Jaký směr určí české energetice nová STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ministra Kuby?

Poslední červencový den uspořádal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba brífink k připravované AKTUALIZACI STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE. Ve své 40minutové prezentaci představil hlavní body připravovaného strategického dokumentu, který míří do mezirezortního připomínkového řízení. Aktualizace dosud platné SEK z roku 2004 je podle ministra nutná vzhledem ke změnám, kterými energetika v posledním období prošla. Státní energetická koncepce by měl být dokument určující směr vývoje energetiky v příštích 25 letech.

Pozitivní změnou představeného dokumentu je ministrem prezentovaná závaznost pro orgány státní správy a krajské samosprávy při tvorbě krajských koncepcí. Na rozdíl od předchozích energetických koncepcí, které byly jen souhrnem statistických dat a slohovým zpracováním zbožných přání o budoucím směřování. O to víc překvapuje, že takto závažný koncepční dokument je poslán ministerstvem do připomínkového mezirezortního řízení v čase srpnových dovolených s lhůtou k připomínkách v řádu několika dnů. Stejně jako další koncepční materiál - SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY, která se Státní energetickou koncepcí velmi úzce souvisí. Oba dokumenty by měly být předloženy ke schválení do vlády již koncem srpna.

Co jsme se na brífinku dozvěděli

Připravovaný dokument by měl být čitelný pro investory i orgány státní správy. V úvodu shrnul ministr strategické cíle koncepce:

• Zajištění maximální bezpečnosti dodávek energií
• Zajištění konkurenceschopnosti českých podniků
• Přiměřené a dlouhodobě únosné ceny energií pro domácnosti
• Udržitelnost ve vztahu k životnímu prostředí a tam, kde to jde a je ekonomicky únosné, směřovat i k jeho zlepšování
• Prioritní využívání domácích energetických zdrojů a zajištění přístupu k nim
• Zastavení dosavadní podpory obnovitelných zdrojů energie v dosavadní podobě formou pevných výkupních cen od roku 2014 a naopak podpora rozvoje OZE nefinančními nástroji
• V prezentovaném mixu zdrojů se předpokládají následující posuny v roce 2040:

Náměstek ministra Pavel Šolc pak v druhé části brífinku doplnil ministra o další cíle:

• Zachování dosavadního počtu připojených spotřebitelů do soustav centrálního zásobování teplem.
• Vyšší využití tepla z jaderných elektráren po roce 2025.
• Koncepce počítá s nárůstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. V první fázi to bude zejména biomasa a bioplyn, po dosažení konkurenceschopnosti s klasickými zdroji pak i fotovoltaika. U té předpokládá nárůst až na 6 000–7 000 MW především v malých instalacích na střechách domů. Tento instalovaný výkon odhaduje bez velkých solárních parků na zemědělské půdě, které podle názoru ministerstva nebudou obnovovány.
• Úspory na straně hrubé výroby tepla v soustavách CZT se v příštích 25 letech předpokládají ve výši cca 5 %. Oproti úsporám zateplováním zde podle náměstka Šolce působí trend vyššího vybavení domácností a připojování nových průmyslových objektů.
  
• Ceny elektrické energie se budou pohybovat mírně nad dnešní úrovní.
  
• Potřeba primárních energetických zdrojů a hrubá spotřeba energie bude stagnovat, na konci období mírně vzrostou.
  
  

Co jsme se na brífinku nedozvěděli

• Budou zachovány územní limity těžby v podkrušnohorských hnědouhelných pánvích?
  V připravovaném dokumentu zřejmě nebude rozhodnuto, ani doporučeno, zda bude pro českou energetiku nutné v budoucnu využívat zásoby severočeského hnědého uhlí za současnými územními limity. Ministr v této souvislosti slíbil, že jeho ministerstvo zajistí taková úsporná opatření na straně spotřeby (elektráren i tepláren), že až do roku 2035 nebude hnědé uhlí za územními limity v energetice chybět. Současně ale uvedl, že v letech 2018-2020 bude nutné se problematice zrušení limitů vrátit. Tedy v této problematice pokračuje ministerstvo v osvědčené strategii svých předchůdců,kterou je možno charakterizovat sloganem „ani nahá ani oblečená“. Navíc v související SUROVINOVÉ POLITICE ČR se s těžbou za územními ekologickými limity již přímo počítá "... a kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními územně ekologickými limity je třeba realizovat nejpozději do roku 2016..."
• Jaká je naše energetická náročnost ve srovnání s jinými zeměmi?
  Podle následujícího grafu, který byl prezentován na brífinku, bude dosaženo v roce 2040 hodnoty asi 0,28 GJ/Kč HDP, což je oproti roku 2010 snížení asi o 42 %. Tento plán vypadá na první pohled velmi ambiciozně.


