VIII. Mezinárodní energetické regulační fórum

  Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že připravují regulaci cen vodného a stočného." ...povaha ceny vody je velmi podobná ceně tepla, takže by bylo vhodné i na vodné a stočné použít věcně usměrňovanou cenu..."
  Dále se Alena Vitásková věnovala budoucí strategii Energetického regulačního úřadu. Především by chtěla dosáhnout určité stabilizace legislativního prostředí v ČR. Energetický zákon č. 406/2000 Sb. byl za dobu své platnosti novelizován již 12x, tedy prakticky každý rok. Podle Vitáskové by bylo vhodné dosáhnout toho, aby novelizace tohoto zásadního zákona byla prováděna až po 5 letech.
  Podle názoru Aleny Vitásková by zastavení, nebo zásadní omezení podpory obnovitelných zdrojů tomuto odvětví nejen neuškodilo, ale naopak pomohlo. Zastavení podpory nově instalovaných obnovitelných zdrojů energie Energetický regulační úřad připravuje od roku 2014. Podle názoru Bronislava Bechníka jsou ale její možnosti k omezení podpory velmi omezené.
  Zajímavé bylo, že se ve svém vystoupení vůbec nezmínila o podpoře biometanu (tj. vyčištěného bioplynu schopného dodávky do distribučních sítí ZP). Naopak uvedla, že výroba bioplynu v bioplynových stanicích si podporu zaslouží, protože podporuje domácí zemědělce a koresponduje s vládní strategií výrazného rozšiřování chovu skotu.

  Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby má stát určité nástroje, kterými může zajistit dodávky uhlí pro teplárenské zdroje a zabránit tak rozpadu teplárenských soustav. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude moderátorem debaty mezi producenty uhlí a velkými spotřebiteli, kterými jsou především elektrárny a teplárny. A v této debatě bude ministerstvo upřednostňovat spotřebitele s vysokou účinností na rozdíl od majitelů starých neúčinných zdrojů.
  Dalším cílem podpory ministerstva promítnuté do aktualizace Státní energetické koncepce bude výstavba 3. a 4. bloku JE Temelín, prodloužení provozu JE Dukovany do roku 2035. Dále pak jako perspektivní cíle SEK bude výstavba 5. bloku v JE Dukovany a případně i hledání lokality pro výstavbu nového jaderného zdroje.
  Naopak menší důraz v nově zpracovávané Státní energetické koncepci bude kladen na rozvoj spotřeby zemního plynu, který má podle Kuby pro ČR negativa v tom, že není domácím zdrojem a tudíž není jistá bezpečnost dodávek ani stability ceny. Na několik dotazů z pléna od zástupců RWE o budoucí roli zemního plynu v palivovém mixu ČR Kuba odpověděl, že svůj význam plyn samozřejmě má, ale vzhledem k uvedeným negativům nepředpokládá výrazné rozšíření zastoupení plynu v národním palivovém mixu.
  A obdobně ani na podporu obnovitelných zdrojů nebude v připravované Státní energetické koncepci kladen podle ministra Kuby velký důraz. Např. podpora fotovoltaických výrobců, která představuje podle Kuby roční částku 32 – 35 mld. Kč nepřináší do technického rozvoje OZE žádné přínosy. Další rozvoj obnovitelných zdrojů bude v novelizované Státní energetické koncepci navržen jen v takovém rozsahu, který si Česká republika může dovolit.

• Dřívější formy regulace přinesly vyšší efektivitu, regulované subjekty se ale více soustředily na regulátora než na své zákazníky, inovace zmizely.
• Z pohledu českých regulovaných subjektů je „k diskusi“ především délka regulační periody. Rostou totiž požadavky na flexibilitu, firmy se musí vyrovnat s technickými změnami, silný je vliv podpory obnovitelných zdrojů.
• Stát bude podporovat především ty hráče, kteří postaví tepelné elektrárny s vysokou účinností.
• Podporu je třeba dávat tam, kde jsou největší ztráty. Dáváme vše na zateplení, největší ztráty jsou přitom u zdroje, tedy v teplárenství.
• ČEZ ukončil fázi zahraniční expanze, to ale neznamená, že se bude ze zahraničí stahovat a divestovat.
• Uhlíková stopa jaderné elektrárny je 10x menší na kWh než u fotovoltaiky.
• Energetický průmyslový holding plánuje v „krátkém období“ masivní expanzi. Cílem je velikost 1 mld. euro, tedy „třetina ČEZu“ a „dosažení kritické velikosti pro to, aby byl vnímán jako standardní evropská utilita na chvostu první ligy“.
• Ceny povolenek se tvoří na „pseudotrhu“, Evropská komise reguluje nabídku i poptávku, cenu si „představuje“ okolo 20 €. Na pevnou cenu by mohly firmy rozumně reagovat. Nyní však neví, jestli bude cena 0 nebo 30 euro. Pokud stojí povolenka 5 euro, zapomeňme na jádro, pokud stojí 30 euro, zapomeňme na uhlí.
• „Pokud by nám někdo bránil dostavět Temelín, tak je to na vystoupení z EU.“
• S regulací je to jako s arbitráží: nikdo by nakonec neměl být zcela spokojen.