Problematika kvality dřevostaveb

V současné době dochází k pozvolnému nárůstu dřevěné výstavby, zejména bytů s podílem cca 3 % z celkové materiálové základny. Z toho převážná část je realizována v rodinných domcích.

Pro výslednou kvalitní dřevostavbu musí být komplexně zpracována projektová dokumentace tak, aby jejím předmětem nebylo jen získání stavebního povolení a vyprojektována výrobní dokumentace pro dřevěnou konstrukci, ale také řešení celkové koncepce domu s konstrukčně výrobním návrhem.

Souběžně při návrhu domu je nutno vzít v úvahu jeho postupnou realizaci a kontrolu se stanovením normových nebo doplňujících požadavků na měření kvality jednotlivých konstrukčních prvků a jejich důsledné provádění a vyhodnocování. Kvalitní projekt musí být řešen jako "dokumentace pro provedení stavby" s důrazem na zvláštnosti dřevostaveb, zejména s ohledem na řešení difůzi vodních par a vlhkosti dřeva v konstrukcích.

Neméně důležitá je i výroba dřevostavby, vyžadující dobrou komplexní, nikoliv náhodnou dílčí výrobní přípravu, s požadavky na kontrolu kvality provedení jednotlivých konstrukcí a následně její provedení a s prokazatelnou kontrolou stavbyvedoucím.

Neméně důležitou roli na kvalitní dřevostavbě má i její investor zastoupený technickým dozorem. Jeho úloha začíná při kontrole a odsouhlasení dokumentace pro provedení stavby a výrobní dokumentace, kdy si vytváří přípravu pro kontrolní prohlídky stavby a vyhledává kritická místa zejména ta, která nejsou řešena v dokumentaci a požaduje na projektantovi jejich dopracování. Na základě odsouhlasené dokumentace provádí kontrolu prováděných konstrukcí.

Technický dozor ze svého úhlu pohledu pomáhá dotvářet kvalitní projekt a stává se "sparing partnerem" projektanta a dodavatele jako nezbytnou podmínkou výsledné kvalitní dřevostavby.

Vlastní zpracování kvalitní projektové dokumentace dřevostavby začíná architektonickou studií domu zohledňující již zvláštnosti konstrukčního uspořádání dřevěné budovy s řešení obalových plášťů.

Vlastní dokumentace pro provedení stavby musí například obsahovat:

• Principielní návrh obalových plášťů budovy a
• Návrh vnitřních nosných konstrukcí,

ale i

• Návrh konstrukčního uspořádání nosné konstrukce v návaznosti na řešení obalových plášťů a vnitřních konstrukcí - zejména s ohledem na průběžný průchod parozábrany nebo parobrzdy, to znamená minimalizaci, respektive, "vyloučení difuzních mostů" (průchod dřevěných prvků skrz parotěsnou nebo parobrzdnou vrstvou).

V praxi bývá velmi častý návrh statického řešení nezávislý na průběhu těchto vrstev a jejich skutečné tloušťky. Zejména u parobrzd provedených z dřevovláknitých desek tloušťky cca 12 nebo 15 mm. Tato nepropojenost konstrukčních řešení bývá často zjištěna na stavbě až po dokončení nosné kostry. Její důsledné propojení by často znamenalo demontáž celé konstrukce, její přeprojektování a novou montáž. Toto řešení by vyžadovalo prodloužení doby výstavby a výměnu některých poškozených konstrukčních prvků při demontáži. Proto se mnohdy hledá jiné řešení, například kombinace parobrzdné desky s parotěsnou folií. Tato varianta ale již není systémová.

Podobný případ, kdy tesař staví kostru na základě dokumentace statické části bez zakresleného průběhu parotěsné nebo parobrzdné zábrany, je že po dokončení montáže nosného systému není možné mezi dva u sebe těsné sloupy nebo trámy vložit tuto vrstvu. Následná úprava bez demontáže konstrukce je spíše nouzovou variantou, která snižuje účinnost této vrstvy a vytváří difuzní mosty.

Proto v takovém případě je nezbytné, aby součástí projektu statiky byly i vrstvy ovlivňující postup montáže nosného konstrukčního systému. A zároveň součástí přípravy stavby byl vypracován montážní předpis s postupem souběžné montáže nosné konstrukce a navazujících vrstev.

Obr. 1 a 2 Příklad místo dvou průvlaků mezi, kterými měla probíhat parobrzda z OSB 3 tloušťky 15 mm. Tento řez a detail byl
veden pouze v místě schodiště, ale nebyl již řešen v místě stěny a nezohledňoval postup montáže nosné konstrukce.

Obr. 3 a 4 realizace

Pro kvalitní dřevostavbu je nezbytné, aby projektová dokumentace pro provedení stavby obsahovala také zejména:

• Stanovení přesnosti spodní stavby včetně přípustné rozměrové tolerance a způsob její měření a kontroly.
• Ve stavebních výkresech a ve statické části v půdorysech, řezech a detailech průběh vrstev zejména parotěsné nebo parobrzdné zábrany ve skladebné tloušťce navrhovaného konstrukčního materiálu (prostorové řešení).
• Technologický postup montáže zejména vzájemně propojovaných konstrukcí.
• Požadavky na kvalitu materiálu (dřevěné konstrukce, izolačních materiálů), způsob a přesnost spojování a propojování včetně tolerancí a kontroly.
• U zvlášť namáhaných částí a špatně dodatečně kontrolovatelných (například lepené spoje prováděné na stavbě)požadavek na protokolární kontrolu stavbyvedoucím každého prvku nebo spoje, doplněné fotodokumentací a následně překontrolováno technickým dozorem.
• Propracování detailů konstrukčních systémů v měřítku 1:5 až 1:2.
• Pro návrh a kontrolu pak využít normové základny, případně stanovit vlastní parametry a způsob jejich měření a kontroly.

Pro kvalitní provedení je nezbytné:

• Důsledná příprava stavby.
• Odborné vedení stavby a kontrola a přejímka od materiálu až po postupně prováděné konstrukce.
• Průběžná kontrola technického dozoru investora

A pro kvalitní užívání dřevostavby je nezbytné vypracovat projektantem a dodavatelem:

• Návod na nekonfliktní zařizování a užívání domu.
• Návod na udržovací práce a údržbu domu.