Energetická daň, spotřební daň v energetice, ekologická daň, uhlíková daň? Udělejme si jasno a krátce se zamysleme.

Toto opatření bylo přijato jednomyslně na setkání ministrů členských zemí v Lucembursku. Vedle pohonných hmot, které jsou spotřební daní běžně zdaňovány již dnes, dojde od 1.1.2004 ke zdanění i ostatních energií. Běžného spotřebitele nebo podnikatele zajímá především to, že nově se daně týkají i zemního plynu, uhlí a elektřiny. Nejde jen o zavedení daní zcela nových ale současně také o zvýšení minimálních sazeb spotřební daně na ropné produkty (benzin, nafta), které již byly zdaňovány dříve. Dále se změní i nejnižší sazby daní u energií pro průmyslové a komerční účely a vytápění, které byly doposud v členských státech EU vybírány. Na úrovni Evropské unie se minimální výše spotřebních daní neměnila od roku 1992.

Hospodářská soutěž
Všeobecně jsou deklarovány dva hlavní cíle těchto daňových opatření. Jako první je zmiňován argument harmonizační: je nutné sladit minimální spotřební daně pro energie v zemích EU. V současnosti velmi různé nastavení těchto daní narušuje pravidla hospodářské soutěže v rámci celé EU. Firmy ze zemí s nižším zdaněním mají konkurenční výhodu oproti zemím s vyššími daněmi. Nižší zdanění znamená nižší náklady a pravidla rovného postavení firem v Evropské unii jsou proto narušena. Evropská komise dále uvádí, že přijatým opatřením se odstraní i soutěžení mezi použitím jednotlivých zdrojů energie, protože budou zdaňovány všechny a ne, jako doposud, pouze ropné produkty.

Ekologičnost
Druhým cílem přijatého opatření je prostřednictvím daní zabránit nadměrnému užívání fosilních paliv. Díky zavedení minimálních daní dojde k jejich znatelnému zdražení a vyšší ceny povedou k většímu využívání a podpoře alternativních energetických zdrojů. "Jen praktickým zvyšováním daní na ropné výrobky donutíme výrobce automobilů, aby začali uvádět do provozu motory na šetrnější pohonné látky. Automobily se z 95 procent podílejí na produkci škodlivých emisí." argumentuje komisařka EU pro životní prostředí Margot Walströmová. Podle zpráv z médií ekologové přijaté opatření i přes početné množství výjimek a přechodných období přivítali s tím, že rozhodnutí je chápáno jako první krok v boji proti používání fosilních paliv.

Přechodná období
V nařízení o stanovení minimálních daní se obecně členským zemím EU povoluje přechodné období do 1.1.2007, pokud by okamžité zavedení těchto minimálních daní ohrozilo stabilitu cen v dané zemi. Protože jde o změnu v daních a cenách poměrně významnou, vyjednala si většina členských zemí pro nové daňové sazby přechodná období. Stejný postup se dá čekat i u budoucích členů EU včetně České republiky. Evropská komise potvrdila, že s přechodnými obdobími pro nové členské země počítá. Portugalsko např. žádá do roku 2010 o úplné nebo alespoň částečné zproštění povinnosti mít minimální daň na elektřinu pro domácnosti. Irsko by chtělo totéž do roku 2008. Evropská komise zatím portugalské a irské žádosti nevyhověla, jelikož trh s elektřinou by měl být v EU plně liberalizován v roce 2007 a všechny související výjimky musí prozkoumat antimonopolní úřad. Ještě více přechodných období je u minimální spotřební daně na ropné výrobky. Například Španělsko, Belgie, Lucembursko, Rakousko, Řecko a Portugalsko chtějí nižší sazbu minimální daně na pohonné hmoty pro auta od roku 2007 až do roku 2012. Přestože rozhodnutí o uvalení nových daní bylo deklarováno jako jednomyslné, je zřejmé, že jednání byla složitá. Skutečně společné minimální daňové sazby budou v rámci EU platit až poté, co všechna vyjednaná přechodná období a výjimky vyprší. Myslím, že jde o příkladnou ukázku rozhodovacího procesu uvnitř EU. Po vstupu nových členských států ze střední a východní Evropy se vyjednávání a rozhodování dále zkomplikuje.

Zemědělská výroba, rybářství a lesnictví
V případě, že jsou paliva a energie (včetně elektřiny) používány pro zemědělskou výrobu, zahradnictví, rybářství a lesnictví, mohou členské státy stanovit minimální sazby nižší nebo dokonce nulové. Tato odlišnost ve zdanění jen reflektuje rozdílný přístup Evropské unie k zemědělství a je zcela v souladu se Společnou zemědělskou politikou a jejími zvláštnostmi.

Jaké minimální daňové sazby byly tedy dohodnuty?

A. Pohonné hmoty

	Současná minimální sazba	Minimální sazba od 1.1.2004	Minimální sazba od 1.1.2010
Benzin (€/1000 l)	337	421	421
Bezolovnatý benzin (€/1000 l)	287	359	359
Nafta (€/1000 l)	245	3021	330
Kerosine (€/1000 l)	245	302	330
LPG (€/1000 kg)	100	125	125
Zemní plyn	100 (€/1000 kg)	2.6 (€/1 GJ)	2.6 (€/1 GJ)

¹ Členské státy mohou rozlišovat mezi naftou pro komerční a nekomerční využití a stanovit pro tyto dva typy užití rozdílné daňové sazby. Sazba pro naftu pro komerční využití nesmí být nižší než sazba platná v té které členské zemi k 1.1.2003. Nižší daňové sazby mohou být také aplikovány v případě použití paliv s nízkým obsahem síry.

