Dřevěné obvodové pláště pasivních budov
Dřevěné sendviče není třeba představovat z hlediska vhodnosti pro opláštění větších veřejných budov v pasivním standardu. Víme, že dřevo, jako obnovitelný stavební materiál má významný nízkoenergetický potenciál a i z hlediska svázaných emisí má výborné parametry, s ohledem na zátěž životního prostředí v celém životním cyklu stavby. Rád bych se s Vámi podělil o zkušenosti a postřehy z několika zajímavých řešení, s kterými jsem se v posledním roce jako praktikující architekt setkal.
Prvním příkladem je právě dokončovaný vlastní projekt. Následující dvě ukázky nás potom, možná překvapivě, zavádějí do oblasti, kdy je dřevěný skládaný plášť použitý u rozsáhlých pasivních domů s hlavní nosnou, masivní, teplo akumulující železobetonovou konstrukcí. Jedná se o první stavbu administrativní pasivní budovy v Německu a školu v Rakousku. Poslední ukázkou je potom nelichotivé porovnání s obdobně koncipovaným objektem aktuálně projektované pasivní administrativní budovy v Česku, architekty a projektanty, kteří mají minimální zkušenosti s moderní dřevostavbou a pasivní budova je jejich prvotinou v tomto oboru.
Prvním příkladem je Dům stromů pro dendrologickou zahradu v Praze, Průhonicích. Je ve své podstatě experimentální stavbou, jejímž posláním je vytvořit nový vstupní a provozní objekt zahrady a zároveň poradenské a vzdělávací centrum ekologické výchovy zejména pro městské děti. Stavba je financovaná z osy 7 SFŽP. Aktuálně je před dokončením projekt pro provedení stavby architektů Aleše Brotánka a Josefa Smoly, připravuje se výběrové řízení na zhotovitele. (Obestavěný prostor 2.366 m3, užitná plocha 436 m2, tepelné ztráty 9 kW, měrná potřeba tepla 14,5 kWh/m2/rok, cena 6.900,- Kč/m3, bez DPH).
 |
 |
Stavba je koncipovaná jako moderní třípodlažní dřevostavba v pasivním energetickém standardu. Nosná konstrukce je kombinací těžkého skeletu a hrázděného zdiva s výplněmi z nepálených cihel. Symbolika stromu se prolíná celou stavbou. Nepravidelně rozmístěné sloupy - na hrubo opracované kmeny, jsou zavětrovány stropními deskami z panelů z vrstveného dřeva. Tepelné izolace jsou výhradně na bázi obnovitelných zdrojů - foukaná mineralizovaná celulóza, balíky slámy a dřevovláknité desky, nebo rohože. Obvodový plášť je schopen celou plochou přeměnit energii slunce. Střešní zahrada a vegetační fasády aktivně ve formě fotosyntézy, pásová okna v půdorysu oválného víceúčelového sálu potom pasivně v podobě solárních zisků.
V tuzemsku ojedinělé řešení představuje návrh vegetačního obvodového pláště. Na volné okraje stropních desek jsou kotveny nosníky I - OSB, které dělí jednotlivá pole vyplněná balíky slámy. Z vnitřní strany je před parozábranou na bázi OSB desek, (spoje tmelené P+D, přelepeny páskou), instalační předstěna vyplněná foukanou celulózou uzavřená biodeskou. Vně je instalována dodatečná vrstva tepelného izolantu v podobě difúzně otevřené DVD desky. Následuje chráněná, do exteriéru odvětrávaná mezera. Design a profil fasády tvoří ve studené části zavěšené prostorově tuhé příhradové krabice, obložené OSB deskou s oplechováním. Zajišťují stínění, je v nich integrováno lineární LED osvětlení, vnější žaluzie a umělé zavlažování vegetačních částí pláště. Vegetační panely tvoří v ČR vyvinuté lehké prefabrikované dílce z nerezové mřížoviny s akumulační zahradnickou hmotou a substrátem uzavřeným do netkané textilie. Do kapes textilie budou osázeny, specialisty dendrologické zahrady, druhově odlišná vegetační skupenství, zohledňující orientaci ke světovým stranám Z/J/V.
