Jaký energetický mix vyjde Švédsko nejlevněji v roce 2050? Studie doporučuje jádro a vítr

Švédové si nechali spočítat, jaký energetický mix si mají pořídit, aby v roce 2050 měli co nejlevnější elektřinu. Zadání dostala mezinárodní Agentura pro jadernou energii (NEA), která srovnala různé scénáře vývoje energetiky při téměř dvojnásobné spotřebě elektřiny. Vzhledem k tomu, kdo je autorem dokumentu, doporučené navýšení jaderného výkonu nepřekvapí. Důraz na vítr však ano.

Studie ze zvažovaných scénářů doporučuje masivní rozšíření jádra ze současných 7 na 13 GW a větru z 20 na 30 GW. Předpokládaná cena elektřiny v roce 2050 při tomto scénáři je 80 €/MWh.

• Čistě jaderný scénář by vyšel dráž, protože jádro má vysoké investiční náklady.
• Čistě obnovitelný by taky vyšel dráž, protože vítr a slunce mají vysoké systémové náklady.

Studie je zajímavá v mnoha ohledech:

1. Autorem doporučení je Agentura pro jadernou energii (NEA). Tedy instituce, která přirozeně tíhne k prosazování jádra a zná jeho přednosti. A i takto založená agentura navrhuje Švédsku o polovinu zvýšit instalovaný výkon ve větru. Mimochodem vše má být na pevnině, offshore je drahý. Studie přitom zmiňuje i větrnější scénáře.
2. Zdvojnásobit by se měla i fotovoltaika, ze současných cca 4 na 8 GW. Byť je to oproti větru velmi skromné, pořád je to docela dost na to, že jde o doporučení jaderné agentury pro skandinávský region.
3. Celková výroba elektřiny má v roce 2050 dosáhnout cca 270 TWh. Počítají tedy s masivní elektrifikací. A to už dnes mají Švédové roční výrobu elektřiny 150 TWh. To je prakticky dvojnásobek oproti ČR při stejném počtu obyvatel. V ČR zase máme vyšší spotřebu ropy a násobně vyšší spotřebu plynu, tedy víc peněz posíláme do zahraničí.
4. Flexibilitu mají obstarat hlavně domácí vodní elektrárny a samozřejmě se nabízí spolupráce s vodou u sousedů.
5. Studie počítá s ročním omezením výroby OZE (curtailment) 7 TWh. Tzn. říká výrobcům, že o tento objem elektřiny prodají ročně méně. To je, jako by vyhodili všechno, co vyrobí z těch 8 GW fotovoltaiky. Zároveň to NEA prezentuje jako normální přístup u energetiky s vysokým podílem OZE.
6. Pokud jde o financování, už dnes mají Švédové problém, protože je elektřina moc levná (jádro, voda a vítr) a do žádných nových zdrojů se nikdo nehrne. Proto počítají se zásadní podporou státu pro zajištění investic (výhodnější půjčky a sdílení rizik) i provozu (CfD).
7. Navýšení výroby na téměř dvojnásobek si samozřejmě vyžádá obří investice do sítí, aby se nové zdroje i spotřeba mohly připojovat, bylo to bezpečné a celá ta transformace drhla co nejméně.
8. … a tohle všechno vyhodnotili mezinárodní jaderníci (NEA) pro Švédy jako nejlevnější. To znamená, že všechno ostatní je podle NEA nejspíš dražší.

Podrobnosti včetně doporučení pro politiky lze najít ve studii níže.

Studie nestanovuje přesný instalovaný výkon jednotlivých zdrojů, ale směr, kterým by se měla švédská energetika ubírat, chce-li mít v roce 2050 levnou elektřinu. A tím je jádro a vítr. Hlavní výzvu přitom představuje čas, rok 2050 je za chvíli. NEA apeluje: „Spoustu věcí nevíme, přesná čísla se budou ladit za chodu. Čas rychle běží, směr máte, hlavně začněte stavět co nejrychleji.“

V ČR máme podobná doporučení a zlepšení jsou jen pozvolná. Jestli se nerozhoupeme v oblasti povolování, flexibility a sítí, budeme mít v roce 2050 v šuplíku strategii a v zásuvce dovoz.

Zdroj:

• Nuclear Energy Agency (NEA). A Least-cost Capacity Mix to Satisfy Growing Electricity Demand without Carbon Emissions in Sweden: Base Case 2050 and Sensitivity Scenarios. Paris: OECD Publishing, 2026. Dostupné z: https://www.oecd-nea.org/jcms/pl_116142/a-least-cost-capacity-mix-to-satisfy-growing-electricity-demand-without-carbon-emissions-in-sweden