniciativy zaměřené na urychlení modernizace stavebního sektoru se zřetelem na podporu růstu a tvorbu pracovních příležitostí. Tato iniciativa obnáší urychlení digitalizace tohoto sektoru, další vzdělávání pracovníků, fungující vnitřní trh a rozvoj oběhového hospodářství.

Iniciativa inteligentních financí pro inteligentní budovy

Tato iniciativa zahrnuje specifická opatření pro další přilákání soukromého financování a umožnění aktérům trhu, aby zrealizovali své projekty za pomoci atraktivních a vhodných řešení z hlediska financování. Tato iniciativa může uvolnit dalších 10 miliard EUR veřejných a soukromých financí do roku 2020 pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. Základní 3 pilíře této iniciativy jsou následující:

• Efektivnější využití veřejného financování
• Agregace a asistence s rozvojem projektů
• Investice bez rizik

Následující kroky

Evropský parlament a Rada Evropské unie budou projednávat návrh Evropské komise a vyjádří své stanovisko v této věci. REHVA pracuje na svém stanovisku k návrhu EK a bude úzce sledovat jednotlivá čtení v Evropském parlamentu s cílem sdělení příslušného stanoviska politickým činitelům.

Další informace:

• Sdělení z pracovního plánu Komise pro ekodesign na období let 2016-2019, KOM(2016) 773 v konečném znění
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, KOM(2016) 765 v konečném znění 2016/0381 (COD)
• Evropská komise - informační přehled: Energetická účinnost na prvním místě: lepší spotřeba - čistší svět, 30. listopadu 2016
• Pracovní dokument útvarů Komise: Osvědčená praxe v energetické účinnosti, SWD(2016) 404 v konečném znění

Článek vznikl ve spolupráci mezinárodního veletrhu FOR ARCH Praha a REHVA, Federation of European Heating, Ventilation and Air Conditioning Associations.