Aktualizace státní energetické koncepce a surovinová politika ČR jsou v rozporu!

Podle prezentovaného návrhu „Aktualizace státní energetické koncepce“ by v příštích 30 letech mělo dojít v oblasti primárních zdrojů k výraznému snížení potřeby energetického uhlí a naopak k nárůstu podílu jaderného paliva a obnovitelných a druhotných zdrojů. Ukazuje to následující tabulka:

Když ministr průmyslu a obchodu Martina Kuby 31.7.2012 prezentoval výše uvedený koncepční dokument, tak řekl: "... je vybilancováno, že pro elektrárny a teplárny až do roku 2035 bude dostatek uhlí bez nutnosti prolamování územních limitů těžby." Pak sice svoje tvrzení lehce oslabil a uvedl, že v období 2018-20 bude možná potřebné, aby se budoucí politická reprezentace k rozhodnutí o limitech vrátila. Ale i tak to byla pro občany žijících v obcích ohrožených těžbou uhlí za územními limity dobrá zpráva - aktuálně bourání našich domů nehrozí. Mnohem horší zpráva je ale ta, že jiný dokument – SUROVINOVÁ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY zpracovaný stejným ministerstvem říká o prolomení územně ekologických limitů něco jiného. Uvádí se v něm:

Při splnění uvedených podmínek, zejména realizaci výrazného odklonu od uhelné energetiky, bude třeba využít zásoby za územně ekologickými limity až přibližně v horizontu roku 2035. Hnědé uhlí, jakožto strategický domácí zdroj, je nezbytné a žádoucí ponechat z důvodu diverzifikace primárních energetických zdrojů a z důvodu energetické bezpečnosti ve snížené míře nadále v energetickém mixu ČR, a to i po roce 2040. Avizovaný nedostatek uhlí po roce 2035 bude vyžadovat využití zásob za ÚEL jak v případě dolu ČSA, tak v případě dolu Bílina. V této době budou pravděpodobně činné pouze lokality Vršany, ČSA a Bílina. Proto nelze dopustit úplnou ztrátu těžební schopnosti na žádné z uvedených lokalit a kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními územně ekologickými limity je třeba realizovat nejpozději do roku 2016.
Vzhledem k nepřemístitelnosti ložisek hnědého uhlí a vzhledem k jejich současnému i budoucímu významu pro energetickou bezpečnost ČR je nutno striktně vyžadovat zákonnou ochranu těchto ložisek v rámci platných dobývacích prostorů a CHLÚ, ve smyslu neprovádění žádných činností, které by mohly podstatně ztížit nebo znemožnit jejich budoucí využití. Tuto povinnost je nezbytné promítnout do územně plánovací dokumentace krajů.

Tedy, když převedeme diplomatické formulace do srozumitelné češtiny tak ministerstvo říká:
Hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích bude v budoucnu vytěženo bez ohledu na územní ekologické limity a přípravu na tuto těžbu (?) je třeba realizovat nejpozději do roku 2016 (!).

Na včerejší tiskové konferenci tento postup MPO ostře odsoudil místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Podle něj ministerstvo podléhá tlaku těžařských společností, pro které je těžba nutnou podmínkou pro další pokračování jejich velmi výnosného byznysu.

Vysoký strategický význam mají podle MPO zásoby zhruba 1,6 miliardy tun černého uhlí v beskydském dole Frenštát SUROVINOVÁ POLITIKA ČR uvádí:

Srovnatelné panenské ložisko na západ od ČR pravděpodobně neexistuje, směrem na východ se rozsáhlý zdroj černého uhlí nachází až v Lublinské pánvi na polsko-ukrajinsko-běloruském pomezí a pak až na Ukrajině v Donbasu. Kvalitu uhlí předběžně potvrdil velkoobjemový vzorek získaný z míst, kde dvě průzkumné jámy prošly slojemi, a vrtná jádra z povrchových průzkumných vrtů.

Starosta Trojanovic na Beskydsku Jiří Novotný dnes ale novinářům řekl, že i když by v dole Frenštát mělo jít o těžební průzkum jen formálně a prakticky by znamenalo by to znamenalo skrytou těžbu a dopravu desítek kamionů uhlí denně. To by podle něj zásadně poškodilo Beskydy jako chráněné krajinné oblasti a turistického regionu. Za záměrem vidí snahu těžařů o navýšení ceny svých akcií.

Takže opět, přestože STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE zásadně utlumuje uhelnou energetiku s jejími nepříznivými dopady na emise polétavého prachu a skleníkových plynů a nahrazuje ji jadernými a obnovitelnými zdroji, SUROVINOVÁ POLITIKA ČR s rozvojem další těžby uhlí počítá. Nikdo snad už dnes není tak naivní, aby věřil, že po dokončení nákladné etapy nazývané „geologickým průzkumem“ vybudováním a vystrojením těžebních jam společnost nenajde cesty a prostředky jak si zajistit u našich „nepodplatitelných“ úředníků povolení k pokračování v těžbě.

Velmi podobně se dokument staví i k dalšímu průzkumu nových ložisek. Koncepce zmiňuje například lokalitu Brzkov a Horní Věžnice na Havlíčkobrodsku, Mečichov na Strakonicku nebo Hamr v okrese Česká Lípa. A dále se uvádí:

Možnosti vyššího využití části domácích zdrojů uranu mají v současnosti své pozitivní předpoklady. Dosavadní dlouhodobý a předpokládaný vývoj cen uranového koncentrátu na světovém trhu je zásadním podnětem hlouběji analyzovat reálný potenciál uranových ložisek ČR a možnosti, které přináší, včetně pozitivních dopadů pro surovinovou a energetickou bezpečnost ČR a HDP. V této situaci je nezbytné umožnit kontinuální získávání nových aktuálních informací o domácích zdrojích uranu administrativním povolováním průzkumných prací. Cílem je přehodnocení potenciálu domácích uranových ložisek podle nových ekonomických podmínek, které by umožnilo shromáždit dostatek aktuálních podkladů pro zodpovědný výběr nejvhodnější lokality, která by ve střednědobém horizontu nahradila postupně dotěžované ložisko Rožná.

Podle zastupitele města Liberce Josefa Jadrného je návrh na průzkum nových ložisek jen další hrozbou devastace krajiny Podještědí chemickou těžbou, neboť jiná není technicky možná. Krajiny, ve které po zastavení těžby v devadesátých letech postupně dochází k obnově rozvoje obcí a přírody.

Další podrobnosti k problematice obou strategických dokumentů a vyjádřit vlastní názor je možno na aktuálně zřízených webových stránkách energetickakoncepce.cz.