Pasivní administrativní budova "Energon" v německém Ulmu, byla v Evropě první svého druhu. (Architekti: oehler faigle archkom, realizace 2002, obestavěný prostor 6.911 m3, užitná plocha 32.223 m2, měrná potřeba tepla 17,0 kWh/m2/rok, cena 1.399,- €/m2, tj. 8.750,- Kč/m3 bez DPH). Pětipodlažní stavba půdorysně v podobě zaobleného trojůhelníku - dispozičně úsporný třítakt s vnitřním zastřešeným atriem je konstrukčně železobetonový skelet s vnějším obvodovým pláštěm z rozměrově unifikovaných, dřevěných prefa panelů s vestavěnými rámy oken. Panely jsou předsazeny před nosnou strukturu stropů, bodově kotveny v místě nášlapů podlah = snadno kontrolovatelná, přístupná a opravitelná místa. Vnitřní rozvody vedeny v instalačních předstěnách před průběžnou a nepřerušovanou rovinou parozábrany na bázi OSB desek. Vnější slunolamy a dělené žaluzie jsou vedeny v předsazené rovině fasády. Kotveny do konstrukce fasády jsou pouze bodově ocelovými praporci. Koncept pláště je podřízen dosažení odpovídající tepelné účinnosti, potlačení tepelných mostů a jednoduchému, spojitému vedení parotěsné roviny. Opakování několika málo typových detailů je předpokladem funkčnosti pláště.
 |
 |
Obdobným příkladem je kombinovaná 28 třídní základní a střední škola AHS v rakouském Korneuburgu, která byla při naší návštěvě na podzim roku 2010 ve značném stádiu dokončenosti. V českých podmínkách dosud nepředstavitelně rozsáhlá stavba v pasivním standardu. (Architekti: Ateliér Hübner ZT GmbH, realizace 2010 - 2011, vytápěná plocha 8.797 m2, měrná potřeba tepla 12,0 kWh/m2/rok, cena 1.319,- €/m2, bez DPH).
Třípodlažní hřebínková zástavba, půdorysně ve tvaru trojzubce je doplněna zčásti do terénu zapuštěnou sportovní halou s dřevěnou nosnou konstrukcí, s plochou vegetační střechou. Kombinovaný stěnový a sloupový nosný systém z železobetonu je opláštěn průběžným dřevěným prefabrikovaným obvodovým pláštěm. Panely jsou opět bodově kotvené do stropních desek v rovině nášlapu podlahy. Parotěsná rovina je průběžná, předsazená před nosnou konstrukci. Pro montáž pásových oken jsou připraveny ve výrobně v rámci konstrukce panelů systémové "teplé límce". Velikost jednotlivých prefa panelů není podřízena, jak jsme zvyklí, optimálnímu prořezu deskových materiálů, ale velikosti a možnostem přepravních prostředků. Cílem je minimalizovat počet kotevních bodů a délku styků jednotlivých panelů z hlediska zajištění kvality neprůvzdušnosti pláště.
 |
 |
Soukromý investor se obrátil v prosinci roku 2010 na Centrum pasivního domu s žádostí o posouzení kvality projektu administrativní budovy, údajně vzorově koncipované v pasivním standardu. (Autor příspěvku byl členem širšího týmu, s nímž spolupracoval rovněž respektovaný soudní znalec).
 |
 |
(Obestavěný prostor 4.321 m3, užitná plocha 943 m2, cena odhadovaná autory cca 10.000,- Kč/m3 bez DPH).
Jako podklad byl k dispozici projekt pro provedení stavby, (ve fázi prakticky před odevzdáním klientovi). Obdobně jako u předchozích příkladů byla nosná konstrukce navržena jako třípodlažní masivní stěnová železobetonová, stropy lemované vzhledem k rozsáhlým pásovým oknům žebry. Obvodový plášť, dřevěný, (z obtížně pochopitelných důvodů), montovaný letmou, prvkovou montáží na místě. Nosné prvky - dřevěné žebříky z latí spojených oboustrannými příložkami z OSB desek jsou kotveny mezi břity stropů a stěn. Výplň konopná izolace na stavbě ručně vkládaná do žebříků generuje pásma kondenzace. Železobetonové prvky jsou zapuštěny do pláště a oslabují tepelnou izolaci - vytvářejí systémové tepelné mosty v obou směrech. Fasádu tvoří kontaktní, neidentifikovatelná fóliová, difúzně otevřená membrána, která je zároveň dle autorů, dokonale vodotěsná. Přes fólii je vruty kotven dvojitý laťový rošt = treláž umožňující růst popínavých rostlin, (ale i šplhání dětí). Parozábrana na bázi OSB desek je nespojitá, přerušovaná vetknutými železobetonovými nosnými prvky.
Navržený systém generuje řádově desítky obtížně realizovatelných "překombinovaných" a složitých detailů, které jsou povětšině v rozporu s principy konstrukčními ochrany dřeva. Přizvaný kvalifikovaný technolog označil plášť za neproveditelný. Ekonomie takového návrhu s vyloučením efektivní prefabrikace je potom nasnadě...
Wooden sandwich needs no introduction in terms of suitability for large public buildings facades in the passive standard. We know that wood as a renewable building material has very good low-energy potential and has excellent characteristics coupled emissions with regard to the environmental burden throughout the life cycle of buildings.