B. Paliva pro použití v průmyslu a pro komerční účely

	Současná minimální sazba	Minimální sazba od 1.1.2004
Nafta (€/1000 l)	18	21
Kerosine (€/1000 l)	18	21
LPG (€/1000 kg)	36	41
Zemní plyn	36 (€/1000 kg)	0.3 (€/1 GJ)

C. Paliva pro vytápění a elektrická energie

	Současná minimální sazba	Minimální sazba od 1.1.2004 (podniky)	Minimální sazba od 1.1.2004 (domácnosti)
Nafta (€/1000 l)	18	21	21
Těžký topný olej (€/1000 kg)	13	15	15
Kerosine (€/1000 l)	0	0	0
LPG (€/1000 kg)	0	0	0
Zemní plyn (€/1 GJ)	není	0.15	0.3
Uhlí a koks (€/1 GJ)	není	0.15	0.3
Elektrická energie (€/Mwh)	není	0.5	1.0

Jaký bude dopad schválených daní?
Odhadnout a zhodnotit dopad zavedení nových spotřebních daní na ekonomiku EU by mohlo být téma na solidní avšak pro čtenáře zcela nezáživnou ekonomickou studii založenou na teorii externalit a optimálního zdanění. Nabízím jen osobní dílčí zhodnocení, jak je podle mého názoru nově zavedené opatření v souladu s hlavními deklarovanými cíli - hospodářská soutěž a ekologičnost.

V oblasti hospodářské soutěže je argument Evropské komise oprávněný. Rozdílná míra zdanění vede ke konkurenčním výhodám a nevýhodám jednotlivých firem a narušuje tak volnou soutěž tržních subjektů. Ekonom by argumentoval asi takto: když už daně musí být, měly by být takové, aby jejich dopad byl na každého, pokud je to možné, stejný. Obecně si nejsem jistý, zda stejné sazby daní pro všechny firmy a domácnosti v EU povedou k tomu, že jejich dopad bude na všechny stejný. Myslím, že by nebylo těžké prokázat, že např. průměrná švédská domácnost protopí během roku více než průměrná italská domácnost (při stejné tepelné pohodě a při stejných investicích do systému vytápění a úspor energií). Díky tomu daň zaplacená švédskou domácností bude absolutně vyšší, než daň zaplacená italskou domácností. Je tedy možné dále tvrdit, že spotřební daně budou tvořit větší procentní část celkových výdajů domácností např. ve Švédsku než v Itálii a tudíž dopad daně, i přes stejnou daňovou sazbu, bude na každou domácnost jiný. Na druhou stranu Italové zase pravděpodobně spotřebují více energie na klimatizaci. Každého bezpochyby napadne mnoho podobných příkladů a můžeme takto argumentovat jakkoliv dlouho. Je zřejmé, že i přes stejné sazby daní bude jejich dopad na jednotlivé podniky a domácnosti jiný a je dokonce možné, že dopad daní bude jiný i v případě celých členských států.

Ještě obtížnější je jednoduše zhodnotit proklamovanou "ekologičnost" zavedených daní. Je zcela zřejmé, že uvedené daně, tak jak jsou zavedeny, postihují spotřebu energie a ne škodlivost této spotřeby vůči životnímu prostředí. Tedy stejná daň na elektrickou energii je uvalována bez rozdílu, jak efektivním a jak moc škodlivým procesem byla vytvořena, stejná daň na zemní plyn je uvalována bez rozdílu, jakým způsobem byl spálen, atd. Škodí auta životnímu prostředí? Ano, bezpochyby, naprosto souhlasím, ale škodí především tím, že produkují emise a třeba hluk, ne tím, že spotřebovávají benzin nebo naftu. Stejně tak rafinerie, které vyrábějí benzin a naftu škodí životnímu prostředí hlavně tím, že produkují emise a škodlivé odpady na ne tím, že je benzin a nafta výsledkem jejich výrobního procesu. Lepší a mnohem účinnější by proto bylo uvalit daň na jednotku vyprodukované emise a škodliviny, ne na jednotku spotřebovaného paliva. Takto nastavená daň by vedla k maximální podpoře ekologických investic do snížení produkce škodlivin a ke zlepšení životního prostředí. Spotřební daně, v té formě jak byly přijaty, vycházejí z předpokladu, že měřit emise a závadnost vůči životnímu prostředí lze jen velmi těžko. Dalším předpokladem naopak je, že měření spotřebovaného benzinu nebo energie je velice snadné a dále, že škodlivost vůči životnímu prostředí je přímo úměrná se spotřebovávaným množstvím energie. Souhlasím, uvalit daně tímto způsobem je jednodušší. Nicméně, cena za tuto jednoduchost v uvalení a vybírání daně jde na úkor efektivnosti daně a její účinnosti na zlepšení životního prostředí. Jde nám přeci především o snížení škodlivosti tím nejúčinnějším a nejjednodušším způsobem, tedy o to, aby firmy byly maximálně motivovány k vývinu a prosazení nejúčinnějších postupů a technologií, kterými toho lze dosáhnout. Porovnání jednoduchosti daně versus relativní neefektivnosti daně je bez velmi podrobné ekonomické analýzy nemožné. Evropská unie se očividně vydala jednoduchou, v očích ekonoma méně správnou cestou, která ale přitom zajistí hmatatelný výsledek.

Těším se na Vaše názory a příspěvky.