Jestliže ale toto snížení promítneme do statistických dat údajů Eurostatu (07/10/2011), tak nám z následujících grafů vychází, že i po tomto snížení budeme v tomto parametru výrazně zaostávat za ostatními zeměmi. Ať už je to ve srovnání s několika vybranými evropskými se srovnatelnou průmyslovou výrobou (levý graf), nebo i s dalšími zeměmi (pravý graf). Vždy je naše energetická náročnost trojnásobná až čtyřnásobná oproti těmto zemím. Ve srovnání s Polskem, není sice rozdíl tak velký, oproti Bulharsku, nebo Rumunsku jsme na tom dokonce lépe! Jestliže tedy v příštích 30 letech hodláme snížit naši energetickou náročnost na tvorbu HDP o 38 %, tak pořád budeme za vyspělými evropskými zeměmi výrazně zaostávat.


Energetická náročnost tvorby HDP (kliknutím zvětšit)

Energetická náročnost hospodářství (kliknutím zvětšit)


• Jaké konkrétní nástroje pro snížení energetické náročnosti jsou ve SEK uvažovány?
  O tom, že by bylo nanejvýš žádoucí snížit spotřebu energií a energetickou náročnost v České republice není pochyb. Přínosy by byly jednak ekonomické pro spotřebitele energií, ale mnohem větší ve snižování emisí polétavého prachu, oxidu uhličitého, oxidů síry, dusíku a dalších emisí. O úsporách na straně spotřeby se ale na brífinku nemluvilo. V připravovaném dokumentu je pouze v poslední kapitole NÁSTROJE PROSAZOVÁNÍ SEK zařazen bod d. - Přímé programy podpor. V něm je naprosto nekonkrétně vyjmenováno několik druhů podpor, bez jakéhokoliv konkretizace a vyčíslení přínosů. Zřetelně to ukazuje na smutnou skutečnost, že MPO nemá na úsporách energie žádný zájem, ale svoji úlohu vidí v zajištění dostatku energie podporou těžařských firem a jaderné energetiky.
• Bude cena elektřiny z nových jaderných zdrojů konkurenceschopná na jednotném energetickém trhu?
  O ceně elektřiny z nových jaderných zdrojů se na brífinku nehovořilo. V roce 2012 cena silové elektřiny pohybovala v rozmezí 45 - 50 €/MWh.
  Podle odhadu několika různých institucí bude ale cena silové elektřiny výrazně nad současnou tržní cenou:
  Cour des Comptes (francouzský Účetní dvůr), 2012: 70 až 90 €/MWh
  International Energy Agency, 2010, LCOE pro ČR: 51 až 85 €/MWh
  Parsons Brinkershoff, 2010: 67 až 93 €/MWh
  US Department of Energy, 2010: 81 až 90 €/MWh
  Mott McDonald, 2010: 79.43 €/MWh
  
  Do Aktualizace státní energetické koncepce byl do kapitoly A. proto zařazen bod b. Návrh novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie a dalších souvisejících zákonů. Jako první odstavec tohoto budu je "Zrušení provozní podpory pro nové OZE s respektováním požadavků EU a národních závazků" a konci pak nenápadně odstavec "Rozšíření zákona o kompenzační mechanismus pro jaderné technologie". Jestliže tedy v posledních dvou letech zdražila elektřinu pro spotřebitele neúměrná podpora fotovoltaických zdrojů, v příštích desetiletích ji bude zdražovat podpora jaderných zdrojů.

Odpovědí na otázku položenou v nadpisu Jaký směr určí české energetice nová STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ministra Kuby? by mohlo být:
Podle obsahu brífinku a zpracovaného návrhu dokumentu to bude směr specificky český a zcela opačný těm, které ve svých energetických koncepcí předpokládají nejen naši nejbližší západní sousedé Německo a Rakousko ale i další hospodářsky vyspělé státy západní Evropy.